Jihočeská Fíkovka

Jihočeská továrna na fíkovou kávu – České Budějovice

Továrna Ludvíka Svobody v Kasárenské ulici

Mezi méně známé kapitoly potravinářské historie Českých Budějovic patří výroba fíkové kávy, produktu, který dnes působí téměř exoticky, ale ještě v první polovině 20. století patřil k běžnému sortimentu středoevropských domácností. V Českých Budějovicích se touto výrobou zabýval Ludvík Svoboda, jehož dobový podnik stál v Kasárenské ulici. Přímý doklad přináší práce věnovaná historii českobudějovického Orla, která při popisu významných členů Jednoty J. V. Jirsíka ve třicátých letech uvádí Ludvíka Svobodu jako majitele továrny na fíkovou kávu v Kasárenské ulici. Autor přitom odkazuje na starší studii historika Jana Štumbauera publikovanou roku 1994 v jihočeském vlastivědném časopise Výběr. Svoboda tedy nebyl pouze obchodníkem, který hotové zboží prodával, ale podle pramene přímo vlastníkem výrobního závodu.

Tento údaj je důležitý i proto, že nám umožňuje oddělit budějovickou výrobu od mnohem známějšího podniku Ferdinanda Zátky. Zátka pocházel z Českých Budějovic a jeho jméno je s výrobou cikorky a fíkové kávy skutečně spojeno, svůj velký potravinářský závod však vybudoval v Praze-Karlíně. Roku 1888 jeho firma používala označení zahrnující továrnu na cikorku a fíkovou kávu, výrobu sodové vody, šampaňského vína a hořčice. Budějovická továrna Ludvíka Svobody tedy představovala jiný, samostatný podnik.

O samotném Ludvíku Svobodovi zatím známe méně, než bychom si přáli. Víme však, že patřil mezi významnější osobnosti českobudějovického katolického tělovýchovného hnutí. Pramen jej uvádí mezi členy místní orelské jednoty společně například s Janem Urbanem, ředitelem kina Eleata. Současně zaznamenává, že Svoboda byl otcem JUDr. Karla Svobody, který se později stal starostou orelské župy J. V. Jirsíka. Nejde tedy jen o náhodně zachované jméno z adresáře; rodina byla zřejmě poměrně pevně zakotvena v českém společenském prostředí meziválečných Budějovic.

Fíková káva – zapomenutá součást každodenního stolu

Pojem „fíková káva“ může dnešního člověka snadno zmást. Nešlo o kávu ochucenou fíky v dnešním smyslu. Základem byly sušené fíky, které se pražily, následně mlely a používaly jako kávová náhražka nebo přísada k pravé zrnkové kávě. Už literatura 19. století popisuje fíkovou kávu jako běžný obchodní produkt a dobová reklama doporučovala její malé množství přidávat do kávy, aby nápoj získal výraznější chuť.

Výroba měla poměrně jasnou technologii. Fíky se očistily a usušily, pražením při vyšší teplotě ztmavly, ztvrdly a jejich přirozený cukr karamelizoval. Po ochlazení se rozemlely. Výsledkem byla tmavá, aromatická hmota, která poskytovala nápoji barvu, sladkost a plnější chuť. Fíková káva se mohla používat samostatně, často se však mísila s pravou kávou nebo s dalšími kávovými náhražkami, například cikorkou či obilnými produkty.

Právě v době mezi světovými válkami měla podobná výroba stále velmi dobré hospodářské opodstatnění. Pravá káva byla dovozním zbožím a její cena kolísala, zatímco různé náhražky umožňovaly připravovat levnější nápoj pro široké vrstvy obyvatelstva. Fíková káva přitom nebyla považována pouze za nouzovou válečnou náhražku. Na přelomu 19. a 20. století existovaly ve střední Evropě celé specializované továrny a jejich výrobky se prodávaly jako značkové zboží s propracovanou reklamou. Některé podniky kolem svých fíkových káv vytvářely samostatné značky, reklamní série a výrazné obaly. Budějovická výroba Ludvíka Svobody tak zapadala do dnes téměř zapomenutého, tehdy však velmi živého odvětví potravinářského průmyslu.

Jihočeská továrna a to, co po ní zůstává

Zajímavé je samotné umístění závodu v Kasárenské ulici. Název této budějovické komunikace vychází z její polohy podél areálu kasáren a používá se dodnes. Přesné číslo domu Svobodovy továrny se zatím nepodařilo bezpečně určit. Velkou naději představuje Adresář města Čes. Budějovic z roku 1933, který sestavil Rudolf Češka. Dochovaný exemplář má 131 stran, obsahuje mimo jiné přehled místních živnostníků a Jihočeská vědecká knihovna jej vede také jako digitalizovaný dokument. Jde tedy o jeden z nejdůležitějších pramenů pro další přesné určení provozovny, adresy a případného obchodního názvu.

Samotné označení „Jihočeská továrna na fíkovou kávu“ je velmi pravděpodobně spojeno právě s tímto budějovickým podnikem, avšak v současné fázi pátrání je potřeba rozlišovat mezi tím, co máme přímo doloženo, a tím, co zatím vyplývá z reklamního označení. Historickým pramenem je bezpečně potvrzen Ludvík Svoboda jako majitel továrny na fíkovou kávu v Kasárenské ulici v Českých Budějovicích ve třicátých letech. Zatím se naopak nepodařilo zjistit přesný rok založení závodu, číslo domu, úplné úřední znění firmy ani konkrétní obchodní značku jeho výrobků. Stejně tak zatím nevíme, kdy výroba skončila a jaký byl osud závodu za okupace a po roce 1945.

Právě tím je však dochovaná reklama nebo obal této firmy cenný. Připomíná odvětví, které prakticky zmizelo nejen z Českých Budějovic, ale i z každodenního života. Na počátku 20. století mohl nápis „fíková káva“ označovat běžnou potravinu, kterou znal téměř každý zákazník koloniálu. O několik generací později už je potřeba vysvětlovat, co se pod tímto názvem vůbec skrývalo. Za prostým označením Jihočeské továrny na fíkovou kávu se tak objevuje konkrétní člověk – českobudějovický továrník Ludvík Svoboda, jeho závod v Kasárenské ulici a malá, téměř zapomenutá kapitola jihočeské průmyslové historie.

Zdroje:
Petr Válek, práce o historii českobudějovického Orla, Jihočeská univerzita – údaj o Ludvíku Svobodovi a továrně na fíkovou kávu v Kasárenské ulici.
Jan Štumbauer, Výběr – časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 1994, citovaný jako původní zdroj údaje o Ludvíku Svobodovi.
Rudolf Češka, Adresář města Čes. Budějovic 1933, České Budějovice 1933, 131 s.; katalog Jihočeské vědecké knihovny.
Jihočeská univerzita, práce věnované rodině Zátkových – Ferdinand Zátka a jeho karlínský podnik na cikorku a fíkovou kávu.
Chichorien-, Gesundheits- und Feigenkaffee, dobový text z roku 1879 – použití fíkové kávy jako přísady a kávového surrogátu.
Městská encyklopedie / statutární město České Budějovice – původ názvu Kasárenské ulice.