Rast a Gasser

Rast & Gasser – reklamní karta, která spojila Vídeň s Prostějovem

Vídeňská tiskovina mířila do správného města

Na první pohled je to půvabná barevná reklama na šicí stroje: dáma ve žlutých šatech, stroj na stolku, sytě zelené pozadí a obrovské červené písmeno „R“, z něhož vyrůstá jméno Rast & Gasser. Zadní strana však z obrázku dělá podstatně zajímavější historický doklad. Nápis „Drucksorte“ označuje zásilku jako tiskovinu a rukou psaná adresa směřuje k „Herrn Ch. Steinschneider, Prossnitz, Č.S.R.“ – tedy k Ch. Steinschneiderovi v Prostějově.

Právě Prostějov nebyl pro výrobce šicích strojů náhodným cílem. Patřil k nejvýznamnějším centrům oděvní a konfekční výroby v Československu, a šicí stroje zde proto představovaly důležitou součást obchodního i výrobního zázemí. Pátrání navíc ukázalo, že jméno Steinschneider bylo s tímto oborem v Prostějově skutečně spojeno.

Databáze Hanácký Jeruzalém, mapující mimo jiné podnikání prostějovských židovských rodin, uvádí zcela konkrétně: Felix Steinschneider – šicí stroje – Masarykovo náměstí 27. Jen několik domů od něj, na Masarykově náměstí 32, měla filiálku Singer Sewing Machine Co., kde Bedřich Kindler prodával šicí stroje, jejich součástky a zajišťoval také opravy. V centru Prostějova tak existovalo skutečné obchodní prostředí zaměřené na šicí techniku.

Rast & Gasser: od šicích strojů až k armádním revolverům

Rast & Gasser patřil k velkým jménům rakouského průmyslu. Počátky firmy sahají do roku 1868 a v roce 1887 se podnik přestěhoval do nového továrního areálu ve vídeňském Hernalsu. Vedle šicích strojů zde byla zahájena také výroba palných zbraní a jméno firmy se později proslavilo rovněž armádními revolvery.

Šicí stroje však zůstaly základním výrobním programem. Filmarchiv Austria označuje Rast & Gasser za největšího výrobce šicích strojů někdejšího Rakouska-Uherska. Po první světové válce se podnik znovu soustředil především na jejich výrobu a své stroje vyvážel do mnoha zemí. Mimořádným dokumentem je dochovaný šestnáctiminutový průmyslový film Die Erzeugung von Nähmaschinen in Wien z roku 1923. Kamera v něm sleduje jednotlivé výrobní operace od opracování součástek až po hotový stroj.

Reklamní tiskovina zaslaná do Prostějova proto zapadá do zcela reálného obchodního řetězce. Na jedné straně stál velký vídeňský výrobce orientovaný na zahraniční odbyt, na druhé město s mimořádně silným oděvním průmyslem a obchodníky, kteří šicí stroje přímo prodávali.

Obraz je starší než samotná zásilka

Nejnápadnější záhadou celé tiskoviny byla od počátku její grafika. Ornamentální písmeno „R“, kresba ženy, barevnost i celkové pojetí působí mnohem starším dojmem než reklama z konce dvacátých nebo třicátých let. Tento dojem se podařilo potvrdit mimořádně přesným nálezem.

V lednu 2026 nabídlo vídeňské Dorotheum velkou lisovanou plechovou reklamní tabuli Rast & Gasser o rozměrech 49 × 70 centimetrů. Je na ní stejná kompozice známá z tiskoviny – žena ve žlutém, šicí stroj, zelené pozadí a dominantní červené „R“. Dorotheum tabuli datuje do 10. let 20. století. Ve spodní části je navíc uveden výrobce: Papier- u. Blechdruck-Industrie, Wien XIX.

Tím se vysvětluje zdánlivý časový rozpor. Reklamní motiv vznikl zřejmě ještě před první světovou válkou, ale firma jej používala i později. Nešlo ostatně o nic výjimečného. Úspěšná firemní grafika mohla sloužit řadu let a přecházet z plakátu na plechovou tabuli, pohlednici či menší reklamní tiskovinu.

Právě v tomto případě je tak možné sledovat jeden vizuální motiv ve dvou rozdílných reklamních médiích. Velká plechová cedule patřila do obchodu nebo výkladní skříně, zatímco menší karta mohla být levně rozesílána obchodníkům a zákazníkům.

Tiskárna a stopa Iga Pötsche

Jméno Papier- und Blechdruck-Industrie vede k jednomu z významných vídeňských podniků specializovaných na reklamní tisk. Firma působila v Nußdorfu a vyráběla plakáty, etikety i barevně potištěné plechové reklamní tabule. Její výrobky se dochovaly v muzejních i soukromých sbírkách.

V letech 1905–1914 zde jako umělecký vedoucí pracoval rakouský litograf, malíř a plakátový grafik Igo Pötsch, vlastním jménem Ignaz Pötsch. Specializoval se právě na barevnou litografickou reklamu. Časově tedy jeho působení ve firmě přesně odpovídá období, do něhož Dorotheum klade reklamní tabuli Rast & Gasser.

Přesto je nutné zachovat jednu důležitou hranici. Přímé autorství Iga Pötsche u této konkrétní reklamy není doloženo.Neznáme podpis ani archivní či katalogový záznam, který by mu návrh jednoznačně připisoval. Lze tedy říci, že motiv vznikl v prostředí tiskárny, jejímž uměleckým vedoucím Pötsch tehdy byl; označit jej přímo za autora by ale bylo bez dalšího dokladu předčasné.

