Kneisl a Stich
Oplatky z Brumovic pro svět čokolády
Druhá továrna Kneislova sladkého impéria
Když se řekne Kneisl, většinou se vybaví Holešov, Všetuly, čokoláda, bonbony, Lentilky a pozdější Sfinx. Jenže příběh rodiny Kneislů měl ještě jednu, dnes téměř zapomenutou průmyslovou větev. Ležela více než sto kilometrů severně od Holešova, ve slezských Brumovicích u Opavy, a nesla společné jméno Kneisl & Stich.
Nebyla to pobočka určená pouze k prodeji Kneislových čokolád. Šlo o skutečný výrobní závod, který se specializoval na jemné pečivo a oplatky. Jeho existence přitom dokonale zapadala do strategie rychle rostoucího holešovského cukrovinkářského podniku. Kneisl už nechtěl být odkázán jen na dodavatele jednotlivých surovin a polotovarů. Čím větší část výroby dokázal ovládat sám nebo prostřednictvím partnerského podniku, tím větší kontrolu měl nad kvalitou, cenou i výsledným výrobkem.
Právě z tohoto světa vznikla továrna Kneisl & Stich.
Její význam potvrzuje i skutečnost, že Zemský archiv v Opavě eviduje samostatnou odbornou práci historičky Ivany Tarabové „K historii brumovické továrny na jemné pečivo Kneisl a Stich“, publikovanou ve Vlastivědných listech Slezska a severní Moravy. Tatáž autorka už dříve věnovala podniku text nazvaný přímo „Kneisl a Stich, speciální továrna jemného pečiva, Brumovice“. Nešlo tedy o bezvýznamnou dílnu připojenou k jinému podniku, ale o továrnu, která si zasloužila vlastní kapitolu průmyslových dějin českého Slezska.
Kneisl už dávno nebyl obyčejný cukrář
Abychom pochopili, proč závod v Brumovicích vznikl, musíme se vrátit do Holešova. Rodinná firma Kneisl zde vyráběla cukrovinky už od roku 1863. Z malé výroby Philippa Kneisla postupně vyrostl podnik s desítkami druhů bonbonů, dražé a dalšího cukrovinkářského zboží. Na počátku 20. století přibyla čokoláda a původní holešovské prostory přestaly rychle rostoucímu podniku stačit.
Proto vznikla na polích u nedalekých Všetul velká moderní továrna. Nový závod měl jednu obrovskou výhodu: bylo možné jej vlastní vlečkou napojit na železniční trať Kojetín–Těšín a v blízkosti se nacházel cukrovar. Výroba byla do Všetul přemístěna roku 1910. Kneisl se tím definitivně změnil z regionálního výrobce cukrovinek ve velký průmyslový podnik.
Sortiment se rozšiřoval závratným tempem. Firma vyráběla kandity, karamely, dražé, čokoládové výrobky, vánoční kolekce, čokoládová vajíčka, kakao, želatinové cukrovinky a řadu dalších specialit. A čím více čokoládových výrobků přibývalo, tím zajímavější začalo být spojení čokolády s dalším typem produktu – oplatkou.
Právě tady vstupuje do příběhu Stich.
Kneisl a Stich spojují síly
Kolem roku 1912 vznikl v Brumovicích u Opavy druhý závod, který historické prameny označují jako oplatkárnu a pečivárnu firmy Kneisl a Stich. Holešovská kronika přímo uvádí, že Kneisl tehdy budoval v Brumovicích „druhý závod“ jako oplatkárnu a pečivárnu společně s firmou Kneisl a Stich.
Bylo to velmi logické rozšíření výroby.
Samotná čokoláda představovala pouze jednu část rychle se rozvíjejícího cukrovinkářského trhu. Spotřebitelé chtěli plněné oplatky, řezy, dortíky, dezerty a především tehdy mimořádně populární neapolitánky – tenké oplatkové pláty prokládané sladkou, často čokoládovou nebo oříškovou náplní.
Kneisl měl čokoládu.
Brumovice měly vyrábět oplatky a jemné pečivo.
Když se obě části spojily, vznikl hotový výrobek.
Dochované regionální prameny tento vztah popisují velmi konkrétně: oplatkové polotovary z brumovického závodu byly společně s Kneislovou čokoládou využívány ve Všetulích k výrobě neapolitánek, dezertů a dortíků.
Továrna Kneisl & Stich tak nebyla nějakým vedlejším podnikem bez vazby na hlavní čokoládovnu. Byla jedním z článků výrobního řetězce.
Brumovice – nečekané místo pro továrnu na oplatky
Brumovice leží západně od Opavy a na první pohled nevypadají jako místo, kde by člověk hledal specializovaný cukrovinkářský průmysl. Právě to však dělá příběh Kneisl & Stich zajímavým. Velké značky první poloviny 20. století totiž často nevyráběly všechno v jediném monumentálním závodě. Kolem hlavní továrny vznikala síť specializovaných provozů, dodavatelů a partnerských podniků.
