Mandara

Eduard Schotz – likéry, ovocné šťávy a značka Mandara

Továrna z průmyslového Králova Pole

Podnik Eduarda Schotze patřil k pozoruhodným firmám průmyslově se rozvíjejícího Králova Pole. Sám závod používal údaj „Gegründet 1872“, tedy založeno roku 1872, a už v posledních desetiletích 19. století se Schotzovo jméno objevovalo ve spojení s výrobou likérů, rosolií, slivovice, rumových a koňakových výrobků.

Královo Pole se tehdy rychle měnilo z původní obce v průmyslové předměstí Brna. Přibývaly továrny, železniční spojení i nové obytné čtvrti a roku 1905 bylo Královo Pole povýšeno na město. Schotzův závod vyrůstal právě v tomto prostředí a postupně se vypracoval v podnik, jehož sortiment byl podstatně širší než jen výroba lihovin.

Vedle alkoholických nápojů firma pracovala také s ovocnými šťávami, sirupy, aromatickými látkami a éterickými oleji. Schotzův podnik se tak pohyboval na hranici likérnictví, potravinářství a tehdejší užité chemie.

Z Králova Pole na světovou výstavu v Paříži

Význam firmy dobře dokládá její účast na Světové výstavě v Paříži roku 1900. V oficiálních materiálech se objevuje jako Eduard Schotz, Brünn-Königsfeld, tedy Eduard Schotz z Brna-Králova Pole, a je charakterizována jako výrobce alkoholických, aromatických a éterických produktů.

Francouzské katalogy zachycují i konkrétní sortiment. Schotz nabízel rektifikované a čištěné éterické oleje získávané například z kmínu, anýzu, fenyklu, máty peprné, puškvorce a citronu. Tyto aromatické látky měly široké využití při výrobě likérů, sirupů a dalších nápojových produktů.

Účast na pařížské světové výstavě ukazuje, že kolem roku 1900 už Schotzův závod nebyl pouze lokálním královopolským výrobcem. Firma byla schopna své výrobky představit v prostředí jedné z největších průmyslových a obchodních přehlídek své doby.

Receptář Eduarda Schotze

O odborném zázemí podniku svědčí také publikace vydaná roku 1906 v Brně-Králově Poli pod jménem Eduarda Schotze. Receptář byl věnován výrobě likérů, pálenek a ovocných limonád a obsahoval návody na přípravu široké škály alkoholických i nealkoholických nápojů.

Objevovaly se zde receptury na likéry, rosolia, punče, rumové směsi, koňakové výrobky, pálenky, limonádové sirupy i nápoje bez alkoholu. Je tak zřejmé, že firma nepracovala pouze s hotovými lihovinami, ale dobře ovládala celý technologický proces jejich výroby – od alkoholu, cukru a ovocných surovin až po aromatické extrakty, silice a koření.

Právě tato šíře výroby vysvětluje, proč je označení Schotzova podniku prostě jako „likérky“ příliš úzké. Šlo o mnohem pestřejší výrobní a obchodní závod.

Likéry i ovocné šťávy

Šíři sortimentu potvrzují také místní prameny. Hasičská kronika zaznamenává několik požárů v Schotzově továrně a během první světové války ji přímo označuje jako továrnu na likéry a ovocné šťávy Eduarda Schotze.

To je důležitý údaj. Ukazuje, že alkoholická a nealkoholická výroba tvořily dvě dlouhodobé větve stejného podniku. Také na pozdějších firemních dokumentech se objevuje samostatné „oddělení lihuprostých výrobků“, tedy nealkoholického sortimentu.

Firma tak mohla zásobovat nejen hostince a obchodníky s lihovinami, ale také prodejce sirupů, ovocných šťáv, limonád a dalších nápojů. Schotz zároveň vystupoval jako tovární a velkoobchodní závod, což dokládá, že k vlastní výrobě patřila také rozsáhlejší obchodní a distribuční činnost.

