Standard

STANDARD – čokoládové impérium bratří Kroupů

Na počátku 20. století nebyla čokoláda samozřejmou sladkostí každodenního života. Kvalitní tabulka čokolády, kakao nebo bonboniéra představovaly něco výjimečného – zboží spojené s elegancí, dárkem a novým městským životním stylem. Právě v této době se na okraji Prahy zrodila značka s mimořádně sebevědomým jménem: STANDARD. Za jejím vznikem stáli bratři František a Rudolf Kroupové, kteří roku 1903 založili ve Vokovicích u Prahy továrnu na čokoládu, kakao a cukrovinky. Během několika let z ní vybudovali jeden z výrazných podniků českého čokoládového průmyslu.

Bratři Kroupové a začátek Standardu

Firma Standard bratří Kroupů vznikla roku 1903. Toto datum potvrzuje jak historie českého čokoládového průmyslu, tak dochované regionální prameny. Začátky přitom nebyly nijak malé. Podnik měl zpočátku zaměstnávat přibližně 80 lidí, ale během prvních pěti let se počet pracovníků zvýšil přibližně na 350. Tak rychlý růst ukazuje, jak prudce se na počátku 20. století měnil trh se sladkostmi. Čokoláda se postupně přesouvala z cukráren a specializovaných obchodů do širšího maloobchodu. Rozvíjela se průmyslová výroba, vznikaly nové značky a výrobci začínali soupeřit nejen chutí a cenou, ale stále více také obalem, názvem a reklamou. Standard vstoupil právě do tohoto světa.

Kvalita místo levné čokolády

Kroupové se od začátku orientovali především na kvalitnější a dražší čokolády a cukrovinky. Sortiment továrny postupně dosáhl podle dochovaných údajů mimořádného rozsahu – uvádí se až 2 500 různých položek. Vedle klasických čokolád vyráběl Standard kakao, bonbony, bonboniéry a nejrůznější druhy cukrovinek. V nabídce se ale objevovaly také výrobky, které dnes působí téměř kuriózně. Například čokoládové doutníky. Nebo nealkoholické ovocné „světlé pivo“. Kakaový prášek Standard se prodával v charakteristických červených plechových dózách různých velikostí. Právě plechové krabice, dózy a další obaly byly důležitou součástí prezentace tehdejších potravinářských značek. Obal měl výrobek chránit, ale zároveň musel zákazníka zaujmout ve výloze a připomenout mu značku při příštím nákupu. Standard tedy neprodával pouze čokoládu. Prodával značkové zboží.

Továrna na okraji Prahy

Výroba probíhala v areálu mezi dnešní Evropskou třídou a Kladenskou ulicí v prostoru Vokovic a Veleslavína. Už roku 1906 nechali bratři Kroupové ke staršímu objektu přistavět sklad. Skutečně zásadní proměnou však továrna prošla v letech 1922–1924. Tehdy vznikl modernější průmyslový závod s výrobními prostory, kancelářemi, skladišti a vlastní kotelnou s charakteristickým továrním komínem. Z původního podniku se stala skutečná průmyslová čokoládovna. Její existenci dokládají i mnohem starší dokumenty. Dochovala se například firemní faktura z roku 1907, na jejímž záhlaví je vyobrazení továrny a označení: Chocolat STANDARD – Bratří Kroupové – Vokovice u Prahy a zároveň popis podniku jako továrny na čokoládu, kakao a cukrovinky. Už několik let po založení tedy firma vystupovala s výrazně budovaným obchodním jménem STANDARD.

Vánoce se Standardem

Velmi zajímavým dokladem reklamní práce firmy je inzerce z roku 1912. Standard se tehdy představoval zákazníkům jako: BRATŘÍ KROUPOVÉ „STANDARD“ a nabízel: cukrovinky na vánoční stromky, bonboniéry, bonbony, čokolády a kakao. Reklama ukazuje, jak důležitým obchodním obdobím byly pro čokoládovny už před první světovou válkou Vánoce. Čokoláda se výborně hodila jako dárek. Bonboniéra mohla být elegantní. Čokoládové figurky a cukrovinky mohly viset na stromku. A krásně zabalené kakao nebo sladkosti bylo možné nabídnout zákazníkům jako něco mnohem hodnotnějšího než obyčejnou potravinu. Právě čokoládový průmysl se proto stal jedním z odvětví, kde se velmi brzy začala intenzivně rozvíjet moderní reklama a obalový design.

