Pučelík

BEDŘICH PUČELÍK – LIKÉRY Z JIREN, KTERÉ MÍŘILY DO PRAHY I ZA HRANICE

Továrna za Prahou

Na starých lahvích, etiketách a reklamách se objevuje stručné označení B. Pučelík, Praha–Jirny. Za několika slovy se však skrývá pozoruhodný příběh kdysi velmi sebevědomého výrobce likérů, rumů, ovocných šťáv a obchodníka s vínem. Písmeno B. patřilo Bedřichu Pučelíkovi a jeho podnik sídlil v Jirnech u Prahy, tehdy obci ležící za východním okrajem hlavního města. Firma na svých historických etiketách uváděla rok založení 1901. Nešlo tedy o krátkou prvorepublikovou epizodu, ale o podnik s kořeny ještě v době Rakouska-Uherska, který přešel do nového Československa už jako zavedený výrobce.

Z Jiren se Pučelík postupně dostal přímo na pražský trh. Dobová reklama z roku 1933 označuje podnik jako „B. Pučelík, továrna likérů a ovocných šťáv, velkoobchod vínem v Jirnech u Prahy“. Jirenská továrna měla mimořádně jednoduché telefonní číslo 1, což je samo o sobě pěknou připomínkou velikosti tehdejší telefonní sítě v obci. Pro Prahu provozovala firma vlastní sklad v Praze VII na Belcrediho třídě 31, dnešní Milady Horákové, s telefonem 743-05. Výroba tedy probíhala v Jirnech, zatímco pražský sklad zajišťoval přístup k mnohem většímu městskému trhu, obchodníkům, restauracím a hostincům.

„Zkuste to s likéry od fy Pučelík, a uvidíte!“

Pučelíkova reklama nebyla nijak nesmělá. V sokolském tisku roku 1933 se objevilo sdělení postavené na argumentu, který velmi dobře odpovídal hospodářské atmosféře první republiky: lidé utrácejí peníze za zahraniční likéry, přestože domácí výrobky se jim kvalitou vyrovnají. Reklama pak zákazníka vybízela, aby to jednoduše zkusil s likéry firmy Pučelík.

Je v tom dobře patrná prvorepubliková snaha prosazovat domácí značky proti známým zahraničním výrobcům. Pučelík nechtěl působit jako venkovský výrobce laciné kořalky. Prezentoval se jako skutečná továrna, nabízel široký sortiment, měl pražský sklad a vedle lihovin vyráběl také ovocné šťávy a obchodoval s vínem. Jirny byly výrobním zázemím, Praha odbytištěm.

Bedřich Pučelík a vlastní svět značek

Dochované etikety ukazují, že Pučelík nevyráběl jediný anonymní rum či likér. Budoval vlastní portfolio značek a jednotlivým výrobkům dával výrazná jména i grafickou podobu. Ve sběratelských archivech jsou doloženy tuzemské rumy Pučelík, dále Praděd, výčepní kořalka, brandy a Punch de Russe. Dochovaly se rovněž likéry Zdravíčko a Světluška.

Velmi cenné jsou právě původní etikety. U několika Pučelíkových tuzemských rumů je uvedeno ministerské povolení z 28. listopadu 1921, číslo 68321/10064. Jeden dochovaný štítek je datován do třicátých let, jiný Pučelíkův rum je kladen přibližně k roku 1920. Máme tedy pevný důkaz, že lihovinová výroba fungovala už na samém počátku Československé republiky.

Ještě zajímavější je exportně stylizovaný rum The Buccaneer’s Best Old Rum. Etiketa byla v angličtině a výrobce se na ní představoval jako Frédéric Pučelík, Prague–Jirny, Czechoslovakia. Současně na ní zdůrazňoval založení podniku roku 1901. Anglické pojmenování, námořnická romantika „bukanýra“ i anglický reklamní text vytvářely z obyčejného tuzemského rumu výrobek s exotickou a mezinárodní aurou.

