Družstvo Hospodář
Družstvo Hospodář – z učitelského stolu k továrně na umělé líhně
Hospodář z malé moravské obce
Milotice nad Bečvou byly na přelomu 19. a 20. století malou moravskou obcí, v níž by člověk sotva očekával vznik podniku s obchodními ambicemi sahajícími daleko za hranice regionu. Přesto právě zde vybudoval učitel, novinář, vydavatel a později podnikatel Arnošt Dadák neobyčejně propojený svět hospodářské osvěty, tisku, obchodu a průmyslové výroby. Družstvo „Hospodář“ v Miloticích nad Bečvou se postupně stalo výrobcem hospodářských strojů, zařízení pro chovatele a nejrůznějších pomůcek pro moderní zemědělství. Na starých reklamách nabízelo kurníky, holubníky, značkovací kroužky a další potřeby pro chov drůbeže a samo sebe propagovalo jako „první a nejstarší továrnu umělých líhní“.
Za tímto podnikem přitom nestál průmyslník vychovaný v některé z velkých vídeňských nebo brněnských továren. Arnošt Dadák se narodil roku 1858, vystudoval učitelský ústav a roku 1881 přišel do Milotic u Hranic, dnešních Milotic nad Bečvou. Vedle učitelského povolání se stále intenzivněji věnoval novinařině. Od osmdesátých let spolupracoval s regionálním tiskem, později vydával vlastní hospodářské časopisy a roku 1896 získal jeho Milotický hospodář podobu, díky níž se stal populárním odborným periodikem mezi venkovskými čtenáři na Moravě, v Čechách i na Slovensku.
Dadák pochopil něco, co bylo na svou dobu mimořádně moderní: zemědělci nepotřebují jen výrobek, ale také informace, jak a proč jej používat. Časopis proto nebyl pouhým místem pro reklamu. Přinášel praktické rady o hospodaření, zahradnictví, chovu zvířat, ovocnářství či včelařství a kolem něj postupně vznikl celý svět odborných příruček, kalendářů a návodů. Teprve na tento informační základ navázal obchod a vlastní výroba. Z dnešního pohledu bychom to nazvali obsahovým marketingem; Dadák jej ovšem provozoval v době, kdy tento termín samozřejmě ještě nikdo neznal.
Když časopis přerostl v továrnu
Přesný okamžik vzniku Družstva Hospodář není v dostupných pramenech popsán úplně jednotně. Podniková tradice dnešního nástupce milotické výroby uvádí rok 1900, stejně jako dochované firemní archiválie evidované Muzeem cenných papírů. Biografický slovník Historického ústavu Akademie věd však spojuje Dadákův definitivní odchod z učitelství a založení výrobního a obchodního podniku s rokem 1904. Bezpečné tedy je klást vznik Hospodáře na samotný počátek 20. století a upozornit, že jednotlivé zdroje se v přesném roce mírně rozcházejí.
Zpočátku se podnik soustředil na drobnější potřeby pro zemědělce, postupně se však změnil v regulérní továrnu na hospodářské stroje. Sortiment byl mimořádně široký: vyráběly se umělé líhně, úly, sušárny ovoce, šrotovníky, lisy a další stroje a nářadí. Samostatně se dochoval také šestatřicetistránkový firemní katalog označený přímo jako „Družstvo Hospodář … továrna umělých líhní a úlů“. Výroba líhní tedy nebyla okrajovým doplňkem sortimentu, ale jedním z charakteristických oborů podniku.
V polovině dvacátých let už šlo o podnik, který dávno přerostl rozměry venkovské dílny. Regionální historický pramen uvádí, že roku 1926 vyráběl Hospodář kromě hospodářských strojů také úly, líhně a americký kancelářský nábytek. Ve stejném roce se Družstvo Hospodář účastnilo průmyslové, živnostenské, obchodní a hospodářské výstavy Těšínska a Ostravska v Orlové, kde je v oficiálním katalogu uvedeno mezi vystavovateli hospodářských strojů vedle známých strojírenských firem své doby.
