Stoupův Dětský dům
Stoupův dětský dům – dětský svět uprostřed pražské Lucerny
Obchod, který prodával celé dětství
Praha počátku dvacátých let byla městem, které se po vzniku Československa rychle učilo modernímu způsobu života. V centru vyrůstaly velké obchodní domy, kavárny, biografy a pasáže a nakupování se pomalu měnilo z obyčejného obstarávání nezbytností v městský zážitek. Jedním z míst, kde se tento nový svět koncentroval snad nejvýrazněji, byla Lucerna rodiny Havlových. A právě sem se ve dvacátých letech usadil pozoruhodný podnik s názvem Stoupův dětský dům.
Dochovaná reklama z roku 1923 ukazuje, že nešlo o obyčejné hračkářství. Firma se sebevědomě představovala jako „jediný odborný velkoobchod veškerými potřebami pro děti všech stáří“. Nabízela tovární sklady dětských kočárků, postýlek a kolébek, kompletní výbavy pro novorozence, hračky, ale také vlastní výrobu dívčích a chlapeckých oděvů a prádla. Jinými slovy se pokoušela soustředit pod jednu střechu prakticky všechno, co rodina od narození dítěte v následujících letech potřebovala. Na reklamě je uvedena Praha–Lucerna a telefon 9287; pozdější inzerce doplňuje další prodejní adresu Praha II., Vodičkova 34 a nabízí zákazníkům bezplatné ilustrované ceníky.
To je na svou dobu zajímavý obchodní koncept. Stoupův podnik vlastně předjímal specializované dětské obchodní domy druhé poloviny 20. století. Neprodával jediný výrobek ani jednu značku, ale budoval kolem zákazníka celý sortiment: dítě se mohlo narodit do Stoupovy výbavičky, spát ve Stoupově postýlce, vozit se v kočárku zakoupeném ve Stoupově skladu, oblékat se zde a o několik let později odsud dostávat hračky. Už samotné používání označení „dětský dům“ proto nebylo prázdnou reklamní nadsázkou.
Záhadný pan Stoupa a stopa vedoucí do roku 1902
Nejzajímavější otázkou zůstává člověk ukrytý za názvem podniku. V dostupných digitalizovaných pramenech se mi zatím nepodařilo bezpečně prokázat celé jméno zakladatele Stoupova dětského domu. Objevil se však mimořádně zajímavý doklad. Dochovaná pohlednice odeslaná přibližně roku 1902 je adresována panu Janu Stoupovi do Vodičkovy ulice 34 v Praze, přičemž adresát je uveden „u firmy Novák“. A právě Vodičkova 34 se o dvě desetiletí později objevuje jako jedna z adres Stoupova dětského domu.
Časová posloupnost je lákavá: Jan Stoupa je na adrese doložen už na počátku století a o dvacet let později zde sídlí obchod nesoucí Stoupovo jméno. Mohlo by tedy jít o budoucího podnikatele, který zde nejprve působil jako zaměstnanec či spolupracovník jiného obchodníka a později vybudoval vlastní podnik. Dokud se ale nenajde obchodní rejstřík nebo adresář, který Jana Stoupu přímo spojí se Stoupovým dětským domem, zůstává to hypotézou. Shoda neobvyklého příjmení a přesné adresy je silná indicie, nikoli důkaz.
Další komplikaci přináší hospodářský adresář Compass z roku 1936. V jeho rejstříku jsou vedle sebe doloženi Antonín Stoupa, Praha, Jan Stoupa, Praha a samostatně Stoupův dětský dům, Praha. To potvrzuje, že podnik pod svým známým názvem existoval ještě ve třicátých letech, ale samotný rejstřík neumožňuje bez dalšího dokumentu rozhodnout, který ze Stoupů za ním stál.
Lucerna – výkladní skříň moderní Prahy
Pro pochopení významu obchodu je podstatné jeho umístění. Lucerna nebyla jen adresa. Byla jedním ze symbolů nové velkoměstské Prahy. Komplex vybudovaný rodinou Havlových spojoval obchod, zábavu, kulturu a společenský život a jeho pasáž patřila k místům, jimiž denně proudily tisíce lidí. Stoupův dětský dům tak sídlil ve společnosti moderních obchodů, kaváren, společenských prostor a velkého sálu.
Máme navíc velmi pěkný dobový důkaz jeho skutečné přítomnosti. Web Historická Praha eviduje fotografii Stoupova dětského domu z Českého světa ze 17. prosince 1925. Podnik tedy nebyl jen názvem známým z několika reklamních tiskovin, ale viditelnou součástí obchodního života Lucerny.
Ještě cennější svědectví zanechal přímo Václav Maria Havel. Ve svých vzpomínkách popisuje, že právě v prostorách ve dvoraně pasáže, které předtím obýval populární Stoupův dětský dům, vznikla nová Jídelna v Lucerně, otevřená 1. ledna 1927. Havel tedy Stoupův podnik výslovně označuje za populární – což je pro posouzení jeho tehdejšího významu mnohem cennější než reklamní sebechvála samotné firmy.
