Tuček

Tiskárna Tuček v Holešově – příběh rodinného grafického závodu

Když se v Holešově tiskly knihy, plakáty i telefonní seznamy

Na přelomu 19. a 20. století procházel Holešov podobnou proměnou jako řada dalších moravských měst. Vedle tradičních řemesel se zde prosazovaly modernější živnosti a menší průmyslové podniky a s rozvojem obchodu, školství, spolkového života a veřejné správy rostla také potřeba tištěného slova. Právě do tohoto prostředí patří příběh Jana Tučka, muže, jehož jméno se na dlouhá desetiletí spojilo s jednou z významných holešovských tiskáren. Její výrobky dnes nacházíme v knihovnách, archivech, antikvariátech i soukromých sbírkách a nenápadná tiráž „Tiskárna Tuček, Holešov“ je stopou podniku, který svého času zaměstnával desítky lidí.

Jan Tuček se narodil 15. listopadu 1871 a zemřel 13. dubna 1946. Městská knihovna Holešov jej připomíná jako významného místního tiskaře a uvádí, že jeho podnik sídlil na náměstí Dr. E. Beneše čp. 23. Nešlo přitom o malou řemeslnou dílnu s jedním lisem. V době svého rozvoje zaměstnávala tiskárna přibližně čtyřicet pracovníků a její výrobní program zahrnoval knihy, učebnice, plakáty i telefonní seznamy. V měřítku tehdejšího Holešova už šlo o pozoruhodně velký grafický podnik.

Zaorálek a Tuček – starší kapitola příběhu

Než se jméno Tuček začalo na tiscích objevovat samostatně, nacházíme v historických pramenech podnik pod názvem Zaorálek a Tuček. Odborná práce věnovaná hospodářským dějinám Holešova uvádí mezi zdejšími podniky knihtiskařský závod firmy Zaorálek a Tuček. V dobových bibliografických údajích se lze setkat rovněž s označením grafický ústav Zaorálka a Tučka v Holešově, což dobře ukazuje šíři tehdejší činnosti – nešlo pouze o samotný tisk, ale o grafické zpracování zakázek od přípravy až po hotový výrobek.

Právě označení grafický ústav je pro tehdejší dobu důležité. Tiskárna nebyla jen místem, kam se přinesl text a odkud vyšel potištěný papír. Musela zajistit sazbu, úpravu stránky, práci s obrazovým materiálem, tisk a podle charakteru zakázky také dokončovací práce. Takové podniky byly nenápadnou, ale velmi důležitou součástí kulturního a hospodářského života města. Přesné datum založení společnosti Zaorálek a Tuček ani okamžik, kdy Jan Tuček začal podnik provozovat výhradně pod svým jménem, se zatím z dostupných pramenů nepodařilo bezpečně určit, a proto je lepší tuto část historie ponechat otevřenou než ji doplňovat nepodloženým letopočtem.

Tiskárna Jana Tučka

Pod jménem Jan Tuček se později podnik stal pevnou součástí holešovského života. Z tiskárny vycházely publikace nejrůznějšího charakteru – od praktických tiskovin a školních materiálů až po knihy a reklamní produkci. Dochované exempláře dnes dovolují sledovat práci tiskárny napříč desetiletími a současně ukazují, jak široký okruh zákazníků podobný regionální grafický závod obsluhoval.

Zvlášť zajímavé jsou dochované kalendáře Dobrý rádce, u nichž známe exempláře z let 1918 a 1922 nesoucí označení holešovské Tučkovy tiskárny. Kalendáře patřily k typickým masovým tiskovinám své doby. Nebyly pouze přehledem dnů a svátků, ale přinášely praktické rady, drobné texty, informace pro domácnost a hospodářství a často také reklamu. Pro tiskárnu představovaly výrobek, který se dostával do velkého množství domácností a přirozeně šířil její jméno daleko za hranice samotného města.

Ještě důležitější je údaj o přibližně čtyřiceti zaměstnancích. Ten vypovídá o skutečném rozsahu podniku. V takové tiskárně pracovali sazeči, tiskaři a další odborní pracovníci a vedle samotného tiskového stroje bylo nutné zvládnout celou cestu zakázky od sazby a grafické přípravy až po dokončení hotového tisku. Tučkova tiskárna proto patřila nejen ke kulturním institucím města v širším smyslu, ale také k jeho zaměstnavatelům.

Reklama na papíře

Z pohledu historie reklamy je Tučkův podnik zajímavý ještě z jiného důvodu. Regionální tiskárny tohoto typu stály za obrovským množstvím každodenní reklamní grafiky první poloviny 20. století. Tiskly plakáty, letáky, ceníky, firemní hlavičkové papíry, pozvánky, programy, etikety a další merkantilní tiskoviny, které byly tehdy spotřebním materiálem a jen málokdo je považoval za něco hodného uchování.

