Jahoda

Když železářství nabízelo všechno pro dům

Na přelomu 19. a 20. století byl dobrý obchod se železem jedním z nejdůležitějších podniků každého většího města. Nebyl to obchod pouze s hřebíky a kladivy. Nakupovali zde řemeslníci, stavitelé, hospodáři i majitelé domů a jeho sortiment mohl sahat od železa, nářadí a stavebního kování přes sklo až po nejrůznější potřeby pro domácnost a stavbu.

Právě takový obchod založili roku 1900 František Jahoda se svou manželkou v Kostelci nad Orlicí. Rodinný podnik postupně získal své místo mezi kosteleckými obchodníky a přežil dobu rakousko-uherské monarchie, první světovou válku i vznik samostatného Československa.

Jahoda přitom nebyl jen drobným hokynářem s několika policemi železného zboží. Dochovaný přehled stavby školy v nedaleké Libli dokládá, že už roku 1909 dodal František Jahoda z Kostelce železné traverzy za 1 513 korun a 38 haléřů. V tehdejším rozpočtu šlo o významnou položku. Jeho obchod tedy dokázal zásobovat nejen jednotlivé domácnosti a řemeslníky, ale také větší stavební zakázky.

Jahoda mezi kosteleckými obchodníky

Další potvrzení přináší Chytilův adresář z roku 1914. František Jahoda je v něm uveden mezi obchodníky v Kostelci nad Orlicí a zároveň výslovně v kategorii obchodníků železným zbožím. Vedle něj je ve městě v této kategorii uveden už jen Antonín Malý.

To už ukazuje poměrně jasný obraz firmy. Jahodův obchod nebyl krátkou podnikatelskou epizodou. Čtrnáct let po svém založení měl pevné místo v obchodním životě města a jeho zboží nacházelo cestu i na stavby v okolních obcích.

A právě z této doby pochází také jedna z nejkrásnějších památek na podnik – stará reklamní cedule.

Merkur nad železářstvím

Cedule vznikla ještě v závěrečném období Rakouska-Uherska a její výtvarné provedení nese výrazné prvky secese. Není to jen strohé označení obchodu. Je koncipována jako reprezentativní vizitka prosperujícího obchodníka.

Zvlášť působivý je Merkur, římský bůh obchodu, obchodníků a cest. Jeho přítomnost nebyla náhodná. Merkur patřil na přelomu století k oblíbeným symbolům obchodu a průmyslu a objevoval se na firemních tiskovinách, účtech, akciích, reklamách i fasádách obchodních domů.

Pro zákazníka tehdejší doby byl takový symbol okamžitě srozumitelný. Merkur představoval obchod, pohyb zboží, prosperitu a spojení se světem. Vedle praktického sdělení o sortimentu tak cedule vytvářela také obraz solidního a moderního podniku.

A právě v tom je její kouzlo. Reklama na železo, sklo a stavební potřeby nemusela být jen technická a strohá. Mohla být stejně dekorativní jako reklama na čokoládu, likér nebo luxusní zboží.

Obchod přes dvě republiky

Jahodův podnik pokračoval i po rozpadu monarchie v roce 1918. Změnily se hranice, měna i státní znak, ale lidé stále stavěli domy, opravovali střechy, potřebovali sklo, kování, nářadí a domácí potřeby.

Právě podobné rodinné obchody vytvářely obchodní život československých měst první republiky. Majitel nebyl anonymní společností sídlící stovky kilometrů daleko. Jeho jméno stálo nad dveřmi a zákazníci jej osobně znali. Dobré jméno firmy tak bylo současně dobrým jménem rodiny.

František Jahoda se svou rodinou vybudoval podnik, který dokázal fungovat po několik desetiletí. Přežil první světovou válku, hospodářské krize, první republiku i německou okupaci.

Pak přišel rok 1948.

Znárodnění přerušilo rodinný příběh

Po únorovém převratu začal komunistický stát postupně likvidovat soukromé podnikání. Znárodňování a následné rušení živností zasáhlo také tradiční obchody, jejichž majitelé je budovali po několik generací.

Tak skončila také původní éra Jahodova obchodu.

Byla tím přerušena téměř půlstoletá kontinuita rodinného podniku založeného ještě za císaře Františka Josefa I. Z obchodu, který nesl jméno svého zakladatele a jehož pověst byla spojena s konkrétní rodinou, se stala součást socialistického obchodního systému.

Mohlo se zdát, že tím příběh Františka Jahody definitivně skončil.

Nestalo se tak.

Po čtyřiceti letech zpátky rodině

Po pádu komunistického režimu umožnily restituce návrat části znárodněného majetku původním vlastníkům a jejich potomkům. Mezi navrácenými nemovitostmi byl také někdejší Jahodův obchod v Kostelci nad Orlicí.

Po více než čtyřech desetiletích se tak místo vrátilo rodině, která zde začala podnikat ještě v době rakousko-uherské monarchie.

Původní svět velkého obchodu se železem už se samozřejmě nevrátil. Změnil se způsob nakupování, vznikly specializované stavebniny, hobby markety a obchodní řetězce. Tradice prodeje však na stejném místě pokračovala v podobě prodejny domácích potřeb.

A vydržela tam až do roku 2022.

Sto dvaadvacet let jednoho obchodu

Právě tento závěr dává příběhu Františka Jahody neobvyklý rozměr.

Roku 1900 otevřeli František Jahoda s manželkou obchod se železem, sklem a stavebním sortimentem. Roku 1909 odtud putovaly železné traverzy na stavbu školy. V roce 1914 už adresář uváděl Jahodu jako jednoho z pouhých dvou obchodníků se železným zbožím ve městě. Pak přišla první světová válka, Československo, hospodářská krize, okupace, znárodnění a čtyřicet let komunistického režimu.

Po roce 1989 se obchod vrátil potomkům původního majitele a prodej pokračoval.

Když se jeho dveře v roce 2022 definitivně zavřely, dělilo tento okamžik od založení firmy neuvěřitelných 122 let.

Stará secesní cedule s Merkurem proto není jen reklamou na železo a sklo. Je památkou na jeden konkrétní rodinný obchod a zároveň na svět českých měst před více než sto lety, kdy jméno obchodníka nad výlohou představovalo značku, záruku i pověst firmy v jednom.

František Jahoda začal prodávat v Kostelci nad Orlicí ještě za Rakouska-Uherska. Jeho potomci na stejném místě zavírali obchod o 122 let později.

ZDROJE: Chytilův adresář Království českého, 1914 – František Jahoda, obchodník železným zbožím v Kostelci nad Orlicí | historický rozpočet stavby školy v Libli, 1909 – dodávka traverz Františkem Jahodou z Kostelce nad Orlicí | historické materiály k obchodu rodiny Jahodových a dochovaná reklamní cedule