Fiľakovo

Sfinx kamna

SFINX – kamna a sporáky z Fiľakova

Značka známá z nádobí, která vyráběla i kamna

Jméno SFINX si dnes většina lidí spojí především se smaltovaným nádobím. V meziválečném Československu však pod značkou Sfinx vznikaly také kamna a sporáky, a to především ve velké smaltovně ve Fiľakovu na jihu Slovenska. Právě tento závod se ve druhé polovině dvacátých let stal součástí pražské akciové společnosti Sfinx a začal vyrábět nové typy topidel a sporáků nesoucích jména Sfinx a Gamma. Oficiální historie dnešní společnosti THORMA, která na fiľakovskou průmyslovou tradici navazuje, uvádí, že Sfinx závod koupil 31. prosince 1927 a následně rozšířil sortiment právě o nové typy sporáků Sfinx a Gamma.

Kamna Sfinx tedy nebyla vedlejším experimentem výrobce nádobí. Ve Fiľakovu patřila kamna a sporáky dlouhodobě k hlavním výrobním oborům a po převzetí Sfinxem dostala výroba nový obchodní rozměr i nové modelové označení.

Fiľakovo – továrna, která vyrostla na smaltu

Kořeny fiľakovské výroby sahají ještě před vznik značky Sfinx. Smaltovna byla založena na začátku 20. století; regionální muzeum uvádí rok 1906, zatímco jiné historické přehledy pracují s počátkem výroby kolem roku 1908. Jisté je, že už před první světovou válkou zde vznikal smaltovaný kovový sortiment a postupně také kamna a sporáky.

Po první světové válce dostal závod roku 1921 název „Fiľakovská továrna na smaltované nádobí, kovové zboží a slévárna“. V období hospodářského útlumu byla některá výroba omezována, ale továrna přežila a dál rozvíjela produkci kovového a smaltovaného zboží.

Právě na tomto průmyslovém základu mohl pozdější Sfinx rozjet výrobu sporáků ve větším rozsahu.

Sfinx přichází v roce 1927

Rozhodující okamžik nastal na konci roku 1927, kdy fiľakovský závod koupila pražská akciová společnost Sfinx. Továrna od té chvíle vystupovala jako Fiľakovská továrna na smaltovaný tovar SFINX, a. s. Praha.

Nový vlastník neponechal pouze starý sortiment. Pod jeho vedením se zavedly nové typy sporáků Sfinx a Gamma, vedle nich také váhy, kuchyňské strojky, plechové nádoby a další kovové výrobky.

To je pro identifikaci starých reklam důležité: pokud se na reklamě objevuje Sfinx v souvislosti s kamny nebo sporákem a pochází z meziválečného období, velmi pravděpodobně vede stopa právě do Fiľakova.

Sporáky Sfinx a Gamma

Oficiální podniková historie jmenuje dvě hlavní řady: Sfinx a Gamma. Obě patřily do meziválečné výroby fiľakovského závodu.

Z dnešních dochovaných reklam je patrné, že značka Gamma byla aktivně propagována a že fiľakovský podnik používal pro své sporáky profesionální reklamní tisk. Sběratelský trh například eviduje reklamní leták Sfinx Fiľakovo 1933 – sporák, což dobře zapadá do období největšího předválečného rozvoje firmy.

Gamma se tak stala vedle samotného jména Sfinx jedním z výrazných obchodních názvů sporákové výroby.

Smalt nebyl jen ozdoba

Použití smaltu na kamnech a sporácích mělo praktický význam. Smaltovaný povrch se snadno čistil, dobře odolával běžnému provozu a současně umožňoval vytvořit výrobek, který působil čistěji a moderněji než obyčejná černá litina.

Ve dvacátých a třicátých letech se kuchyň stávala stále více reprezentativní součástí domácnosti. Sporák už neměl být jen kus železa v rohu místnosti. Měl být hygienický, snadno udržovatelný a vzhledově sladěný s ostatním vybavením.

Právě zde měl Sfinx velkou výhodu. Firma byla specialistou na smalt a tuto technologii dokázala přenést i do výroby topidel a sporáků.

Kamna a sporák nebylo totéž

V dobové reklamě je důležité rozlišovat mezi kamny a sporákem.

Kamna byla určena především k vytápění místnosti.

Sporák měl vedle topeniště také plotnu a často troubu, takže umožňoval vaření a pečení.

Fiľakovský závod vyráběl obojí. Pozdější podniková historie navíc uvádí, že se sortiment rozšířil i o koupelnová kamna, pozinkované vany a další výrobky související s vybavením domácnosti.

To znamená, že Sfinx nebyl jen výrobcem kuchyňských sporáků, ale širším producentem topidel a kovového vybavení domácnosti.

Továrna rostla i během krize

Konec dvacátých let přinesl hospodářské problémy, přesto fiľakovský závod pod Sfinxem rostl. V letech 1928–1929 se počet zaměstnanců zvýšil až na přibližně 1 400 lidí. Firma měla navíc významné exportní zakázky; u dekorovaného nádobí se podle podnikové historie expedoval až jeden vagón denně.