To je na Pučelíkovi zajímavé i z hlediska historie reklamy. Firma pochopila, že u alkoholu zákazník nekupuje jen obsah lahve. Kupuje také jméno, etiketu, příběh a dojem výjimečnosti. Vedle domácího Praděda tak mohl existovat kosmopolitní Buccaneer, vedle obyčejnějšího rumu hravá Světluška nebo optimisticky pojmenované Zdravíčko.

Zdravíčko – likér ukrytý v páterovi

Jedním z nejpůsobivějších Pučelíkových reklamních a obalových předmětů je keramická láhev ve tvaru stojícího duchovního. Černě glazovaná postava s bílými detaily a odnímatelným kloboukem sloužícím jako uzávěr působí zároveň jako nádoba, figurka i reklamní předmět. Dochovaný exemplář nese původní etiketu likéru Zdravíčko a označení B. Pučelík Praha–Jirny. Podobné lahve jsou datovány přibližně do 20. až 30. let 20. století.

Stejný typ figurální lahve se dochoval také s etiketou Světluška. A právě tento exemplář přináší další důležitá data: etiketa uvádí „B. Pučelík Praha–Jirny“, „zákonem chráněno“ a „založeno 1901“. Dno nádoby je označeno Pučelíkovým jménem a nápisem Made in Czechoslovakia.

Figurální nádoby byly chytrou formou reklamy. Po vypití obsahu zákazník láhev často nevyhodil. Zůstala stát doma jako dekorace, případně byla znovu používána. Z obyčejného spotřebního obalu se tak stával dlouhodobý nosič značky. Skutečnost, že se Pučelíkovy „páterové“ lahve objevují na trhu se starožitnostmi ještě o téměř století později, ukazuje, jak dobře tento princip fungoval.

Pučelík a Jirny

Podnik nebyl v Jirnech izolovaným průmyslovým ostrůvkem. Příjmení Pučelík je spojeno také s místním společenským životem. Oficiální historie TJ Sokol Jirny uvádí, že při založení jednoty v roce 1905 patřil mezi svolavatele ustavující valné hromady také J. Pučelík, obchodník. Schůze se konala v hostinci Augustina Antoše. Přímou totožnost či příbuzenský vztah tohoto J. Pučelíka s Bedřichem Pučelíkem dostupný pramen neprokazuje, ukazuje však, že obchodnická rodina tohoto jména byla v Jirnech přítomna už na samém začátku 20. století.

Jirny přitom nabízely výrobci lihovin zajímavou kombinaci. Podnik mohl fungovat mimo drahé pražské centrum, ale zároveň zůstával v bezprostředním hospodářském dosahu hlavního města. Pučelík tento problém vyřešil vlastním pražským skladem. Adresa Belcrediho třída 31 v Praze VII znamenala přítomnost přímo v dynamicky rostoucích Holešovicích, odkud bylo možné zásobovat pražské obchodníky a gastronomii.

Od likérů k ovocným šťávám a vínu

Dobová reklama zároveň umožňuje přesněji pochopit rozsah firmy. Oficiální označení „továrna likérů a ovocných šťáv, velkoobchod vínem“ znamená tři rozdílné obchodní větve. Pučelík vyráběl lihoviny, zpracovával nealkoholické ovocné produkty a současně fungoval jako velkoobchodník s vínem.

To nebylo u tehdejších producentů neobvyklé. Výrobní technologie sirupů, ovocných šťáv, punčů a likérů se částečně překrývaly a širší sortiment pomáhal podniku vyrovnávat sezónní výkyvy. Velkoobchod vínem zase umožňoval využívat existující distribuční síť. Automobil, povoz nebo železnice, které vezly obchodníkovi bedny likérů, mohly současně dodat víno, rum, šťávy či sirupy.

Dochované předměty skutečně naznačují, že Pučelíkova produkce nebyla úzká. Vedle reprezentativních figurálních lahví se objevují obyčejnější skleněné lahve určené pro likéry či sirupy a celá řada etiket různých destilátů.

