Jordan a Timaeus
Jordan & Timaeus – čokoláda z Bodenbachu
Od čekanky k čokoládovému impériu
Jméno Jordan & Timaeus patří k nejstarším a nejpozoruhodnějším značkám středoevropského čokoládového průmyslu. Příběh nezačíná v Podmoklech, tehdejším Bodenbachu, ale v Drážďanech, kde roku 1823 spojili své síly Gottfried Heinrich Christoph Jordan a August Friedrich Timaeus. Zpočátku jejich podnik nevyráběl čokoládu, nýbrž především čekankovou kávovou náhražku. Teprve roku 1830, kdy mohli továrnu vybavit parním strojem, přibyla výroba čokolády. Z malé výroby se postupně stal podnik evropského významu. Dobový popis továrny uvádí dvě hlavní výrobní větve – čokoládu a cikorku – a kolem poloviny 19. století už v drážďanském závodě pracovalo přibližně dvě stě továrních dělníků vedle administrativních pracovníků, obchodních cestujících a technického personálu.
Jordan & Timaeus se navíc zapsali do dějin čokolády tvrzením, že už roku 1839 vyráběli čokoládu s oslím mlékem. Bývá proto někdy uváděna jako velmi raný předchůdce mléčné čokolády. Je však potřeba být přesný: nelze ji jednoduše ztotožnit s moderní tabulkovou mléčnou čokoládou, která se technologicky prosadila až později. Firma každopádně experimentovala s mléčnou složkou desítky let před nástupem klasické švýcarské mléčné čokolády. Na londýnské světové výstavě roku 1851 dokonce demonstrovala své schopnosti monumentálními výrobky z čokolády – mimo jiné asi padesátilibrovou čokoládovou hlavou vznikajícího Hermannova pomníku a modelem Nelsonova monumentu. Čokoláda se tu už neprodávala pouze jako potravina, ale také jako technická a reklamní demonstrace možností výrobce.
Proč právě Bodenbach
Pro české země začíná nejzajímavější část příběhu na počátku padesátých let 19. století. Jordan a Timaeus se rozhodli postavit druhou továrnu v Bodenbachu, dnešních Podmoklech v Děčíně. Rozhodnutí nebylo náhodné. Podmokly se právě měnily z relativně malé obce v důležitý dopravní a průmyslový uzel. Zásadní význam měla železnice Praha–Drážďany a samozřejmě Labe, které vytvářely mimořádně výhodné spojení mezi Saskem a habsburskou monarchií. Pro saského výrobce, který chtěl zásobovat rakouský trh, představoval Bodenbach téměř ideální základnu.
Rozhodnutí o vybudování továrny padlo roku 1853 a právě tehdy se August Friedrich Timaeus stáhl z aktivního vedení společnosti; jako společník jej nahradil jeho bratr Johann Christian Eduard Timaeus. Podmokelský závod byl vybudován podle vzoru mateřské drážďanské továrny a byl určen především pro trhy rakouské monarchie. Dobový popis podniku jej charakterizuje přímo jako druhou továrnu na čokoládu a cikorku určenou pro „císařské rakouské státy“. Pro distribuci výrobků měla firma hlavní sklady mimo jiné ve Vídni a Praze.
Samotná podmokelská pobočka zahájila činnost kolem roku 1854. Dva objekty někdejšího závodu se podle dostupných pramenů zachovaly, což je vzhledem ke stáří provozu mimořádné. Továrna se nacházela v prostoru dnešní Zbrojnické ulice a její pozůstatky se později staly známými jako Jordanka. V době svého vzniku byla jedním z prvních velkých průmyslových podniků rozvíjejících se Podmokel a před vznikem dalších zdejších čokoládoven patrně také nejvýznamnějším výrobcem čokolády v severních Čechách.
Bodenbach na obalech nebyl náhoda
Nápis JORDAN & TIMAEUS – BODENBACH, který se objevuje na starých reklamách a obalech, je proto velmi důležitý. Nejde o obchodní zastoupení ani o pouhou adresu distributora. Za názvem Bodenbach stála skutečná výrobní pobočka, která vyráběla pro rakousko-uherský trh. Právě proto se na předmětech určených pro monarchii mohl zdůrazňovat Bodenbach namísto Drážďan.
