Kemény Brandy
Kemény Brandy – československá brandy z Mochova, která se tvářila jako medicína
Brandy s maďarským jménem a československým původem
Na starých reklamních účtenkách, popelnících, lahvích a reklamních kartách se objevuje výrazný nápis KEMÉNY BRANDY a někdy ještě podivuhodnější dodatek BRANDY MEDICINAL. Na první pohled může název svádět k představě maďarského výrobku. Skutečnost je ale jiná. Kemény byla československá vinná pálenka, spojená především s velkým lihovarnickým podnikem V. Souček v Mochově u Prahy, později s rodinou Davidů a po znárodnění nakonec také se Spojenými lihovary v Říčanech. Odborná práce věnovaná československým alkoholickým nápojům ji přímo charakterizuje jako žlutohnědý destilát z vína československého původu.
Kemény přitom nebyla okrajovým výrobkem. Dochovaná reklama, lahve, etikety a firemní archivní stopy ukazují, že patřila mezi výrazné značkové produkty mochovského závodu minimálně už ve dvacátých letech 20. století. A její život byl neobyčejně dlouhý. Když se po roce 1961 převáděla výroba tradičních značkových lihovin z Mochova do Říčan, Kemény přešla spolu s nimi a v říčanském lihovaru pokračovala i v socialistickém období.
Kořeny v továrně Václava Součka
Historie Kemény Brandy je pevně svázána s podnikem Václava Součka v Mochově, jehož počátky sahaly podle firemních dokumentů do roku 1873. Součkova továrna se postupně specializovala na výrobu éterických olejů, ovocných éterů, trestí, jemných likérů, slivovice, rumů a později také brandy. Na hlavičce faktury z roku 1925 se firma sama označovala jako „Továrna éterických olejů, trestí, ovocných šťáv, jemných likérů, palírna a rafinerie slivovice a brandy, velkoobchod vínem“. V té době už podnik vlastnili Karel David a Karel Bohumil David.
Právě to je důležité. Kemény nebyla náhodným produktem jednoho místního hostinského nebo obchodníka s alkoholem. Vznikla v technologicky vyspělém závodě, který vyráběl vlastní aromatické tresti, destiláty a značkové likéry a měl dlouhodobou zkušenost s vínem i jeho destilací. Firemní materiály z meziválečného období dokazují, že závod měl vlastní rafinerii brandy a pracoval s výrobky, které měly být vnímány jako značkové speciality.
Souček, David a rodinná továrna
Rodina Davidů převzala mochovský podnik ve dvacátých letech. Roku 1923 už firma patřila bratrům Davidovým a v roce 1927 začala v některých obchodních materiálech používat anglicky působící název Krohn Brothers & Co. in London at Mochov. Tato zvláštní obchodní stylizace měla výrobkům dodat mezinárodní prestiž a zapadala do tehdejší módy lihovarnického průmyslu, který s oblibou pracoval s francouzskými a anglickými názvy, zvláště u rumů, brandy a likérů.
Výroba Kemény je přitom v Mochově doložena nejpozději koncem dvacátých let. Historie závodu zachycuje návštěvu širší rodiny v roce 1928 a výslovně uvádí, že mochovská palírna tehdy vyráběla „medicinál brandy Kemény“ a oblíbenou malinovou šťávu Hesperol.
To je jeden z nejdůležitějších pevných bodů celé historie značky. Kemény tedy nebyla až poválečným socialistickým produktem. Existovala prokazatelně už za první republiky.
Brandy Medicinal – alkohol jako posilující prostředek
Nejzajímavější část historické reklamy je bezpochyby označení „Brandy Medicinal“. Dnes by takové spojení působilo téměř absurdně. Alkoholický nápoj se už samozřejmě nesmí prodávat jako léčivo bez odpovídajícího schválení. V první polovině 20. století však byl vztah mezi alkoholem, lékárenstvím a představou zdravotního či posilujícího účinku mnohem volnější.
