Třebestovická cikorka
Třebestovická cikorka – zapomenutá káva z Polabí
Káva pro dobu, kdy káva nebyla samozřejmostí
Název Třebestovická cikorka nás vrací do světa, v němž šálek ranní „kávy“ často neobsahoval kávová zrna vůbec. Cikorka, vyráběná z praženého kořene čekanky, patřila po celé 19. století a ještě hluboko ve století dvacátém k běžné součásti českých domácností. Byla levnější než pravá káva, dala se dobře skladovat a její tmavá barva, výrazná vůně a nahořklá chuť vytvořily osobitou součást každodenního jídelníčku. Zpočátku sloužila především jako náhražka nebo příměs drahé zrnkové kávy, postupně se však z cikorky stal svébytný průmyslový výrobek, kolem něhož vznikl celý svět značek, barevných obalů a reklamy.
Jednou z těch dnes téměř zapomenutých značek byla Třebestovická cikorka. Její jméno odkazuje na Třebestovice u Sadské na Nymbursku, starou polabskou obec ležící mezi Prahou a Poděbrady. Třebestovice patří k velmi starým sídlům regionu a písemně jsou připomínány už v souvislosti s rokem 993, kdy se objevují v listině vztahující se k břevnovskému klášteru.
Právě zde však začíná malé historické tajemství. Zatímco název výrobku působí naprosto jednoznačně, dosud se nepodařilo bezpečně doložit, kdo Třebestovickou cikorku vyráběl a zda samotná výroba skutečně probíhala přímo v Třebestovicích.
Třebestovice na železnici
Pro případnou výrobu nebo distribuci potravinářského zboží měly Třebestovice jednu velkou výhodu – železnici. Trať byla přes obec vedena roku 1882 a Třebestovice získaly spojení na trati mezi Poříčany a Nymburkem. To byl pro malé obce v okolí Prahy zásadní okamžik. Železnice umožňovala přivézt suroviny, uhlí i obalový materiál a hotové výrobky naopak rozvážet do mnohem větší oblasti, než jakou mohl obsloužit tradiční místní obchod.
Právě Polabí bylo navíc zemědělskou krajinou, v níž mělo zpracování zemědělských plodin přirozené podmínky. Cikorkové náhražky kávy se vyráběly z kořenů čekanky, které se po sklizni čistily, krájely, sušily, pražily a mlely. Výsledná hmota se prodávala jako samostatná cikorka nebo se používala jako základ nejrůznějších kávových směsí. V českých zemích se kolem tohoto jednoduchého výrobku postupně vytvořilo překvapivě velké odvětví a vedle velkých továren existovala řada menších regionálních značek.
Třebestovická cikorka mohla patřit právě do tohoto druhého světa – mezi výrobky, které byly ve své době známé především v určité oblasti, ale po zániku výrobce téměř zmizely z historické paměti.
Záhada výrobce
Při pátrání po Třebestovické cikorce však přichází překvapení. Dochované přehledy historie obce připomínají někdejší místní živnosti poměrně podrobně. V Třebestovicích bývala tři pekařství, čtyři obchody, dva obuvníci, kovář, výrobce studní, krejčí, tři hostince, trafika, tři řezníci a dvě truhlářství. Cikorkárna nebo továrna na kávové náhražky mezi nimi uvedena není.
To je důležitý detail. Samotné označení Třebestovická cikorka proto zatím nelze vykládat jako důkaz existence velké „Třebestovické továrny na cikorku“. Mohlo jít o menší provoz, který v pozdějších přehledech zanikl, o výrobek místního obchodníka či pražírny, nebo o značku, jejíž geografický název měl především obchodní význam. Nelze vyloučit ani možnost, že byla cikorka pro třebestovického obchodníka vyráběna jinde a pod místním názvem pouze balena nebo prodávána.
Dokud se nepodaří nalézt dobovou fakturu, adresář, ochrannou známku, novinovou reklamu nebo jiný pramen se jménem majitele, bylo by připsání Třebestovické cikorky konkrétnímu výrobci pouze domněnkou.
Cikorka jako součást české domácnosti
Samotný výrobek však patří do velmi dobře známého příběhu. Cikorka se stala populární především proto, že pravá káva byla pro velkou část obyvatelstva dlouho drahým zbožím. Pražená čekanka dokázala nápoj ztmavit, dodat mu výraznější chuť a zároveň výrazně snížit jeho cenu. V domácnostech se používala samostatně i ve směsích s obilnými kávovinami a pravou kávou.
Výrobci rychle pochopili, že u produktu, který byl technologicky poměrně jednoduchý a který nabízelo mnoho konkurentů, rozhoduje také značka a obal. Cikorka se proto stala jedním z typických produktů rané masové reklamy. Na krabičkách a plechových cedulích se objevovaly hospodyňky, děti, šálky kouřícího nápoje, exotické motivy, erby, medaile i nejrůznější symboly domácí pohody. Vedle velkých jmen vznikaly desítky menších značek, jejichž původ dnes často dokážeme rekonstruovat právě jen díky dochovaným reklamním předmětům.
V tomto smyslu je Třebestovická cikorka krásným příkladem toho, jak může jediný starý obal či reklamní předmět uchovat jméno výrobku, který z písemných dějin téměř zmizel.
Malá značka, která zatím nechce prozradit své tajemství
Na Třebestovické cikorce je dnes možná nejzajímavější právě její neúplný příběh. Máme její jméno a geografickou stopu vedoucí do Třebestovic u Sadské, ale zatím neznáme člověka nebo firmu stojící za výrobkem. A dostupná historie obce nám situaci ještě komplikuje tím, že žádnou významnější cikorkárnu mezi místními starými podniky nezaznamenává.
Proto je vhodné chápat název Třebestovická cikorka především jako doloženou historickou značku výrobku, nikoli zatím jako doložený název továrny. Je možné, že další odpověď jednou přinese starý obchodní adresář, zapomenutý inzerát v regionálních novinách nebo registr ochranných známek. Teprve takový dokument by mohl spojit název na obalu s konkrétním podnikatelem a určit, kde se cikorka skutečně pražila a balila.
Do té doby zůstává Třebestovická cikorka jedním z těch krásných drobných tajemství české reklamní historie. Z výrobce nezůstalo v běžně dostupných pramenech téměř nic, ale jeho výrobek přežil. A právě starý reklamní předmět tak po mnoha desetiletích připomíná značku, kterou by jinak čas nejspíš vymazal úplně.
Zdroje
Obec Třebestovice – Strategický plán rozvoje obce Třebestovice, historická část a přehled někdejších místních živností.
Historické údaje obce Třebestovice – dějiny obce, řemesla, obchody a zavedení železnice roku 1882.
České dráhy – železniční stanice Třebestovice, trať Poříčany–Nymburk.
Dochovaný reklamní/sběratelský předmět – Třebestovická cikorka; výrobce zatím neurčen.