Dochované reklamní materiály ukazují mimořádně široký sortiment. Vedle Cacao a Chocolade se objevuje také Feigen-Kaffee, tedy fíková kávová náhražka, a další výrobky. Firma tak ještě dlouho spojovala dva světy, z nichž původně vyrostla – čokoládu a kávové náhražky. Kolem let 1890–1910 vznikaly celé série barevných chromolitografických reklamních kartiček a záložek. Jedna rozsáhlá série představovala jednotlivé země Rakouska-Uherska pomocí erbů a postav v regionálních krojích; na reklamách byl přitom výrazně uveden právě Jordan & Timaeus Bodenbach.
Firma měla pro reklamu mimořádný cit. Kolem roku 1880 například vytvořila reklamní balení pěti druhů čokolády připomínající známého červeného turistického průvodce Baedeker. Parodie dostala podobu jakéhosi průvodce po „zemi mléka a medu“. Na svou dobu šlo o velmi rafinovaný marketing: čokoláda už nebyla nabízena jen prostřednictvím názvu výrobku a ceny, ale prostřednictvím hry, příběhu, obrazu a sběratelsky atraktivního obalu.
Továrna evropského významu
Rozměry celého podniku byly na 19. století značné. Roku 1874 zaměstnávala společnost ve svých provozech přibližně 500 lidí. Vedle Drážďan a Bodenbachu měla obchodní zastoupení či sklady také v dalších významných městech, mezi nimi v Praze, Vídni a Budapešti. Pražské zastoupení se později nacházelo v Jindřišské ulici 16 na Novém Městě. Jordan & Timaeus tak vybudovali distribuční systém, který spojoval německý a rakousko-uherský prostor dávno před vznikem Československa.
Společenské postavení firmy dobře ukazuje titul dvorního dodavatele. V seznamu rakousko-uherských dvorních dodavatelů z roku 1899 jsou uvedeni Franz, Adolph a Ernst Jordan a Albert Timaeus jako výrobci čokolády firmy Jordan & Timaeus v Bodenbachu. Firma byla spojena také se saským královským dvorem. Na reklamě tak mohly dvorské tituly fungovat podobně jako dnešní prestižní certifikace – zákazníkovi signalizovaly kvalitu, společenské postavení a tradici výrobce.
Město čokolády
Jordan & Timaeus navíc pomohli vytvořit něco, co lze téměř nazvat podmokelskou čokoládovou tradicí. Jejich úspěch nezůstal osamocený. Do oblasti později vstoupily další významné saské čokoládovny, především Hartwig & Vogel a Otto Rüger. Podmokly se tak díky poloze na železničním a labském koridoru staly mimořádně zajímavým centrem čokoládového průmyslu. Právě tomuto fenoménu se věnuje samostatná odborná práce Terezy Syrové Čokoládovny v oblasti Podmokel pod vedením saských průmyslníků (1853–1918), která sleduje nejen jednotlivé podniky, ale také cla, suroviny, výrobní technologie, pracovní podmínky a pronikání saského kapitálu do severních Čech.
To je důležité i pro pochopení staré reklamy. Nápis Bodenbach na čokoládové ceduli nebyl bezvýznamnou geografickou poznámkou. Na konci 19. a začátku 20. století mohl zákazníkovi připomínat zavedené průmyslové centrum, v němž vedle sebe působilo několik velkých výrobců čokolády. Jordan & Timaeus zde však byli první – jejich závod vznikl už v polovině 19. století.
Rodinná firma přes několik generací
Po smrti zakladatelů pokračovala společnost jako rodinný podnik. Vedení převzali Ernst Jordan a Eduard, Albert a Gerhard Timaeus. V letech 1860–1892 podnik společně řídili potomci rodiny Timaeus a Ernst Albert Jordan; po roce 1892 pokračovali další příslušníci rodiny Timaeus společně s Maxem Hustigem, který byl s rodinou Jordanových příbuzensky propojen. Rodinná kontinuita tak vydržela téměř celé století od založení podniku.
