Tip-Top Shoe

The Tip-Top Shoe – pražská obuv mezi Železnou ulicí, Goodyearem a velkou reklamou

Boty z nejelegantnější části staré Prahy

Jen několik kroků od Staroměstského náměstí vede Železná ulice, jedna z těch pražských ulic, jejichž obchodní historie je téměř stejně stará jako město samo. Po staletí tudy proudili lidé mezi Staroměstským náměstím a Ovocným trhem, kolem Karolina a Stavovského divadla. V první polovině 20. století už však staré domy skrývaly moderní výklady, elektrické osvětlení, módní salony a specializované obchody, které se snažily zachytit zákazníka nejen kvalitou zboží, ale stále více také značkou a reklamou.

Právě do tohoto světa patřila The Tip-Top Shoe, značka elegantní pražské obuvi, jejíž jméno dnes zní skoro americky. A nebyla to náhoda. Anglický název, moderní grafika i spojení s technologií Goodyear vytvářely obraz výrobku, který měl působit světově, moderně a sebevědomě. Za značkou však nestál anonymní zahraniční koncern, nýbrž pražský obuvnický podnik Eisenstein & Herrmann, v dobových pramenech uváděný jako Goodyear továrna na obuv Eisenstein & Herrmann.

Dochovaný reklamní předmět s uvedením Železné ulice v Praze nás přivádí přímo do obchodního srdce města. Železnou je proto možné spojovat s prodejní prezentací značky Tip-Top; zatím však nemáme dostatečný archivní podklad k tomu, abychom konkrétní dům označili za vlastní továrnu. Výroba a elegantní pražská prodejna byly dvě rozdílné věci – a právě u podobných prvorepublikových firem je důležité je nezaměňovat.

Eisenstein & Herrmann – firma ukrytá za značkou

Nejcennější stopu k identifikaci výrobce poskytují dobové rejstříky průmyslového vlastnictví. V zahraničních patentových a známkových záznamech se objevuje přímo firma Goodyear Schuhfabrik Eisenstein & Herrmann, Prag, Tschechoslowakei, tedy Goodyear továrna na obuv Eisenstein & Herrmann v Praze. Mezinárodní rejstříky zároveň evidují Eisenstein & Herrmann pod heslem Goodyear, což potvrzuje, že toto označení bylo podstatnou součástí identity podniku.

Právě slovo Goodyear je pro pochopení značky důležité. V obuvnictví označovalo technologický svět kvalitně konstruované šité obuvi a pro zákazníka první republiky mělo výrazně moderní, mezinárodní nádech. Firma tím zákazníkovi nesdělovala jen to, že prodává boty. Zdůrazňovala způsob výroby, konstrukci a kvalitu – podobně jako výrobci automobilů zdůrazňovali technické řešení motoru.

Vedle právního a výrobního názvu Eisenstein & Herrmann však firma potřebovala něco, co si zákazník zapamatuje. A zde přichází na scénu geniálně jednoduché jméno:

The Tip-Top Shoe.

Výraz „tip-top“ znamenal v angličtině něco prvotřídního, výtečného, dokonalého. Název tedy fungoval současně jako značka i jako reklamní sdělení. Boty Tip-Top měly být zkrátka „tip-top“.

Z Prahy značka míří za hranice

Tip-Top nebyl pouze náhodný nápis na výloze. Firma jej chránila jako obchodní značku a její známková historie přesahovala hranice Československa. Zahraniční rejstříky průmyslového vlastnictví zachycují firmu Eisenstein & Herrmann jako československého výrobce obuvi a registrují její ochranná práva i mimo domácí trh. Polský patentový věstník ještě ve třicátých letech uvádí Goodyear-Továrnu na obuv Eisenstein & Herrmann, Praha v souvislosti s obuvnickým výrobkem.

To je podstatný detail. Ukazuje totiž, že se nedíváme jen na lokální obchod v Železné ulici, který si nechal vyrobit hezkou ceduli. Za obchodním jménem Tip-Top stál skutečný výrobní podnik, který pracoval s ochrannými známkami a chránil své obchodní zájmy i na zahraničních trzích.

V meziválečném Československu to dávalo smysl. Obuvnický průmysl patřil k oborům, v nichž československé podniky dokázaly být mimořádně konkurenceschopné. Nad celým odvětvím se samozřejmě tyčil Baťa, jehož masová výroba, vlastní obchodní síť a reklamní systém změnily pravidla hry. Vedle něj však existovala řada menších a středně velkých výrobců, kteří se snažili zaujmout jinak – kvalitním provedením, módností, specializací a především elegancí.

A právě tam Tip-Top zapadá nejlépe.

Železná ulice jako výkladní skříň

Prodejna v Železné ulici měla pro takovou značku mimořádnou hodnotu. Nebyla to periferie ani průmyslová čtvrť. Bylo to historické centrum Prahy, bezprostřední okolí Staroměstského náměstí, Karolina a Stavovského divadla, tedy místo, kudy procházeli Pražané, návštěvníci města i zahraniční hosté.

