U Města Paříže

U Města Paříže – pražský obchodní palác v Celetné ulici

Kousek Paříže uprostřed staré Prahy

V Celetné ulici, jedné z nejstarších a nejrušnějších pražských cest, býval obchod, který svým názvem sliboval zákazníkům něco zcela jiného než obyčejné nakupování. Jmenoval se U Města Paříže a po několik desetiletí představoval svět luxusu, novinek, hraček, šperků, voňavek a nejrůznějších předmětů, které se do Prahy sjížděly z celé Evropy. Sídlil v Celetné ulici č. 15, v domě čp. 596/I, a ve své nejslavnější době patřil k nejvýznamnějším obchodním domům monarchie. Muzeum Prahy jej popisuje jako skutečný obchodní dům v historickém smyslu slova, rozprostřený v mnoha místnostech několika podlaží, kde pracovalo kolem padesáti mužů a deseti žen.

Reklama dochovaná na starém předmětu zní skoro jako inventář světa, který tehdy mohl dobře situovaný Pražan toužit vlastnit: „U Města Paříže v Praze, Celetná ulice. Zvláštní oddělení. Předměty pohledové. Ozdobné zboží. Hračky. Skleněné, porcelánové, kožené zboží. Cestovní potřeby. Šperky. Voňavky. Papírové zboží. Sportovní a rybářské potřeby. Největší odborný závod v Praze.“ Nebyla to pouhá reklamní nadsázka. Dochované katalogy a předměty skutečně ukazují neobyčejnou šíři sortimentu – od drobných hraček přes hudební nástroje a luxusní domácí předměty až po zboží, které dnes působí téměř kuriózně. Muzeum Prahy dodnes uchovává katalog U Města Paříže z poslední třetiny 19. století i výrobky, které se zde prodávaly.

August Goldschmid a rok 1852

Za tímto obchodním světem stál August Sigmund Goldschmid, narozený 20. listopadu 1824 v Praze. Obchod měl doslova v krvi. Jeho otec Siegmund George Goldschmidt (1792–1855) byl pražským obchodníkem s galanterním zbožím a August v jeho podniku pracoval až do svých sedmadvaceti let. Dne 19. února 1852 požádal c. k. krajský soud v Praze o povolení vlastní živnosti pro prodej galanterního zboží, komisionářský obchod a dopravu zboží. Žádosti bylo 6. dubna 1852 vyhověno. Po zavedení obchodního rejstříku patřila jeho firma mezi časně zapsané podniky – zápis následoval 4. listopadu 1863.

Rok 1852 byl pro Augusta zásadní i osobně. Oženil se s Franziskou, neboli Františkou Neumannovou, dcerou pražského měšťana Karla Neumanna. Rodinné zázemí mu pomohlo k vlastnímu podnikání a otec mu předal svůj obchod. Z malého galanterního závodu pak Goldschmid během následujících desetiletí vytvořil podnik, který začal v mnohém předjímat moderní obchodní dům.

Jak obchod prosperoval, přestávaly mu původní prostory stačit. V letech 1867–1869 proto Goldschmid nechal dům rozsáhle přestavět v novorenesančním slohu a zvýšit o další patro. Starý pražský dům se postupně měnil v obchodní palác, jehož interiér měl zákazníka nejen zásobit zbožím, ale také ohromit.

Nakupování jako zážitek

Právě v tom byl Goldschmidův podnik moderní. Zákazník nepřišel pouze pro konkrétní věc. Mohl procházet jednotlivými odděleními, objevovat nové výrobky a nechat se svést k nákupu něčeho, o čem ještě před vstupem do obchodu vůbec nevěděl, že to potřebuje. To, co dnes považujeme za samozřejmou logiku obchodního domu, bylo ve druhé polovině 19. století stále poměrně novým způsobem prodeje.

V přízemí, prvním a části druhého patra se prodávalo zboží, další místnosti sloužily jako provozní zázemí a v horních částech domu bydlela Goldschmidova rodina. Sortiment byl rozdělen do specializovaných oddělení a jeho rozsah postupně přerostl původní galanterii. Přibyly vějíře, divadelní kukátka, bižuterie, šperky, porcelán, sklo, hračky, kožené výrobky, cestovní potřeby, papírnické zboží, voňavky, sportovní potřeby a stovky dalších předmětů.

Dochované výrobky krásně dokazují, že značka U Města Paříže žila i přímo na prodávaném zboží. Z konce 19. století se například dochovaly porcelánové misky se značením „U města Paříže Praha, Celetná ulice 15“. Muzeum Prahy zase vlastní vyřezávaný kuřácký stolek z 90. let 19. století, který lze identifikovat přímo v tehdejším nabídkovém katalogu obchodního domu.

