Bašovo Zelí I.
Václav Baše – zelí z Bolehoště a Starého Kolína
Když se ze zelí stal průmysl
Na konci 19. století se český venkov rychle měnil. Vedle tradičního hospodaření se stále častěji objevovaly podniky, které zemědělskou produkci zpracovávaly ve větším měřítku a měnily ji v obchodní zboží určené nejen pro místní trh, ale i pro vzdálené odběratele. Jedním z takových podnikatelů byl Václav Baše, jehož jméno se spojilo s výrobou kysaného zelí v Bolehošti a později také ve Starém Kolíně.
Nejstarší dosud nalezený doklad Bašeho podnikání pochází z roku 1892. Na dochovaném firemním účtu je uvedeno „V. Baše, Bolehošť u Třebechovic“ a podnik se na něm označuje jako „prvý český závod na kysání zelí“. Toto označení bylo samozřejmě zároveň reklamním tvrzením firmy a bez dalšího pramene nelze s jistotou říci, zda šlo skutečně o vůbec první podobný závod v českých zemích. Jisté však je, že Bašeho výroba v Bolehošti v roce 1892 již fungovala jako etablovaný obchodní podnik a že její počátky tedy sahají nejméně do počátku devadesátých let 19. století, možná ještě hlouběji.
Bolehošť byla pro podobnou výrobu mimořádně příhodným místem. V okolí obce se ve velkém pěstovalo zelí, především v oblasti zvané Spraše, vzniklé na půdě někdejšího rybníka. Místní kronikář později připomínal, že se zde na některých parcelách pěstovalo „rok po roce zelí a stále zelí“. Právě tato silná zemědělská základna dala vzniknout zpracovatelskému odvětví, které postupně přerostlo význam samotné obce. Bašeho závod označuje místní pamětní kniha za významný průmyslový podnik a uvádí, že jeho kysané zelí bylo rozesíláno po Čechách, do německy mluvících oblastí a dokonce „až za moře“. Přesný rozsah tohoto exportu dnes nelze bez dalších obchodních knih rekonstruovat, ale už samotná formulace dobového pramene ukazuje, že nešlo pouze o lokální výrobu pro nejbližší okolí.
Výhodou Bolehoště bylo také železniční spojení. První osobní vlak zde projel roku 1875, tedy ještě před obdobím, z něhož máme Bašeho podnik doložený. Pro výrobce těžkého a objemného potravinářského zboží byla železnice zásadním předpokladem širšího odbytu. Sudy a nádoby s kysaným zelím bylo možné dopravovat na větší vzdálenosti výrazně snadněji než v době, kdy byl obchod odkázán převážně na povozy. Baše tak dokázal spojit místní zemědělskou produkci s dopravní infrastrukturou modernizující se monarchie.
Dvě továrny jednoho jména
Dalším důležitým mezníkem se stal rok 1899, kdy Václav Baše založil závod také ve Starém Kolíně. Místní historické materiály označují jeho provoz za první zdejší kruhárnu. O několik let později vznikla ve Starém Kolíně ještě Rolnická družstevní továrna na kysané zelí, což dobře ukazuje, jak významným artiklem se zpracování zelí v této oblasti stalo.
Právě od konce 19. století proto můžeme rozumět formulaci, která se objevuje na reklamních a obchodních tiskovinách firmy: „Továrny na výrobu zelí kysaného V. Baše v Bolehošti a Starém Kolíně.“ Množné číslo nebylo reklamní nadsázkou. Baše skutečně provozoval dva výrobní závody, jeden ve východních Čechách a druhý v úrodném Polabí.
Starý Kolín byl z obchodního hlediska logickou volbou. Ležel u jedné z nejdůležitějších železničních tratí v zemi a zároveň v zemědělské oblasti schopné dodat velké množství potřebné suroviny. Zatímco Bolehošť měla vlastní tradici pěstování zelí a byla výchozím bodem Bašeho podnikání, Starý Kolín mohl nabídnout ještě lepší dopravní spojení a přístup k rozsáhlému trhu středních Čech a Prahy. Přímý Bašeho dokument vysvětlující důvody expanze zatím znám není, ale spojení zemědělské produkce, železnice a velkého odbytiště vytvářelo pro podobný podnik mimořádně výhodné podmínky.
Baše navíc nebyl v Bolehošti jediným výrobcem navždy. Chytilův úplný adresář Království českého z roku 1914 uvádí v obci několik továrníků vyrábějících kysané zelí, mezi nimi Václava Bašeho, Václava France, Jana Machače a Ladislava Skákala. Z odvětví, v němž patřil Baše mezi první výrazné podnikatele, se tak během několika desetiletí stala skutečná místní specializace.