Brandy měla v evropské kultuře dlouho pověst nápoje, který může člověka „postavit na nohy“, zahřát, povzbudit nebo pomoci při rekonvalescenci. V domácnostech, hotelích i nemocničním prostředí bývala malá dávka brandy používána jako posilující prostředek. Právě na tuto kulturní představu navazoval pojem medicinal brandy.
U Kemény se toto označení stalo přímo součástí značky. Dochované reklamní předměty nesou text Kemeny Brandy Medicinal, včetně reklamních účtenek a skleněných či keramických popelníků.
Neznamená to, že Kemény byla lékem v dnešním farmaceutickém smyslu. Šlo o způsob marketingové prezentace produktu, který využíval tehdy ještě běžnou představu kvalitní vinné pálenky jako „posilujícího“ nápoje.
Reklama s trubačem
Mochovský zpravodaj zachoval velmi cenný obrazový doklad. Na historickém plakátu Kemény je tmavé pozadí, výrazný název KEMÉNY, láhev a postava muže v červeném kabátě s trumpetou. Dole stojí BRANDY MEDICINAL. Vedle něj je na stejné stránce reprodukována další reklama podniku Souček-David z Mochova.
Tento vizuální styl odpovídá meziválečné reklamě značkových lihovin. Výrobek už nebyl prezentován jen technickým textem typu „vinný destilát 40 %“. Měl svého hrdinu, barevný motiv a název, který si zákazník zapamatoval.
Právě podobné reklamy pomáhaly vytvářet něco, co dnes považujeme za samozřejmé: značku oddělenou od samotného výrobce. Zákazník nemusel žádat „brandy od Součka“. Mohl žádat jednoduše Kemény.
Co vlastně znamenalo jméno Kemény
Slovo kemény je maďarské a znamená mimo jiné „tvrdý“, „pevný“ nebo „silný“. Je zároveň běžným maďarským příjmením. Samotný původ obchodního názvu Kemény u mochovské brandy se zatím nepodařilo spolehlivě doložit dobovým firemním dokumentem.
Je proto lákavé spojovat název s významem „silný“ nebo s maďarskou tradicí vinných destilátů, ale bez přímého pramene by to byla pouze interpretace. Jisté je pouze to, že značka byla psána Kemény s dlouhým é a že ji mochovský podnik používal jako samostatné obchodní jméno svého brandy.
Nejasný původ názvu je vlastně součástí jejího kouzla. Výrobek měl záměrně exoticky působící jméno, podobně jako mnoho tehdejších československých lihovin využívalo anglické, francouzské, balkánské nebo orientální názvy.
Láhev z Ditmar-Urbachu
Kemény se neprodávala jen v obyčejných skleněných lahvích. Dochoval se mimořádně zajímavý reklamní obal z období první republiky – keramická láhev či konvice v artdecovém stylu vyrobená firmou Ditmar-Urbach přímo pro Kemény Brandy. Dochovaný exemplář navíc nese druhotnou etiketu prodejce Hušek, vína–likéry, drogerie, Vysoké Mýto, vedle okresního soudu.
To ukazuje dvě věci. Za prvé, Kemény měla vlastní prémiové reklamní balení. Za druhé, distribuce sahala daleko za Mochov a Prahu. Produkt se prodával prostřednictvím specializovaných obchodníků v dalších českých městech.
Artdecová keramická láhev zároveň vypovídá o pozici značky. Takové balení nebylo určeno pro nejlevnější konzumní alkohol. Mělo vytvářet dojem dárkového, reprezentativního nebo luxusnějšího výrobku.
Rok 1940 – značka žije i za protektorátu
Existenci Kemény ve čtyřicátých letech potvrzuje dokonce filatelistický doklad. Katalog německé pracovní skupiny pro zemědělskou filatelii eviduje položku „CSSR, Mochov 1940, Kemeny Brandy“. Jde o další důkaz, že značka nebyla krátkodobou reklamní epizodou dvacátých let, ale přežila minimálně do období druhé světové války.
Firma Souček-David v Mochově pokračovala ve výrobě i během války. Hlavička faktury z 8. října 1945 už podnik charakterizuje jako Spojené továrny likérových specialit, ovocných konzerv, šťáv a vín, palírnu a rafinerii brandy a slivovice a velkoobchod vínem.
