Lada polévkové koření

LADA – koření z vokovického dvora

Na staré reklamě zůstalo jen několik slov: LADA-SPECIAL, polévkové koření, značka dobré kuchyně. Jméno Lada dnes vyvolává úplně jiné asociace, ale ve třicátých letech patřilo také jednomu československému potravinářskému výrobku, který se vyráběl na místě, kde by dnes továrnu hledal málokdo – ve starých pražských Vokovicích, v areálu někdejšího selského dvora. Za značkou stál Václav Naiman a jeho podnik nesl plný název V. Naiman, komanditní společnost pro výrobu poživatin, Praha-Vokovice. Lada nebyla anonymním kořením z neznámé továrny. Měla svého výrobce, vlastní reklamu, jasné obchodní argumenty a především místo, jehož poslední nenápadná stopa přežila téměř do současnosti. Ze starého výrobního areálu už prakticky nic nezůstalo, ale na střeše jednoho z novějších objektů je dodnes možné zahlédnout torzo původního továrního komína. Malý zbytek průmyslových Vokovic připomínající dobu, kdy se právě tady vyráběla „značka dobré kuchyně“.

Václav Naiman a továrna ve starém vokovickém dvoře

Podnik Václava Naimana vznikl v prostoru původního selského statku Vokovice čp. 2, který ležel mezi dnešními ulicemi Ke Dvoru a Nad Lávkou. Už samotná dnešní uliční síť tak nenápadně uchovává paměť staršího uspořádání místa. Vokovice tehdy samozřejmě vypadaly úplně jinak než dnes. Nebyla to ještě souvislá moderní městská čtvrť sevřená Evropskou třídou a poválečnou zástavbou, ale území, kde se stará vesnická struktura postupně střetávala s rozšiřující se Prahou, řemeslem a drobným průmyslem.

Právě jeden z bývalých hospodářských areálů si vybral Václav Naiman pro svoji potravinářskou výrobu. O povolení ke zřízení provozovny požádal roku 1928 a stavební povolení bylo vydáno v roce 1929. Starý selský dvůr se tak začal měnit v potravinářský podnik. Nebyla to obří průmyslová továrna s tisíci zaměstnanci, ale právě podobné menší a střední podniky vytvářely hustou síť prvorepublikového československého průmyslu. Často rostly přímo uvnitř starší zástavby, v hospodářských dvorech nebo na jejich místě, a teprve postupně získávaly výrobní budovy, sklady, kotelny a samozřejmě také svůj komín.

Firma nevyráběla pouze jedno koření. Sortiment společnosti Václava Naimana byl širší a vedle polévkového kořenízahrnoval rovněž šťávy, margarín a další poživatiny. Lada-Special tedy byla jednou obchodní značkou v širším potravinářském programu firmy. Právě ona se však díky reklamě dochovala v paměti nejvýrazněji.

LADA-SPECIAL – „skvělá chuť a velká vydatnost“

Velmi cenný doklad přinášejí Národní listy z 25. listopadu 1933. Reklama zde představuje výrobek celým názvem Lada-Special polévkové koření a pracuje se dvěma argumenty, které byly pro podobný výrobek naprosto zásadní: chutí a hospodárností. Lada měla podle reklamy „skvělou chuť a velkou vydatnost“. Výrobce zároveň zdůrazňoval, že hospodyňky i profesionální kuchyně mohou jejím používáním ušetřit a že jde o český výrobek. Pod reklamou je jednoznačně uveden výrobce: V. Naiman, kom. spol. pro výrobu poživatin, Praha-Vokovice.

Je to výborná ukázka prvorepublikové potravinářské reklamy. Naiman neprodával chemické složení, technologii výroby ani komplikované gastronomické poučky. Prodával přesně to, co chtěla zákaznice při pohledu do hrnce: lepší chuť za rozumné peníze. Vydatnost byla navíc v době, kdy se rozpočty domácností počítaly velmi pečlivě, silným obchodním argumentem. Několik kapek nebo malé množství přípravku mělo zvýraznit chuť většího množství jídla, takže výrobek mohl být prezentován nejen jako dochucovadlo, ale také jako prostředek hospodárného vaření.