Reklama, která přežila továrnu

Z dnešního pohledu je možná nejpozoruhodnější množství dochovaných reklamních stop. Máme etikety, lahve, účtenku z roku 1939, výrobky doložené ještě roku 1943, figurální keramiku i novinovou a spolkovou inzerci. Sběratelský archiv historických rumových etiket uchovává Pučelíkovy etikety tuzemského rumu, Buccaneer’s Old Rum i obrazové materiály k dalším výrobkům.

Dokonce i při novodobém projektu na obnovu jirenského sálu U Antošů byly jako připomínka místní historie nabízeny originální etikety z lahví likérky Pučelík. Autoři projektu tím Pučelíkovu likérku řadili mezi charakteristické části historických Jiren.

Je však potřeba oddělit doložená fakta od místní reklamní nadsázky. Projekt U Antošů tvrdil, že Pučelíkovy likéry byly ve své době „stejně známé jako Karlovarská Becherovka“. Takové srovnání je zajímavým dokladem místní paměti a hrdosti, nikoli samo o sobě měřitelným historickým údajem o tržním podílu.

Konec starého světa lihovarníků

Pučelíkova firma je bezpečně doložena od deklarovaného založení roku 1901 přes první republiku až do období druhé světové války. Sběratelský archiv obsahuje materiály z roku 1939 i výrobek Praděd z roku 1943, což potvrzuje pokračování značky za protektorátu.

Přesný právní a majetkový konec firmy se mi z veřejně dostupných pramenů zatím nepodařilo spolehlivě doložit. Proto by nebylo správné automaticky napsat, že byla v konkrétním roce znárodněna nebo začleněna do určitého národního podniku, dokud pro to nemáme archivní dokument. Jisté je, že poválečné zestátňování a koncentrace československého lihovarnického průmyslu postupně ukončily svět desítek soukromých regionálních výrobců, mezi něž Pučelík patřil. Konkrétní osud jeho jirenského závodu však vyžaduje další archivní doklad.

Značka, která chtěla být víc než venkovská likérka

Na příběhu Bedřicha Pučelíka je nejzajímavější rozdíl mezi místem výroby a obrazem, který firma vytvářela. Továrna stála v Jirnech, ale značka se prezentovala jako Praha–Jirny, měla vlastní sklad v Praze VII a jeden ze svých rumů opatřila anglickým názvem The Buccaneer’s Best Old Rum. Vedle toho nabízela výrobky s výrazně domácími názvy jako Praděd, Zdravíčko či Světluška. Firma tak dokázala současně pracovat s českou tradicí, exotikou i humorem.

Právě figurální láhev s usměvavým páterem je dokonalým symbolem tohoto přístupu. Pučelík neprodával jen tekutinu uvnitř. Prodával výrobek, který měl zákazníka pobavit, upoutat na polici obchodu a zůstat v paměti. V době, kdy stovky regionálních výrobců nabízely rum, likéry a víno, byla výrazná značka způsobem, jak z anonymní lihoviny vytvořit něco rozpoznatelného.

A proto dnes stará etiketa B. PUČELÍK – PRAHA–JIRNY není jen dokladem dávno vypitého likéru. Je pozůstatkem české rodinné firmy založené roku 1901, která vyráběla rumy, likéry a ovocné šťávy, obchodovala s vínem, měla vlastní pražský sklad, vytvářela originální produktové značky a ještě ve třicátých letech sebevědomě přesvědčovala zákazníky, že není důvod dávat peníze za cizí likéry, když český výrobce z Jiren umí nabídnout totéž.

Zdroje

Peter’s Rum Labels – Bedřich Pučelík, Jirny u Prahy; historické etikety, založení 1901, sortiment a datace. Sbírka etiket Bedřicha Pučelíka

Sokol Strašnice, 1933 – dobová reklama B. Pučelík; továrna v Jirnech, pražský sklad a telefonní kontakty. Dobová reklama B. Pučelíka z roku 1933

Obec Jirny – historie TJ Sokol Jirny a J. Pučelík mezi zakladateli jednoty roku 1905.

Livebid – dochovaná figurální láhev likéru Světluška, B. Pučelík Praha–Jirny, „z