Prokop a Čáp
Prokop a Čáp – pražský dům látek, jehož čáp létal nad Václavským náměstím
Dvě jména, z nichž vznikla značka
Na prvorepublikovém Václavském náměstí existovaly podniky, které Pražané nevnímali jen jako obchody, ale jako součást samotného města. K takovým patřil také Prokop a Čáp, známý obchodní dům s látkami, suknem, podšívkovinami a galanterním zbožím. Sídlil v horní části Václavského náměstí, na rohu s Krakovskou ulicí, přibližně v prostoru dnešního Domu módy. Podnik patřil k místům, která znala velká část pražské veřejnosti, a jeho věhlas nebyl postaven jen na kvalitním zboží. Prokop a Čáp měl něco, čemu bychom dnes bez váhání říkali mimořádně silná vizuální identita.
Samotný název firmy k tomu přímo vybízel. Prokop se mohl proměnit ve svatého Prokopa a Čáp samozřejmě v čápa. Z jednoduchého spojení dvou příjmení tak vznikl motiv, který se dal velmi dobře používat v plakátu, světelné reklamě i filmu. Firma si tento potenciál zjevně uvědomovala a pracovala s ním mnohem promyšleněji, než bylo u většiny obchodních domů té doby běžné. Čáp se stal symbolem podniku a postupně doslova ovládl jeho reklamu.
Josef Čáp a svět prvotřídních látek
Jedním z doložených majitelů firmy byl Josef Čáp, textilní obchodník, jehož rodina byla s podnikem pevně spojena. Prokop a Čáp nebyl obyčejný krám s metrovým textilem. Národní muzeum jej charakterizuje jako dům jakostních látek a velkoobchod sukny a podšívkovinami, což dobře vystihuje jeho postavení. Vedle běžných zákazníků tak firma zásobovala také krejčovské dílny, módní salony a další obchodníky.
V době první republiky mělo takové podnikání mimořádný význam. Velká část kvalitnějšího městského oblečení se stále šila na míru a látka byla základem celého procesu. Dobré vlněné sukno, podšívkovina nebo kostýmová látka rozhodovaly o výsledku stejně jako krejčí. Právě na tuto náročnější klientelu Prokop a Čáp mířil. Dochované vzpomínky dokonce popisují, že zákaznice vybíraly látky ze vzorníků a obchod byl schopen konkrétní materiál objednat například až z Anglie. To vypovídá o úrovni podniku mnohem víc než jakákoli dobová reklamní fráze. Šlo o obchod, který byl napojen na zahraniční dodavatele a dokázal nabídnout servis odpovídající luxusnějším módním domům.
Václavské náměstí a Krakovská
Firma sídlila na mimořádně prestižním místě. Na dochovaných reklamách se objevuje adresa Praha – Václavské náměstí 64, zatímco muzejní evidence zároveň uvádí Praha II, Krakovská 24. Nejde nutně o rozpor. Podnik sídlil v rohovém domě a mohl používat adresu podle obou ulic. Pro historický text je proto nejbezpečnější uvádět obě doložené podoby: Václavské náměstí 64, roh Krakovské ulice; v pramenech také Krakovská 24.
Právě poloha na Václavském náměstí byla pro značku mimořádně důležitá. Tudy denně proudily desetitisíce lidí, kolem stály hotely, kavárny, obchodní domy, kina a další podniky. Kdo dokázal zaujmout právě zde, ten se dostával do povědomí celé Prahy. Prokop a Čáp této výhody využil téměř dokonale.
Rudolf Höns a čáp, který se stal ikonou
Významnou kapitolu historie značky představují plakáty Rudolfa Hönse, jednoho z výrazných českých reklamních grafiků meziválečné doby. Nejpozději v roce 1927 vznikla jeho reklama na sukna Prokop a Čáp a další známý plakát je datován do roku 1930. Höns se vyhnul popisnosti a místo výjevů s elegantními zákazníky nebo interiéru obchodu postavil reklamu na jediném snadno zapamatovatelném motivu – čápovi.
