Jubilejní výstava Praha 1908

Když školství dostalo moderní tvář

Kotěrův pavilon odborného školství na Jubilejní výstavě v Praze roku 1908

Na první pohled je to půvabná barevná pohlednice z pražské výstavy: upravené záhony, promenádující se návštěvníci a dlouhá nízká budova s prosklenými stěnami a výrazně zvýšeným středním vstupem. V pravém horním rohu stojí prosté označení „Školství“. Ve skutečnosti však pohlednice zachycuje dnes zaniklou stavbu Jana Kotěry, vzniklou právě v době, kdy se česká architektura začínala odpoutávat od historismu a dekorativní secese a hledala cestu k moderně.

Školský pavilon byl jednou ze staveb Jubilejní výstavy Obchodní a živnostenské komory v Praze roku 1908. Díky dobovým pramenům dnes můžeme zjistit podstatně více než jen jméno architekta. Víme, proč pavilon vypadal právě tak, jak jej pohlednice zachycuje, co se nacházelo uvnitř a jak jej hodnotili současníci. Ukazuje se přitom, že nešlo pouze o obal pro školskou expozici. Sama stavba byla výrazem proměny tehdejší architektury.

Výstava, která měla předvést hospodářskou sílu země

Myšlenka velké komorní výstavy vznikla v roce 1906. Jedním z jejích hlavních iniciátorů byl Rudolf Hotowetz, vedoucí tajemník pražské Obchodní a živnostenské komory. Rok 1908 nebyl zvolen náhodně. Rakousko-Uhersko tehdy připomínalo šedesát let vlády císaře Františka Josefa I., pražská výstava však nebyla pouhou jubilejní slavností věnovanou panovníkovi.

Jejím skutečným těžištěm bylo hospodářství. Měla ukázat úroveň průmyslu, řemesel, obchodu a technického rozvoje v obvodu pražské komory, představit výrobce veřejnosti a současně jim pomoci navazovat nové obchodní kontakty.

Výstava byla slavnostně otevřena 14. května 1908 a trvala až do října. Pražské Výstaviště zaplnily pavilony průmyslových podniků, řemeslníků, chemického a potravinářského průmyslu, obchodu, měst, techniky i školství. Rozsahem patřila k významným hospodářským událostem předválečné Prahy a její atmosféru zachytil také průkopník českého filmu Jan Kříženecký.

Školství zde přitom nepředstavovalo pouze kulturní doplněk světa továren a strojů. Pro obchodní a živnostenskou komoru mělo odborné vzdělávání zcela praktický význam. Moderní průmysl potřeboval kvalifikované řemeslníky, mistry, techniky, kresliče a návrháře. Školy byly jedním ze základních předpokladů hospodářského růstu.

Jan Kotěra a nová generace architektů

Pro tuto část výstavy vznikl samostatný pavilon odborného školství, jehož hlavním autorem byl Jan Kotěra. Na projektu s ním spolupracoval mladý architekt Karel, respektive Karl Göttlich. Projekt vznikal již v roce 1907.

Kotěra byl v této době jednou z nejvýraznějších osobností nastupující české moderní architektury. Kolem jeho ateliéru se soustřeďovala generace, která měla během následujících let zásadně změnit podobu české architektury.

Přímé svědectví o práci ateliéru zanechal Pavel Janák. Ve svých pozdějších vzpomínkách uvedl, že když roku 1907 nastoupil ke Kotěrovi, připravovaly se zde právě návrhy výstavních pavilonů pro rok 1908 – pavilonu školství a pavilonu obchodu. V ateliéru tehdy působili mimo jiné Josef Gočár, Jan Zázvorka, Richard Novák a Göttlich.

Je však důležité oba Kotěrovy projekty nezaměňovat. Na pavilonu obchodu se podíleli zejména Josef Gočár a Pavel Janák, zatímco u pavilonu odborného školství je jako spolupracovník doložen Karel Göttlich. Právě prolínání stejného okruhu mladých architektů pravděpodobně způsobilo pozdější nejasnosti v některých přehledech Kotěrovy tvorby.

Dřevo, které si nehrálo na kámen

Nejcennější zprávu o budově přinesl ještě během výstavy roku 1908 časopis Architektonický obzor. Dobová kritika si všímala jednoho rozšířeného nešvaru tehdejší výstavní architektury: dočasné stavby bývaly konstruovány ze dřeva, ale pomocí omítek, dekorací a kulis se snažily předstírat honosné kamenné paláce.

Kotěrův školský pavilon byl v tomto směru označen za výjimku. Autor článku upozornil, že většina budovy nebyla omítnuta. Stavba tedy svou skutečnou konstrukci neskrývala.

Ještě významnější bylo konstatování, že půdorysné uspořádání určovalo výslednou podobu stavby. Jinými slovy: fasáda nebyla navržena jako samostatná dekorace, za níž by se teprve hledalo místo pro jednotlivé expozice. Vnější členění vznikalo podle toho, co bylo umístěno uvnitř.