Brandy tedy zůstávala jednou z hlavních specializací závodu až do konce soukromé éry.
Rok 1948: znárodnění
Stejně jako stovky dalších československých potravinářských a lihovarnických firem zasáhlo i Mochov znárodnění. Roku 1948 byla firma zestátněna a v roce 1950 přejmenována na Spojené lihovary, národní podnik Praha, závod Mochov. Následovala další reorganizace: roku 1953 byl závod začleněn do Polabské Fruty a roku 1958 do Středočeské Fruty.
Mohlo by se zdát, že tím Kemény zanikla spolu s původním podnikem. Nestalo se tak.
Značka přežila svého soukromého výrobce.
Z Mochova do Říčan
Druhá velká kapitola historie Kemény se odehrává v Říčanech u Prahy.
Tamní lihovar měl původ v podniku Emila Dynybyla, který zahájil výrobu v roce 1918 na pražském Žižkově a během války přesunul část provozu do Říčan. Po znárodnění byl závod začleněn do státního lihovarnického systému a postupně se stal jedním z kapacitně nejvýkonnějších lihovarů v Československu.
Zlom přišel v roce 1961, kdy říčanský lihovar převzal výrobu značkových výrobků původem z firmy Krohn Brothers – Souček Mochov. Historie říčanského závodu tuto událost uvádí přímo jako důkaz vysoké kvality tamní výroby.
Právě mezi tyto produkty patřila také Kemény Brandy.
Sběratelská databáze miniatur eviduje Kemény, brandy, Dynybyl – Lihovar Říčany, Československo, včetně malé 5cl lahvičky o síle 40 % alkoholu.
Značka, která vznikla v soukromé mochovské továrně, tedy přežila znárodnění, několik reorganizací i přesun výroby do úplně jiného závodu.
40 procent a vinný destilát
Poválečná Kemény je doložena jako brandy o obsahu 40 % alkoholu. Odborný slovník československých nápojů ji popisuje jako žlutohnědý destilát z vína.
Brandy je obecné označení pro vinný destilát, tedy lihovinu vzniklou destilací vína a následným zráním či úpravou. V českých zemích se před druhou světovou válkou často používal také výraz koňak, i když výrobek nepocházel z francouzského Cognacu. Postupným zpřísňováním ochrany zeměpisných označení se právě slovo brandy stalo korektním obecným názvem pro tento typ nápoje.
Mochovský podnik měl výrobu brandy přímo ve svém oficiálním výrobním programu nejméně od dvacátých let a v roce 1945 se stále označoval jako palírna a rafinerie brandy.
Kemény tedy vyrůstala z reálné technologické specializace závodu, nikoli pouze z marketingového přejmenování obyčejného konzumního lihu.
Statisíce lahví z Říčan
Říčanský závod v šedesátých letech prudce rostl. V roce 1960 vyráběl přibližně 140 000 lahví, zatímco o devět let později už bylo vyrobeno přes 2,3 milionu lahví značkových lihovin, přičemž historický pramen dokonce výslovně uvádí, že toto číslo je bez Kemény. Vedle toho se plnily stovky tisíc miniatur.
Samotná formulace „kromě Kemény“ je velmi zajímavá. Ukazuje, že produkt byl v závodě veden jako natolik významná samostatná položka, že jej statistika oddělovala od ostatních značkových lihovin.
Kemény tedy rozhodně nebyla zapomenutým zbytkem předválečného sortimentu. V socialistickém Československu patřila k etablovaným značkovým výrobkům velkého lihovaru.
Reklama, která přežila láhev
Z Kemény se dochovalo překvapivě mnoho reklamních předmětů. Vedle etiket existují reklamní účtenky, keramické lahve, popelníky, pohlednice a další drobná propagace. Dochovaná reklamní pohlednice nese přímo spojení Souček-David, Mochov – Kemény Brandy.
Právě tato rozmanitost ukazuje, jak systematicky byla značka budována. Reklama se neomezovala na etiketu na lahvi. Kemény měla být vidět na stole, v obchodě, v restauraci i v domácnosti.
