Nostra

NOSTRA – zapomenutá francovka první republiky

V době, kdy francovka ještě neznamenala jen Alpu

Dnes se při slově francovka většině lidí téměř automaticky vybaví modrá lahvička Alpy. Za první republiky však byla situace podstatně pestřejší. Francovka nebyla jednou konkrétní značkou, ale celou skupinou lihových přípravků určených především k potírání a masážím. Vycházela ze staršího středoevropského Franzbranntweinu, tedy silného lihového přípravku, který se postupně proměnil z jednoduché směsi alkoholu a vody v charakteristicky vonící drogistický a lékárenský výrobek.

Podle přehledu věnovaného historii francovek bylo kolem roku 1900 českým lékárníkům dovoleno připravovat francovku jako směs alkoholu a vody s aromatem připomínajícím brandy. Pro zabarvení mohl sloužit karamel nebo výluh z dubové kůry, později se objevovaly eukalyptový olej, kafr, benzoová tinktura či borovicové výtažky. Za první republiky už šlo o běžný spotřební výrobek, o jehož zákazníka soupeřila řada značek. Vedle Alpy, Diany, LVI, Brazaye, Hedy nebo Kiwije mezi dobovými francovkami výslovně uváděna také NOSTRA. Značka tedy skutečně existovala a nejedná se o špatně přečtený nápis nebo pozdější obchodní fantazii.

Tajemná NOSTRA a pražská stopa

Právě u Nostry však začíná malá detektivka. Na rozdíl od Alpy, jejíž historii dnes dokážeme sledovat poměrně podrobně, po francovce NOSTRA zůstalo překvapivě málo stop. Při pátrání se však objevuje jedna firma, kterou nelze jen tak přejít: „Nostra, obchodní akciová společnost v Praze“.

Název NOSTRA přitom nevznikl spolu s podnikem. Společnost byla založena už roku 1920 jako Československá společnost pro obchod s Východem, a. s. Dochované akcie ukazují velmi názorně, co se stalo později. Na původních akciích v hodnotě 500 Kč byl v březnu 1923 přetištěn nový název NOSTRA a nominální hodnota snížena na 250 Kč. Tento přetisk dokumentují katalogy České numismatické společnosti i dochované cenné papíry.

Původní společnost byla založena v hektickém období bezprostředně po vzniku Československa, kdy se budovaly nové obchodní vazby a řada podnikatelů viděla obrovskou příležitost v obchodu s územím bývalého carského Ruska a dalšími východními trhy. „Společnost pro obchod s Východem“ skutečně fungovala jako exportní a obchodní podnik. Její jméno se dokonce několikrát objevilo na půdě Národního shromáždění. V roce 1921 provedlo ministerstvo financí ve společnosti revizi. V pozdější oficiální odpovědi ministra financí se uvádí, že proti dřívějším pověstem o milionových ziscích byl při kontrole zjištěn značný deficit.

Proměna názvu na NOSTRA v roce 1923 tak zřejmě nebyla jen kosmetickou změnou nápisu na dveřích. Podnik se snažil pokračovat v nové podobě a hledal další obchodní příležitosti. A právě zde se celý příběh začíná nečekaně přibližovat světu spotřebního zboží.

Od zahraničního obchodu až k rádiím

NOSTRA totiž rozhodně nebyla podnikem zaměřeným na jediný druh výrobku. Zhruba od roku 1925 je doložena také v nově vznikajícím československém radioprůmyslu. Radiohistorické prameny uvádějí firmu Radio–Nostra, respektive Nostra, obchodní akciová společnost, s adresami Praha II, Národní 26 a Praha–Vinohrady, Rubešova 21. Firma vyráběla radiové stavebnice a součástky a současně prodávala radiopřístroje a radiomateriál.

Je to důležitý detail. Ukazuje totiž, že označení NOSTRA nebylo názvem nějakého malého specializovaného výrobce jednoho produktu. Šlo o obchodní akciovou společnost schopnou vstupovat do velmi různých oborů. Skutečnost, že se zabývala radiotechnikou, samozřejmě sama o sobě nedokazuje nic o francovce. Znamená však, že případný obchod s drogistickým či kosmetickým zbožím není vzhledem k charakteru společnosti nemožný.

Zajímavá je také druhá pražská adresa v Rubešově ulici 21. Na stejné adrese působila společnost Nutra, vyrábějící dětskou výživu a další potravinářské výrobky. Encyklopedie Prahy 2 popisuje Nutru jako podnik spojený s podnikatelem Emanuelem Voskou a zároveň uvádí, že se později hledala možnost spojení Nutry se společnostmi Nostra a Siex, u nichž se podle autora rovněž objevuje Vosková stopa. Nostra i Siex poté poměrně brzy skončily v likvidaci.