Na počátku 20. století šlo o podstatný posun. Kotěra zde samozřejmě ještě nestavěl funkcionalistickou architekturu v pozdějším smyslu. Přesto se objevují principy, které se stanou pro moderní architekturu zásadními: pravdivost materiálu, přiznaná konstrukce a snaha odvozovat vzhled budovy od její skutečné funkce.

Právě proto působí školský pavilon na pohlednici ve srovnání s řadou jiných výstavních staveb poměrně střízlivě. Nemá monumentální kupoli ani přemíru dekorací. Jeho hlavními prvky jsou dlouhé horizontální části, velké prosklené plochy a zvýrazněný vstupní střed.

Fasáda prozrazovala obsah expozice

Dobový kritik nám zachoval ještě jeden mimořádně zajímavý detail. Jednotlivé části stavby podle něj odpovídaly konkrétním oddílům školské výstavy. Vnější členění tak návštěvníkovi naznačovalo, kde končí jedna část expozice a začíná další – například prostor Uměleckoprůmyslové školy nebo pokračovacích škol.

Architektura se tedy pokoušela návštěvníka orientovat už zvenčí.

To pomáhá vysvětlit i dlouhé pásy oken, které jsou na dochované pohlednici tak nápadné. Dobová kritika skutečně hovoří o množství bočních oken i horního osvětlení. Zároveň ale upozorňuje, že některé části interiéru přesto zůstávaly poměrně tmavé.

Pavilon tedy nebyl přijímán bezvýhradně. Kritici oceňovali jeho modernější principy, ale upozorňovali rovněž na roztříštěnost siluety a některé praktické nedostatky vnitřních prostor.

Právě takové hodnocení je dnes cennější než pozdější nekritické obdivování slavného jména. Vidíme Kotěrovu stavbu očima lidí, kteří ji skutečně navštívili v létě roku 1908.

Co se pod názvem „Školství“ skutečně skrývalo

Rozsah školské expozice dokládá oficiální katalog výstavy. Výstavní výbor vydal několik svazků Úředního skupinového katalogu a celý čtvrtý díl byl věnován školství, městům mimo Prahu a obchodním a živnostenským korporacím.

Školství tedy nebylo prezentováno několika vitrínami někde na okraji výstaviště. Šlo o rozsáhlou samostatnou oblast.

Hlavní pozornost směřovala k odbornému, průmyslovému, uměleckoprůmyslovému a pokračovacímu školství. Jednotlivé školy představovaly výsledky výuky, praktické práce studentů, modely, návrhy a výrobky.

Taková výstava měla dvojí účel. Veřejnosti ukazovala úroveň jednotlivých škol, zároveň ale umožňovala porovnávat jejich výsledky s požadavky skutečné výroby. Byla tak určitým setkáním vzdělávání s průmyslem.

Výrazné postavení měla Uměleckoprůmyslová škola v Praze, s níž byl ostatně Jan Kotěra profesně úzce spojen. Její účast ukazovala, jak významnou roli začínalo v moderním průmyslu sehrávat propojení výtvarného návrhu, architektury a kvalitního řemeslného provedení.

Turnovské šperky v pražském pavilonu

Konkrétně je doložena například účast c. k. odborné školy pro broušení drahokamů a zlatnictví v Turnově. Škola byla na Jubilejní výstavu roku 1908 pozvána zvláštním vyzváním a představila zde práce svých žáků.

Turnovská škola patřila již tehdy k významným odborným institucím. Byla založena v roce 1884 a specializovala se na obory úzce spojené s tradičním severočeským zpracováním drahých kamenů a výrobou šperků.

Úroveň vystavených prací nebyla pouze symbolicky pochválena. Některé exponáty následně zakoupilo pražské Uměleckoprůmyslové museum.

Právě na podobných příkladech je možné pochopit smysl celého pavilonu. Odborná škola zde nebyla prezentována jako instituce oddělená od skutečného života. Její úspěch se měřil kvalitou výrobků, které mohly obstát před odbornou veřejností, průmyslníky i zákazníky.

František Rössler a průmyslové školství

Význam školské části výstavy potvrzuje také samostatná studie odborníka a školského pracovníka Františka Rössleranazvaná Průmyslové školství na jubilejní výstavě obchodní a živnostenské komory v Praze.

Rössler patřil mezi výrazné osobnosti českého odborného školství. Zabýval se vztahem průmyslové výroby, technického vzdělávání a řemesla a patřil k lidem, kteří prosazovali systematické odborné vzdělávání jako jednu z podmínek hospodářského rozvoje.

To dobře vysvětluje, proč školství získalo na hospodářské výstavě vlastní rozsáhlý pavilon. V tehdejším pohledu nebyla moderní továrna pouze souborem strojů. Bez vyškolených lidí neměla technika sama o sobě velkou cenu.