Reklamní popelník byl v první polovině 20. století ideálním médiem pro alkoholickou značku. Ležel na stole v restauraci nebo kavárně a zákazník se na jméno výrobku díval celý večer. Účtenka odnášela reklamu z obchodu přímo domů. Dárková keramická láhev zůstala v domácnosti ještě dlouho poté, co byl její obsah vypit.
A díky tomu zůstala Kemény viditelná i desetiletí po ukončení výroby.
Medicinální brandy, která přežila režimy
Příběh Kemény je vlastně malou historií československého lihovarnictví.
Začíná v soukromé továrně Václava Součka v Mochově, kterou ve dvacátých letech vlastnila rodina Davidů. Už v roce 1928 je Kemény doložena jako „medicinál brandy“. Ve třicátých a čtyřicátých letech se objevuje v reklamě a na obchodních předmětech. Roku 1948 je podnik znárodněn. Po několika reorganizacích se tradiční značkové výrobky mochovského závodu roku 1961 přesouvají do říčanského lihovaru. A Kemény se tam vyrábí dál.
Právě takové značky jsou v historii reklamy možná nejzajímavější. Nejsou pevně svázány s jedinou továrnou nebo jediným majitelem. Značka přežije zakladatele, změnu vlastníků, válku, znárodnění i přesun výroby.
Zůstane pouze jméno.
Kemény Brandy
Dnes se Kemény už nevyrábí. Zůstaly po ní lahve, etikety, keramické nádoby, účtenky, reklamní popelníky a několik fotografií starých reklam.
Na jednom z dochovaných plakátů troubí muž v červeném kabátě do trumpety. Nad ním stojí velké KEMÉNY a pod lahví výraz BRANDY MEDICINAL.
Je to reklama z úplně jiného světa. Ze světa, ve kterém kvalitní vinný destilát mohl být prezentován téměř jako posilující prostředek, značka s maďarským jménem mohla být jednou z výrazných československých lihovin a výrobek soukromé továrny mohl bez problémů pokračovat pod státním podnikem.
Kemény měla navíc něco, co dobrá reklama potřebuje vždy: krátké jméno, výraznou grafiku a vlastní příběh.
Proto dnes, když narazíme na starou účtenku nebo popelník s nápisem KEMÉNY BRANDY, nedíváme se jen na zaniklou značku alkoholu.
Díváme se na výrobek, který prošel téměř celými hospodářskými dějinami Československa.
Zdroje
Petrovy rumové etikety – V. Souček, Mochov; historie podniku, založení roku 1873, výrobní program, vlastníci Davidovi, Kemény Brandy a přehled znárodnění.
Petrovy rumové etikety – Dynybyl, Říčany; historie Emila Dynybyla, znárodnění, rozvoj říčanského lihovaru a převzetí značkových výrobků Krohn Brothers–Souček Mochov v roce 1961.
Mochovský zpravodaj, ročník 11, březen 2017 – historie rodiny Davidů a mochovské likérky; reprodukce historické reklamy „Kemény – Brandy Medicinal“.
Mochovský zpravodaj / historické materiály k firmě V. Souček – doklad výroby medicinální brandy Kemény v Mochově již roku 1928.
Databáze historických miniatur lihovin – Kemény Brandy, Dynybyl–Lihovar Říčany, Československo; miniatura 5 cl, 40 % alkoholu.
Univerzita Karlova, práce věnovaná historii československých nápojů – Kemény Brandy jako žlutohnědý destilát z vína československého původu.
Historický filatelistický aukční katalog – položka „CSSR, Mochov 1940, Kemeny Brandy“, doklad existence značky v roce 1940.
Aukro – dochovaná artdecová keramická láhev Ditmar-Urbach vyrobená pro Kemény Brandy, s etiketou prodejce Hušek, Vysoké Mýto.
Aukro – historická reklamní účtenka „Kemeny Brandy Medicinal“, sběratelský doklad propagace značky.
eBay – historická reklamní pohlednice firmy Souček-David, Mochov, pro Kemény Brandy.
