Luner
LEOPOLD LUNER – OD BARTELMUSE A DONÁTA K VLASTNÍ ELEKTROTECHNICKÉ VÝROBĚ V BRNĚ
Z nenápadné reklamy vystupuje příběh konstruktéra
Reklamní tiskovina Leopold Luner, Brno, Mlýnská 44 – výroba elektrotechnických potřeb působí na první pohled jako běžná nabídka menšího meziválečného výrobce. Vedle kruhové značky s iniciálami LL a označením „Značka kvality“ je vyobrazen transformátor a pod ním výčet sortimentu: zvonkové transformátorky, patentované kombinace zvonků a transformátorů, zařízení pro elektrické zámky a rozsáhlé signalizační soustavy, transformátory pro průmyslové a lékařské účely, součástky pro rádio a schodišťové automaty.
Za několika řádky technického textu se však skrývá mnohem zajímavější příběh. Leopold Luner patřil ke generaci elektrotechniků, kteří vstoupili do oboru v době prudkého rozvoje elektrifikace po první světové válce. Zkušenosti získával v prostředí významného brněnského závodu Bartelmus, Donát a spol., ve dvacátých letech se objevuje u odborných elektrotechnických realizací, následně si nechává patentovat vlastní konstrukci, podniká ve společnosti Luner & Machala a nakonec vystupuje v Brně pod vlastním jménem.
Reklama z Mlýnské 44 tak nezachycuje začátek jeho dráhy, ale naopak její vyzrálou etapu.
Škola jménem Bartelmus, Donát
Brněnský elektrotechnický podnik Roberta Bartelmuse vznikl už roku 1887 a patřil k průkopnickým závodům svého oboru na Moravě. Po vstupu Josefa Donáta se rozrostl a od roku 1903 vystupoval jako Bartelmus-Donát a spol. Vyráběl elektrické stroje a zařízení, obloukové lampy, dynama a další elektrotechnické výrobky a zároveň realizoval rozsáhlé elektrické instalace.
Ve své době šlo o podnik mimořádného významu. Nešlo jen o továrnu, ale také o místo, kde se formovala generace techniků, kteří později pokračovali ve vlastních firmách nebo konstrukční práci.
Právě s tímto prostředím byl spojen také Leopold Luner. Dochované osobní materiály a odborné prameny jej zachycují jako elektrotechnika pohybujícího se v okruhu firmy Bartelmus, Donát. To je pro jeho pozdější podnikání podstatné: nevycházel pouze z obchodní zkušenosti, ale z praktického a technického zázemí jednoho z nejvýznamnějších moravských elektrotechnických závodů.
Elektrické světlo v Moravském krasu
Jedním z nejzajímavějších dokladů Lunerovy rané odborné činnosti je jeho spojení s elektrifikací Sloupsko-šošůvských jeskyní.
Na počátku dvacátých let představovalo elektrické osvětlení rozsáhlého jeskynního systému technicky náročnou záležitost. Firma Bartelmus, Donát a spol. měla s podobnými instalacemi zkušenosti a právě ona se podílela také na zavedení elektrického osvětlení ve Sloupsko-šošůvských jeskyních.
Leopold Luner o této realizaci následně psal v odborném časopise Československý strojník a elektrotechnik. Jeho text dokládá, že měl detailní znalost použité technologie, rozvodů, kabeláže i provozních podmínek v podzemí.
Elektrifikovaný systém byl slavnostně zpřístupněn 26. srpna 1923. Instalace zahrnovala kilometry kabelů vedených náročným vlhkým podzemním prostředím a patřila ve své době k technicky velmi zajímavým realizacím.
Luner se tedy už na začátku dvacátých let pohyboval v prostředí skutečné profesionální elektrotechniky, daleko za hranicí běžného domovního elektroinstalatérství.
Od technika k vlastnímu vynálezu
Další významný bod přichází roku 1925.
