Prušákova obuv
Prušákova obuv – lehká elegance pod svatým Václavem
Obuv, která měla být „nejvkusnější, lehounká a přiléhající“
„Nejvkusnější, lehounká, přiléhající a zaručeně trvanlivá jest Prušákova obuv.“ Několik slov staré reklamy dokáže překvapivě přesně vystihnout svět pražského obchodu s módou na počátku 20. století. Dobrá bota už tehdy neměla pouze chránit nohu před dlažbou a nepohodou. Měla být lehká, elegantní, dokonale sedět a především odpovídat nejnovějšímu vkusu. Prušákova reklama proto neslibovala jen pevnost nebo řemeslné zpracování, ale rovnou „nejnovější moderní světové tvary“. Praha chtěla držet krok s Vídní, Berlínem i Paříží a obuv patřila vedle klobouků, rukavic a dobře střiženého obleku k nejviditelnějším znakům moderního městského člověka.
Za označením Prušákova obuv nestála anonymní obchodní značka, ale skutečný pražský obuvnický podnik spojený se jménem Josefa Prušáka. Dochované prameny jej uvádějí jako obuvníka a existuje rovněž dobová fotografie jeho obchodu, nad jehož výkladní skříní se výrazně vyjímá jméno JOSEF PRUŠÁK. Výloha naplněná desítkami párů bot působí jako obraz sebevědomého specializovaného obchodu, nikoli malé řemeslnické dílny ukryté někde ve dvoře. Prušák se zjevně snažil svou obuv prezentovat jako moderní značkové zboží a zákazníka přesvědčit, že domácí pražský výrobce může nabídnout stejnou eleganci jako zahraniční konkurence.
U svatého Václava, až nahoře u Musea
Velkou roli v reklamě hrálo místo. Prušák nepotřeboval vypisovat komplikovanou adresu. Stačilo sdělit, že obchod leží „přesně proti pomníku sv. Václava až u Musea“. Pro tehdejšího Pražana to byla orientace téměř dokonale přesná. Horní část Václavského náměstí patřila k nejživějším a nejprestižnějším částem města. Monumentální budova Národního muzea uzavírala náměstí z jihovýchodu a před ní se po dokončení Myslbekova pomníku svatého Václava vytvořil jeden z nejznámějších obrazů moderní Prahy.
Taková poloha měla pro obchodníka značnou cenu. Václavské náměstí se od konce 19. století rychle měnilo z někdejšího Koňského trhu v reprezentativní městský bulvár lemovaný hotely, kavárnami, módními domy a specializovanými obchody. Výkladní skříň se stávala reklamním médiem sama o sobě. Člověk, který procházel směrem k Museu nebo od nádraží do centra, mohl Prušákovu nabídku vidět ještě dříve, než vůbec věděl, že si chce nějaké boty koupit.
Přesné číslo domu zatím není bezpečně doloženo, a proto je rozumnější zůstat u toho, co říká sama dobová reklama: Prušákův obchod se nacházel v horní části Václavského náměstí v bezprostřední blízkosti pomníku svatého Václava a Národního muzea. Už samotná tato informace však ukazuje, že šlo o obchod na mimořádně exponovaném místě.
Pražský výrobce v době, kdy přicházel Baťa
Prušákovo jméno se neobjevuje pouze v reklamních materiálech. Je uváděno také mezi pražskými výrobci obuvi, jejichž produkce se dochovala v muzejních sbírkách. Právě to je důležité: Prušák nebyl pouze majitelem obchodu prodávajícího cizí výrobky, ale patřil do širšího prostředí pražské obuvnické výroby, ve kterém působila řada dnes již téměř zapomenutých značek a řemeslných podniků.
Byla to zároveň doba obrovské proměny celého oboru. Tradiční obuvnictví založené na individuálním řemesle a menších dílnách postupně začínalo soupeřit s průmyslovou sériovou výrobou. Ve Zlíně rostl podnik Tomáše Bati a boty se stále více měnily z výrobku místního ševce v průmyslově vyráběné spotřební zboží distribuované prostřednictvím rozsáhlých obchodních sítí. Pro podniky typu Prušáka bylo proto stále důležitější vytvořit kolem vlastního jména pověst kvality, módy a spolehlivosti.
Právě proto je reklamní text tak zajímavý. Neříká pouze, že Prušákovy boty jsou pevné. Zdůrazňuje, že jsou vkusné, lehounké a přiléhající. Technickou vlastnost doplňuje estetika a komfort. A když přidá „nejnovější moderní světové tvary“, dělá z Prušákovy obuvi výrobek určený člověku, který chce vypadat současně a světově. Je to marketingový jazyk, který by s několika drobnými změnami mohl fungovat i o sto let později.
„Učiňte zkoušku a budete spokojeni“
Nejpůvabnější je možná samotný závěr reklamy: „Učiňte zkoušku a budete spokojeni!“ Není v něm komplikovaný slogan ani velkolepý příslib. Je to téměř osobní pozvání obchodníka směrem k zákazníkovi: přijďte, vyzkoušejte naše boty a posuďte sami.
Právě v takových drobných textech se dobře ukazuje změna tehdejší reklamy. Výrobce už pouze neoznamoval, že existuje. Začínal budovat značku, slibovat určitý životní styl a vytvářet kolem svého zboží představu kvality. Jméno Prušák se tím postupně měnilo z obyčejného příjmení na obchodní označení. „Prušákova obuv“ měla znamenat určitý druh bot – elegantních, lehkých, moderních a přitom trvanlivých.
Dnes je Josef Prušák jedním z mnoha podnikatelů staré Prahy, jejichž jména z běžného povědomí téměř zmizela. Zůstaly jednotlivé reklamy, fotografie obchodu a několik dochovaných párů historické obuvi. Právě díky nim však můžeme znovu zahlédnout dobu, kdy se pod svatým Václavem chodilo do specializovaného obchodu vybírat boty podle „nejnovějších světových tvarů“ a kdy několik slov otištěných na reklamě dokázalo zákazníkovi slíbit téměř všechno, co od dobré boty očekával: vkus, lehkost, pohodlí i trvanlivost.
Datace reklamy: pravděpodobně první desetiletí 20. století až meziválečné období; přesnější datování vyžaduje určení konkrétního nosiče reklamy.
Firma: Josef Prušák, Praha
Obor: výroba a prodej obuvi
Označení: Prušákova obuv
Zdroje: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně – Obuv v historii 2014; Podoby předků – Josef Prušák, obuvník; dochovaná dobová fotografie obchodu Josef Prušák; Prague City Tourism – historie pomníku svatého Václava.