Brumovický závod dostal jasnou úlohu: jemné pečivo a oplatky.
Výroba oplatků byla sama o sobě specializovaným technologickým oborem. Těsto bylo nutné připravit v přesném poměru, péct mezi vyhřívanými deskami do velmi tenkých plátů a následně dále zpracovávat. Oplatka musela být křehká, ale zároveň dostatečně pevná, aby přežila plnění, řezání, balení a dopravu.
U neapolitánek se navíc jednotlivé pláty spojovaly náplní, nechávaly ustálit a teprve potom se krájely na pravidelné řezy. V kombinaci s čokoládou bylo možné vytvářet stále nové výrobky – od jednoduchých oplatek až po luxusnější dezertní zboží.
To všechno už vyžadovalo tovární výrobu.
Jedna čokoládovna, dvě místa, jeden systém
Právě spojení Všetuly–Brumovice ukazuje, jak moderně Kneisl o svém podnikání uvažoval.
Ve Všetulích měl velkou čokoládovnu a cukrovinkářský závod. V Brumovicích získal specializovanou výrobu oplatek a jemného pečiva. Hotové polotovary bylo možné dopravovat do hlavního závodu a spojovat je s vlastní čokoládou a dalšími náplněmi.
Výsledkem byly výrobky s vyšší přidanou hodnotou.
Místo aby Kneisl prodával pouze tabulku čokolády, mohl nabídnout čokoládový dezert. Místo obyčejného bonbonu neapolitánku. Místo jednoho druhu zboží celé kolekce sladkostí.
Takové propojení bylo důležité i obchodně. Kneisl postupně vytvořil mimořádně rozsáhlou distribuční síť a dobové regionální prameny uvádějí více než šedesát vlastních luxusních prodejen. Hlavní Kneislův podnik měl v období svého největšího rozmachu zaměstnávat přes tisíc pracovníků.
Vlastní prodejny potřebovaly široký sortiment. Zákazník neměl přijít pouze pro tabulku čokolády. Měl vstoupit do Kneislova světa sladkostí.
A Brumovice pomáhaly tento svět naplnit.
Kdo byl Stich?
Tady naopak zůstává v příběhu jedno důležité bílé místo.
Z dochovaných a nyní dostupných pramenů je velmi dobře doloženo jméno podniku Kneisl a Stich, jeho sídlo v Brumovicích a jeho zaměření na jemné pečivo a oplatky. Mnohem méně jasná je zatím samotná osobnost podnikatele či rodiny Stich a přesná vlastnická struktura původního společného podniku.
Právě zde není správné příběh domýšlet.
Zemský archiv v Opavě však uchovává mimořádně zajímavou stopu. Ve svém seznamu archivních pomůcek eviduje fond pod názvem „Orento, Kuzisl a Stich, speciální továrna jemného pečiva, Brumovice 1919–1948“. Zkomoleně či proměnlivě zachycené názvy v archivních soupisech ukazují, že historie podniku pokračovala i po období původního spojení Kneisl & Stich a že se během následujících desetiletí měnila jeho firemní struktura či označení.
Právě archivní fond z let 1919–1948 bude klíčem k přesnému rozpletení dalšího osudu továrny.
Je to také dobrá připomínka, jak snadno může průmyslová historie zmizet. Po velkém Kneislovi zůstala pozdější továrna Sfinx, rozsáhlá dokumentace a značka známá několika generacím. Brumovická továrna se z veřejné paměti téměř vytratila.
Oplatka jako základ moderní cukrovinky
Na reklamě Kneisl & Stich mohl zákazník vidět především značku a sladké výrobky. Za nimi však stálo něco typického pro průmyslovou revoluci v potravinářství: standardizace.
Tradiční cukrář upekl oplatku a prodal ji zákazníkovi. Průmyslová továrna musela vyrobit tisíce prakticky stejných plátů, každý stejné tloušťky a podobné křehkosti. Výrobek musel vydržet skladování a dopravu a po spojení s náplní chutnat stejně v Holešově, Opavě, Brně nebo Praze.
To byl obrovský rozdíl.
Kneisl a Stich proto nestáli pouze u výroby „nějakých oplatek“. Patřili k průmyslovému světu, který proměnil sladkosti z lokálního cukrářského výrobku v značkové spotřební zboží.
A právě neapolitánka byla pro tento nový svět téměř ideální. Byla lehká, relativně trvanlivá, snadno balitelná a dovolovala téměř nekonečné množství náplní a kombinací.
Kneisl měl navíc vlastní čokoládu.
Spojení bylo dokonalé.
Dvě značky, které se navzájem potřebovaly
Při pohledu na historii firmy je proto možné Kneisl & Stich chápat jako jeden z důkazů, že Kneisl už před první světovou válkou nepřemýšlel pouze jako výrobce cukrovinek, ale jako průmyslník budující celý výrobní systém.
Ve Všetulích vyráběl čokoládu a cukrovinky.
