Holeček a Moučka
Holeček & Moučka – hradecká tiskárna, která dala tvář prvorepublikové reklamě
Od kamenotisku k moderní reklamní grafice
Na první pohled je to jen nenápadný korespondenční lístek. V levé horní části výrazné typografické logo Holeček & Moučka, pod ním Hradec Králové, stručné označení „litografie, kamenotiskárna“ a telefonní číslo 279. Vpravo strojopisná adresa odborného učitele Aloise Fikara v Jičíně a zelená padesátihaléřová známka s portrétem Miroslava Tyrše. Právě takové drobné obchodní tiskoviny ale dokážou otevřít dveře k mnohem širšímu příběhu.
Firma Holeček & Moučka patřila po několik desetiletí k výrazným grafickým a polygrafickým podnikům v Hradci Králové. Vyráběla plakáty, reklamní účtenky, pohlednice, etikety, obchodní tiskopisy, mapy, kalendáře i další druhy užité grafiky. Její práce se přitom neomezovala na Hradecko. Dochované tisky ukazují, že zákazníky získávala i daleko za hranicemi regionu a že její výrobky putovaly do různých částí Čech i Moravy.
Příběh firmy začíná roku 1911. Veřejná obchodní společnost byla ustavena 7. září a 4. října téhož roku zapsána do firemního rejstříku. Původní provoz se nacházel v Čelakovského třídě čp. 488. Už označení „chromolitografický ústav“ napovídá, že nešlo pouze o běžnou knihtiskárnu. Barevná litografie byla technicky náročným oborem a právě schopnost spojit tisk s obrazovou reklamou měla být jednou z hlavních předností podniku.
Firma, která od začátku mířila výš
Holeček & Moučka se zřejmě nechtěli spokojit pouze s vizitkami, fakturami a firemními formuláři. Už krátce po založení tiskli práce, které vyžadovaly podstatně vyšší grafickou úroveň.
Roku 1912, tedy pouhý rok po vzniku firmy, u nich vznikl soubor Jindřicha Vlčka Hradec Králové a okolí. Soubor tvořily litografické pohledy na město a jeho okolí a dnes patří k půvabným dokladům předválečné obrazové kultury Hradce Králové. Z následujícího roku jsou známy také Vlčkovy pohlednice, například pohled na Nový Husův dům.
Právě tato raná produkce ukazuje, že podnik měl od začátku nejen potřebné technické vybavení, ale také ambici pracovat s výtvarnou grafikou. V době, kdy barevný obraz nebyl samozřejmostí a fotografie ještě zdaleka nevytlačila kreslenou reklamu, byl kvalitní litografický závod pro obchodníky i výrobce mimořádně cenným partnerem.
Plakáty, pohlednice, mapy i časopisy
Rozsah činnosti firmy byl postupně překvapivě široký. V letech 1919 až 1920 tiskla například vojenský časopis Klasobraní, vydávaný vzdělávacím a zábavním odborem československého vojska. Dochováno je dvacet čísel. Holeček & Moučka tedy nebyli pouze výrobcem reklamních obrázků, ale zvládali také pravidelnou periodickou produkci.
Ve dvacátých letech se jejich jméno objevuje také na mapových dílech. Zhruba do roku 1924 je datován plán Hradce Králové v měřítku 1 : 5 760. Tisk map vyžadoval přesnost, čistotu kresby i dobrou práci s jemnými liniemi, což znovu dokládá technickou úroveň závodu.
Silnou stránkou ale zůstával plakát. Jedním z nejvýraznějších dochovaných příkladů je plakát Zdravotnické výstavy v Hradci Králové z roku 1925, který navrhl Bedřich Šimon. Barevná litografie má úctyhodný rozměr přibližně 171 × 83 centimetrů. Holeček & Moučka jsou u ní uvedeni nejen jako tiskárna, ale také jako vydavatel.
Takový formát už vyžadoval zcela jiné zázemí než tisk drobných firemních formulářů. Ukazuje, že podnik byl schopen realizovat reprezentativní veřejné zakázky a pracovat s rozsáhlou obrazovou plochou.
Reklamní účtenka jako malé plakátové médium
Pro dějiny reklamy je však možná ještě zajímavější jiná část produkce firmy. Holeček & Moučka se výrazně uplatnili ve výrobě reklamních účtenek a obchodních tiskovin.
V první polovině 20. století byla účtenka něčím úplně jiným než dnešní úzký proužek termopapíru. Obchodník mohl zákazníkovi předat malý barevný obrázek, který současně potvrzoval nákup a propagoval konkrétní výrobek. Na několika centimetrech papíru se objevovaly názvy značek, ilustrace, slogany, postavy hospodyněk, dětí, sportovců či exotické motivy.
Holeček & Moučka tento formát ovládali velmi dobře.
