Minerva I.
MINERVA – české šicí stroje, které začaly ve Vídni a skončily v Boskovicích
Dva Češi ve Vídni a značka podle bohyně moudrosti
Příběh šicích strojů Minerva začíná překvapivě nikoli v Boskovicích ani v Opavě, ale ve Vídni. Roku 1881 tam čeští podnikatelé a technici Emil Rezler a Josef Komárek založili firmu K. k. priv. Nähmaschinenfabrik Rezler & Komarek in Wien. Emil Rezler pocházel ze Železného Brodu, vyučil se zámečníkem a roku 1867 odešel do Vídně, která tehdy patřila k významným evropským centrům výroby šicích strojů. Právě tam se seznámil s Josefem Komárkem. Firemní historie Minervy a další regionální zdroje označují jejich podnik za první českou společnost vyrábějící šicí stroje v rámci Rakouska-Uherska.
Jméno MINERVA si firma nechala jako ochrannou známku registrovat roku 1883, pouhé dva roky po svém založení. Volba názvu nebyla náhodná. Římská bohyně Minerva byla spojována s moudrostí, řemesly, uměním a praktickou dovedností – tedy přesně s hodnotami, které chtěl výrobce technicky poměrně sofistikovaného domácího zařízení zdůraznit. Součástí ochranné známky bylo latinské heslo „Meliora sunt bono inimica“, překládané jako „Lepší je nepřítelem dobrého“. Známější oválná varianta značky byla registrována roku 1891 a postava Minervy se objevovala také jako odlitek na litinových stojanech strojů.
Už samotné provedení starých Minerv tak fungovalo jako reklama. Černě lakované tělo, zlaté linkování, ornamentální nápisy a masivní litinový šlapací stojan nebyly pouze technickým předmětem ukrytým v dílně. Šicí stroj byl viditelnou součástí domácnosti a současně poměrně hodnotnou investicí. Výrobce proto prodával nejen mechanismus, ale také pocit solidnosti, přesnosti a společenského statusu. To je jeden z důvodů, proč původní stroje Minerva dnes působí téměř jako kus nábytku.
Od Howeova systému k padesátitisícímu stroji
První výrobní program Rezlera a Komárka tvořily především řemeslné stroje s dlouhým člunkem vyráběné podle Howeova systému, nabízené ve velikostech A, B a C. Vedle nich firma produkovala také speciální ramenové stroje Cylinder Elastic, určené zejména pro obuvnické práce. Minerva tedy od začátku nebyla jen výrobcem domácích strojů pro šití prádla a oděvů, ale orientovala se rovněž na profesionální řemeslné použití.
Podnik rostl velmi rychle. Již roku 1898 se Rezler, Komárek a jejich zaměstnanci ve Vídni fotografovali při příležitosti výroby 50 000. stroje Minerva. Na firmu existující teprve sedmnáct let je to velmi výmluvné číslo: šicí stroj se během druhé poloviny 19. století stal jedním ze symbolů mechanizace domácnosti i řemesla a Minerva dokázala využít prudce rostoucí poptávky po zařízení, které dokázalo nahradit hodiny ruční práce. Dochovaná firemní fotografie padesátitisícího stroje zároveň ukazuje, že Minerva už na konci 19. století systematicky pracovala s vlastní historií a značkou.
Z Vídně do Opavy
Zásadní změna přišla v letech 1912–1913, kdy byla výroba Rezlera a Komárka přesunuta z Vídně do Opavy. Z iniciativy Moravské agrární a průmyslové banky v Brně zde firma splynula s místním podnikem Silesia – Erste österreichisch-ungarische Nähmaschinenfabrik Gesellschaft E. Kohn & Mittler. Vznikla akciová společnost nesoucí jméno Minerva a výroba byla soustředěna do Opavy.
