Moravia
Moravia – kamna, která vytápěla republiku
Na starých reklamách vypadají kamna Moravia skoro jako kus nábytku. Lesklý smalt, elegantní dvířka, ozdobné detaily. Výrobce je neprodával jen jako zdroj tepla. Kamna měla být součástí moderní domácnosti – stejně samozřejmou jako stůl, skříň nebo kredenc. Za značkou přitom stojí jeden z nejdelších průmyslových příběhů na Moravě.
Od vysoké pece ke kamnům
Historie továrny v Mariánském Údolí u Hluboček nedaleko Olomouce začíná roku 1825, kdy zde podnikatel Josef Zwierzina (Zvěřina) založil železárny. O dva roky později byla uvedena do provozu vysoká pec a údolí se postupně proměnilo v průmyslové centrum. V roce 1854 se závod stal součástí Vítkovických železáren. Další zásadní změna přišla roku 1861, kdy továrnu koupil Carl Ignaz Machanek. Právě za jeho éry se začala rozvíjet výroba zámečnického zboží a kamen. Z hutě vyrábějící železo se tak postupně rodila továrna, jejíž výrobky měly později stát v kuchyních a pokojích statisíců domácností.
Meteor: milionový úspěch
Skutečný průlom přišel na začátku 20. století. V roce 1902 zahájila továrna výrobu patentovaných kamen na tuhá paliva Meteor. A nebyl to žádný okrajový výrobek. Podle firemní historie se jich postupně prodalo více než jeden milion kusů. Na tehdejší poměry je to ohromující číslo.
Kamna se stávala běžnou součástí městských bytů, venkovských domů, restaurací i obchodů. A s rostoucí konkurencí už nestačilo umět dobrá kamna vyrobit. Bylo potřeba je také dobře prodat. Právě tady začíná být příběh Moravie zajímavý i z pohledu historie reklamy.
Teplo se muselo umět prodat
Dobová reklama na kamna dnes působí skoro poeticky. Neprodává kilowatty, spotřebu ani technické parametry. Prodává teplo domova. Na plakátech a reklamních tiskovinách se objevuje pohodlí, čistota, rodina a představa moderní domácnosti. Kamna už nejsou jen železnou skříní, do které se přikládá uhlí. Stávají se symbolem pokroku a určité životní úrovně. A výrobce měl co ukazovat. Vedle jednoduchých topidel vznikala stále propracovanější kamna a sporáky. Technika se měnila, ale zároveň se měnil jejich vzhled. Smaltované povrchy, chromované prvky a elegantnější proporce postupně přibližovaly kamna nábytku a dalším předmětům moderního interiéru.
Od uhlí k plynu
Firma navíc dokázala poměrně dobře zachytit technologické změny. V roce 1919 začala výroba plynových spotřebičů. Vedle tradičních kamen se postupně rozvíjela technika pro vaření a ohřev vody. Z výrobce kamen se stával výrobce domácích spotřebičů. Po druhé světové válce byl podnik v roce 1946 zestátněn. Tradice výroby však pokračovala. Roku 1950 byla zahájena výroba sporáku MORA 820 a prvních plynových průtokových ohřívačů vody PO 35. Jméno MORA se postupně stalo natolik běžnou součástí československých domácností, že už málokdo přemýšlel, odkud vlastně pochází.
Továrna ukrytá v údolí
Na celém příběhu je možná nejhezčí právě místo jeho vzniku. Mariánské Údolí není Praha, Brno ani Ostrava. Je to úzké údolí nedaleko Olomouce, ve kterém se během 19. století vytvořil pozoruhodný průmyslový areál.Odtud putovala kamna, sporáky a později další domácí spotřebiče do celé země i do zahraničí. Továrna během své historie několikrát změnila majitele i jméno. Přežila monarchii, vznik Československa, hospodářskou krizi, válku, znárodnění i návrat k soukromému podnikání. Výroba v Mariánském Údolí přitom pokračuje dodnes.
Moravia jako součást domácnosti
Staré reklamy na kamna Moravia dnes připomínají dobu, kdy koupě kamen nebyla drobným nákupem. Byla to investice na desítky let.Kamna se neopouštěla po dvou sezonách kvůli novému modelu. Stála v domácnostech tak dlouho, že se stala součástí rodinných vzpomínek. U nich se vařilo, sušily se na nich mokré rukavice, ohřívala voda a v zimě se kolem nich odehrávala velká část domácího života. A některé Meteory vyrobené před více než sto lety existují dodnes.
Možná právě proto fungují staré reklamy Moravie i dnes. Neprodávají jen kamna. Prodávají jednu z nejjednodušších lidských představ – přijít z chladu domů a mít tam teplo.
