Krassl

Josef Krassl – brněnská továrna na mýdlo

Od mydlářské dílny k rodinnému podniku

Nápis „Továrna na mýdlo – Seifenfabrik J. Krassl, majitel / Inhaber E. Wittmann, Brno“ v sobě skrývá podstatně delší historii, než by se na první pohled mohlo zdát. Jméno J. Krassl totiž v době vzniku této reklamy již neoznačovalo osobu tehdejšího majitele, ale zavedenou obchodní značku brněnské mydlářské firmy, jejíž počátky sahají hluboko do 19. století. Zakladatelem byl Josef Krassl, narozený 13. února 1829 v Lanškrouně. V Brně působil nejprve jako mydlář v Kobližné ulici a později vybudoval vlastní podnik ve svém domě v tehdejším Josefově, dnešní Bratislavské ulici č. 19. Právě zde se z řemeslné mydlářské výroby postupně rodila firma, jejíž jméno přežilo svého zakladatele o několik desetiletí. Josef Krassl zemřel 27. dubna 1890 a podnik po něm převzala jeho druhá manželka Amalie Krasslová, rozená Richterová, která jej až do své smrti roku 1899 vedla dál pod původním jménem Josef Krassl.

Po Amalii pokračovali v rodinném podniku její synové Karl Gottfried Josef Krassl a Rudolf Johann Josef Krassl, oba spojení s mydlářským řemeslem. Roku 1900 uzavřeli společenskou smlouvu a firma byla zapsána do obchodního rejstříku opět pod nezměněným názvem Josef Krassl. To je důležitý detail: jméno zakladatele se už tehdy měnilo z pouhého osobního jména v obchodní označení, které mělo vlastní hodnotu. Roku 1912 byl předmět podnikání rozšířen také o zpracování loje, jedné ze základních surovin tradiční výroby mýdla. Dobová reklama z roku 1909 už firmu představuje jako zavedenou brněnskou Seifenfabrik Josef Krassl. Po smrti Karla Krassla roku 1913 vstoupila do firmy jeho vdova Hildegarda a po pozdějším odchodu Rudolfa Krassla se roku 1919 stala jedinou majitelkou podniku.

Erwin Wittmann přebírá jméno Krassl

Nová kapitola začala roku 1921, kdy do firmy vstoupil mladý brněnský obchodník Erwin Wittmann, narozený 2. dubna 1896. O dva roky později, v roce 1923, podnik od Hildy Krasslové koupil. Wittmann přitom udělal něco, co bylo mezi podnikateli naprosto logické: nezahodil jméno firmy, které už mělo na trhu desítky let tradice. Výroba proto pokračovala dál jako Josef Krassl, přestože rodina Krasslových už podnik nevlastnila. Roku 1924 vytvořili Erwin Wittmann a mydlářský mistr Baltazar Simoner společnost, která opět používala starý název Josef Krassl a sídlila na Bratislavské 19. Po Simonerově odchodu v roce 1927 se stal Wittmann jediným majitelem. Právě v této době tedy dává nápis „J. Krassl – majitel E. Wittmann“ dokonalý smysl: Krassl byl obchodní název zavedené továrny, Wittmann jejím skutečným vlastníkem.

Podnik nebyl jen názvem na hlavičkovém papíře. Kontrola z roku 1925 popisuje skutečnou výrobní technologii tehdejší mydlárny: ve varně byly tři kotle na vaření mýdla s přímým topením, zařízení na rozpouštění žíravin, ruční stroj na krájení mýdla, sušárna i bednárna. Firma tedy zajišťovala nejen samotnou výrobu, ale i další fáze zpracování a přípravy hotového zboží k expedici. Za Wittmanna se výroba zaměřovala mimo jiné na mýdlo označované jako Premium jus a postupně se rozšiřovala směrem k chemické a kosmetické výrobě.

Z Bratislavské na Špitálku

Na počátku třicátých let se Wittmann rozhodl podnik výrazně rozšířit. Roku 1931 koupil od firmy Piskarmola Melkus et Comp. tovární objekt v brněnské Špitálce č. 8, původně používaný k výrobě krmiv a rybí moučky. Objekt nechal přestavět pro potřeby své firmy a od roku 1934 zde fungovala nová továrna na mýdlo a kosmetické prostředky. Sortiment byl už podstatně širší než u tradiční mydlářské dílny 19. století: zahrnoval toaletní a konzumní mýdla, prostředky určené pro textilní výrobu, umělé tuky, glycerin, stearin či olein. Sídlo firmy Josef Krassl je na Bratislavské ulici doloženo ještě v letech 1925–1933, zatímco na Špitálce č. 8 je výslovně uváděna firma „Josef Krassl, majitel E. Wittmann“ v letech 1934–1939.