Výloha obuvnického obchodu zde nebyla pouhým místem, kde se vystavilo několik párů bot. Byla médiem. Ve dvacátých a třicátých letech se výkladní skříně měnily v malé scénografie moderního obchodu. Pracovalo se s osvětlením, typografií, figurínami, stojany, barevností i promyšleným rozmístěním zboží. Moderní bota už neměla být jen předmětem každodenní potřeby. Měla být součástí životního stylu.

Anglicky znějící The Tip-Top Shoe do takového prostředí dokonale zapadala. Už samotný název naznačoval svět velkoměsta, módy a zahraniční elegance. Zákazník vstupující z úzké historické Železné ulice do moderního obchodu se symbolicky přesouval ze staré Prahy do světa nové evropské módy.

Když reklamu dostal do rukou Vilém Rotter

A právě zde se příběh Tip-Topu dostává do oblasti, která je pro historii české reklamy mimořádně zajímavá.

Firma se totiž nespokojila s obyčejnou inzercí. Její reklamou se zabýval ateliér Viléma Rottera, jeden z významných pražských reklamních a grafických ateliérů meziválečné éry. Odborná práce věnovaná Rotterovu ateliéru uvádí mezi jeho klienty také obuvnickou firmu The Tip-Top Shoe a jeden z jejích plakátů charakterizuje jako mimořádně elegantní práci, pravděpodobně z období kolem roku 1937.

Ještě důležitější je, že nejde jen o zmínku v literatuře. Originální plakát The Tip-Top: Obuv je dnes evidován ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Muzejní katalog jej řadí do třicátých let 20. století, jako vydavatele uvádí Rottera a jako tiskárnu Neubert Praha. Plakát má úctyhodný formát přibližně 126 × 95 centimetrů a byl proveden ofsetem.

To už není drobná novinová reklama, kterou čtenář po několika vteřinách otočil na další stránku. Je to velkoformátový plakát určený k tomu, aby ovládl výklad, nároží nebo reklamní plochu.

Muž, žena a dva páry bot

Muzejní popis Rotterova plakátu je krásným svědectvím o tom, jak Tip-Top chtěl sám sebe prezentovat. Na světlém pozadí stojí muž a žena u zábradlí, zatímco ve spodní části kompozice jsou výrazně představeny dámská a pánská polobotka.

To je přesně jazyk moderní reklamy třicátých let. Bota už není zobrazena pouze jako řemeslný výrobek. Je spojena s člověkem, módou, pohybem a moderním způsobem života. Reklama neprodává kůži, podešev a šněrování. Prodává představu elegantního muže a ženy.

Rotterův ateliér byl v tomto směru mimořádně schopný. V jeho reklamách pro oděvní a módní firmy se lidská postava často redukovala téměř na elegantní znak. Důležitá byla silueta, gesto, módní detail a především okamžitá čitelnost. Stejný přístup nacházíme v jeho reklamách pro oděvní firmu Praga, kravaty Sochor nebo cigarety Abadie. Odborná studie právě do této skupiny řadí také elegantní reklamu The Tip-Top Shoe.

Pro dnešního sběratele staré reklamy je to zásadní moment. Reklama Tip-Top totiž není zajímavá jen jako dokument zaniklé obuvnické značky. Je zároveň součástí dějin československého reklamního designu.

Tip-Top nebyl jen obchod

Dochované prameny postupně skládají poměrně jasný obraz. The Tip-Top Shoe byla obchodní značka spojená s pražskou Goodyear továrnou na obuv Eisenstein & Herrmann. Firma nebyla pouze prodejcem cizích bot. V dobových známkových záznamech je jednoznačně označována jako továrna na obuv.

To je důležité i při interpretaci reklamního předmětu ze Železné ulice. Adresa v centru Prahy ukazuje především obchodní tvář značky – místo, kde se Tip-Top setkával se zákazníkem. Samotnou výrobní adresu je třeba hledat odděleně a bez dalšího archivního dokladu není správné automaticky předpokládat, že se boty vyráběly právě v historickém centru města.

Za elegantní výlohou tedy musel existovat druhý svět: výroba, dělníci, stroje, sklady kůže, střihárna, šicí provozy, montáž a expedice. A mezi oběma světy stála značka. Tip-Top spojoval továrnu s obchodem a obchod s reklamou.

Válka a změna jména

Příběh má však ještě jednu pozoruhodnou kapitolu.

Poválečné záznamy průmyslového vlastnictví dokazují, že ochranné známky původně patřící firmě Goodyear Schuhfabrik Eisenstein & Herrmann byly převedeny na podnik nazvaný Tip-Top továrna na obuv Giering a spol., německy Tip-Top Schuhfabrik Giering & Co.

