Výroba a vývoz rákosových brašen a košíčků

Rákosové brašny z Bakova – obchodní tiskopis z města, které pletlo pro celé Čechy i zahraničí

Bakov nad Jizerou a jeho neobvyklé řemeslo

Na první pohled je to nenápadný prvorepublikový tiskopis: hnědavý karton, dvacetihaléřová známka, několik řádků obchodní nabídky a černobílý obrázek brašen, košíků a pletených střevíců. Ve skutečnosti ale zachycuje pozoruhodnou kapitolu českého domácího průmyslu. Bakov nad Jizerou patřil k významným střediskům výroby z rákosu, orobince a dalších přírodních pletiv, přičemž tato činnost zde postupně přerostla z tradičního řemesla v organizovanou výrobu zásobující domácí i zahraniční trh.

Výroba byla z velké části založena na domácí práci. V bakovských domácnostech se pletly tašky, košíky, střevíce i další drobné výrobky, které následně vykupovali a obchodně distribuovali místní podnikatelé. Surovina se získávala i mimo bezprostřední okolí Bakova, například v rybničních oblastech, kde se rákos a orobinec sklízely, sušily a připravovaly k dalšímu zpracování. Z původně místního řemesla tak postupně vzniklo malé, ale pozoruhodně životaschopné výrobní odvětví.

Co tiskopis skutečně nabízí

Nejcennější částí dochovaného tiskopisu je samotný reklamní text. V jeho záhlaví stojí výrazně:

„Výroba a vývoz rákosových brašen a košíčků“

Následuje nabídka dalších výrobků z rákosu, mezi nimi různé druhy tašek, košíčků a střevíců. Zvlášť jsou zmíněny rákosové střevíce, takzvané koupací, vyráběné v několika provedeních. Některé měly kaučukovou či koženou podešev, jiné atlasovou podšívku. Šlo tedy o sortiment, který už dávno nebyl jen prostým lidovým výrobkem, ale reagoval na městskou módu, lázeňství i rostoucí spotřební kulturu meziválečné doby.

Pozoruhodná je rovněž nabídka rákosového pletiva, určeného pro další košíkářskou výrobu, dětské vozíky a košíkový nábytek. Odesílatel tedy neprodával pouze hotové výrobky, ale také polotovary pro jiné řemeslníky a výrobce. To ukazuje, že stál na vyšším stupni obchodního řetězce a pravděpodobně soustřeďoval produkci většího počtu domácích pracovníků.

Slovo „vývoz“ přitom není jen reklamní nadsázkou. Bakovské rákosářské podniky byly skutečně napojeny na zahraniční obchod a své výrobky prezentovaly i na mezinárodních výstavách.

Kulštrunk a spol. – nejsilnější stopa

Nejvážnějším kandidátem na odesílatele této reklamy je firma Kulštrunk a spol. z Bakova nad Jizerou. Už roku 1906 byla zastoupena na rakouské výstavě v londýnském Earl's Court, kde byla v oficiálním katalogu popsána jako výrobce a vývozce rákosového, sítinového a lýkového zboží.

Také české archivní materiály k této výstavě charakterizují firmu Kulštrunk a spol. téměř shodnými slovy jako podnik zabývající se výrobou a vývozem zboží z rákosí a lýka. Právě toto spojení „výroba a vývoz“ velmi nápadně odpovídá formulaci na dochovaném tiskopisu.

Rodina Kulštrunkových patřila k výrazným představitelům bakovského rákosářského obchodu. Rudolf Kulštrunk měl v Bakově obchod a současně se věnoval exportu. Dochované vzpomínky popisují rozsáhlou obchodní korespondenci i odbyt výrobků mimo české země. Z roku 1919 je doložen také obchodní doklad firmy Mil. Kulštrunk, Bakov nad Jizerou, což potvrzuje pokračování rodinného podnikání i po vzniku Československa.

Přesto je nutné zůstat opatrný. Na samotném tiskopisu se jméno odesílatele nedochovalo. Kulštrunk je tedy velmi silným kandidátem, nikoli definitivně prokázaným výrobcem této konkrétní reklamy.

Jan Strnad a další bakovští výrobci

Bakovská rákosářská výroba nebyla záležitostí jediné firmy. Ve stejném londýnském výstavním katalogu z roku 1906 je uveden také Jan Strnad z Bakova, specializovaný na rákosové výrobky. Archivní materiály jej charakterizují jako výrobce specialit z rákosu.

To znamená, že podobný reklamní tiskopis mohl teoreticky pocházet i z jeho podniku nebo od některého dalšího bakovského výrobce. V Bakově tehdy existovalo celé prostředí domácích výrobců, dílen a obchodníků, kteří se na rákosové produkci podíleli.

Z dosud nalezených stop však Kulštrunk zůstává nejpravděpodobnější. Jeho podnik měl prokazatelně výrobní i exportní charakter a způsob, jakým byla jeho činnost popisována v dobových dokumentech, je textu na tiskopisu mimořádně blízký.