Teprve roku 1921 majitelé podnik prodali Friedrichu Mittenzweiovi, který předtím u Jordan & Timaeus pracoval jako cukrářský mistr. To je pozoruhodný detail: firmu tedy nepřevzal neznámý finanční investor, ale člověk, který znal její výrobu zevnitř. Mittenzwei však roku 1925 zemřel a následná hospodářská situace už někdejšímu čokoládovému impériu nepřála. Světová hospodářská krize nakonec vedla kolem roku 1930 k uzavření drážďanské továrny a její budovy byly v letech 1935–1936 zbořeny.
Bodenbach přežil Drážďany
A právě tady přichází nejkrásnější paradox celého příběhu. Zatímco původní drážďanská továrna, z níž všechno v roce 1823 vzešlo, zanikla, podmokelský závod přežil. Výroba v různých organizačních podobách pokračovala i během československého období a po druhé světové válce. Německý biografický pramen uvádí, že někdejší Bodenbacher Fabrik pokračovala jako součást československého státního čokoládového průmyslu až do roku 1989.
Dva objekty původního závodu z poloviny 19. století navíc přežily fyzicky. V dnešním Děčíně-Podmoklech připomíná někdejší čokoládovnu areál známý jako Jordanka. A jméno Jordan & Timaeus nezmizelo ani z moderního podnikání. V Děčíně dnes znovu existuje společnost používající historické jméno a navazující na místní čokoládovou tradici; v roce 2021 byla například jako Jordan & Timaeus s.r.o. zapsána jako vlastník průmyslového vzoru obalu na bonbony. Jde však o novodobé navázání na historickou značku, nikoli o důkaz nepřerušené právní existence původní společnosti založené roku 1823.
Reklama jako svědek velkého příběhu
Stará reklama Jordan & Timaeus Bodenbach je proto mimořádně zajímavým předmětem. Za několika slovy na plechu, kartonu nebo obalu stojí příběh sahající od malé drážďanské výrobny cikorky roku 1823 přes zavedení parního stroje, experimenty s čokoládou obsahující mléko, světovou výstavu v Londýně, expanzi do habsburské monarchie a vybudování továrny v Podmoklech až k jednomu z významných středoevropských výrobců čokolády.
Je to zároveň příběh proměny samotných Podmokel. Když sem Jordan & Timaeus v padesátých letech 19. století přišli, začínalo se místo díky železnici teprve prudce měnit. Čokoládovna byla jedním z podniků, které tuto proměnu urychlily. Následovali další saští výrobci a z Bodenbachu se na několik desetiletí stalo místo, kde se setkával německý kapitál, české země, rakouský trh, železnice, labská doprava a nový svět průmyslově vyráběné čokolády.
A právě proto je na historické reklamě důležité ono zdánlivě obyčejné slovo BODENBACH. Neříká jen, kde se výrobek prodával. Říká, kde se skutečně vyráběl. Za značkou Jordan & Timaeus zde stála opravdová čokoládovna založená už v letech 1853–1854 – závod, který nakonec přežil dokonce i svou slavnou drážďanskou matku.
Zdroje
Deutsche Biographie – Friedrich August Timaeus.
Dobový popis – Die Chocoladen- & Cichorien-Fabrik von Jordan und Timäus in Dresden.
Tereza Syrová – Čokoládovny v oblasti Podmokel pod vedením saských průmyslníků (1853–1918), VŠE Praha, 2010.
Historie Podmokel – údaje o závodu Jordan & Timaeus a dochovaném areálu Jordanka.
Georg Hartong – dokumentace historických reklamních tiskovin Jordan & Timaeus.
ICUK – historie děčínské čokoládové tradice a novodobého pokračování značky.
Věstník Úřadu průmyslového vlastnictví – Jordan & Timaeus s.r.o., Děčín.