V Brumovicích vznikaly oplatky a jemné pečivo.
V Kneislových prodejnách se hotové výrobky dostávaly k zákazníkovi.
A reklama celý systém spojovala jedním jménem.
To je přesně období, kdy se evropské potravinářství začínalo podobat tomu dnešnímu. Výrobce už neprodával jen to, co právě dokázala vyrobit jeho jedna továrna. Vytvářel sortiment, organizoval dodavatele, budoval další závody, chránil si značky a vytvářel vlastní obchodní síť.
Kneisl & Stich byli součástí tohoto procesu.
Od Kneisl & Stich k zapomenuté brumovické továrně
Další dějiny brumovického závodu jsou zatím méně průhledné než historie hlavní Kneislovy čokoládovny. Archivní evidence však potvrzuje, že výroba jemného pečiva v Brumovicích pokračovala i po první světové válce a její dokumentace sahá až do roku 1948.
To znamená, že továrna nebyla krátkodobým Kneislovým experimentem.
Přežila rozpad Rakouska-Uherska, vznik Československa, meziválečné hospodářské otřesy i druhou světovou válku. Během této dlouhé doby se měnilo její označení a zřejmě i majetkové vztahy, ale specializovaná výroba jemného pečiva v Brumovicích pokračovala.
Definitivní rekonstrukce jednotlivých změn bude vyžadovat právě archivní fond v Zemském archivu v Opavě a studii Ivany Tarabové. To, co už dnes můžeme říci bezpečně, je však dostatečně zajímavé: Kneisl & Stich patřila k průmyslové historii Brumovic nejméně od období před první světovou válkou a její kořeny byly přímo propojeny s velkým Kneislovým cukrovinkářským podnikem ve Všetulích.
Cedule, která připomíná druhou polovinu Kneislova příběhu
A právě proto je reklamní cedule Kneisl & Stich tak zajímavá.
Kdo zná pouze historii Sfinxu, může ji snadno považovat za další reklamu holešovské čokoládovny. Ve skutečnosti však připomíná druhý výrobní závod a druhou část Kneislova průmyslového světa.
Holešov a Všetuly znamenaly čokoládu a cukrovinky.
Brumovice znamenaly oplatky a jemné pečivo.
Teprve jejich propojením mohly vznikat neapolitánky, dortíky a dezertní výrobky, které Kneisl prodával prostřednictvím své rozsáhlé obchodní sítě.
Je to drobný detail, který celý Kneislův příběh mění. Z regionálního výrobce čokolády se před námi stává podnikatel, který už před více než stoletím vytvářel vertikálně propojenou potravinářskou výrobu – od specializovaných polotovarů přes vlastní čokoládu až po hotový výrobek a vlastní prodejnu.
A zatímco velká továrna ve Všetulích přežila ve všeobecném povědomí díky jménu Sfinx, její sesterský závod v Brumovicích téměř zmizel.
Zůstalo několik dokumentů, archivní fond, odborná studie – a staré reklamy.
Na jedné z nich stojí dvě jména:
KNEISL & STICH.
Dvě jména, která kdysi znamenala oplatky a jemné pečivo ze Slezska, ale současně byla součástí jednoho z největších cukrovinkářských příběhů předválečné Moravy.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE PRO RECLAMARE
FIRMA: Kneisl & Stich
MÍSTO: Brumovice u Opavy
OBOR: speciální továrna jemného pečiva
HLAVNÍ VÝROBA: oplatky a jemné pečivo
VAZBA: čokoládovna a továrna na cukrovinky Kneisl ve Všetulích u Holešova
VZNIK ZÁVODU: kolem roku 1912
VYUŽITÍ OPLATKŮ: mimo jiné pro neapolitánky, dezerty a dortíky vyráběné ve spojení s Kneislovou čokoládou
DALŠÍ HISTORIE: brumovická továrna na jemné pečivo je archivně doložena také pro období 1919–1948
PRO MAPU RECLAMARE: Brumovice, okres Opava, Moravskoslezský kraj
POZOR: Nezaměňovat s hlavním Kneislovým závodem ve Všetulích. Cedule Kneisl & Stich patří na mapě do Brumovic.
ZDROJE
Zemský archiv v Opavě: Ivana Tarabová – K historii brumovické továrny na jemné pečivo Kneisl a Stich, Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy 39, 2013, č. 1, s. 32–34.
Zemský archiv v Opavě: Ivana Tarabová – Kneisl a Stich, speciální továrna jemného pečiva, Brumovice, Region Opavsko, 2007.
Zemský archiv v Opavě: archivní fond brumovické speciální továrny jemného pečiva, 1919–1948.
Kronika města Holešova: historie Kneislova závodu, výstavba oplatkárny a pečivárny v Brumovicích a vazba na všetulskou továrnu.
Historie závodu Sfinx / Holešovsko: Kneislova továrna ve Všetulích, brumovický závod, oplatkové polotovary a jejich využití pro neapolitánky, dezerty a dortíky.