Vedle původních typů A, B a C přibyly další konstrukce a od roku 1915 také stroje označované M16. Od roku 1924Minerva vyráběla stroje s kývavým chapačem označovaným jako Central Bobbin. Meziválečné období tak znamenalo technickou modernizaci i rozšiřování sortimentu. Značka už v té době nebyla drobnou manufakturou dvou mechaniků, ale etablovaným průmyslovým výrobcem.
Opavská Minerva si vybudovala pověst kvalitního výrobce a její stroje směřovaly jak do domácností, tak k profesionálním uživatelům. Dobová reklama měla přitom poměrně snadný úkol: samotný výrobek byl dlouhodobým předmětem, který mohl v rodině sloužit desítky let. Reklama proto stavěla především na spolehlivosti, přesnosti a technické kvalitě, nikoli na rychlé módní obměně výrobku.
Boskovice původně nebyly továrnou na šicí stroje
Spojení Minervy s Boskovicemi, které dnes působí téměř samozřejmě, vzniklo teprve ve druhé polovině třicátých let. Roku 1936 začal být v areálu podniku Železářský průmysl, dříve A. Eisler, budován druhý závod. Paradoxně zde zpočátku nešlo především o šicí stroje, nýbrž o zbrojní výrobu. Teprve politické události roku 1938 celý vývoj prudce urychlily.
Po záboru Sudet a připojení Opavy k Německé říši byla část pracovníků i zařízení přemístěna do Boskovic. Už roku 1938zde byly smontovány první domácí stroje M16 a v letech 1940–1941 vznikl první boskovický stroj označený MINERVA M21. V polovině roku 1941 však byla výroba domácích šicích strojů zastavena a kapacity továrny byly převedeny na válečnou výrobu pro německou armádu.
Po válce: Minerva, Lada a podnik MILA
Po osvobození roku 1945 byla výroba šicích strojů obnovena současně v Opavě i Boskovicích. V Boskovicích bylo ještě v tom roce smontováno 490 strojů M21. Následovalo znárodnění a reorganizace československého průmyslu. Roku 1946vznikl národní podnik MILA, závody na šicí stroje, Opava, který měl soustředit domácí výrobce šicích strojů. Vedle Minervy se jeho součástí stala například Lada Soběslav.
Od 1. ledna 1950 už existovaly samostatné národní podniky Minerva Opava, Lada Soběslav a Minerva Boskovice. Definitivní zlom nastal roku 1953, kdy byla výroba šicích strojů z Opavy převedena do Boskovic. Tím skončila opavská kapitola značky a Boskovice se staly skutečným centrem Minervy. Téhož roku byla do Boskovic z tehdejšího ZPS Gottwaldov převedena také výroba průmyslových šicích strojů.
Právě od padesátých let pochází řada Minerv, které si ještě dnes mnoho lidí vybavuje z domácností svých rodičů či prarodičů. Vedle tradičních černých strojů se postupně objevovaly mnohem moderněji pojaté modely s hladkými karoseriemi, lakované například v typické světle modré barvě. Technický předmět začal následovat design domácích spotřebičů poválečné éry.
Od rodinného stroje k těžkému průmyslu
Domácí a průmyslové stroje se v Boskovicích vyráběly společně až do roku 1968. Tehdy byla výroba rodinných šicích strojů ukončena a Minerva se soustředila na profesionální techniku. Výstava Technického muzea v Brně připomínala, že průmyslové Minervy byly určeny pro textilní, obuvnický, galanterní a později také automobilový průmysl.
V roce 1976 byl podnik přeměněn na ELITEX BOSKOVICE a začleněn do koncernu textilního strojírenství ELITEX Liberec. Tradiční jméno ovšem nezmizelo navždy. Roku 1988 byl závod z koncernu vyčleněn a opět se stal státním podnikem MINERVA BOSKOVICE. Po pádu socialismu následovala rychlá transformace: od 1. ledna 1991 existovala společnost MINERVA BOSKOVICE, a. s.
