Strnadův Pražský Krém

Strnadův pražský krém – když naleštěné boty byly vizitkou člověka

Chemická továrna z pražských Vinohrad

V době, kdy dobře naleštěné boty nebyly jen otázkou čistoty, ale téměř společenskou povinností, patřily krémy na obuv k samozřejmé výbavě domácnosti. Člověk mohl mít oblek několik sezon starý, klobouk trochu obnošený a kabát mnohokrát přešitý, ale boty měly být čisté, ošetřené a pokud možno dokonale lesklé. Právě do tohoto světa patřil Strnadův pražský krém, výrobek chemické továrny Ed. Strnada v Praze na Vinohradech. Značka dnes prakticky zmizela z obecného povědomí, dochované reklamní předměty však ukazují, že ve své době rozhodně nešlo o bezejmenného výrobce.

Nejcennějším svědkem je samotný výrobek. Na dochovaných kulatých plechových dózách lze číst označení „Strnadův pražský krém – Marque déposée E.S.P. – Ed. Strnad, chem. tov. – Praha Vinohrady“. Malá plechovka nám tak zachovala překvapivě mnoho informací: jméno výrobce, místo působení i důraz na ochranu obchodního označení. Samostatně se dochovaly také reklamní tiskoviny nesoucí jméno Strnadovy chemické továrny na Vinohradech. Zatím se však nepodařilo bezpečně určit přesnou adresu provozu, rok jeho založení ani celé křestní jméno majitele, který na výrobcích vystupoval pouze jako Ed. Strnad. Dokud se neobjeví dobový adresář, obchodní rejstřík nebo registrační spis ochranné známky, bylo by lákavé, ale nesprávné tato místa příběhu doplňovat domněnkami.

Atlas – jméno, které patřilo ke Strnadovi

Zvlášť zajímavou stopou je označení Atlas. To se totiž objevuje přímo ve spojení se Strnadovým výrobkem. Dochovala se čtyřstránková reklamní pohádka nazvaná „Na sibiřské pláni“, která je v antikvariátním záznamu popsána jako reklama na „Strnadův pražský krém – Atlas“. Tím máme důležité spojení obou názvů doložené a Atlas tedy nebyl náhodným motivem nebo výrobkem jiné firmy, který by se Strnadem souvisel pouze nepřímo. Byl součástí světa Strnadova krému.

Přesný vztah mezi označením Strnadův pražský krém, názvem Atlas a iniciálami E.S.P. ovšem zatím není možné určit s jistotou. Atlas mohl být samostatnou obchodní značkou, konkrétní řadou či druhem Strnadova krému nebo označením používaným vedle hlavního firemního názvu. K definitivnímu rozřešení by byl ideální původní zápis ochranné známky. Pro popis reklamního předmětu je ale podstatné něco jiného: spojení Strnad–Atlas máme doložené dobovým reklamním materiálem, a proto je můžeme bezpečně uvádět společně.

„Konservuje a krásně leští“

Dobová reklama Strnadova krému stála na jednoduchém slibu: obuv měla být nejen krásnější, ale také déle vydržet. V odborné práci zabývající se módou a každodenností první republiky, která vychází z tehdejšího tisku, se Strnadův pražský krém objevuje mezi prostředky používanými k péči o obuv. Reklama jej propagovala tvrzením, že obuv „konservuje a krásně leští“.

Tahle krátká věta vlastně dokonale charakterizuje tehdejší vztah k botám. Kvalitní kožená obuv představovala podstatně větší investici než dnes a pravidelná péče měla skutečný ekonomický význam. Krém měl kůži chránit, udržovat pružnou a prodlužovat její životnost, zároveň však musel vytvořit žádoucí lesk. Reklama tak prodávala dvě hodnoty současně – hospodárnost a eleganci. Naleštěná bota byla známkou člověka, který o sebe dbá, zatímco dobře ošetřená bota zároveň dokazovala, že majitel umí zacházet se svými věcmi.

Když krém na boty vyprávěl pohádky

Strnad je zajímavý ještě z jednoho důvodu. Jeho firma se zjevně nespokojila pouze s obyčejným inzerátem nebo nápisem na plechovce. Používala reklamní pohádky, tedy drobné tištěné příběhy, do jejichž děje byla vložena propagace výrobku. Jeden takový tisk je doložen přímo pro Ed. Strnada z Prahy-Vinohrad a další dochovaná pohádka „Na sibiřské pláni“propagovala právě Strnadův pražský krém Atlas.