Dochované jsou jejich reklamní účtenky například pro Balounkovu cikorku z Humburek, mýdlo Krček–Smrček, margarín Čajový list, polévkové koření KIMI, inkoust Orlov a řadu dalších výrobků. Mnoho těchto tisků má velmi podobný rozměr kolem třinácti až čtrnácti centimetrů na šířku. Zdá se tedy, že firma nabízela zákazníkům standardizovaný formát reklamního účtu, jehož obrazová podoba se přizpůsobovala konkrétní značce.
Významný doklad představuje také účet společnosti Bratří Prchalové a spol. z Třebíče, továrny na kávové náhražky a poživatiny, datovaný 18. července 1929. Na něm je přímo uvedeno označení tiskárny „Lit. Holeček & Moučka, Hradec Králové“.
Třebíč je od Hradce Králové dost daleko na to, aby bylo jasné, že nešlo jen o místní zakázky. Holeček & Moučka si vybudovali nadregionální klientelu a reklamní tiskoviny byly zřejmě důležitou částí jejich podnikání.
Kamenotisk nestačil. Přišel ofset
Zajímavý je také technologický vývoj firmy.
Na začátku podnik stavěl především na litografii a kamenotisku. Princip litografie spočíval v kresbě na speciálně upravený kámen, z něhož se obraz následně přenášel na papír. Pro barevný tisk bylo nutné připravovat jednotlivé tiskové formy pro různé barvy. Výsledek mohl být nádherný, výroba však byla náročná.
Ve dvacátých a třicátých letech se stále výrazněji prosazoval ofsetový tisk, rychlejší a vhodnější pro velké série.
Holeček & Moučka tento technologický přechod nezaspali. Reklamní plakát Derby – pasta na obuv, datovaný do roku 1930, je již veden jako ofsetový tisk. Firma se tedy dokázala přizpůsobovat novým technologiím a nebyla uvězněna v tradičním kamenotisku, přestože jej ještě dlouho uváděla ve svém firemním označení.
Právě schopnost spojit tradiční litografickou zkušenost s modernějším průmyslovým tiskem mohla být jedním z důvodů její dlouhověkosti.
Dopis do Jičína
Dochovaný firemní lístek Holeček & Moučka zachycuje podnik v době jeho plného prvorepublikového provozu.
Podle poštovního razítka byl odeslán z Hradce Králové 26. května 1932. Na známce je Miroslav Tyrš, zakladatel Sokola. Padesátihaléřová známka byla vydána v březnu téhož roku ke stému výročí Tyršova narození a v souvislosti s IX. všesokolským sletem.
Adresátem byl:
Alois Fikar, odborný učitel, Jičín, Argonská ulice.
Alois Fikar nebyl náhodným adresátem. Narodil se 28. května 1892 v Hořicích, působil jako učitel a výrazně se angažoval v sokolském prostředí. Později vydával práce věnované Sokolu a jeho historii, mimo jiné O Sokole a sokolství a Stručné dějiny sokolstva 1912–1941.
Lístek byl tedy odeslán pouhé dva dny před jeho čtyřicátými narozeninami.
Zda právě to bylo důvodem korespondence, nevíme. Stejně tak nelze dokázat, že použití Tyršovy známky bylo záměrnou narážkou na Fikarovu sokolskou činnost. V atmosféře roku 1932 je to však pozoruhodná shoda.
Ještě zajímavější je Fikarův pozdější osud. V revolučních dnech roku 1945 se jeho jméno objevuje v poštovní historii Jičína v souvislosti se soukromým přetiskem protektorátních známek s nápisem „Pravda zvítězila!“ a lipovou ratolestí. Několik takto upravených zásilek skutečně prošlo poštovním provozem.
Nenápadná firemní dopisnice tedy propojuje dvě zajímavé postavy české tiskové kultury: profesionální litografický závod a člověka, který se o třináct let později sám zapsal do dějin regionální filatelie.
Z Čelakovského třídy do Průmyslové
První známé sídlo firmy bylo v Čelakovského třídě čp. 488. V závěru její soukromé existence se však podnik nacházel již na jiné adrese.
V dokumentech ke znárodnění je roku 1948 uveden jako:
Holeček a Moučka, závod litografický a kamenotiskárna, veřejná obchodní společnost, Hradec Králové, Průmyslová ulice 643.
Přesný rok přestěhování se zatím nepodařilo bezpečně zjistit. Korespondenční lístek z roku 1932 adresu neuvádí, pouze Hradec Králové a telefonní číslo 279, takže ani on tuto otázku nerozhoduje.
Jisté však je, že firma během své existence změnila působiště a na konci čtyřicátých let již byla spojena s objektem v Průmyslové ulici.
Válka a poslední léta soukromého podniku
Firma přežila nejen hospodářskou krizi třicátých let, ale také německou okupaci.
S jejím provozem je spojena například Anna Slezáková, zaměstnankyně tiskárny narozená roku 1901. Za okupace se zapojila do sokolského odboje a pomoci rodinám zatčených. V únoru 1943 ji zatklo Gestapo a v srpnu téhož roku zemřela v Osvětimi.
Samotná existence této zaměstnankyně zároveň potvrzuje pokračující činnost podniku za protektorátu.