Čáp nese či drží látku a stává se téměř geometrickým znakem. Je to jednoduchá, výrazná grafika, která funguje i z dálky. Právě v tom je Hönsova práce moderní. Reklama už nemusela vysvětlovat, co všechno obchod prodává. Stačilo, aby si člověk spojil obraz čápa s firmou Prokop a Čáp. To je princip, který dnes považujeme za samozřejmost u log a značek, ale ve dvacátých letech představoval moderní a velmi progresivní reklamní přístup.
Pro Reclamare je důležité, že Hönsovo autorství není pouhou domněnkou. Je doložené muzejními sbírkami a jeho práce pro Prokopa a Čápa patří mezi známé příklady české meziválečné reklamní tvorby.
Čáp, který ožil nad Václavákem
Největší reklamní triumf firmy však nebyl na papíře, ale přímo na fasádě domu. Prokop a Čáp měl na Václavském náměstí velkou pohyblivou světelnou reklamu s čápem. Právě na ni později vzpomínalo několik pamětníků.
Jiří Suchý si ze své první návštěvy Prahy roku 1937 vybavoval velkého světelného čápa, který v animované sekvenci manipuloval se štůčky látek. Jiná vzpomínka zase popisuje neonového čápa klapajícího zobákem. Jednotlivé detaily se po desetiletích pochopitelně liší, ale to podstatné zůstává stejné: nad Václavským náměstím existovala velká animovaná reklama Prokop a Čáp, která byla natolik výrazná, že se lidem zapsala do paměti na celý život.
Tady už se z čápa definitivně stává něco víc než firemní značka. Stává se součástí noční Prahy. V době, kdy se velkoměsta učila pracovat s neonem a pohyblivou světelnou reklamou, patřil Prokop a Čáp k podnikům, které pochopily, že moderní reklama může být zároveň představením. Člověk nemusel do obchodu vstoupit ani nic koupit. Stačilo jednou projít večer po Václavském náměstí a značku už nezapomněl.
Píseň podzimu – když reklama vstoupila do kina
Roku 1937 šel podnik ještě dál. Vznikl reklamní film Píseň podzimu, který pro Prokopa a Čápa vytvořili průkopníci československého animovaného filmu Irena Dodalová a Karel Dodal. Na výtvarné stránce spolupracovala také Hermína Týrlová, pozdější jedna z nejvýznamnějších osobností českého animovaného filmu, a hudbu složil Bedřich Kerten.
Krátký film si s textilem a názvem firmy doslova hraje. Podzimní listy se proměňují ve vzorky látek, objevují se nůžky, nitě, náprstky a další krejčovské pomůcky. Nakonec přichází svatý Prokop a čáp, který má místo zobáku nůžky. Čáp látku stříhá a výsledkem je jméno firmy.
Je to mimořádně důležitý doklad toho, jak moderně Prokop a Čáp svou propagaci chápal. Firma používala plakát, tisk, výkladní skříně, světelnou reklamu i film. V československých poměrech třicátých let šlo o velmi komplexní práci se značkou. Prokop a Čáp neprodával pouze látky. Prodával také obraz elegance, modernosti a velkoměstského stylu.
Syn majitele odešel do války
Za úspěchem firmy se skrývá také výrazný rodinný příběh. Syn Josefa Čápa, Miroslav Čáp, měl podle rodinných vzpomínek podnik jednou převzít. Byl proto vyslán do Anglie, kde měl studovat textilní školu a připravit se na pokračování rodinné firmy.
Pak ale přišla válka.
Miroslav Čáp se v Británii zapojil do Royal Air Force. Narodil se 3. června 1919 v Humpolci, sloužil pod číslem 1067213 a absolvoval pilotní výcvik. Dne 17. června 1943 zahynul při cvičném letu u britského Kelsallu na stroji Miles Master Mk I. Bylo mu pouhých čtyřiadvacet let.
Jeho smrt znamenala pro rodinu nejen osobní tragédii. Zmizel také člověk, který byl připravován jako pokračovatel rodinného textilního podniku. V tom je historie Prokopa a Čápa až nečekaně typická pro československé podnikatelské rodiny té doby. Generace, která měla převzít prosperující firmy vybudované za první republiky, byla válkou rozptýlena, zabita nebo donucena emigrovat. A těm podnikům, které válku přežily, často o několik let později definitivně zlomil vaz komunistický režim.
