Toryk

TORYK – mořské ryby zpod Krkonoš

Moře je od Bernartic na Trutnovsku vzdálené stovky kilometrů. Přesto právě tady vznikla továrna, která zásobovala československé domácnosti uzenáči, zavináči, slanečky nebo „ruskými sardinkami“. Už samotný kontrast horské krajiny a mořských ryb dělá z příběhu značky TORYK jednu z pozoruhodných kapitol českého potravinářství.

Ještě před první světovou válkou založili v Bernarticích Johann Střihavka a Josef Grosmann podnik zaměřený na zpracování ryb. Válka jeho rozvoj přerušila – oba zakladatelé byli povoláni na frontu a výroba se zastavila. Nový začátek přišel v roce 1919, kdy byla činnost továrny obnovena.

Právě s poválečným obdobím je spojena značka TORYK. Její krátké a dobře zapamatovatelné jméno vzniklo jednoduše ze slov TOvárna RYbích Konzerv. Z čistě reklamního pohledu to byl výborný nápad: místo dlouhého popisného názvu dostal podnik značku, kterou bylo možné snadno umístit na etiketu, plechovku i reklamní ceduli.

TORYK se zaměřoval především na zpracování mořských ryb. Sortiment byl na svou dobu překvapivě široký – vyráběly se zde uzenáče, zavináče, rybí saláty, slanečci, ruské sardinky a další rybí speciality. Mořská surovina tak putovala hluboko do vnitrozemí, kde se zpracovala a následně rozvážela k obchodníkům a zákazníkům.

Pozoruhodná byla také technická úroveň podniku. Továrna disponovala moderní linkou na výrobu krmné moučky z rybího odpadu. To, co při běžném zpracování zůstávalo nevyužité, se tak měnilo na další obchodovatelný výrobek. Dnes bychom tomu říkali efektivní využití vedlejších produktů nebo cirkulární výroba – TORYK to dělal už před desítkami let.

Značka je zajímavá i z pohledu historie reklamy. Ryby představovaly zboží, u něhož zákazník potřeboval věřit kvalitě a čerstvosti. Jméno TORYK proto nebylo jen označením továrny, ale také zárukou původu výrobku. Obaly, etikety a reklamní materiály pomáhaly proměnit anonymní rybí konzervu ve značkové zboží.

A na celém příběhu je nejpůsobivější jeho geografický paradox:

TORYK přivážel chuť moře do Bernartic pod Krkonošemi – a odtud ji posílal na stoly po celém Československu.