Finanční problémy Nostry navíc potvrzují i státní dokumenty. V účetních materiálech Národního shromáždění z druhé poloviny dvacátých let se objevuje položka „zbytek pohledávky státu za společností Nostra“ ve výši 1 000 000 Kč. Na tehdejší dobu šlo o značnou částku.

Vyráběla tedy pražská NOSTRA také francovku?

Tady je potřeba zabrzdit právě o jeden krok dříve, než by vznikla hezky znějící, ale neověřená legenda. Máme před sebou dvě skutečnosti. Francovka NOSTRA za první republiky existovala. A ve stejné době existovala NOSTRA, obchodní akciová společnost v Praze, která obchodovala s nejrůznějším zbožím a vstupovala do různých výrobních a obchodních oborů. Časově i názvem to do sebe zapadá mimořádně dobře. Přesto se zatím nepodařilo nalézt dobový inzerát, etiketu, ceník, zápis ochranné známky nebo jiný dokument, který by jednoznačně říkal například „Francovka Nostra – výrobek Nostra, obchodní a. s., Praha“.

Proto bych dnes pražskou akciovou společnost označil za velmi zajímavou stopu a možného výrobce či distributora, nikoli za definitivně prokázaného výrobce. U historické reklamy je právě toto rozlišení důležité. Shoda poměrně neobvyklého názvu a stejného období je silná indicie, ale indicie ještě není důkaz.

Existuje samozřejmě i druhá možnost: NOSTRA mohla být pouze obchodní značka francovky vyráběné jinou lékárnickou, drogistickou či chemickou firmou, která ji dodávala společnosti Nostra nebo ji prodávala zcela nezávisle. Ve dvacátých a třicátých letech nebylo nic neobvyklého, když obchodní podnik prodával výrobky pod vlastní značkou, aniž by je fyzicky vyráběl ve své továrně. Právě výrobní údaj na původní lahvičce, krabičce nebo reklamní tabuli by mohl celou otázku definitivně rozhodnout.

Značka, která zmizela

Na příběhu francovky NOSTRA je nakonec nejzajímavější právě to, jak dokonale může kdysi běžná značka během několika desetiletí zmizet. Prvorepublikový zákazník měl na výběr mezi řadou francovek – Diana, LVI, Brazay, Heda, Kiwi, Nostra a dalšími. Některé přežily, jiné byly pohlceny většími výrobci a po dalších nezůstalo téměř nic. Alpa se časem stala natolik dominantní, že v českém prostředí prakticky zastínila samotný fakt, že francovka bývala celým samostatným druhem zboží s desítkami konkurujících si značek.

NOSTRA patří právě k těm zapomenutým. Víme, že francovka tohoto jména na československém trhu existovala. Víme, že od roku 1923 působila v Praze obchodní akciová společnost stejného jména, vzniklá přejmenováním Československé společnosti pro obchod s Východem. Známe její pražské adresy, víme o jejím podnikání v radiotechnice i o jejích značných finančních problémech. Co zatím neznáme, je jediná chybějící spojovací věta mezi oběma příběhy.

A právě takové případy dělají ze staré reklamy něco víc než sbírání pěkných cedulí. Někdy je reklamní předmět posledním svědkem značky, jejíž výrobce zmizel z adresářů, továrna dávno neexistuje a lidé, kteří její výrobky kupovali, už nemohou nic vyprávět. Francovka NOSTRA je zatím právě takovým případem – skutečným výrobkem první republiky se stále ještě ne zcela rozluštěným rodokmenem.

Prameny

Fragrantica – Francovka: Dinosaurus protokolínských časů, Sergey Borisov, 2023.
Parlamentní knihovna PSP ČR – odpověď ministra financí k revizi Československé společnosti pro obchod s Východem, 1923.
Parlamentní knihovna PSP ČR – účetní materiály obsahující pohledávku státu za společností Nostra.
RadioMuseum.cz – Nostra, obchodní akciová společnost, Praha; výroba a prodej radiotechniky od cca 1925.
Česká numismatická společnost – katalog dochovaných akcií Československé společnosti pro obchod s Východem / NOSTRA.
Encyklopedie Prahy 2 – Nutra a. s., Rubešova 21; vazby na společnosti Nostra a Siex.