PVV — Pražské vzorkové veletrhy

Pražské vzorkové veletrhy – výkladní skříň první republiky

Když v roce 1918 vzniklo Československo, nový stát potřeboval nejen hranice, úřady a vlastní měnu. Potřeboval také prodávat. České země zdědily po Rakousku-Uhersku mimořádně silný průmysl, ale tradiční obchodní vazby monarchie se rozpadly. Výrobci potřebovali nové zákazníky a Československo místo, kde by mohlo světu předvést, co umí. Jednou z odpovědí byly  Pražské vzorkové veletrhy. Myšlenka vznikla bezprostředně po založení republiky. V dubnu 1920 československá vláda zmocnila hlavní město Prahu, aby zřídilo samostatný ústav Pražské vzorkové veletrhy. Jeho úkolem bylo podle tehdejšího vládního nařízení pomoci „k opětnému vybudování a zvelebení hospodářského života“. Byznys se stal součástí budování nového státu.

Poprvé v roce 1920

První Pražský vzorkový veletrh byl slavnostně zahájen 12. září 1920 na pražském Výstavišti ve Stromovce. Zájem byl obrovský. Účast chtělo přibližně 2 740 vystavovatelů, kteří požadovali více než 30 000 m² výstavní plochy. Kapacita areálu ale nestačila. Nakonec mohlo vystavovat 1 935 firem na ploše 17 778 m². Praha tak hned při prvním ročníku zjistila, že potřebuje něco mnohem většího.

Vzorek místo skladu

Princip vzorkového veletrhu byl jednoduchý a na svou dobu mimořádně efektivní. Výrobce nemusel na veletrh vozit celý sklad zboží. Přivezl vzorky své produkce, předvedl je obchodníkům a uzavíral objednávky. Na jednom místě se tak setkávali výrobci, obchodníci, dovozci, exportéři i zahraniční nákupčí. Pro československé podniky to byla příležitost dostat se za hranice. A pro zahraniční obchodníky možnost během několika dní zjistit, co nový stát uprostřed Evropy vyrábí.

Od bot po stroje

Veletrhy postupně představovaly prakticky celý svět moderního průmyslu a spotřebního zboží. Textil, obuv, sklo, porcelán, potraviny, kosmetiku, nábytek, domácí potřeby, elektrotechniku, automobily i průmyslové stroje. Pro firmy už ale nestačilo výrobek pouze položit na stůl.

Bylo potřeba zaujmout.

Vznikaly promyšlené expozice, poutače, světelné reklamy, firemní prospekty, katalogy, reklamní předměty a samozřejmě plakáty. Veletrh se tak stal místem, kde se československá reklama učila moderně prezentovat značku.

Palác pro obchod

Staré pražské Výstaviště brzy přestalo rostoucímu veletrhu stačit. V roce 1924 proto byla vypsána architektonická soutěž na nový veletržní komplex v Holešovicích. Výsledný projekt vytvořili architekti Oldřich Tyl a Josef Fuchs. Stavba začala roku 1925. O tři roky později byl Veletržní palác dokončen a při desátém výročí vzniku Československa roku 1928 slavnostně otevřen.

Byla to mimořádná stavba.

Železobetonový skelet, dlouhá pásová okna, obrovské otevřené dvorany a funkcionalistická architektura představovaly přesně to, co chtěla mladá republika ukázat světu – modernost, průmysl a sebevědomí. Podle Národní galerie šlo v době dokončení o největší stavbu svého druhu na světě.

Veletrh jako zážitek

Veletržní palác nebyl jen obrovskou halou naplněnou výrobky. Měl vlastní restauraci, kavárnu, poštu, biliárový klub a kinosál pro stovky návštěvníků. Obchodní schůzka se mohla změnit v celodenní společenskou událost. A lidé skutečně přicházeli ve velkém. Slavnostní otevření paláce v roce 1928 navštívilo podle údajů Prahy 7 až 560 000 lidí. Pražské veletrhy se během 30. let zařadily mezi významná evropská obchodní centra. Ve svém nejsilnějším období mezi lety 1934–1938 byly významem řazeny za veletrhy v Lipsku a Londýně. Prezentovali se zde obchodníci a nákupní organizace z desítek zemí světa.