Mandara a Écadé

Ve dvacátých letech se v souvislosti se Schotzovým podnikem objevují názvy Mandara a Écadé. Přesné přiřazení obou označení ke konkrétním výrobkům zatím není dostatečně doloženo, jisté však je, že se staly součástí veřejné prezentace firmy.

Nejvýrazněji se jméno Mandara objevuje roku 1928 při Výstavě soudobé kultury v Československu v Brně. Na plánu výstaviště je uveden samostatný pavilon „Eduard Schotz – Mandara“. V soupisu díla architekta Bohumila Babánka se objevuje také označení E. Schotz–Mandara–Écadé.

Je tedy zřejmé, že Schotzův podnik už během první republiky pracoval nejen s tradičním jménem svého zakladatele, ale také s vlastními obchodními značkami.

Schotzův pavilon na výstavě roku 1928

Výstava soudobé kultury v Československu roku 1928 patřila k nejvýznamnějším akcím první republiky. Konala se při desátém výročí vzniku Československa a měla předvést hospodářské, technické a kulturní výsledky mladého státu. Právě při této příležitosti vznikl základ dnešního brněnského výstaviště.

Schotzova firma se zde představila vlastním pavilonem označeným Eduard Schotz – Mandara. Autorem stavby byl architekt Bohumil Babánek.

Samostatný výstavní pavilon dokládá, že firma ve dvacátých letech stále patřila mezi sebevědomé brněnské podniky schopné investovat do moderní obchodní prezentace. Od tradičního výrobního závodu z konce 19. století se během několika desetiletí posunula k podniku pracujícímu s vlastními značkami, reklamou a moderní výstavní architekturou.

Od Schotze k pozdějšímu průmyslovému provozu

Hasičské prameny připomínají někdejší Schotzovu továrnu také v souvislosti s pozdějším provozem známým jako brněnská Destila. Tento údaj zatím není možné chápat jako důkaz přímé právní nebo majetkové návaznosti obou firem, ale naznačuje kontinuitu průmyslového využití místa.

Přesná lokalizace původního Schotzova závodu a jeho další osudy proto zůstávají zajímavým směrem dalšího pátrání. Právě obchodní adresáře, stavební spisy a pozemkové záznamy by mohly ukázat, jak dlouho původní provoz existoval a komu později připadl.

Více než půl století jedné firmy

Příběh Eduarda Schotze pokrývá pozoruhodné období. Podnik se hlásil k založení roku 1872, během 19. století vyráběl likéry a další lihové výrobky, roku 1900 se účastnil světové výstavy v Paříži, roku 1906 vydával odborný receptář pro výrobu alkoholických i nealkoholických nápojů a za první republiky vystupoval jako tovární a velkoobchodní závod s vlastními značkami.

Roku 1928 se firma představila na brněnské Výstavě soudobé kultury samostatným pavilonem Mandara.

Schotzův podnik je tak zajímavým příkladem firmy, která během několika desetiletí prošla cestou od tradiční výroby lihovin k mnohem širšímu nápojovému a aromatickému sortimentu a současně pochopila význam obchodní značky a moderní reklamy.

Z malého světa likérů, ovocných šťáv, koření a aromatických olejů vyrostla firma, jejíž jméno se objevilo v Paříži i na nejvýznamnější československé výstavě první republiky.

Prameny

Oficiální katalog Světové výstavy Paříž 1900 – Eduard Schotz, Brünn-Königsfeld.

Francouzský katalog Světové výstavy Paříž 1900 – rektifikované éterické oleje Eduarda Schotze.

Eduard Schotz, Rezepten-Buch zur Erzeugung von Likoeren, Branntweinen und Frucht-Limonaden auf kaltem Wege, Brünn-Königsfeld, 1906.

Dobové firemní materiály Eduarda Schotze s údajem „Gegründet 1872“.

Hasičská kronika okresu Brno-město – továrna likérů a ovocných šťáv Eduarda Schotze.

Prameny k Výstavě soudobé kultury v Československu 1928 – pavilon Eduard Schotz – Mandara.

Biografický slovník českých zemí – Bohumil Babánek, pavilon E. Schotz–Mandara–Écadé.