Roku 1934 už továrna zaměstnávala kolem 2 000 pracovníků.

Fiľakovo tedy nebylo malým regionálním závodem. Šlo o skutečně velkou průmyslovou továrnu, která vyráběla pro celé Československo i zahraničí.

T. G. Masaryk ve Fiľakovu

Význam závodu dokládá také návštěva prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka dne 13. září 1930. Oficiální historie THORMA tuto návštěvu uvádí jako jednu z významných událostí meziválečné éry.

Pro továrnu to byla silná prestižní událost. Velké průmyslové závody tehdy hrály důležitou roli v hospodářské identitě mladého Československa a návštěva prezidenta byla potvrzením jejich významu.

Kamna Sfinx tak vznikala v podniku, který nebyl na okraji ekonomiky, ale patřil mezi výrazné průmyslové provozy republiky.

Továrna se měla přestěhovat do Čech

Roku 1933 uvažovalo vedení Sfinxu o velmi radikálním kroku. Výroba ve Fiľakovu měla být podle oficiální podnikové historie zastavena, zařízení demontováno a převezeno do Mostu v českých zemích. Důvodem byly vysoké dopravní náklady a fakt, že velká část produkce směřovala právě do Čech a na Moravu.

Proti rozhodnutí se postavili zaměstnanci.

Nakonec výroba ve Fiľakovu zůstala a podnik získal výraznou slevu na železniční dopravě.

Tato epizoda zároveň ukazuje, kde byly hlavní trhy továrny. Značná část sporáků, nádobí a dalšího zboží putovala do českých zemí.

Proto se dnes výrobky Sfinx Fiľakovo objevují v českých sbírkách tak často.

Koupelnová kamna a další domácí technika

Po roce 1933 továrna dále rozšiřovala sortiment. Vedle sporáků se vyráběly koupelnové ohřívače, chromované výrobky, pozinkované vany, vodovodní armatury, plynové a parní ventily.

Závod se tak postupně měnil z klasické smaltovny v komplexního producenta domácího a technického kovového zboží.

To je důležitý kontext pro staré reklamy. Pokud je na nich Sfinx ve spojení s koupelnou, topením nebo vodou, nemusí jít o jiného výrobce. Stále může vést stopa k témuž fiľakovskému závodu.

Dřevo, kov a kuchyň v jednom podniku

Roku 1932 byla výroba rozšířena také o dřevozpracující provoz.

To firmě umožňovalo doplňovat kovové výrobky například dřevěnými prvky, skříňkami a dalším vybavením. Historické materiály z Fiľakova připomínají, že závod vyráběl kromě smaltovaného zboží i různé kuchyňské potřeby a dřevěné výrobky.

Továrna tak prakticky obsáhla velkou část vybavení domácnosti.

Požár roku 1938

V noci 27. července 1938 postihl továrnu katastrofální požár, který zničil přibližně 70 procent objektů.

Pojišťovna sice poskytla náhradu, ale úplná obnova původních vícepodlažních dílen už kvůli nedostatku investičních prostředků nebyla možná.

Požár přišel v nejhorší možnou dobu. Československo stálo několik týdnů před Mnichovskou krizí a politická situace se rychle měnila.

Rok 1939 – konec Sfinxu ve Fiľakovu

Po změně hranic a začlenění jižního Slovenska do Maďarska byla roku 1939 továrna vyňata ze struktury Sfinxu a začleněna do maďarského státního průmyslového systému. Závod dostal nový název Füleki zománcedény – Fémárúgyár és Vasöntöde.

Tím skončila hlavní meziválečná éra výroby sporáků pod značkou Sfinx ve Fiľakovu.

Značka však v paměti výrobků zůstala.

Válka mění továrnu

Během druhé světové války se produkce stále více orientovala na vojenské zakázky. V letech 1941–1942 už vojenská výroba převyšovala civilní a mezi roky 1943–1944 její význam dál prudce rostl. Počet zaměstnanců dosáhl až kolem 4 400 lidí.

V prosinci 1944 nařídily ustupující německé a maďarské orgány demontáž části důležitých zařízení a jejich odvoz do Německa.

Továrna však válku přežila.

Kovosmalt po roce 1948

Po válce následovala další zásadní změna. Roku 1948 vznikl ve Fiľakovu národní podnik Kovosmalt, který pokračoval ve výrobní tradici závodu.

Jméno Sfinx z názvu fiľakovského podniku zmizelo, ale zkušenost s výrobou smaltovaného nádobí, sporáků a kovových výrobků pokračovala.

Kovosmalt fungoval až do transformačního období po roce 1989.

Z Kovosmaltu k dnešní THORMA

Výrobní tradice Fiľakova nezanikla ani po pádu socialismu. Na historii závodu dnes navazuje společnost THORMA, která se stále specializuje na kamna, krbová kamna a topidla.

To vytváří neobvykle dlouhou kontinuitu.

Na začátku 20. století smaltované zboží a sporáky.

Ve dvacátých letech Sfinx a Gamma.

Po válce Kovosmalt.

A dnes THORMA.

Fiľakovo tak zůstalo městem kamen více než sto let.