Reklama dostává nový prostor

Pro historii reklamy jsou Pražské vzorkové veletrhy mimořádně důležité. Firmy zde soupeřily doslova vedle sebe. Nestačilo mít dobrý výrobek. Expozice musela být vidět přes uličku. Značka musela být zapamatovatelná. Plakát musel přitáhnout člověka, který kolem něj prošel během několika sekund. Právě veletrhy pomáhaly vytvářet prostředí, ve kterém získávaly stále větší význam grafický design, typografie, fotografie, obalový design a výstavní architektura. Reklama přestávala být jen oznámením, že někdo něco prodává. Stávala se součástí identity výrobku.

Plakát jako pozvánka do Prahy

Samotné Pražské vzorkové veletrhy byly samozřejmě také značkou. Vydávaly vlastní katalogy a časopis a investovaly do propagace doma i v zahraničí. Už 1. července 1920 vyšlo první číslo časopisu Pražské vzorkové veletrhy. Plakáty lákající obchodníky do Prahy navrhovali profesionální výtvarníci. Dobový tisk například v roce 1922 zaznamenal plakát akademického malíře Karla Vavřiny, který v umělecké soutěži získal druhou cenu. Veletrhy se propagovaly v několika jazycích. Dobové katalogy nesly vedle českého názvu například označení Prague Sample Fair, Prager Mustermesse nebo francouzské Foire internationale de Prague. Praha už nemluvila jen k domácím zákazníkům. Mluvila ke světu.

Výkladní skříň Československa

Pražské vzorkové veletrhy nebyly pouze místem, kde se prodávaly boty, čokoláda, nábytek nebo stroje. Byly reklamou na samotné Československo. Mladá republika zde ukazovala, že dokáže vyrábět kvalitní zboží, stavět moderní architekturu, vytvářet dobrou grafiku a obchodovat se světem. A právě proto patří plakáty, katalogy, prospekty a další reklamní materiály Pražských vzorkových veletrhů k nejzajímavějším dokumentům první republiky.

Nepropagovaly totiž jen jeden výrobek nebo jednu firmu. Propagovaly představu moderního Československa.

Zdroje

1. Miroslav Moutvic: Pražské vzorkové veletrhy 1920–1951, Scriptorium, Praha 2000, 179 stran. Tohle bych považoval za hlavní odborný zdroj – monografie je založena na archivním fondu Pražských vzorkových veletrhů.

2. Archiv hlavního města Prahy – Documenta Pragensia XIV. Obsahuje velmi cenné konkrétní údaje o vzniku PVV, prvním veletrhu 12. 9. 1920, počtu přihlášených a skutečně vystavujících firem i výstavní ploše. Documenta Pragensia – PDF

3. Národní galerie Praha – Veletržní palác. Historie budovy, architekti Josef Fuchs a Oldřich Tyl, výstavba 1925–1928 a původní využití paláce. Národní galerie – Veletržní palác

4. Praha 7 – Veletržní palác 1924–1974–2024. Podrobná historie projektu a architektury, údaje o návštěvnosti otevření i mezinárodním významu PVV ve 30. letech. Praha 7 – historie Veletržního paláce

5. Jihočeská vědecká knihovna – Katalog Pražských vzorkových veletrhů. Bibliografický záznam původních veletržních katalogů od roku 1920; velmi dobrý pramen pro dobová cizojazyčná označení veletrhu. Katalog Pražských vzorkových veletrhů

6. Vládní nařízení č. 224/1920 Sb. o ústavu „Pražské vzorkové veletrhy“. Primární právní pramen z dubna 1920 potvrzující účel a právní vznik instituce. Nařízení vlády z roku 1920

7. Dobový tisk – Čech, 20. 7. 1922: „Pražské vzorkové veletrhy“. Primární pramen k zahraniční propagaci PVV a autorství soutěžního plakátu Karla Vavřiny. Dobový článek z roku 1922 – Wikizdroje