Z dnešního pohledu je to možná roztomilá kuriozita, ve skutečnosti však šlo o chytrou formu obsahového marketingu dávno předtím, než někdo podobný pojem vymyslel. Novinový inzerát člověk zahlédl a noviny zahodil. Pěkně ilustrovanou pohádku si ale mohl odnést domů, děti si ji četly a tiskovina mohla zůstat v domácnosti týdny nebo měsíce. Obchodní značka se tak nenápadně dostávala do rodinného prostředí. Stejný princip využívala řada dalších výrobců potravin, drogistického zboží nebo domácích potřeb a dochované Strnadovy tiskoviny dokazují, že vinohradský výrobce dobře rozuměl tehdejším moderním reklamním metodám.

Malá plechovka ve velkém boji o zákazníka

Trh s krémy a leštidly na boty byl v meziválečném Československu mimořádně konkurenční. Právě u tak obyčejného výrobku bylo obtížné zákazníkovi vysvětlit, proč má sáhnout právě po jedné konkrétní plechovce. Výrobci proto potřebovali výrazná jména, snadno rozpoznatelné obaly, ochranné známky, slogany a grafiku, kterou zákazník poznal už z dálky. Strnad tuto logiku evidentně pochopil. Zdůrazňoval pražský původ výrobku, používal obchodní označení, pracoval se jménem Atlas, vydával reklamní tiskoviny a nechával vytvářet drobné příběhové reklamy.

Právě tady dostává reklamní předmět ze sbírky Reclamare širší význam. Nejde pouze o reklamu na krém, ale o doklad okamžiku, kdy se i obyčejný prostředek na čištění bot začal měnit ve značkové spotřební zboží. Výrobce už neprodával pouze obsah plechovky. Prodával jméno, vzhled, příslib kvality a určitou představu upraveného člověka. A právě díky tomu dnes dokážeme Strnadův krém poznat, přestože samotná továrna i značka dávno zmizely.

Zapomenutá značka starých Vinohrad

Na Strnadově příběhu je možná nejpůsobivější právě jeho neúplnost. Firma kdysi vyráběla zboží, inzerovala, nechávala tisknout reklamní materiály a její plechovky stávaly v československých domácnostech. Potom její stopa téměř zmizela. Nezůstal po ní všeobecně známý podnik ani značka, kterou by po desetiletích obnovil jiný výrobce. Zůstaly především plechové dózy, reklamní tisky, pohádky a jednotlivé zmínky v dobovém tisku.

Z těchto drobných stop se ale skládá překvapivě živý obraz. Někde na pražských Vinohradech fungovala chemická továrna Ed. Strnada, která vyráběla prostředek na ošetřování obuvi, spojovala jej se značkou Atlas a snažila se prosadit prostřednictvím na svou dobu poměrně propracované reklamy. Její krém měl boty chránit a dodat jim lesk, ale reklama prodávala ještě něco navíc – představu pořádku, elegance a společenské úrovně. V době, kdy se podle bot skutečně posuzovalo, zda je člověk upravený, nebyl lesk na špičkách polobotek zanedbatelným detailem.

A právě proto má dnes Strnadova reklama své kouzlo. Samotný krém už dávno vyschl, továrna zmizela a jméno jejího majitele téměř upadlo v zapomnění. Reklama však přežila. A po téměř století nám připomíná dobu, kdy k rannímu oblékání patřil kartáč, hadřík a malá plechovka krému – protože pořádný člověk jednoduše nevycházel z domu ve špinavých botách.

Zdroje: Aukro – dochovaná plechovka Strnadův pražský krém, Ed. Strnad, chemická továrna Praha-Vinohrady.
Antikvariát Pražský Almanach / Artbook – reklamní pohádka Na sibiřské pláni, „Strnadův pražský krém – Atlas“.
Trigon – dobový reklamní tisk E. Strnad, Chemická továrna Praha Vinohrady.
Theses.cz – odborná práce založená na studiu dobového tisku, zmínka o Strnadově pražském krému a jeho propagaci.
Aukro – dochovaná reklamní pohádka firmy Ed. Strnad, Praha-Vinohrady.