Kuře jako symbol moderního hospodářství
Právě umělé líhnutí dobře ukazuje, v čem byl Dadákův podnik moderní. Tradiční venkovské hospodářství bylo založeno na přirozeném rozmnožování drůbeže, zatímco umělá líheň umožňovala proces řídit, zvětšit počet současně líhnutých vajec a postupně racionalizovat celý chov. Nebyl to tedy nějaký kuriózní přístroj pro několik nadšenců, ale součást proměny zemědělství směrem k intenzivnější a technicky organizované výrobě.
Hospodář přitom zařízení neprodával bez vysvětlení. Dadákovo vydavatelské prostředí současně šířilo znalosti potřebné k jeho používání. Roku 1921 vyšla v Miloticích nad Bečvou v edici Knihovna Milotického hospodáře kniha Čeňka Novotného Umělé líhnutí a odchov kuřat. O několik let později, roku 1927, vyšla pod Dadákovým jménem publikace Umělé líhnutí drůbeže a odchov mláďat. Vydavatelská a obchodní činnost se tak přirozeně doplňovaly: jeden produkt vysvětloval princip moderního chovu, druhý umožňoval tento princip skutečně zavést do hospodářství.
Podobné propojení lze sledovat také u včelařství. Dadák sám patřil mezi místní včelaře a Družstvu Hospodář je připisován vliv na modernizaci úlů a včelaření v okolí Milotic. Podnik tedy nevyráběl věci odtržené od skutečné praxe. Vyrůstal přímo z prostředí, kterému své výrobky prodával.
Kurníky, holubníky a všechno, co moderní chovatel potřeboval
Dochovaná reklama je půvabným svědectvím právě této praktické stránky podnikání. Nabízí kurníky, holubníky, značkovací kroužky a „veškeré jiné drůbežářské potřeby“ a slibuje jejich nejvýhodnější dodání. Jazyk je jednoduchý a přímočarý. Hospodář nemusel zákazníkovi vysvětlovat luxus nebo společenskou prestiž. Nabízel mu zařízení, které mělo usnadnit práci a zvýšit užitek jeho hospodářství.
Mimořádně zajímavá je formulace, jíž se podnik v reklamě označuje za „první a nejstarší továrnu umělých líhní“. Je třeba ji chápat jako dobové reklamní tvrzení samotné firmy – zatím nemáme pramen, který by umožnil absolutní prvenství Hospodáře mezi všemi výrobci nezávisle potvrdit. Přesto samotná formulace mnoho vypovídá o tom, jak chtěl podnik působit: ne jako obyčejný obchodník s hospodářskými potřebami, ale jako zkušený specialista s tradicí a technickým náskokem.
Reklama současně uvádí vzorkový sklad v Košicích na Hlavné ulici 49. Už tento jediný údaj ukazuje, že obchodní ambice Hospodáře dávno nekončily na Moravě. Košice byly významným obchodním centrem východního Slovenska a vlastní vzorkový sklad tam představoval logický nástroj, jak oslovovat zákazníky, pro něž byly Milotice nad Bečvou vzdáleným místem. Hospodář tak dokázal spojit venkovskou výrobní základnu s obchodní sítí zasahující do různých částí Československa.
Dadákova skutečná továrna na informace
Na příběhu Družstva Hospodář je možná nejpozoruhodnější, jak obtížné je oddělit továrnu od vydavatelství. Dadák nebyl pouze člověkem, který vyráběl líhně. Vybudoval kolem sebe informační systém. Milotický hospodář, odborné knihy, zahradnické a chovatelské příručky, kalendáře, vlastní obchod a nakonec průmyslová výroba tvořily jeden celek.
Rozsah vydavatelské činnosti byl značný. Knihovna Milotického hospodáře postupně zahrnula desítky odborných publikací věnovaných zemědělství, zahradnictví, chovatelství, ovocnářství, včelařství, myslivosti, hospodářskému stavitelství i vedení domácnosti. Ve dvacátých letech se Dadák pustil také do vlastní tiskárny. Regionální pramen uvádí, že roku 1924 Družstvo Hospodář obdrželo tiskařskou koncesi, zatímco akademický biografický slovník spojuje zřízení vlastní tiskárny s rokem 1925. Podstatné je, že v polovině dvacátých let už firma dokázala informace nejen vytvářet a vydávat, ale také sama tisknout.