Právě proto mají dnes dochované výrobky označené Tuček – Holešov takovou dokumentární hodnotu. Nejsou pouze nositeli původního reklamního sdělení. Na jejich okraji, rubu nebo v drobném tiskařském údaji se zároveň dochovala informace o člověku a podniku, který jim dal fyzickou podobu. Za každým takovým předmětem stojí sazeč skládající jednotlivá písmena, tiskař hlídající soutisk a množství dalších úkonů, které dnes při pohledu na stoletý reklamní tisk většinou vůbec nevnímáme.

Druhá generace – Vladimír Tuček

Příběh tiskárny neskončil s Janem Tučkem. Rodinnou tradici převzal jeho syn Vladimír Tuček, narozený 28. února 1905 v Holešově. Pod jeho jménem nacházíme produkci tiskárny také ve třicátých letech; například tisk z roku 1938 je označen „Tiskárna Vladimír Tuček, Holešov“. Z podniku, který byl spojen s generací Jana Tučka, se tak stala skutečná rodinná firma pokračující i v období první Československé republiky.

Vladimír převzal nejen stroje a provoz, ale také jméno, které už mělo v Holešově svou váhu. Pro regionální tiskárnu byla kontinuita mimořádně důležitá. Zákazníci – obchodníci, školy, spolky, instituce i místní podnikatelé – se vraceli k tiskárně, kterou znali a jejíž práci měli vyzkoušenou. V době, kdy značnou část obchodních vztahů stále určovala osobní pověst majitele, bylo rodinné jméno samo o sobě obchodní značkou.

Konec rodinné tiskárny

Druhá světová válka a především poválečný politický vývoj přinesly soukromému podnikání úplně jiné podmínky. Tučkova tiskárna sice přežila Jana Tučka, který zemřel v roce 1946, její existence jako soukromého rodinného podniku však měla před sebou už jen několik let. V roce 1950 byla tiskárna znárodněna. Tím skončila téměř půlstoletá kapitola spojená s rodinou Tučkových a s tradicí soukromého grafického podnikání v Holešově.

Osud Tučkovy tiskárny byl v tomto směru typický pro stovky českých a moravských rodinných podniků. Firma, kterou jedna generace vybudovala a druhá převzala, během několika let přestala být rodinným majetkem. Jméno majitele postupně zmizelo z tiráží a obchodních tiskovin a zůstalo především na starších výrobcích rozptýlených v knihovnách, archivech a soukromých sbírkách.

Jméno, které přežilo na papíře

Právě staré tisky jsou dnes nejtrvalejší pamětí firmy. Kniha může přežít svého vydavatele i tiskaře o celé století, reklamní plakát se může po desetiletích objevit na půdě a drobná firemní tiskovina, kterou měl původní majitel dávno zahodit, se může stát sběratelským dokumentem. A někde dole zůstane několik nenápadných slov: Tiskárna Tuček – Holešov.

Za nimi se skrývá příběh mnohem větší, než by taková drobná značka napovídala. Od staršího závodu Zaorálek a Tuček, přes samostatnou tiskárnu Jana Tučka s přibližně čtyřiceti zaměstnanci až po druhou generaci reprezentovanou Vladimírem Tučkem a konečné znárodnění roku 1950. Je to příběh regionálního podniku, který desítky let pomáhal dávat tištěnou podobu každodennímu životu Holešova a jeho okolí.

A právě proto dnes není značka Tučkovy tiskárny na starém plakátu nebo reklamním předmětu pouhou technickou poznámkou o místě výroby. Je podpisem jedné z holešovských firem, jejichž práce byla kdysi všudypřítomná, ale jejichž jméno postupně zmizelo spolu se světem soukromých prvorepublikových tiskáren.

Zdroje

Městská knihovna Holešov – Jan Tuček, osobnost Holešova; životopis, tiskárna, adresa a výrobní program.
Městské muzeum a galerie Holešov / Holešovsko – materiály k Janu a Vladimíru Tučkovi a historii rodinné tiskárny.
Odborné práce k hospodářským dějinám Holešova – knihtiskařský závod Zaorálek a Tuček.
Dobové knihovní a bibliografické záznamy – Grafický ústav Zaorálka a Tučka; Tiskárna Jana Tučka; Tiskárna Vladimíra Tučka.
Dochované tisky a kalendáře Dobrý rádce – Tiskárna Tuček, Holešov, 1918 a 1922.