Pod jménem Leopolda Lunera byla podána patentová přihláška elektrického tlačítkového spínače. Německý patent později publikovaný pod označením DE 439419 C nesl název Elektrischer Druckschalter. Priorita přihlášky připadá na 8. září 1925, patent byl zveřejněn v lednu 1927.
Tento doklad je pro pochopení Lunerovy osobnosti zásadní. Už není pouze technikem pracujícím podle cizích návrhů. Vystupuje jako člověk, který sám konstruuje elektrotechnické zařízení a chrání vlastní řešení patentem.
Právě zde se nejzřetelněji ukazuje cesta od zaměstnance velkého závodu k samostatnému konstruktérovi.
Luner & Machala a vypínač UNITAS
Krátce nato se Lunerovo jméno objevuje ve společném podniku Luner & Machala, Elektro-Werke, Mähr. Ostrau, tedy v Moravské Ostravě.
Z roku 1926 se dochovaly reklamní prospekty tlačítkového vypínače UNITAS. Šlo o zařízení propagované jako moderní vypínač ovládaný jediným tlačítkem. Dochovaly se české i německé varianty propagačních tiskovin, což odpovídá prostředí tehdejší Moravské Ostravy i širším obchodním ambicím firmy.
Časová souvislost je nápadná. Luner podává roku 1925 patent na tlačítkový spínač a už o rok později firma nesoucí jeho jméno nabízí tlačítkový vypínač UNITAS.
Dochované patentové písemnosti a reklamní materiály se navíc objevují společně, což vazbu mezi Lunerovou konstrukční prací a výrobkem UNITAS ještě posiluje.
Přesné technické ztotožnění patentu s konkrétním komerčním provedením UNITAS však bez úplného porovnání patentové dokumentace není vhodné prohlašovat za definitivně uzavřenou věc. Jisté je především to, že Luner v polovině dvacátých let vlastní tlačítkové elektrické spínače konstruoval a firma Luner & Machala je v téže době prodávala.
Kdo byl Machala
Jméno druhého společníka zatím není v dostupném obchodním dokumentu doloženo celým křestním jménem. Existuje však mimořádně silná stopa.
Velmi pravděpodobným partnerem Leopolda Lunera byl Ing. Tomáš Jan Machala, narozený roku 1891 v Ivanovicích na Hané. Ten je roku 1921 doložen jako technický úředník a zástupce firmy Bartelmus, Donát a spol.
Tím se oba muži dostávají do stejného profesního prostředí.
Od roku 1929 už Tomáš Machala provozoval vlastní elektrotechnický závod. Zabýval se elektrotechnickou výrobou, opravami strojů a později také transformátory a dalšími elektrickými zařízeními.
Časová posloupnost je velmi přesvědčivá. Luner i Machala jsou spojeni s firmou Bartelmus-Donát, roku 1926 existuje společný podnik Luner & Machala a od roku 1929 už Machala podniká samostatně.
Je proto velmi pravděpodobné, že právě Tomáš Jan Machala byl Lunerovým společníkem. Dokud však nebude nalezen obchodní zápis firmy Luner & Machala s jeho plným jménem, je správnější tuto identifikaci označovat jako velmi pravděpodobnou, nikoli absolutně prokázanou.
Konec jedné velké firmy a vznik menších podniků
Celý příběh zapadá i do širšího vývoje brněnského elektrotechnického průmyslu.
Firma Bartelmus-Donát po první světové válce postupně ztrácela svou dřívější samostatnost a roku 1927 ji převzaly Škodovy závody v Plzni. Původní podnik tím fakticky ukončil svou starou podobu.
Právě v této době se lidé, kteří v něm získali technické zkušenosti, stále častěji objevují ve vlastních podnicích.
Luner & Machala patří přesně do tohoto prostředí. Jejich firma představuje jednu z cest, kterými se zkušenosti velkého brněnského elektrotechnického závodu přelévaly do menších specializovaných podniků.
Samostatný Leopold Luner v Brně
Po společné etapě v Moravské Ostravě se Luner objevuje jako samostatný výrobce v Brně.