Po válce firma fungovala dál. Archivní fond Holeček a Moučka sice končí rokem 1945, to však neznamená, že tehdy podnik zanikl. Rozhodující dokument přichází až o několik let později.
Znárodnění roku 1948
Soukromý příběh společnosti skončil v důsledku poválečného znárodnění polygrafického průmyslu.
Vyhláška ministra informací z 10. září 1948 uvádí firmu Holeček a Moučka, závod litografický a kamenotiskárna, veřejná obchodní společnost, mezi podniky znárodněnými podle zákona č. 123/1948 Sb.
Znárodnění bylo stanoveno se zpětnou účinností k 1. lednu 1948.
To znamená, že Holeček & Moučka fungovali jako soukromá firma více než šestatřicet let – od roku 1911 do konce roku 1947.
Samotný tiskárenský provoz však nezmizel.
Poválečný americký zpravodajský materiál popisuje hradeckou tiskárnu, která byla před znárodněním známá právě jako Holeček and Moučka Printing Shop. Dokument uvádí, že se v objektu dál tisklo a v omezeném rozsahu se provozovala také litografie.
Podnik tedy nezanikl fyzicky, ale změnil vlastníka a organizační začlenění.
Později v Hradci Králové působily Východočeské tiskárny, národní podnik, a jejich hradecký provoz je bezpečně doložen. Je proto velmi pravděpodobné, že někdejší závod Holeček & Moučka byl postupně začleněn právě do tohoto systému. Přímý dokument, který by tuto návaznost jednoznačně potvrdil, však zatím chybí.
Jeden podnik, stovky podob české reklamy
Na historii firmy Holeček & Moučka je nejzajímavější její všestrannost.
Na jednom konci stojí drobná reklamní účtenka, kterou obchodník vložil zákazníkovi do ruky při nákupu cikorky nebo mýdla. Na druhém velký výstavní plakát vysoký téměř dva metry. Mezi nimi pohlednice, mapy, časopisy, etikety, firemní korespondence, obaly a nejrůznější obchodní tiskoviny.
Firma prošla obdobím monarchie, vznikem Československa, první republikou, hospodářskou krizí, okupací i poválečnými změnami. Začínala jako chromolitografický a kamenotiskařský závod a postupně přijala moderní ofsetovou technologii.
Nešlo přitom pouze o tiskárnu pro Hradec Králové. Dochované zakázky z jiných měst dokazují, že si vytvořila klientelu výrazně přesahující hranice regionu.
Právě proto je její jméno možné dodnes nalézat na tolika zdánlivě nesouvisejících předmětech.
Holeček & Moučka jako součást dějin české reklamy
Velké dějiny reklamy se často vyprávějí prostřednictvím slavných značek a známých výtvarníků. Méně viditelní zůstávají lidé a podniky, které jejich návrhy dokázaly převést do tisíců barevných tisků.
Holeček & Moučka patřili právě mezi ně.
Jejich výrobky vstupovaly do každodenního života. Visely ve výlohách, ležely na pultech obchodů, cestovaly poštou, dostávaly se zákazníkům do peněženek a domácností. V době, kdy neexistovala televize ani internet a rozhlasová reklama byla teprve v začátcích, představoval kvalitně vytištěný obraz jeden z nejúčinnějších způsobů, jak výrobek odlišit od konkurence.
Korespondenční lístek odeslaný v květnu 1932 do Jičína je proto víc než jen firemní korespondence. Je malým dokladem světa, v němž měl tisk pro reklamu zásadní význam – a v němž dokázala jedna hradecká kamenotiskárna působit téměř čtyři desetiletí.
Příběh Holeček & Moučka skončil jako příběh soukromé společnosti roku 1948. Její výrobky však zůstaly. Na plakátech, účtenkách, pohlednicích a dalších drobných papírových památkách se dodnes objevuje nenápadná signatura:
Holeček & Moučka, Hradec Králové.
A právě díky ní lze dnes z jednotlivých rozptýlených tisků znovu skládat příběh jednoho z pozoruhodných producentů československé reklamní grafiky první poloviny 20. století.
Zdroje
Státní oblastní archiv v Hradci Králové – fond Holeček a Moučka, tiskárna, Hradec Králové, NAD 1294.
Vyhláška ministra informací č. 2289/1948 Ú. l. I o znárodnění polygrafických podniků.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – sbírkové záznamy plakátů Zdravotnická výstava Hradec Králové a Derby – pasta na obuv.
Historický ústav Akademie věd ČR – Historický atlas měst, Hradec Králové.
Muzeum cenných papírů – obchodní tiskoviny firmy Bratří Prchalové a spol., Třebíč.
Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové – historické adresáře Hradce Králové.
Památník národního písemnictví – záznamy k Východočeským tiskárnám.
Odtajněné americké zpravodajské materiály k poválečnému Hradci Králové.
Regionální prameny k životu a činnosti Aloise Fikara.
Literatura a prameny k historii Sokola a poštovní historii Jičína.
Dobové a sbírkové reklamní účtenky, plakáty, pohlednice a firemní tisky Holeček & Moučka.