Právě tato skutečnost umožňuje poměrně dobře datovat dochované reklamní a obchodní tiskoviny. Pokud předmět uvádí pouze jméno J. Krassl, majitel E. Wittmann, mohl vzniknout po převzetí firmy Wittmannem, s největší pravděpodobností od druhé poloviny dvacátých let do konce třicátých let. Pokud je na něm zároveň uvedena adresa Špitálka 8, je možné období zúžit přibližně na 1934–1939. Dvojjazyčné české a německé označení „Továrna na mýdlo / Seifenfabrik“ bylo přitom pro meziválečné Brno zcela přirozené – město bylo stále výrazně česko-německým hospodářským prostorem a řada podniků komunikovala se zákazníky v obou jazycích.

Firma mezi konkurzem, okupací a válkou

Rozvoj továrny ale zastavila hospodářská situace konce třicátých let. Roku 1938 se firma kvůli dluhům dostala do konkurzu, který byl ukončen následujícího roku. Po německé okupaci Československa byl podnik jako židovský majetek arizován. Ještě dramatičtější byl osud samotného Erwina Wittmanna. Dne 4. dubna 1942 byl transportem Ah-763 deportován z Brna do Terezína. Dne 28. září 1944 následoval jeho transport do Osvětimi. Holocaust přežil a osvobození se dočkal v pracovním táboře Blechhammer.

Po válce se Wittmann do Brna vrátil a pokusil se získat svůj podnik zpět. Výroba byla obnovena a v roce 1947 byla firma v restituci skutečně vrácena původnímu majiteli, protože prodejní smlouva z roku 1939 byla uznána jako vynucená a tedy neplatná. Ani tento návrat však netrval dlouho. Po únoru 1948 byla do firmy zavedena národní správa a 6. října 1948 následovalo znárodnění. Majetková podstata továrny byla začleněna do národního podniku Synthesia Semtín a později do podniku Syntex Praha. Pozoruhodné je, že Erwin Wittmann v závodě dál působil jako ředitel. V této době zde pracovalo kolem 120 zaměstnanců a podnik už vyráběl širší sortiment chemických výrobků. Wittmann zemřel v Brně 13. dubna 1964.

Jedno jméno, tři politické režimy

Historie firmy Josef Krassl je krásným příkladem toho, jak mohou zdánlivě obyčejné reklamní tiskoviny vyprávět mnohem větší příběh. Firma vznikla ještě za Rakouského císařství, vyrostla v rodinný podnik v době Rakouska-Uherska, přežila vznik Československa, změnila majitele, modernizovala výrobu a přestěhovala se do větší továrny. Poté ji zasáhl konkurz, nacistická okupace, arizace, deportace jejího majitele, poválečná restituce a nakonec komunistické znárodnění.

Přitom po celou tuto dobu dokázalo přežívat jedno jméno – Josef Krassl. Erwin Wittmann dobře chápal cenu tradice a po převzetí továrny starý název nezměnil. Proto dnes na reklamě stojí vedle sebe dvě jména ze dvou různých generací brněnského podnikání: J. Krassl jako značka a historie firmy a E. Wittmann jako její meziválečný majitel. Z jednoduchého nápisu „Továrna na mýdlo“ se tak stává svědectví o téměř šedesáti letech brněnského průmyslu – a zároveň o osudu člověka, jehož podnik přešel přes dvě diktatury a jehož vlastní život prošel Terezínem a Osvětimí.

V Archivu města Brna se navíc dochoval samostatný fond „Josef Krassl, tovární výroba mýdla a čistících prostředků“, obsahující materiály z let 1926–1948, mimo jiné část majetkoprávní agendy a účetní závěrky z let 1938–1947. Historie Krasslovy továrny proto není uzavřená jen několika reklamami a adresářovými záznamy – v archivech stále existují dokumenty, z nichž lze její příběh rozšiřovat dál.

Datace předmětu: pravděpodobně 1927–1939; při uvedení adresy Špitálka 8 přibližně 1934–1939.

Výrobce: Josef Krassl, továrna na mýdlo, Brno
Majitel: Erwin Wittmann
Původní sídlo: Bratislavská 19, Brno
Pozdější továrna: Špitálka 8, Brno

Zdroje:
Encyklopedie dějin města Brna – Josef Krassl, Karl Gottfried Josef Krassl, Amalie Krasslová.
Encyklopedie dějin města Brna – Erwin Wittmann.
Archiv města Brna – fond Josef Krassl, tovární výroba mýdla a čistících prostředků.