Vlastní prodejny

Kroupové nespoléhali pouze na běžnou distribuční síť. Standard provozoval také několik vlastních podnikových prodejen. Za nejznámější je uváděna prodejna ve Vodičkově ulici v Praze. Dobová reklama z roku 1912 zároveň dokládá prodejnu na Václavském náměstí 35. To bylo mimořádně prestižní místo. Firma tak měla možnost představovat své výrobky přímo v centru Prahy, pracovat s výlohami, sezonní nabídkou a prezentací značky bez prostředníka. Pro výrobce čokolády to bylo důležité. Zákazník nekupoval jen obsah obalu. Kupoval také pocit luxusu, který kolem výrobku značka dokázala vytvořit.

Česká čokoláda roste

Standard vznikl v období prudkého rozvoje českého čokoládového průmyslu. Na území pozdějšího Československa postupně vznikla řada podniků, které se později staly známými značkami. Vedle Standardu to byly například Zora, Kolinea, Merkur, Lidka, Rupa nebo Orion. Muzeum čokolády uvádí Standard bratří Kroupů mezi významnými podniky založenými ještě před první světovou válkou a jeho vznik jednoznačně datuje do roku 1903. České země přitom měly pro rozvoj tohoto průmyslu velmi dobré podmínky. Existovala zde dlouhá cukrářská tradice, rozvinutý cukrovarnický průmysl, železniční síť a rostoucí městský trh. Kakaové boby sice bylo nutné dovážet, ale samotná výroba čokolády se rychle industrializovala. Standard byl součástí této první velké generace domácích čokoládoven.

První světová válka

Rozvoj českého čokoládového průmyslu zásadně narušila první světová válka. Námořní blokáda a omezení mezinárodního obchodu prakticky zastavily dovoz kakaových bobů. Po vyčerpání zásob musely čokoládovny hledat náhradní výrobní program. Muzeum čokolády uvádí, že během války přešel domácí průmysl mimo jiné na zpracování ovoce a omezenou výrobu fondánových, agarových a ovocných cukrovinek. Situaci komplikoval také stále menší příděl cukru. Pro čokoládovnu nebyla válka jen obdobím menšího odbytu. Bez kakaa jednoduše nebylo možné vyrábět její základní výrobek. Po vzniku Československa se ale výroba znovu rozběhla.

Československá čokoláda dobývá svět

Dvacátá léta přinesla československému cukrovinkářství další velké období růstu. Domácí podniky modernizovaly výrobní zařízení a snažily se prosadit novou značku Made in Czechoslovakia také na zahraničních trzích. Standard patřil mezi podniky, které část produkce vyvážely do zahraničí. Pro značku vyrábějící dražší čokolády to bylo logické pokračování původní strategie. Kvalitní čokoláda byla zbožím, které mohlo cestovat. A československé čokoládovny se postupně stávaly skutečnou konkurencí tradičním výrobcům z Německa, Rakouska, Francie nebo Švýcarska.

Dva a půl tisíce výrobků

Rozsah nabídky Standardu ukazuje, jak odlišně tehdejší velké čokoládovny fungovaly. Neexistovalo jen několik základních tabulek čokolády. Výrobci vytvářeli obrovské množství variant, velikostí, balení a sezonních výrobků. Standard měl podle dochovaných údajů nabízet až 2 500 položek. Tak široký sortiment vyžadoval nejen výrobu, ale také rozsáhlé obchodní zázemí. Každý výrobek bylo třeba zabalit. Označit. Nacenit. Nabídnout obchodníkům. Vystavit. A pokud měl být úspěšný, také propagovat. Čokoládovna tak nebyla pouze továrnou na sladkosti. Byla zároveň továrnou na obaly, názvy, obrazy a přání zákazníků.