Květen 1945 – dům mizí v troskách
Na konci války přišla další katastrofa. Během Pražského povstání v květnu 1945 byl rohový dům, v němž Prokop a Čáp sídlil, těžce zasažen německým leteckým útokem. Budova byla poškozena natolik, že už ji nebylo možné rozumně obnovit a později byla odstraněna.
V pramenech se přesné datum zásahu mírně liší, proto je bezpečnější říkat, že k němu došlo v posledních dnech Pražského povstání. Národní muzeum uvádí 7. květen 1945, jiné prameny pracují s datem 8. května. Jistá je samotná událost: jeden z nejznámějších textilních obchodních domů Václavského náměstí se během několika okamžiků proměnil v trosky.
Fotografie zničeného domu pořídili mimo jiné Tibor Honty a Karel Ludwig. Jejich snímky dnes patří k obrazovým svědectvím posledních válečných dní v Praze. Na místě, kde ještě před několika lety svítil pohyblivý čáp a zákazníci vybírali anglická sukna, zůstala zničená stavba.
Firma přežila svůj dům
Ani zničení domu však ještě okamžitě neznamenalo konec firmy. Z poválečných pramenů vyplývá, že Prokop a Čáp nadále existoval a musel řešit přesun skladovaných látek z poškozeného objektu. Podnik tedy válku jako obchodní subjekt přežil.
Definitivní konec přišel až po únoru 1948 a následné likvidaci soukromého podnikání. Podle České televize fungovala firma až do roku 1950, kdy byla znárodněna. Tím skončila několik desetiletí trvající historie jedné z nejvýraznějších pražských textilních značek.
Na místě zničeného domu byl později postaven nový obchodní dům, původně připravovaný pod názvem DAREX. Roku 1956 zde byl otevřen dnešní Dům módy. Je v tom zvláštní historická kontinuita. Místo, kam Pražané chodili za módními látkami už za první republiky, zůstalo spojeno s módou i po zániku firmy Prokop a Čáp.
Značka, která přežila firmu
Samotný podnik zmizel, ale jeho obraz přežil. Čáp z Hönsových plakátů, pohyblivý neon na Václavském náměstí a animovaný film Dodalových dnes tvoří možná ještě silnější připomínku firmy než její obchodní historie.
Prokop a Čáp je krásným příkladem podniku, který pochopil něco, co mnozí obchodníci nechápou ani o sto let později: značka musí mít vlastní tvář. Nestačí jen prodávat dobré zboží. Lidé si musí firmu s něčím spojit.
A Prokop a Čáp měl svého čápa.
Létal na plakátech, klapal zobákem v neonové reklamě, objevil se ve filmu a téměř devadesát let po zániku podniku dokáže stále připomenout jméno dávno zmizelého pražského obchodu. To je možná nejlepší důkaz, že tehdejší reklama fungovala.
Co zatím zůstává nevyřešené
Jedna část příběhu stále čeká na přesné doložení. Bezpečně známe Josefa Čápa, rodinné vazby, obchod, jeho adresy a reklamní tvorbu. Zatím ale nemáme dostatečně spolehlivě potvrzené plné jméno společníka Prokopa ani přesný rok založení firmy.
Nejstarší bezpečně datovaný doklad, který máme k dispozici, představuje Hönsův plakát z roku 1927. Prokop a Čáp tedy prokazatelně existoval nejpozději v této době, pravděpodobně však již dříve. Dokud se nepodaří najít zápis v obchodním rejstříku, pražském adresáři nebo jiném přímém dobovém dokumentu, není rozumné přesný vznik firmy ani identitu Prokopa domýšlet.
Prameny
Národní muzeum – historie Domu módy a firmy Prokop a Čáp.
Česká televize – Z metropole, historie firmy Prokop a Čáp.
eSbírky / Uměleckoprůmyslové museum – reklamní plakáty Rudolfa Hönse pro Prokop a Čáp.
Národní filmový archiv – Píseň podzimu, Irena a Karel Dodalovi, 1937.
Centropa – vzpomínky na obchod Prokop a Čáp a jeho světelnou reklamu.
Jiří Suchý – vzpomínka na pohyblivou reklamu Prokop a Čáp na Václavském náměstí.
Rodinné vzpomínky na Josefa a Miroslava Čápovy.
Databáze československých příslušníků RAF – Miroslav Čáp.