Pozor na dva různé Sfinxy

U značky Sfinx je důležité rozlišovat různé výrobní tradice.

Existuje Sfinx Holešov, známý výrobou cukrovinek, jehož historie začala roku 1863.

A existovala pražská akciová společnost Sfinx, která vlastnila smaltovny a mezi lety 1927–1939 také fiľakovský závod na smaltované zboží, kamna a sporáky.

Tyto dva příběhy spolu nejsou totožné.

U kamen a sporáků jde o smaltárenský Sfinx, nikoli o holešovskou cukrovinkovou továrnu.

Sfinx a smaltované nádobí

Stejná smaltárenská značka je známá také ze starého kuchyňského nádobí. Dochovaly se hrnce, pekáče a další výrobky se znakem Sfinx a výrobní tradice smaltovaného nádobí přežila v českých zemích i po znárodnění. Národní památkový ústav připomíná českobudějovickou smaltovnu, která se později rovněž stala součástí národního podniku Sfinx a na jejíž tradici dnes navazuje BELIS.

Sfinx tedy nebyla značka jednoho výrobku.

Byl to celý svět smaltovaného kovového zboží.

Kamna a sporáky byly jeho velkou a dnes poněkud zapomenutou částí.

Sporák jako střed domácnosti

Meziválečný sporák byl jedním z nejdůležitějších zařízení domácnosti. Nejen vařil.

Vytápěl místnost.

Ohříval vodu.

Sušil oblečení.

Někdy pomáhal temperovat sousední prostory.

Proto se při jeho nákupu neřešil jen vzhled, ale spotřeba paliva, tah, velikost plotny, trouba a jednoduchost údržby.

Značka Sfinx měla výhodu v tom, že dokázala nabídnout výrobek spojující robustní kovovou konstrukci se smaltovanými plochami, které byly na tehdejší poměry moderní a hygienické.

Reklama na Sfinx

Sběratelsky se dodnes dochovují reklamní letáky na fiľakovské sporáky Sfinx z počátku třicátých let. Jeden z nich je přímo popisován jako „Reklamní plakát leták Sfinx Filakovo 1933 sporák“.

Dochované materiály řady Gamma ukazují, že firma aktivně budovala samostatnou identitu svých sporáků a nespoléhala jen na jméno továrny.

To je důležité i pro datování reklamních předmětů: spojení Sfinx – Fiľakovo – Gamma velmi dobře ukazuje na období přibližně 1928–1939.

Kamna Sfinx jako kus československého průmyslu

Kamna a sporáky Sfinx dnes připomínají dobu, kdy se velké průmyslové podniky snažily nabídnout domácnosti prakticky celé vybavení z kovu a smaltu.

Fiľakovská továrna vyráběla nádobí, sporáky, topidla, vany, váhy, kuchyňské strojky i další technické výrobky.

Za jediným logem tak stál překvapivě rozsáhlý výrobní svět.

A právě kamna patřila k produktům, které se do domácnosti nekupovaly na jednu sezonu.

Stála tam desítky let.

SFINX – z Fiľakova do českých domácností

Příběh kamen Sfinx má několik jasných bodů.

1927: pražská akciová společnost Sfinx kupuje fiľakovskou smaltovnu.

Následuje výroba nových sporáků Sfinx a Gamma.

Továrna rychle roste, zaměstnává tisíce lidí a značná část produkce míří do Čech a na Moravu.

Roku 1938 ji těžce poškodí požár.

Roku 1939 končí fiľakovské období pod značkou Sfinx.

Po válce pokračuje tradice pod jménem Kovosmalt a dnes na ni navazuje THORMA.

Staré reklamní označení SFINX – KAMNA A SPORÁKY proto není jen názvem jednoho zapomenutého výrobku.

Je stopou po továrně, která pomáhala vytápět a vybavovat domácnosti po celém Československu.

Zdroje

THORMA – oficiální historie fiľakovského závodu; převzetí továrny Sfinxem 31. prosince 1927, zavedení typů Sfinx a Gamma, rozvoj výroby, Masarykova návštěva, rozšíření sortimentu a požár roku 1938.

THORMA – německá verze podnikové historie; požár roku 1938, změna vlastnictví v roce 1939 a válečný vývoj závodu.

Gemersko-malohontské múzeum v Rimavské Sobotě – historie fiľakovské smaltovny, založení na počátku 20. století, převzetí Sfinxem roku 1927, výroba kamen a sporáků a pozdější Kovosmalt.

Rukověť pro sběratele – Sfinx Fiľakovo; přehled výroby sporáků Sfinx a Gamma a dalších kovových výrobků, přechod ke Kovosmaltu po znárodnění.

Fiľakovské zvesti – historie závodu a rozšíření výroby o kuchyňské nádobí, kamna, sporáky, vany a další výrobky.

Sbazar – dochovaný reklamní leták Sfinx Fiľakovo 1933 – sporák, sběratelský doklad meziválečné reklamy.

Národní památkový ústav – historický přehled českobudějovické smaltovny a pozdější vazby na podnik Sfinx; použito pro širší kontext smaltárenské značky.

Mohlo by vás zajímat

Katalog