Značka navíc dostala jednoduché a velmi dobře použitelné reklamní zakončení:

Značka dobré kuchyně.

To je claim, který ani po téměř sto letech nepotřebuje vysvětlení. Neříká nic technického. Nesnaží se spotřebitele vzdělávat. Lada se jednoduše pokouší přisvojit si jednu hodnotu – kdo vaří dobře, používá Ladu.

Stejný motiv se objevuje také v dobových ročenkách z konce třicátých let, kde nacházíme reklamní plochu zakončenou textem „Značka dobré kuchyně – Polévkové koření Lada-Special“. Značka tedy nebyla krátkodobým experimentem jediné reklamní sezony, ale výrobkem, který Naiman propagoval po delší období.

Český výrobek pro moderní kuchyni

Polévková koření byla v meziválečném Československu výraznou součástí rozvíjejícího se trhu průmyslově vyráběných potravin. Moderní domácnost postupně přijímala výrobky, které měly zrychlit přípravu jídla, zjednodušit vaření a přinést pokaždé podobný chuťový výsledek. Právě v takovém prostředí se snažila prosadit i Lada.

Naiman přitom vědomě zdůrazňoval československý původ výrobku. V reklamě z roku 1933 není označení českého výrobku jen drobným dodatkem, ale argumentem, proč by měl zákazník Ladě věnovat pozornost. Domácí výrobce se pokoušel získat část trhu, na němž už působily silné značky průmyslově vyráběných dochucovadel a polévkových přípravků.

Lada měla proti velkým jménům jednoduchou zbraň: chuť, vydatnost, úsporu a domácí původ.

Z dnešního pohledu to může působit samozřejmě. Ve skutečnosti jde o velmi čistě postavenou marketingovou komunikaci. Produkt řeší konkrétní problém, nabízí racionální ekonomický důvod ke koupi a současně přidává emocionální argument domácího původu.

A nakonec všechno zavře jednou větou:

Značka dobré kuchyně.

Nejen koření

Bylo by ale chybou představovat si Naimanův vokovický podnik pouze jako malou výrobnu jedné lahvičky s kořením. Firma byla vedena jako komanditní společnost pro výrobu poživatin a její sortiment zahrnoval více druhů potravinářských výrobků. Vedle koření jsou doloženy šťávy a margarín, stejně jako další potravinářské zboží.

To také lépe vysvětluje samotný charakter vokovického areálu. Naiman potřeboval skutečnou provozovnu – výrobní prostory, sklady, technologické zázemí a energetický provoz. Z někdejšího statku se během několika let stal potravinářský závod, který byl součástí rychle se měnící periferie velké Prahy.

Továrna přitom nebyla od města odříznutá. Vokovice měly díky železnici a rostoucí pražské infrastruktuře stále lepší spojení se zbytkem metropole. Poloha umožňovala dovážet suroviny i expedovat hotové výrobky do obchodní sítě. Z malé někdejší vesnice se stávala městská čtvrť a Naimanův podnik byl jedním z projevů této proměny.

Rok 1948: konec soukromého Naimanova podniku

Zvlášť důležitý je údaj, který posouvá historii firmy až na samotný konec československého soukromého podnikání po únorovém převratu. Ještě v prosinci 1948 je jako majitel podniku uváděn Václav Naiman.

Teprve poté přichází vyvlastnění.

Rok 1948 znamenal pro tisíce československých živností a rodinných firem zásadní zlom. Podniky budované desetiletí přecházely do státního sektoru, slučovaly se do větších národních podniků a jejich původní obchodní značky často velmi rychle mizely. Stejný osud postihl i Naimanovu výrobu.

Po roce 1948 byl podnik vyvlastněn a soukromá éra firmy Václava Naimana skončila. V další historii provozu se objevuje jeho začlenění do státem řízeného potravinářského, respektive mlékárenského průmyslu a v souvislosti s poválečnou historií areálu je uváděn také Vysočanský mlékárenský průmysl.