Osm groschenů a problém s přesným datováním

Zadní strana karty přináší ještě další vodítko. Nalepeny jsou tři rakouské známky v hodnotách 1 + 2 + 5 groschenů, celkem tedy osm groschenů. První rakouská definitivní emise v nové šilinkové a groschenové měně byla vydána 1. června 1925 a mezi jejími hodnotami byly právě známky 1, 2 a 5 groschenů.

Osmigrošová frankatura zároveň odpovídala zahraniční tiskovině. Dochované poštovní doklady potvrzují sazbu osm groschenů například v roce 1932, v roce 1936 i ještě v první části roku 1938. Označení „Drucksorte“ na kartě tedy není pouhou grafickou poznámkou, ale odpovídá skutečnému typu zásilky a jejímu poštovnímu tarifu.

Zde je ale vhodné opravit příliš úzkou dataci, která se nabízela v první fázi pátrání. Známky této emise neztratily platnost koncem roku 1935; rakouské známky v groschenové měně mohly být používány až do 31. října 1938. Z frankatury tedy můžeme bezpečně určit, že zásilka vznikla nejdříve 1. června 1925, ale samotné známky nedovolují stanovit přesný rok. Razítko na dochované fotografii umožňuje pravděpodobně přečíst den 29. VIII., rok však nikoli. Vymýšlet přesnější datum by proto nebylo poctivé.

Máme tak zajímavý dvojí časový údaj: reklamní grafika pochází pravděpodobně z desátých let 20. století, zatímco dochovaná poštovní zásilka byla odeslána až po roce 1925.

Kdo byl Ch. Steinschneider?

Tady zůstává poslední část příběhu neuzavřená. Na kartě není napsáno Felix, nýbrž podle čitelného rukopisu spíše „Ch. Steinschneider“. Nelze tedy jednoduše prohlásit, že adresátem byl Felix Steinschneider z Masarykova náměstí 27, přestože právě u něj je prodej šicích strojů bezpečně doložen.

Do věci však vstupuje ještě jeden pozoruhodný doklad. Compass. Kommerzielles Jahrbuch 1938: Čechoslovakei, rozsáhlý obchodní adresář československých firem, obsahuje ve svém jmenném rejstříku zápis „Steinschneider Gh., Prostějov 765.“ Číslo odkazuje na stránku, kde byl příslušný subjekt uveden.

Není jasné, zda „Gh.“ představuje správně přečtenou iniciálu, chybu OCR nebo jiného člena početné prostějovské rodiny Steinschneiderů. Stejně tak zatím není doloženo, zda jméno na kartě představovalo konkrétního člověka, starší obchodní firmu nebo podnik vedený pod tradičním rodinným jménem.

Jedno však už víme bezpečně: Steinschneiderové nebyli ve vztahu k šicím strojům v Prostějově náhodnou stopou. Felix Steinschneider je jako jejich prodejce doložen přímo v centru města a v roce 1933 mu patřil dům na dnešním Masarykově náměstí 27.

Reklama jako doklad skutečného obchodu

Právě zde se z obyčejné reklamní kartičky stává mnohem zajímavější předmět. Na jedné straně máme jednu z největších rakouských továren na šicí stroje, která ve Vídni vyráběla ve velkém a své zboží vyvážela do zahraničí. Na druhé straně Prostějov – město konfekce, krejčovských dílen a výrobců oděvů – a v jeho centru obchodníka Steinschneidera, u něhož jsou šicí stroje přímo doloženy.

Mezi nimi putovala reklamní tiskovina, frankovaná přesně jako levná zahraniční obchodní zásilka.

Její obraz přitom pocházel z ještě starší éry. Motiv vytvořený patrně někdy v desátých letech 20. století přežil první světovou válku, rozpad Rakouska-Uherska i vznik Československa a o řadu let později byl stále natolik použitelný, že jej vídeňský výrobce posílal svým obchodním kontaktům za hranice.

To je na celé kartě možná nejzajímavější. Není pouze ukázkou krásné staré reklamy. Je malým dokladem toho, jak fungoval skutečný středoevropský obchod: Vídeň – továrna Rast & Gasser – reklamní tiskovina – Prostějov – obchod se šicími stroji – oděvní město Československa.

A právě proto je tato nenápadná kartička podstatně cennějším svědkem své doby, než by napovídala její velikost.

Zdroje

Filmarchiv Austria: Die Erzeugung von Nähmaschinen in Wien, průmyslový film z roku 1923 a historie společnosti Rast & Gasser.

Dorotheum, Wien: Rast & Gasser, lisovaná plechová reklamní tabule 49 × 70 cm, Rakousko, 10. léta 20. století, značení Papier- u. Blechdruck-Industrie, Wien XIX; aukce 28. ledna 2026.

Hanácký Jeruzalém – Podnikání: Felix Steinschneider, šicí stroje, Masarykovo náměstí 27; Singer Sewing Machine Co., filiálka, Masarykovo náměstí 32.

Compass. Kommerzielles Jahrbuch 1938: Čechoslovakei / ZEDHIA: jmenný rejstřík, záznam „Steinschneider Gh., Prostějov 765.“

Austrian Philately: The Definitive Set of 1925–1927 – vydání první rakouské definitivní série v šilinkové měně 1. června 1925 a její poštovní platnost.

Postgeschichte / filatelistické doklady: zahraniční tiskovina v sazbě 8 groschenů ve třicátých letech.

Proveana; biografické prameny k Igo Pötschovi: Igo Pötsch jako umělecký vedoucí Nußdorfer Papier- und Blechdruck-Industrie v letech 1905–1914.

MAK – Museum für angewandte Kunst, Wien: doklady produkce Papier- und Blechdruck-Industrie Wien a dochované reklamní tisky této firmy.