Německý Dürkopp Adler a konec značky na samotném stroji
Velmi důležitým mezníkem bylo navázání spolupráce s německou společností Dürkopp Adler AG v roce 1993. Roku 1997 se Dürkopp Adler stal majoritním akcionářem Minervy a od roku 1999 se obchodní značka používaná na vyráběných strojích změnila z Minervy na Dürkopp Adler. Samotný boskovický závod však výrobu neztratil. Naopak se postupně stal významnou výrobní základnou skupiny pro průmyslové šicí stroje.
Po roce 2005 se prostřednictvím společnosti Dürkopp Adler dostala Minerva do širšího mezinárodního průmyslového uskupení spojeného s čínskou SGSB Group. Boskovická továrna dál vyráběla technologicky náročné průmyslové stroje používané například při výrobě obuvi a dalších produktů. Samotná společnost uvádí mezi zákaznickými obory výrobce značek Baťa, Adidas, Rieker, Gabor, Meindl či Lloyd.
Tradice tedy neskončila odchodem klasického nápisu MINERVA z ramene stroje. V Boskovicích se šicí technika vyrábí dál a podnik v roce 2025 zahájil výrobu v nové průmyslové hale.
Minerva jako jedna z velkých českých technických značek
Na příběhu Minervy je mimořádné především jeho trvání. Mezi vídeňskou dílnou Rezlera a Komárka z roku 1881 a dnešním boskovickým průmyslovým závodem leží více než 140 let evropských dějin: Rakousko-Uhersko, první republika, zábor Sudet, válečná výroba, znárodnění, socialistické koncerny, privatizace i vstup zahraničního kapitálu. Samotná továrna, výrobní program i vlastnická struktura se několikrát radikálně změnily, ale technická tradice výroby šicích strojů přežila.
A právě proto je stará reklama na Minervu zajímavější než pouhá reklama na šicí stroj. Značka spojovala techniku s velmi promyšleným symbolem. Minerva – bohyně moudrosti, umění a řemesla – byla ve své době vlastně dokonale zvolenou ambasadorkou mechanického stroje určeného k přesné lidské práci. Logo se objevovalo na reklamách, návodech, štítcích a dokonce přímo v litinových stojanech. Značka se tak doslova stala součástí konstrukce výrobku.
Historické Minervy dnes připomínají dobu, kdy se spotřební předměty nekupovaly na několik sezon. Šicí stroj byl investicí na desetiletí a často se dědil z generace na generaci. Mnoho více než půlstoletí starých kusů je dodnes mechanicky funkčních. Muzeum regionu Boskovicka proto ve svých expozicích a výstavách uchovává nejen stroje, ale také dobové reklamní materiály a dokumentaci; už v roce 2011 Český rozhlas připomínal, že tamní kolekce obsahovala téměř kompletní typovou řadu rodinných strojů Minerva.
Minerva tak patří k těm českým průmyslovým značkám, jejichž jméno přežilo původní výrobek. Začala dvěma českými řemeslníky ve Vídni, prošla Opavou a nakonec zapustila kořeny v Boskovicích. A jestli její staré reklamní heslo tvrdilo, že „lepší je nepřítelem dobrého“, historie značky ukazuje ještě něco jiného: opravdu dobrý výrobek může přežít nejen svou reklamu, ale někdy i několik států, režimů a generací svých majitelů.
Zdroje
MINERVA BOSKOVICE, a. s. – Historie značky Minerva.
MINERVA BOSKOVICE, a. s. – O nás / historie společnosti.
Muzeum regionu Boskovicka – Minerva, materiály k výstavě věnované více než 140 letům značky.
Český rozhlas Brno – Michal Záboj: Expozice šicích strojů v Boskovicích připomíná 130 let značky Minerva, 26. 8. 2011.
Opavský a hlučínský deník – Jitka Hrušková: Opavská firma vyráběla šicí stroje, 19. 3. 2017.
Technické muzeum v Brně – materiály k výstavě Minerva 1881–2021; Tradice, historie, současnost značky Minerva.