Tady je ale potřeba rozlišovat mezi tím, co lze bezpečně spojit přímo s Naimanovým podnikem, a tím, co už patří k pozdějším proměnám celé lokality. Stejně opatrně je třeba pracovat se společností MILCOM, která je s vokovickou lokalitou Ke Dvoru později spojena. Současný MILCOM skutečně sídlí na adrese Ke Dvoru 791/12a, Praha 6-Vokovice, stejně jako Výzkumný ústav mlékárenský. Přímou nepřerušenou majetkovou nebo výrobní kontinuitu od Naimanovy firmy k dnešní společnosti však nelze pouze z této shody lokality automaticky tvrdit.

Továrna zmizela. Komín úplně ne.

Příběh Lady má krásný fyzický dovětek.

Původní areál bývalého statku čp. 2 a Naimanovy výrobny je dnes kompletně zastavěn novodobou zástavbou. Kdo přijde do Vokovic a bude hledat prvorepublikovou továrnu na polévkové koření, nenajde bránu s nápisem Naiman ani sklad plný krabic Lada-Special.

Starý průmyslový svět prakticky zmizel.

A přece ne úplně.

Na střeše jednoho z objektů je dodnes možné rozeznat zbytek původního továrního komína.

Je to skoro absurdně malá památka na celý podnik. Značka zmizela z obchodů, výrobní budovy ustoupily nové zástavbě, firma přestala existovat a generace obyvatel Vokovic už netuší, že se zde někdy vyrábělo polévkové koření.

Ale kousek komína zůstal.

Právě podobné detaily dělají historii staré reklamy fascinující. Cedule, krabička, inzerát nebo diapozitiv nejsou jen grafickým předmětem. Když člověk začne pátrat, vede za nimi konkrétní člověk, dům, parcela, továrna a někdy i poslední kus zdi nebo komína, kolem kterého dnes tisíce lidí projdou, aniž vědí, co kdysi znamenal.

Lada jako kousek zmizelých Vokovic

Lada-Special je na první pohled docela obyčejné polévkové koření. Právě takové výrobky ale dokážou vyprávět historii možná lépe než slavné značky, o kterých už bylo napsáno všechno.

Za Ladou stojí Václav Naiman, podnikatel, který roku 1928 požádal o povolení ke zřízení potravinářské provozovny ve starém vokovickém dvoře. Roku 1929 dostal stavební povolení a během následujících let zde vyráběl koření, šťávy, margarín a další potraviny. Ve třicátých letech propagoval Ladu-Special jako chutný, vydatný a český výrobek. Ještě v prosinci 1948 zůstával majitelem svého podniku. Pak přišlo vyvlastnění a soukromá historie firmy skončila.

Dnes už nezůstala továrna ani její výrobky.

Zůstala reklama.

A kousek komína.

Někdy je to překvapivě dost na to, aby se po téměř sto letech podařilo celý zapomenutý příběh znovu poskládat.

Zdroje

Národní listy, 25. listopadu 1933, roč. 73, č. 323, s. 7 – reklama Lada-Special; „V. Naiman, kom. spol. pro výrobu poživatin, Praha-Vokovice“, argumentace chutí, vydatností, úsporou a českým původem výrobku.

Národní knihovna ČR – Ptejte se knihovny, heslo Průmysl Vokovice 19. a 20. století – přepis reklamy firmy V. Naiman z Národních listů a informace k vokovickému potravinářskému průmyslu.

Dobové československé ročenky a reklamní tisk třicátých let – reklama „Značka dobré kuchyně – Polévkové koření Lada-Special“.

Kramerius – Národní digitální knihovna ČR – dobové noviny, reklamní inzerce a ročenky k firmě V. Naiman a značce Lada-Special.

Historické podklady k areálu V. Naiman, Praha-Vokovice čp. 2 – vznik provozovny v prostoru bývalého selského statku, žádost z roku 1928, stavební povolení z roku 1929, sortiment podniku, vlastnictví Václava Naimana do prosince 1948 a následné vyvlastnění.

MILCOM a.s. – současné sídlo společnosti, Ke Dvoru 791/12a, Praha 6-Vokovice.

Výzkumný ústav mlékárenský s.r.o. – současné sídlo v areálu Ke Dvoru 791/12a, Praha 6-Vokovice.