To je mimořádně cenná stopa, protože dokazuje kontinuitu samotného jména Tip-Top i po změně firmy. Z obchodní značky se postupně stalo označení natolik silné, že se dostalo přímo do názvu podniku.

Přesné okolnosti této majetkové a právní proměny – kdo byli Eisenstein a Herrmann, jaké byly jejich osobní osudy během okupace, kdy přesně došlo ke změně vlastnictví a jakou roli v ní sehrál Giering – vyžadují další archivní průzkum. Právě u firmy působící ve třicátých a čtyřicátých letech by bylo nezodpovědné mezery v pramenech vyplňovat domněnkami.

Jisté však je, že Tip-Top jako značka přežil změnu právního vlastníka.

A přežil i válku.

Dokládá to mimo jiné životopis československého diplomata Josefa Viriuse, zveřejněný Ministerstvem zahraničních věcí. Virius po maturitě roku 1941 pracoval jako úředník právě v továrně na obuv Tip-Top, než byl roku 1943 totálně nasazen. Továrna tedy v první polovině čtyřicátých let prokazatelně fungovala a Tip-Top nebyl jen pozůstatkem prvorepublikové reklamní kampaně.

Malá pražská značka ve velkém světě obuvi

Na první pohled by mohla reklama The Tip-Top Shoe působit jako připomínka jednoho dávno zaniklého pražského obchodu. Ve skutečnosti za ní stojí mnohem vrstevnatější příběh.

Je v něm československý obuvnický průmysl, zahraničně chráněné obchodní známky, technologie spojovaná se jménem Goodyear, elegantní prodejní svět staré Prahy i profesionální reklamní tvorba jednoho z významných pražských ateliérů. Je v něm také proměna značky, která začíná u firmy Eisenstein & Herrmann, ve třicátých letech se nechává prezentovat velkoformátovým Rotterovým plakátem a ve čtyřicátých letech pokračuje pod jménem Tip-Top továrna na obuv.

A někde mezi tím vším byla Železná ulice.

Úzká cesta ze Staroměstského náměstí směrem k Ovocnému trhu, po níž denně procházely tisíce lidí. Za jednou z výloh zde zákazníka čekaly moderní boty s anglickým jménem, které slibovalo přesně to, co měl dobře oblečený Pražan či Pražanka od nové obuvi očekávat:

The Tip-Top Shoe.

Botu „prvotřídní“.

Když zůstane jen reklama

Právě podobné značky jsou dnes možná ještě zajímavější než obří podniky, jejichž historii známe z desítek knih. Baťa po sobě zanechal tovární město, tisíce fotografií, katalogy, budovy a rozsáhlé archivy. Po Tip-Topu zůstaly stopy mnohem jemnější – ochranné známky, několik úředních záznamů, životopis člověka, který v továrně pracoval, a především reklama.

Jenže právě reklama někdy dokáže přežít firmu nejlépe.

Velký Rotterův plakát je dnes uložen ve sbírce Uměleckoprůmyslového musea. Jméno původního zákazníka zaniklo z pražských výloh, továrna přestala existovat a kolemjdoucí v Železné ulici už netuší, že zde kdysi hleděli do výlohy obuvnické značky Tip-Top. Grafický obraz však přežil.

A právě proto má starý reklamní předmět The Tip-Top Shoe dnes jinou hodnotu než v okamžiku svého vzniku. Tehdy měl jediný úkol – prodat pár bot. Dnes otevírá dveře do světa pražského obchodu, módy, průmyslu a reklamy první republiky.

Do světa, v němž se moderní bota vyráběla pod hlavičkou Eisenstein & Herrmann, nabízela pod sebevědomým anglickým jménem The Tip-Top Shoe, prodávala v centru Prahy a její obraz svěřila firma jednomu z výrazných reklamních ateliérů své doby.

Zdroje

Uměleckoprůmyslové museum v Praze / eSbírky – The Tip-Top: Obuv, plakát, vydavatel Rotter, tisk Neubert Praha, inv. č. GP 2426.
Univerzita Palackého v Olomouci – odborná práce o reklamním ateliéru Viléma Rottera; The Tip-Top Shoe a reklamní tvorba kolem 30. let 20. století.
Wiadomości Urzędu Patentowego – záznamy firmy Goodyear továrna na obuv Eisenstein & Herrmann, Praha, a jejích práv průmyslového vlastnictví.
Wiadomości Urzędu Patentowego 1946 – převod ochranných známek z Goodyear Schuhfabrik Eisenstein & Herrmann na Tip-Top továrna na obuv Giering a spol.
WIPO, La Propriété Industrielle – mezinárodní rejstříkové záznamy Eisenstein & Herrmann / Goodyear, Československo.
Ministerstvo zahraničních věcí ČR – životopis Josefa Viriuse, zaměstnaného po roce 1941 v továrně na obuv Tip-Top.