Reklama ze sbírky Reclamare už nese pouze jeho jméno:
LEOPOLD LUNER
BRNO, MLÝNSKÁ 44
VÝROBA ELEKTROTECHNICKÝCH POTŘEB
Vedle názvu firmy stojí kruhový monogram tvořený iniciálami LL, označený jako „Značka kvality“.
To není bezvýznamný detail. Luner už nevystupuje jen pod vlastním jménem, ale buduje také vlastní vizuální značku výrobků. Z technika a konstruktéra se stal podnikatel, který své zboží nabízel pod jasně rozpoznatelným firemním označením.
Co se na Mlýnské 44 vyrábělo
Rozsah Lunerovy nabídky byl poměrně široký.
Nejvýrazněji jsou na reklamě uvedeny zvonkové transformátorky. Vedle nich však Luner nabízí také patentované kombinace zvonku a transformátoru s pojistkou, transformátory pro elektrické zámky a rozsáhlá signalizační zařízení, průmyslové a lékařské transformátory, rádiové transformátory a tlumivky a také schodišťové automaty.
Tento sortiment přesně odpovídá technologické proměně meziválečného města.
Elektrifikace už dávno neznamenala jen zavedení žárovky do místnosti. Elektřina pronikala do vstupních systémů budov, signalizace, nemocnic, továren, kanceláří, rozhlasu i automatizace společných prostor činžovních domů.
Luner vyráběl právě zařízení stojící v pozadí této proměny.
Elektrický zvonek jako symbol moderního domu
Dnes působí domovní zvonek banálně. Ve dvacátých a třicátých letech však byl součástí moderní technické výbavy domu.
Zvonkový transformátor převáděl síťové napětí na nízké bezpečné napětí vhodné pro zvonek nebo signalizační zařízení. Právě na tento druh zařízení se Luner zjevně specializoval.
Jeho nabídka ale pokračovala mnohem dál. Elektrické zámky umožňovaly dálkové otevírání vstupních dveří, signalizační systémy se používaly v průmyslových provozech, nemocnicích, hotelech i kancelářích a schodišťové automaty dokázaly po stisknutí tlačítka zapnout osvětlení společných prostor a po určité době je automaticky vypnout.
Šlo o malá zařízení, která zásadně měnila každodenní fungování moderní budovy.
Rádio jako nový trh
Zvlášť zajímavá je položka:
„veškeré transformátory a tlumivky pro radio“
Ve třicátých letech prožívalo rozhlasové vysílání a výroba rádiových přijímačů obrovský rozmach. Vedle známých velkých značek existovala celá síť menších výrobců komponentů – transformátorů, cívek, tlumivek a dalších elektrotechnických součástek.
Pro zkušeného výrobce transformátorů představovalo rádio přirozené rozšíření sortimentu.
Luner tak zjevně reagoval na rychle rostoucí trh a svou technologickou specializaci přizpůsoboval novým oblastem elektrotechniky.
Výrobce, nikoli jen obchodník
Podstatná je už samotná formulace reklamního textu:
„Výroba elektrotechnických potřeb.“
Luner se nepředstavoval jako obchodník nebo zástupce cizích značek. Prezentoval se přímo jako výrobce.
Také technická povaha jeho sortimentu tomu odpovídá. Transformátory pro průmyslové, lékařské nebo signalizační účely vyžadovaly konkrétní návrh vinutí, výkonu, napětí i izolace. Nebyla to jen jednoduchá kompletace z nakoupených dílů.
Lunerova předchozí zkušenost s elektrotechnickými instalacemi i jeho vlastní patentová činnost dobře vysvětlují, proč se právě na tento typ výroby zaměřil.
Pomáhá nám i malý nápis pod reklamou
Úplně dole na reklamním lístku se nachází drobný tisk:
DOSKOČIL A STACHÝ
Jde o brněnskou knihtiskárnu, která fungovala pod tímto společným názvem od počátku 20. století. Podstatné pro dataci je, že Robert Doskočil roku 1938 ze společnosti vystoupil a tiskárna následně pokračovala pod jiným firemním označením.
