Tatra krém na boty

Krém na boty „Tatra“ vyráběla brněnská chemická továrna Josefa Lakomého.

U formátu 36 × 52 existují 2 verze, které se drobně liší – modrá krabička se slovenským textem je v řadě kutálejících se kulatých krabiček buď první, nebo druhá. Pro slovenský trh byla nepochybně určena verze s první (a největší) modrou „slovenskou“ krabičkou. Firma Lakomý vyráběla i čisticí prostředky a dále pak i fotografické papíry pod značkou „Neobrom“, takže se s ní setkáme ještě i na dalších místech této publikace.

TATRA – krém na boty z brněnské továrny Josefa Lakomého

Z obyčejné krabičky vede cesta do průmyslových Husovic

Krém na obuv TATRA patří k výrobkům, u nichž dnes může název působit téměř anonymně. Tatra byla ve své době natolik silným československým symbolem, že se objevovala na nejrůznějším spotřebním zboží, a bez dalšího údaje by bylo snadné považovat krabičku jen za jeden z mnoha dávno zapomenutých drogistických výrobků. V tomto případě však stopa vede velmi konkrétně do Brna-Husovic, k chemické továrně Josefa Lakomého. Spojení značky TATRA s Lakomého podnikem dokládá mimo jiné dochovaná reklamní účtenka označená přímo „TATRA – krém na obuv / Leather Polish – továrna Lakomý Brno“. Nešlo tedy o náhodný obchodní název neznámého výrobce, ale o jeden z produktů poměrně významného brněnského chemického podniku.

Příběh firmy je o to zajímavější, že její zakladatel nezačínal ani jako chemik, ani jako drogista. Josef Lakomý se narodil 4. září 1859 ve Zdislavicích u Kroměříže a vyučil se pekařem. Nejprve skutečně působil jako pekařský mistr ve Zdislavicích a po roce 1890 v Židenicích. Teprve později se jeho profesní dráha obrátila úplně jiným směrem. Roku 1909společně s brněnským obchodníkem Aloisem Emilem Benešem založil v Husovicích podnik Beneš a Lakomý, chemická továrna v Brně. Firma se od počátku věnovala výrobě širokého sortimentu chemických prostředků: leštidel na obuv, inkoustů, francovek, pleťových krémů, prostředků na ochranu rostlin, přípravků na konzervaci kůže, technických mazadel a laků. Krém na boty tedy nebyl nějakým vedlejším pokusem, ale patřil přímo k základům podnikání, na nichž Lakomého továrna vyrostla.

Beneš a Lakomý – začátek chemické továrny

První sídlo firmy bylo v husovické Loutnové ulici č. 5, později vznikly nové tovární objekty na břehu Svitavy v ulici V Cípu č. 10, dnešní Sekaninově ulici. V prostředí tehdejšího průmyslového Brna tak postupně vyrostl podnik, který zásoboval domácnosti i obchody zbožím, jehož spotřeba prudce rostla. Městské obyvatelstvo vlastnilo stále více konfekční obuvi, nábytku, skla a kovových předmětů a společně s nimi rostl celý trh čisticích, konzervačních a lešticích prostředků. Krém na boty nebyl banalitou: kožená obuv byla drahá, měla vydržet dlouho a pravidelná péče byla samozřejmou součástí domácnosti. Právě na tomto trhu se Beneš s Lakomým dokázali prosadit.

Partnerství obou mužů však netrvalo navždy. Roku 1916 Alois Emil Beneš ze společných podniků vystoupil a Josef Lakomý se stal jediným majitelem. Beneš se následně osamostatnil a pokračoval ve výrobě leštidel a krémů v Králově Poli, zatímco Lakomý dál rozvíjel husovickou továrnu. V roce 1919 byl podnik přeměněn na společnost s ručením omezeným pod názvem Josef Lakomý, čs. továrna chemická, spol. s r. o. Jeho kapitál dosáhl 520 000 korun a už o rok později byl zvýšen na 900 000 korun. To dobře ukazuje, jak daleko se Lakomý během několika desetiletí dostal od své původní pekařské živnosti.

Továrna měla postupně celý soubor vlastních obchodních značek. Prameny zmiňují například Ladu, pastu určenou k cídění kovů, Zlatou vodu, tekutý prostředek na čištění skla, nebo krém na jemnou obuv nazvaný Čechoslovák. Vedle něj existovala také TATRA, doložená dobovým reklamním materiálem jako krém na obuv. Samotné názvy výrobků jsou krásným dokladem marketingu mladého Československa. Výrazy jako Čechoslovák či Tatra pracovaly s domácími, snadno zapamatovatelnými symboly a vytvářely z obyčejného spotřebního výrobku značku, která měla zákazníkovi znít důvěrně a domácím dojmem. U Tatry zatím neznáme přesný rok jejího uvedení na trh ani autora jejího grafického řešení, a proto by nebylo poctivé obojí domýšlet. Jisté však je, že značka patřila do prostředí Lakomého chemické výroby v Brně.