Tentýž adresář uvádí Václava Bašeho také jako předsedu hospodářského strojního družstva pro Bolehošť a okolí. Ukazuje to, že nebyl pouze majitelem jednoho potravinářského provozu, ale patřil k osobnostem, které se podílely na modernizaci místního zemědělského hospodářství. Jeho podnik stál přesně na hranici mezi tradičním zemědělstvím a moderním průmyslem: surovina vznikala na poli, ale její čištění, krouhání, kvašení, skladování, balení a distribuce už patřily do světa organizované průmyslové výroby.
Od V. Baše k firmě Baše a spol.
V pozdějších desetiletích se původní označení V. Baše změnilo na Baše a spol. Firma však stále zachovávala spojení obou původních výrobních míst. Výjimečně cenným dokladem je vyhláška z prosince 1948, v níž je podnik uveden jako „Baše a spol., továrny poživatin v Bolehošti a Starém Kolíně“.
Právě tento úřední dokument potvrzuje, že vazba mezi oběma závody přežila několik desetiletí, první světovou válku, vznik Československa i hospodářské změny první republiky. Firma už tehdy používala širší označení „továrny poživatin“, což naznačuje vývoj od původně úzce specializovaného provozu směrem k širšímu potravinářskému podniku.
Rok 1948 však znamenal zásadní přerušení rodinného podnikání. Baše a spol. byla zahrnuta mezi podniky začleňované do nově vytvářeného národního podniku FRUTA. Soukromý podnik tak přešel do státního hospodářství a jedna kapitola jeho historie skončila. Výroba zelí ve Starém Kolíně však nezanikla. Provoz pokračoval i v dalších desetiletích a po změně poměrů po roce 1989 se část původního majetku dostala zpět k rodině.
Současná společnost BAŠE A SPOL. s.r.o., založená roku 1992, tak představuje obnovení staré rodinné tradice, nikoli nepřerušenou právní existenci stejné firmy od 19. století. Ve Starém Kolíně se pod jménem Baše kysané zelí vyrábí dodnes a výrobek nese označení Bašovo zelí Starokolínské. Starý reklamní nápis tedy neodkazuje na značku, která by zmizela spolu s první republikou. Jméno Baše zůstalo se zpracováním zelí spojeno více než jedno století.
Reklama jako svědek dlouhého příběhu
Dochovaná reklama s textem „Továrny na výrobu zelí kysaného V. Baše v Bolehošti a Starém Kolíně“ zachycuje období, kdy už firma překročila hranice jednoho regionálního podniku. Bolehošťský závod máme doložen nejpozději roku 1892, Starý Kolín přibyl roku 1899 a v následujících desetiletích oba provozy fungovaly pod jedním firemním jménem.
Je to zároveň pěkný příklad toho, jak se v českých zemích na přelomu 19. a 20. století měnilo potravinářství. Tradiční výrobek, který si po staletí připravovala téměř každá domácnost sama, se stal průmyslovým artiklem. Zelí se začalo zpracovávat ve velkých objemech, výroba se standardizovala a hotové zboží putovalo po železnici daleko za hranice místa, kde vyrostlo.
Z několika slov vytištěných na staré účtence tak vystupuje překvapivě dlouhý podnikatelský příběh. Začíná v Bolehošti nejpozději na počátku devadesátých let 19. století, pokračuje rozšířením do Starého Kolína, přežívá několik politických režimů, končí znárodněním soukromé firmy v roce 1948 a po desetiletích znovu ožívá v obnovené rodinné výrobě.
A právě proto je Bašeho reklama zajímavější než pouhý doklad starého potravinářského výrobku. Je svědectvím doby, kdy se z obyčejné hlávky zelí mohl stát vývozní artikl a z venkovského zpracovatele podnikatel provozující dvě továrny.
Zdroje:
Obec Bolehošť – historie obce a obecní pamětní kniha, obecbolehost.cz
Chytilův úplný adresář Království českého, 1914
Starokolínský okrašlovací spolek – historické materiály a informační tabule, starykolin.cz
e-Sbírka – vyhláška z roku 1948 o začlenění podniku Baše a spol. do národního podniku FRUTA
Dochovaný obchodní účet V. Baše, Bolehošť u Třebechovic, 1892
Veřejný obchodní rejstřík – BAŠE A SPOL. s.r.o.
Asociace regionálních značek – Bašovo zelí Starokolínské