Potštejnská tržnice Chocenských

Zatímco u odesílatele zůstává malé otazníkové místo, adresát je mnohem lépe doložen. Tiskopis putoval do Zámělu u Potštejna, kde působila rodina Chocenských a jejich obchod známý jako Potštejnská tržnice.

Šlo o obchodní podnik s širokým sortimentem, který zásoboval zákazníky nejen běžným spotřebním zbožím, ale také galanterií, železářským, sklářským, koloniálním a košíkářským zbožím. Právě poslední položka je pro tuto reklamu zásadní. Bakovský výrobce neposílal svoji nabídku náhodnému adresátovi, ale obchodníkovi, který podobný sortiment skutečně prodával.

Ve dvacátých letech je s podnikem doložena Marie Chocenská. Dochovala se její šeková knížka ze Zámělu z roku 1926 i další obchodní dokumenty. Z roku 1929 je znám také reklamní lístek Marie Chocenská – Potštejnská tržnice – Záměl p. Potštejn, na němž je uveden rozsáhlý sortiment podniku.

Je tedy velmi pravděpodobné, že bakovský výrobce oslovoval Chocenské jako potenciálního odběratele pro další maloobchodní prodej.

Dvacet haléřů a datování zásilky

Na tiskopisu je nalepena oranžová československá známka Holubice v hodnotě 20 haléřů, jejímž autorem byl Jaroslav Benda. Tato hodnota byla uvedena do poštovního provozu roku 1920 a zůstala použitelná až do počátku třicátých let.

Zásilka je zároveň výslovně označena slovem TISKOPIS. Dvacetihaléřová známka odpovídá tehdejší sazbě za lehké tiskoviny, takže karta nebyla míněna jako osobní korespondence, ale jako hromadně rozesílaný obchodní materiál.

Poštovní razítko je přes známku čitelné jen částečně a neumožňuje bezpečně určit celý datumový údaj. V kombinaci s doloženou činností Potštejnské tržnice ve druhé polovině dvacátých let však lze tiskopis rozumně zařadit přibližně do období 1925–1930.

Přesnější rok by bylo možné stanovit pouze tehdy, pokud by se podařilo najít identický firemní tiskopis nebo lépe čitelný exemplář se stejnou grafikou.

Od domácího pletení k modernímu obchodu

Tento malý reklamní tiskopis ukazuje něco mnohem většího než několik košíků a střevíců. Zachycuje celý hospodářský řetězec, který bývá dnes téměř neviditelný.

Na jednom konci stáli lidé v Bakově nad Jizerou, kteří doma zpracovávali rákos, orobinec a další rostlinný materiál. Nad nimi fungovali podnikatelé, kteří výrobu organizovali, vykupovali, třídili a nabízeli dál. Ti už používali katalogy, reklamní tiskoviny, obchodní korespondenci a poštovní rozesílky.

Na druhém konci stál venkovský obchodní dům v Zámělu, který mohl bakovské zboží nabídnout svým zákazníkům.

Reklamní karta tedy představuje drobný doklad proměny tradičního řemesla v moderní obchodní systém. Rákosová brašna nebo koupací střevíc nebyly jen lokálním výrobkem z okolí Bakova. Staly se standardizovaným zbožím, které mělo vlastní katalogy, obchodní zastoupení, odběratele a exportní trhy.

A právě v tom je její skutečná hodnota.

Přesného odesílatele dnes ještě neumíme doložit se stoprocentní jistotou. Nejpravděpodobnější je Kulštrunk a spol., významný bakovský výrobce a exportér rákosového zboží. Dokud se však nenajde shodný ceník, reklamní štoček nebo jiný tiskopis s firemním označením, je správné ponechat toto určení jako pravděpodobné.

Samotný příběh je ale už nyní dostatečně jasný: z Bakova nad Jizerou odešla ve druhé polovině dvacátých let obchodní nabídka rákosových brašen, košíků, střevíců a pletiva do Potštejnské tržnice Chocenských v Zámělu.Malá kartička tak dnes připomíná téměř zapomenutý svět českého rákosářství, které dokázalo spojit domácí výrobu, moderní reklamu a mezinárodní obchod.

Zdroje

Archiv Národního technického muzea – fond Potštejnská tržnice M. Chocenský, Záměl–Potštejn, NAD 794, 1907–1953.

Archiv hlavního města Prahy – materiály k České výstavě v Londýně roku 1906; záznamy firmy Kulštrunk a spol. a výrobce Jana Strnada.

Bohemian Section at the Austrian Exhibition, Earl's Court London 1906 – katalog českých vystavovatelů.

Muzeum východních Čech v Hradci Králové, eSbírky – Šeková knížka Marie Chocenské, Záměl p. Potštejn, 1926 a další obchodní doklady rodiny Chocenských.

Dobové reklamní a obchodní materiály Potštejnské tržnice Marie Chocenské, Záměl p. Potštejn.

František Beneš – text věnovaný Zdeňku Prokopovi a vzpomínkám na bakovskou rákosovou výrobu a rodinu Kulštrunkových.

Filatelistické katalogy Československa – emise Holubice, Jaroslav Benda, 1920, hodnota 20 haléřů.