Od krému na boty k fotografickému průmyslu

Na Josefu Lakomém je fascinující především to, že nezůstal u drogistického zboží. Společně s Benešem se už roku 1913 pustil do mnohem technologicky náročnějšího oboru a založil podnik Neobrom, zaměřený na výrobu fotografických papírů. V Husovicích byla zahájena stavba továrny, která začala vyrábět chlorobromostříbrné fotografické papíry a později rozšířila produkci také o bromostříbrné zvětšovací papíry. Vedle malé krabičky krému na boty se tak v Lakomého podnikatelském světě postupně objevila technologie, která stála u zrodu moderní fotografie.

Lak omého ambice šly ještě dál. Roku 1918 jeho firma koupila pražský podnik Aktinia, který se zabýval výrobou rentgenového papíru, a roku 1925 byla zřízena vlastní chemická laboratoř. Do jejího vedení nastoupil Jan Lauschmann, pozdější profesor chemie, fotograf a jedna z významných osobností československé barevné fotografie. Z někdejšího výrobce krémů, inkoustů a domácích chemických prostředků se tak stával podnik s vlastním výzkumným zázemím a vazbou na moderní fotografickou chemii. Neobrom se roku 1928 opět organizačně osamostatnil, ale zůstal personálně i kapitálově spojen s rodinou Lakomých.

Právě tento kontrast dává krému TATRA zvláštní kouzlo. Na jedné straně úplně všední předmět každodenního života – kulatá plechová krabička, hadřík nebo kartáč a pravidelné nedělní leštění bot. Na druhé straně podnik, který se během jediné generace dokázal posunout od jednoduchých leštidel k výrobě citlivých fotografických materiálů. Lakomého historie připomíná dobu, kdy hranice mezi řemeslníkem, výrobcem a průmyslníkem nebyla zdaleka tak pevná jako dnes a kdy dobře fungující výrobek mohl být prvním schodem k mnohem většímu podnikání.

Lakomý na Slovensku

Podnik se navíc neomezoval pouze na Brno. Brněnské prameny uvádějí, že kolem roku 1930 vznikl pobočný závod v Ružomberku. Ružomberské historické materiály uvádějí převzetí místní chemické výrobny brněnskou firmou Lakomý už v roce 1928. Vyráběly se zde inkousty, modřidla na textilie, vazelíny, lyžařské vosky, pasty na parkety nebo barvy na kůže. Místní pramen zmiňuje také kosmetické krémy Door, Tatra a Orient. Zde je ovšem třeba být opatrný: ružomberská „Tatra“ je popsána jako pleťový krém, takže zatím nelze automaticky tvrdit, že šlo o totožnou značku s brněnským krémem na obuv. Je to však zajímavý doklad toho, jak široký sortiment Lakomého podnik v meziválečném období vyráběl.

Konec zakladatele, nikoli firmy

Josef Lakomý zemřel 15. října 1933 v Brně. Firma však jeho smrtí neskončila. V podnikání pokračovali synové a další společníci. Syn Josef Fabián Lakomý, vystudovaný farmaceut, byl ve firmě společníkem už od roku 1924 a po otcově smrti se stal jejím největším podílníkem. Současně působil také ve společnosti Neobrom. Rodinný podnik tak přežil svého zakladatele, hospodářskou krizi i období druhé světové války.

Definitivní konec soukromého podniku přišel až po válce. Firma Josef Lakomý byla roku 1948 znárodněna na základě zákona č. 114/1948 Sb. Tím skončila téměř čtyřicetiletá historie společnosti, jejíž začátky sahaly k malé husovické výrobě leštidel na boty a jejíž vývoj nakonec zasáhl i do dějin československé fotografie.

TATRA jako malý svědek velkého příběhu

Dochovaný krém na boty TATRA je proto mnohem zajímavějším předmětem, než napovídá jeho původní účel. Je svědkem doby, kdy se kolem Brna vytvářela síť českých průmyslových podniků, které dokázaly vyrůst z relativně skromných začátků a postupně si budovat vlastní obchodní značky, distribuční síť i technologické zázemí. Za jednoduchým názvem TATRA se skrývá příběh Josefa Lakomého – muže vyučeného pekařem, který se stal chemickým průmyslníkem a podílel se na vybudování jednoho z průkopnických podniků československého fotografického průmyslu.

Možná právě v tom spočívá půvab staré reklamy. Předmět, který měl být spotřebován a vyhozen, někdy přežije samotnou továrnu i lidi, kteří jej vyráběli. Plechová krabička krému TATRA dnes už boty neleští. Zato dokáže otevřít dveře do téměř zapomenutého světa průmyslových Husovic, chemických laboratoří, obchodních značek první republiky a rodiny, jejíž jméno kdysi znali zákazníci daleko za hranicemi Brna.

Zdroje

Encyklopedie dějin města Brna – Josef Lakomý, profil osobnosti.

Encyklopedie dějin města Brna – Alois Emil Beneš, profil osobnosti.

Encyklopedie dějin města Brna – Zahájena stavba továrny na fotografické papíry v Husovicích, 1913.

Encyklopedie dějin města Brna – Josef Fabián Lakomý, profil osobnosti.

Archiv města Brna – fond Josef Lakomý, chemická továrna, spol. s r. o., 1909–1948/1949, obchodní korespondence, majetkoprávní agenda, zaměstnanecké písemnosti a bilance.

Ružomberský hlas – Odviate časom: Zarevúca, historie ružomberského závodu firmy Lakomý.

Dochovaný dobový reklamní materiál: TATRA – krém na obuv / Leather Polish – továrna Lakomý Brno.