Reklama Leopolda Lunera tedy musela vzniknout nejpozději roku 1938.
Na druhé straně je společný podnik Luner & Machala doložen ještě roku 1926 a velmi pravděpodobný Lunerův společník Tomáš Machala začíná roku 1929 podnikat samostatně.
Tím dostáváme poměrně použitelné časové rozpětí:
přibližně 1929–1938.
Styl reklamy, sortiment a výrazná orientace na rádiové součástky naznačují spíše první polovinu třicátých let, pravděpodobně zhruba období kolem let 1933–1935. Přesný rok však zatím doložen není.
Rok 1933 potvrzuje Lunerovu brněnskou činnost
Dalším bodem časové osy je dochovaný obchodní doklad z roku 1933 spojený s firmou Elektromotor SVET Brno-Židenice, na němž se jako obchodní partner objevuje Luner Brno.
Doklad sice sám o sobě ještě nepotvrzuje adresu Mlýnská 44, ale ukazuje, že Luner byl v roce 1933 v Brně aktivním účastníkem elektrotechnického obchodního styku.
Ve spojení s reklamou, patentem, prospekty UNITAS a pozdější samostatnou značkou vytváří další pevný bod v jinak poměrně roztříštěné historii firmy.
Z jeskyní k malému transformátoru
Lunerův příběh má pozoruhodný oblouk.
Na jeho začátku stojí velký elektrotechnický závod Bartelmus-Donát a prostředí rozsáhlých elektrických instalací. Následuje odborná práce spojená s elektrifikací Moravského krasu, vlastní patent elektrického spínače a společný podnik Luner & Machala s výrobkem UNITAS.
Na konci stojí samostatná elektrotechnická výroba na Mlýnské 44 v Brně.
Není to příběh průmyslového magnáta ani továrny zaměstnávající tisíce lidí. Je to příběh jednoho z mnoha schopných meziválečných techniků a výrobců, kteří tvořili skutečné podhoubí československého elektrotechnického průmyslu.
Právě jejich transformátory, vypínače, zvonky, zámky, signalizační zařízení a rádiové součástky umožňovaly, aby se velká elektrifikace země postupně proměnila v obyčejnou každodennost.
A právě proto je reklama Leopold Luner, Brno, Mlýnská 44 mnohem zajímavějším dokladem, než se při prvním pohledu zdá.
Za malým obrázkem transformátoru se totiž skrývá dráha člověka, který prošel jednou z nejvýznamnějších moravských elektrotechnických firem, podílel se na světě rané elektrifikace, konstruoval vlastní přístroje, patentoval je a nakonec je vyráběl pod vlastním jménem.
Zdroje
Československý strojník a elektrotechnik – dobové materiály k elektrickému osvětlení Sloupsko-šošůvských jeskyní a text Leopolda Lunera.
Správa jeskyní České republiky – historie elektrifikace Sloupsko-šošůvských jeskyní.
Encyklopedie dějin města Brna – firma Bartelmus, Donát a spol.
Encyklopedie dějin města Brna – Ing. Tomáš Jan Machala.
Encyklopedie dějin města Brna – tiskárna Doskočil a Stachý.
Patentová dokumentace DE 439419 C – Leopold Luner, Elektrischer Druckschalter, 1925–1927.
Dobové reklamní prospekty Luner & Machala – UNITAS, Moravská Ostrava, 1926.
Dochované osobní, patentové a reklamní písemnosti Leopolda Lunera a firmy Luner & Machala.
Obchodní doklad Elektromotor SVET Brno-Židenice z roku 1933.
Reklamní tisk Leopold Luner, Brno, Mlýnská 44 – výroba elektrotechnických potřeb, tisk Doskočil a Stachý, sbírka Reclamare.