V tom spočívala síla celého modelu. Čtenář se v Dadákově časopise dozvěděl, jak zlepšit chov drůbeže, mohl si objednat odbornou knížku o líhnutí a následně koupit líheň vyrobenou ve stejné obci a prodávanou podnikem propojeným s vydavatelem. Na počátku 20. století vznikl v Miloticích systém, který bychom dnes popsali jako propojení média, odborného obsahu, komunity, přímého marketingu a vlastního produktu.
A přitom všechno začalo učitelem v malé moravské vesnici.
Od Hospodáře k Elektro-Praga a ETĚ
Éra rodinného a soukromého podnikání skončila po druhé světové válce. Roku 1948 bylo Družstvo Hospodář znárodněno, začleněno do národního podniku Sigma Olomouc a roku 1950 přešlo pod Elektro-Praga Hlinsko. Starý sortiment postupně zmizel a milotický závod se začal orientovat na elektrické spotřebiče pro domácnost.
A právě zde se historie nečekaně uzavírá do kruhu. Podle historie dnešního podniku byl v okamžiku přechodu pod Elektro-Pragu jediným elektrickým výrobkem vyráběným v Miloticích elektrický přístroj pro líhnutí kuřat. Právě líheň, která patřila k nejcharakterističtějším výrobkům starého Hospodáře, tak vytvořila určitý most mezi Dadákovou továrnou na zemědělské potřeby a budoucím závodem na elektrické spotřebiče. Později se zde vyráběly vařiče, žehličky, pájky, šlehače, teplomety, kávovary či fritézy a milotický závod se stal součástí průmyslového světa značek Elektro-Praga a později ETA.
Dnešní průmyslová výroba v Miloticích nad Bečvou tak má kořeny v podniku, který před více než stoletím vyráběl úly, kurníky a umělé líhně. Je to neobyčejně dlouhá kontinuita jednoho místa – od hospodářských pomůcek přes první elektrickou líheň až k moderním elektrospotřebičům.
Reklama jako malý obraz velké proměny
Na první pohled je stará reklama Družstva Hospodář jen nabídkou několika praktických věcí: kurníku, holubníku, značkovacích kroužků a potřeb pro drůbežáře. Ve skutečnosti ale zachycuje mnohem větší příběh. Příběh doby, kdy se československý venkov rychle modernizoval, tradiční zkušenost se začínala doplňovat odbornými znalostmi a do hospodářství vstupovaly stroje a technická zařízení.
A zároveň je to příběh Arnošta Dadáka – učitele, který pochopil sílu informací, stal se novinářem a vydavatelem a nakonec kolem svých čtenářů vybudoval skutečný průmyslový podnik. Hospodář neprodával pouze líhně, úly nebo šrotovníky. Prodával představu modernějšího hospodaření.
Právě proto má tahle nenápadná reklama dnes takové kouzlo. Za několika řádky sazby se skrývá svět, v němž časopis mohl vyrůst v továrnu, učitel se mohl stát průmyslníkem a z malé obce na břehu Bečvy putovaly výrobky až k zákazníkům na druhém konci republiky.
Zdroje
Biografický slovník českých zemí, Historický ústav AV ČR – heslo Arnošt Dadák.
E-TECHNIK s.r.o. – historie průmyslové výroby v Miloticích nad Bečvou.
Muzeum cenných papírů – Družstvo „Hospodář“, továrna na hospodářské stroje v Miloticích nad Bečvou.
Historie obcí Hranicka – údaje o Družstvu Hospodář, tiskárně a výrobě v Miloticích.
Jihočeská vědecká knihovna – Čeněk Novotný, Umělé líhnutí a odchov kuřat, 1921.
Katalog průmyslové, živnostenské, obchodní a hospodářské výstavy Těšínska a Ostravska, Orlová 1926.
Podzemní antikvariát – dochovaný katalog Družstva Hospodář, „továrna umělých líhní a úlů“.
