Petrůj

Petrůj – fotografický ateliér na České ulici v Brně

Od typografa k fotografovi

Za jednoduchým reklamním nápisem „Petrůj – Brno, Česká 4, telefon 301/I“ se skrývá jedna z pozoruhodných kapitol dějin brněnské fotografie. Jméno Petrůj nebylo v meziválečném Brně označením obyčejné živnosti, ale fotografického podniku, který během několika desetiletí prošel proměnou od klasického portrétního ateliéru a obchodu s fotografickými potřebami až k fotografii moderní architektury.

Zakladatelem podniku byl Josef Petrůj, narozený 25. března 1881 ve Křtinách u Brna. Jeho cesta k fotografii nebyla úplně přímočará. Vyučil se typografem a kaligrafem, tedy řemeslům, která vyžadovala cit pro kompozici, písmo, proporce a přesnost. Právě toto výtvarné a řemeslné zázemí se později přirozeně propojilo s fotografií. V říjnu 1907 založil vlastní fotografický ateliér a prodejnu fotografických potřeb. Dobové zprávy uvádějí, že první provozovna byla umístěna v přízemním domku na České ulici a podnik se později přestěhoval do modernějších prostor. Pevně doloženým sídlem ateliéru se stala Česká ulice č. 4, tedy jedna z nejživějších obchodních adres v centru Brna.

Česká 4 – fotografování i obchod pod jednou střechou

Česká ulice patřila již před první světovou válkou mezi významné brněnské obchodní tepny. Do konce roku 1918 nesla jméno Rudolfsgasse; název Česká byl oficiálně zaveden 30. prosince 1918. Údaj „Brno, Česká 4“ na reklamě proto zároveň poskytuje důležitou pomůcku pro její datování – v této české podobě adresy nemohla vzniknout před koncem roku 1918.

Petrůjův podnik spojoval dva světy. Na jedné straně byl klasickým fotografickým ateliérem, kam Brňané přicházeli pro portréty a rodinné fotografie, na druhé straně fungoval jako prodejna fotografických potřeb. Dochované dobové fotografie České ulice zachycují přímo ateliér a obchod J. Petrůje v domě číslo 4. Encyklopedie dějin města Brna navíc eviduje dobovou reklamu Petrůjova podniku a dokládá jeho přítomnost na této adrese.

Josef Petrůj se přitom neomezoval na rutinní studiovou fotografii. Významnou část jeho práce představovala architektura a moderní město. Spolu s brněnským fotografem Vladimírem Lehkým pracoval na publikaci Brno roku 1927 v obrazech, která patřila k raným fotografickým knihám věnovaným Brnu. Pozoruhodné je, že jejich objektivy nemířily pouze na kostely, náměstí a historické památky. Fotografovali také továrny, firemní budovy a současnou architekturu. Fotografický ateliér Petrůj se tak nepřímo stal kronikářem proměny Brna v moderní průmyslovou metropoli první republiky.

Druhá generace – Evžen Petrůj

V roce 1931 Josef Petrůj předal podnik svému synovi Evženu Petrůjovi, narozenému 12. ledna 1905. Josef zemřel již 5. února následujícího roku, takže předání živnosti znamenalo skutečný generační zlom. Evžen však nebyl pouze pokračovatelem otcova řemesla. Fotografii studoval v Mnichově, kde roku 1924 absolvoval, a postupně se specializoval především na fotografování architektury.

Právě zde se příběh rodiny Petrůjů propojuje s nejslavnější érou moderního Brna. Evžen Petrůj fotografoval stavby a projekty architekta Bohuslava Fuchse, jedné z nejvýraznějších osobností československého funkcionalismu. Brněnská encyklopedie jej přímo uvádí mezi fotografy Fuchsových projektů. Jeho autorství je doloženo také v reprezentativních městských publikacích: například kniha Nová brněnská radnice vydaná městem Brnem roku 1935 uvádí u obrazového doprovodu výslovně „fotografie E. Petrůj“.

Z původního živnostenského ateliéru se tak během jedné generace vyvinul podnik spojený nejen s rodinnými portréty, ale také s vizuálním obrazem moderního Brna. Otec Josef fotografoval město, které se ve dvacátých letech rychle měnilo, zatímco syn Evžen zaznamenával jeho funkcionalistickou architekturu a nové veřejné stavby.

„U medvídka“

Petrůjův ateliér si Brňané později spojovali také s neobvyklým označením „U medvídka“. Novější provozovna byla vybavena pro kabinetní a portrétní fotografii a významnou část klientely tvořily děti. Medvídek, který se stal symbolem podniku a zdobil vstupní část ateliéru, dal místu jeho lidovou přezdívku a později i firemní označení.

Ateliér přežil první republiku, okupaci i druhou světovou válku. Po únoru 1948 však soukromé fotografické podnikání čekal stejný osud jako tisíce dalších živností. Provozovna Petrůjů byla zrušena a její prostory byly následně využívány jinak; dobová vzpomínka zmiňuje mimo jiné knihkupectví a později řeznictví. Zůstalo však jméno, fotografie a především rozsáhlá dokumentace města, které Josef a Evžen Petrůj zachycovali v době jeho největší meziválečné proměny.

Reklama Petrůj – malý tisk s velkým příběhem

Reklamní tisk s nápisem „Petrůj – Brno, Česká 4 – telefon 301/I“ proto není pouze reklamou na jeden fotografický obchod. Je stopou po významném brněnském fotografickém rodu a zároveň připomínkou doby, kdy se fotografie rychle měnila z technické novinky a luxusní služby v běžnou součást života městské společnosti.

Zápis adresy Česká 4 posouvá vznik reklamy nejdříve za konec roku 1918. Pokud jde ještě o podnik Josefa Petrůje, pravděpodobnou dobu vzniku lze hledat především ve 20. letech a na počátku 30. let 20. století. Přesnější dataci by mohl umožnit telefonní údaj 301/I, který stojí za samostatné porovnání s dobovými brněnskými telefonními seznamy.

Zajímavý je rovněž drobný údaj o tiskárně. Nápis, který lze číst jako „Tisk Bílek“, může odkazovat na brněnskou firmu Bílek a spol. – Kamenotisk Brno. Její existence je bezpečně doložena například roku 1920, kdy tiskla vícebarevné litografické archy pro České loutkové divadlo architekta Miroslava Koláře. Samotné spojení této tiskárny s konkrétní reklamou Petrůj však zatím nelze bez jasně čitelného detailu tiskové značky považovat za definitivně prokázané.

Petrůjova reklama je tak malým kusem papíru, za nímž stojí překvapivě velký příběh: otec typograf a fotograf, syn vyškolený v Mnichově, obchod na České ulici, portréty brněnských rodin i fotografie nové funkcionalistické metropole. Z obyčejné adresy „Brno, Česká 4“ se při bližším pohledu stává jeden z bodů na mapě kulturních dějin moderního Brna.

Zdroje

Encyklopedie dějin města Brna – Josef Petrůj, Česká ulice, Bohuslav Fuchs.
Stříbrné Brno, červenec 2021 – „U medvídka nebo pod hodinama?“
Knihovna Památníku národního písemnictví – Nová brněnská radnice, Brno 1935, fotografie E. Petrůj.
Databáze českého amatérského divadla / NIPOS – Bílek a spol., Kamenotisk Brno, 1920.