Nejasná stopa Bohumila Waiganta

Při pátrání se objevila také zajímavá nejasnost. V některých novějších přehledech tvorby architekta Bohumila Waigantaje u roku 1908 uveden „pavilon odborného školství“ společně s nábytkovým souborem jídelny pro Jubilejní výstavu.

Hlavní autorství celé stavby však podstatně přesvědčivěji dokládají prameny ve prospěch Jana Kotěry. Dobový Architektonický obzor přímo spojuje Kotěru se školským pavilonem, Pavel Janák vzpomíná na jeho projektování v Kotěrově ateliéru a archivní soupis Kotěrova díla uvádí pavilon jako Kotěrovu realizaci se spolupracovníkem Karlem Göttlichem.

Waigant se mohl podílet na některé části interiéru, výstavní instalaci nebo nábytkovém souboru. Přesnou povahu jeho účasti se však zatím nepodařilo spolehlivě doložit. Proto by nebylo správné uvádět jej bez dalšího jako spoluautora celé budovy.

Pohlednice zachovala stavbu, která zmizela

Pavilon odborného školství vznikl jako dočasná výstavní architektura a do dnešních dnů se nedochoval. Jeho podobu proto dnes známe především z plánů, dobových fotografií, odborného tisku a pohlednic.

Právě tato barevná pohlednice je díky tomu mnohem víc než jen turistický pozdrav z výstavy. Zachovává pohled na jedno z dnes zaniklých děl Jana Kotěry v podobě, v jaké jej mohl spatřit návštěvník Jubilejní výstavy roku 1908.

Karta patří do rozsáhlé produkce pohlednic vydávaných při příležitosti výstavy. U podobných pohlednic se stejným titulkem „Pozdrav z Jubilejní výstavy v Praze 1908“ je doložen například nakladatel D. Kosiner a spol. z Prahy II a tiskárna Unie.

Bez rubové strany konkrétního exempláře však není správné vydavatele této karty určit definitivně. Z Jubilejní výstavy existovalo více pohlednicových sérií a konečné potvrzení musí vycházet z údajů vytištěných přímo na zadní straně.

Stavba na hranici dvou epoch

Pavilon školství na pohlednici nepůsobí monumentálně. Nemá fantastickou věž, velkou kupoli ani množství sochařské výzdoby. Právě v tom však spočívá jeho význam.

Kotěra nepotřeboval z dočasné výstavní budovy vytvářet iluzi kamenného paláce. Nechal více promlouvat její konstrukci, materiál, světlo a samotné uspořádání expozice. Fasáda začala být výsledkem toho, co se odehrávalo uvnitř.

A podobně moderní myšlenku představoval i obsah stavby. Síla průmyslové země už nebyla na počátku 20. století měřena pouze počtem továren a výkonem jejich strojů. Záleželo také na lidech, kteří stroje uměli navrhovat, obsluhovat a zdokonalovat, na řemeslnících schopných kvalitní výroby a na výtvarnících a konstruktérech, kteří dávali průmyslovým výrobkům podobu.

Pohlednice s nenápadným nápisem „Školství“ tak zachycuje dvě proměny najednou: modernizaci českého hospodářství a modernizaci české architektury.

Samotný pavilon po skončení své výstavní role zmizel. Myšlenky, které na něm Kotěra a jeho generace zkoušeli, však českou architekturu přežily o mnoho desetiletí.

Identifikace předmětu

Pavilon odborného školství, Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory v Praze, 1908.
Architekt: Jan Kotěra.
Doložená spolupráce: Karel Göttlich.
Projekt připravován od roku 1907, realizace pro výstavu roku 1908.
Stavba se nedochovala.
Pohlednice: „Pozdrav z Jubilejní výstavy v Praze 1908 – Školství“.
Vydavatel pohlednice zatím není bez rubové strany konkrétního exempláře definitivně určen.

Zdroje

Architektonický obzor, ročník VII, Praha 1908 – dobová kritika architektury Jubilejní výstavy a popis školského pavilonu.

Jubilejní výstava obvodu obchodní a živnostenské komory v Praze r. 1908. Úřední skupinový katalog, Praha 1908, zejména svazek věnovaný školství, městům a obchodním a živnostenským korporacím.

Pavel Janák – autobiografické vzpomínky, pasáže věnované práci v ateliéru Jana Kotěry a přípravě výstavy roku 1908.

Archiv architektury Národního technického muzea, fond Jan Kotěra – dokumentace pavilonu odborného školství.

František Rössler: Průmyslové školství na jubilejní výstavě obchodní a živnostenské komory v Praze, Obzor národohospodářský, 1908.

Odborné práce věnované Jubilejní výstavě roku 1908, Janu Kotěrovi a české výstavní architektuře počátku 20. století.

Odborné práce k dějinám Uměleckoprůmyslové školy v Praze a odborné školy pro broušení drahokamů a zlatnictví v Turnově.

Dobové a sběratelské soubory pohlednic Jubilejní výstavy v Praze 1908.