Krize třicátých let

Úspěšné období nevydrželo navždy. Světová hospodářská krize tvrdě zasáhla také československý potravinářský průmysl. Pro Standard byla situace o to obtížnější, že se dlouhodobě zaměřoval na kvalitnější a dražší produkci. V době poklesu příjmů domácností se právě podobné výrobky stávaly snadno postradatelným luxusem. Roku 1935 se podnik kvůli nedostatku kapitálu dostal do tak vážných problémů, že musel být uzavřen. Nebyl to však definitivní konec. Výrobu se podařilo obnovit a jediným majitelem podniku se stal František Kroupa mladší, syn jednoho ze zakladatelů. Rodinná čokoládovna pokračovala.

Kroupa a spol.

V letech 1940–1947 byla společnost zapsána jako komanditní společnost Kroupa a spol. Jenže Evropa už byla ve válce. A stejně jako první světová válka, také druhá přinesla čokoládovnám problémy s dostupností surovin. V případě veleslavínského Standardu však válka zasáhla ještě mnohem dramatičtěji. Průmyslový areál zaujal německé válečné hospodářství. Podle dochovaných regionálních pramenů byl podnik vytipován pro utajenou výrobu součástí či motorů pro střely V1a následoval nucený prodej továrny. Místo, kde se ještě před několika desetiletími začínaly vyrábět bonbony a čokoládové doutníky, mělo sloužit válečné výrobě.

Po válce ještě jednou STANDARD

Po skončení války se jméno Standard z československého cukrovinkářství okamžitě nevytratilo. Přišla však zásadní změna celého hospodářského systému. Soukromé čokoládovny byly znárodňovány a slučovány do větších státních podniků. V padesátých letech se jméno Standard používalo také pro větší uskupení několika původně samostatných čokoládoven. Mezi podniky spojované s tímto celkem patřily závody v Kutné Hoře, Kolíně, Náchodě, Opatovicích nad Labem, Přelouči, Velimi a dalších místech. U přesného složení tohoto uskupení se však dostupné sekundární prameny rozcházejí, proto nelze všechny závody bez archivního ověření uvádět jako definitivní seznam. Následovaly další reorganizace československého čokoládového průmyslu. A jméno, které Kroupové vytvořili roku 1903, postupně z trhu zmizelo.

STANDARD

Dnes patří Standard mezi téměř zapomenuté české značky. Přitom na počátku 20. století představoval přesný opak. Byla to moderní čokoládovna s vlastními prodejnami, rozsáhlým sortimentem, stovkami zaměstnanců a zahraničním odbytem. Její výrobky se objevovaly v krásných krabicích, dózách a reklamách. Na firemních dokumentech stála hrdě slova:

CHOCOLAT STANDARD.

Za nimi byli dva bratři – František a Rudolf Kroupové – kteří dokázali během několika let proměnit nový podnik na okraji Prahy v jednu z výrazných čokoládoven své doby. Jejich firma přežila první světovou válku, vznik Československa i hospodářskou krizi. Druhá světová válka a následná proměna československého hospodářství však znamenaly konec rodinného podniku v jeho původní podobě. Zůstaly obaly, účty, plechové dózy, reklamy a fotografie. A také jméno, které bylo na svou dobu neobyčejně sebevědomé:

STANDARD.

Název, který neměl jen označovat čokoládu. Měl říkat, jaká dobrá čokoláda má být.

Kredity: František Kroupa – spoluzakladatel firmy Standard; Rudolf Kroupa – spoluzakladatel firmy Standard; František Kroupa mladší – pokračovatel rodinného podniku a pozdější majitel; u většiny dochovaných reklam, obalů a firemních tiskovin Standardu není v současnosti autor grafického návrhu bezpečně doložen, proto není vhodné jejich autorství bez dalšího pramene připisovat konkrétnímu výtvarníkovi.

Zdroje: Muzeum čokolády, Čokoláda v českých zemích | Národní knihovna ČR – Ptejte se knihovny, Průmysl Vokovice 19. a 20. století | Jaroslav Šerák, Periferie Prahy, Č. p. 175 Veleslavín – čokoládovna | Archeo Pro – archeologický a historický popis území Veleslavína | Veleslavín podle Fajstnera – historie čokoládovny Standard | Antikvariát a galerie Bastion – dochovaná faktura Chocolat STANDARD – Bratří Kroupové – Vokovice u Prahy, 1907 | Náš REGION – historie veleslavínské čokoládovny a válečný osud závodu