Z toho můžeme poměrně přesně rekonstruovat jeden zlom v historii obchodu. Ještě v prosinci 1925 Stoupův dětský dům v Lucerně fungoval, před 1. lednem 1927 však tyto prostory opustil. Podnik samotný nezanikl, protože pozdější prameny jej dál uvádějí a roku 1936 je stále zaznamenán v Compassu. Pravděpodobně tedy pokračoval na jiné pražské adrese nebo se jeho provoz soustředil právě do Vodičkovy 34.
Reklama z roku 1923 jako malý obraz nové republiky
Samotný reklamní tisk je nádhernou ukázkou proměny české reklamy po první světové válce. Dívka v krátkých šatech a s velkou mašlí stojí před elegantním hlubokým kočárkem, z něhož stoupá modrý balónek. Za kočárkem je naznačeno okno s další dětskou postavou. Výtvarník tedy neukazuje sklad ani hromadu zboží; vytváří malý dětský svět. Výrobek je zasazen do příběhu a obchod se prostřednictvím ilustrace snaží vyvolat představu bezpečného a příjemného dětství.
Graficky je reklama zajímavá i tím, jak kombinuje starší dekorativní tradici s modernější reklamou dvacátých let. Obrovské počáteční S funguje skoro jako samostatný grafický znak a zároveň otevírá jméno firmy. Omezená barevnost – černá, modrá a přirozená barva papíru – dává tisku výraznost bez potřeby nákladného plnobarevného provedení. Modrá se opakuje na oblečení dívky, kočárku, balónku i rámečku, takže celý list drží pohromadě.
Dole je vytištěno „D. 13. – 1923“, což velmi pravděpodobně souvisí s datací či výrobním označením reklamy. Pod hlavní kresbou je také drobný tiskový údaj, ale z dodané fotografie jej nedokážu přečíst natolik bezpečně, abych mu přisoudil konkrétní tiskárnu nebo autora. A tady bych raději nechal autora jako neznámého, než mu vyrobil životopis z několika rozmazaných písmen.
Od kočárků k espressu
Na historii Stoupova dětského domu je krásné především to, jak se v ní protínají dva světy první republiky. Roku 1923 stojí v Lucerně obchod, který nabízí kočárky, kolébky, dětské oblečení a hračky a představuje moderní způsob specializovaného prodeje. O několik let později ve stejném prostoru otevírá Václav M. Havel samoobslužnou jídelnu inspirovanou zkušenostmi z Ameriky. Dokonce zde instaloval italský kávovar na espresso – další tehdy neobvyklou novinku.
Je to skoro učebnicový obrázek rychlosti, s jakou se Praha ve dvacátých letech měnila. Prostor, který ještě před chvílí zaplňovaly dětské kočárky a postýlky, se proměnil v moderní samoobslužnou restauraci. Stoupův dětský dům však nezmizel beze stopy. Jeho jméno přežilo v adresářích, inzerátech, účtenkách a především v Havlových vzpomínkách. Dokonce ještě dnes se objevují dochované účtenky přímo označené „Stoupův dětský dům Praha Lucerna“.
A právě tvoje reklama z roku 1923 zachycuje podnik v okamžiku jeho nejzajímavějšího období – kdy sídlil přímo v Lucerně a sebevědomě se prezentoval jako odborný dům schopný vybavit dítě prakticky od kolébky dál. Není to tedy jen půvabná reklama na kočárky. Je to drobný dokument o vzniku moderního maloobchodu v Praze a zároveň připomínka podniku, který byl ve své době natolik známý, že si jej Václav M. Havel ještě po letech pamatoval jako „populární Stoupův dětský dům“.
Datace předmětu: 1923
Místo: Praha, Lucerna; doložena také adresa Praha II., Vodičkova 34
Sortiment: dětské kočárky, postýlky, kolébky, výbavy novorozenců, dětské oděvy, prádlo a hračky
Autor výtvarného návrhu: zatím nezjištěn
Majitel / zakladatel: zatím bezpečně nezjištěn; výrazná stopa vede k Janu Stoupovi, doloženému na Vodičkově 34 již kolem roku 1902.
Zdroje: Václav M. Havel, Mé vzpomínky, rukopis a citace vztahující se k Lucerně.
Historická Praha – Lucerna, reprodukce Stoupova dětského domu z Českého světa, 17. 12. 1925.
Compass. Industrielles Jahrbuch 1936: Tschechoslowakei – rejstříkové záznamy Stoupa / Stoupův dětský dům.
Dobová inzerce – Stoupův dětský dům, Praha II., Lucerna a Vodičkova 34.
Dochovaná pohlednice adresovaná Janu Stoupovi, Vodičkova 34, Praha, cca 1902.