Obchod pro císařský dvůr

Společenský vzestup firmy symbolicky završilo získání prestižního titulu c. k. dvorního dodavatele v roce 1879. Pro obchodníka to nebyla jen ozdoba na hlavičkovém papíře. Právo spojovat podnik s císařským dvorem představovalo v habsburské monarchii mimořádnou obchodní referenci a Goldschmid jej mohl využít při budování pověsti svého závodu.

U Města Paříže se profilovalo především jako místo pro majetnější pražské vrstvy a návštěvníky metropole. Samotné jméno Paříž nebylo vybráno náhodou. Paříž představovala v 19. století evropskou metropoli módy, elegance a luxusního obchodu. Přenést její jméno do Celetné znamenalo zákazníkovi slíbit, že nemusí cestovat přes půl Evropy, aby se setkal s nejnovějšími módními a společenskými novinkami.

Dobové popisy hovořily o mimořádně honosném zařízení a velkém množství zaměstnanců. Na konci 19. století už nešlo o rodinný krámek, ale o rozsáhlý obchodní organismus, který svou strukturou připomínal pozdější obchodní domy.

Otec předává Paříž synovi

Koncem roku 1883 přijal August Goldschmid do firmy svého syna Karla Goldschmida. Tím se rodinný podnik změnil ve veřejnou obchodní společnost a 21. ledna 1884 byl do rejstříku zapsán nový, mimořádně dlouhý název podniku, který v sobě obsahoval označení císařského a královského dvorního obchodního domu, ozdobného zboží a hraček a jméno U Města Paříže – August Goldschmid a syn. Adresa samozřejmě zůstávala Celetná 15.

August se postupně stahoval z každodenního řízení a na konci roku 1886 se vzdal svých živnostenských oprávnění. Karel tak převzal prosperující podnik v okamžiku, kdy byl na vrcholu své slávy.

Reklama firmy v této době už sebevědomě pracovala s představou mimořádného postavení závodu. U Města Paříže nebylo prezentováno jen jako nejlepší obchod v Celetné nebo v Praze, ale jako podnik evropského formátu. A zákazník tomu měl uvěřit hned po vstupu – množstvím zboží, interiérem, obsluhou i neustálým přísunem novinek.

Od hraček po hudební nástroje

Jedním z kouzel U Města Paříže byla neuvěřitelná pestrost nabídky. Člověk mohl koupit hračku pro dítě, dárek pro manželku, cestovní potřeby, šperk, porcelánovou drobnost, voňavku, rybářské vybavení nebo hudební nástroj. Dochovaný katalog Muzea Prahy má dokonce samostatnou část věnovanou hudebním nástrojům.

Takový sortiment vysvětluje i text dochované reklamy s jeho dlouhým výčtem specializovaných oddělení. U Města Paříže se snažilo vytvořit místo, kam mohl zákazník přijít prakticky pro jakýkoli luxusní nebo módní předmět. Byla to obchodní filozofie založená na výběru a překvapení: nabídnout nejen to, co zákazník hledá, ale také to, co ještě nikdy neviděl.

Díky tomu jsou dnes předměty s označením U Města Paříže mimořádně zajímavými svědky své doby. Firma nebyla výrobcem všeho, co prodávala. Zboží nakupovala od domácích i zahraničních výrobců a část nechávala označovat vlastním obchodním jménem. Značka U Města Paříže tak fungovala podobně jako značka moderního obchodního domu – zákazník důvěřoval především prodejci, který výrobek vybral a zařadil do své nabídky.

Konec jednoho obchodního světa

První světová válka změnila prostředí, ve kterém U Města Paříže vyrostlo. Mezinárodní obchod se zkomplikoval, Rakousko-Uhersko zaniklo a po roce 1918 se změnily zákaznické návyky i samotná struktura maloobchodu. Přesto firma nezmizela okamžitě. Muzeum Prahy uvádí, že obchodní dům fungoval až do konce dvacátých let 20. století.

Ještě z roku 1923 se například dochoval tištěný ceník U Města Paříže s adresou Celetná 15, což potvrzuje pokračující činnost podniku v prvorepublikové Praze.

Pak do příběhu vstoupil Tomáš Baťa a s ním úplně jiná představa moderního obchodu. Přesný okamžik majetkového přechodu je v dostupných pramenech uváděn různě, a proto je vhodné být v dataci opatrný. Odborná studie věnovaná pražským obchodním domům Baťa uvádí, že firma Baťa získala dům čp. 596 pravděpodobně již v roce 1929 a následně zde provozovala svoji prodejnu.

Bylo to téměř symbolické střídání epoch. Goldschmidův obchodní svět vyrostl z tradice 19. století – z luxusu, množství exotického zboží, bohatě zařízených místností a osobní obsluhy. Baťa představoval nový svět standardizace, velkosériové výroby, racionálního řízení, moderní reklamy a funkcionalistické architektury.

Když Paříž ustoupila Baťovi

Starý dům nakonec neměl přežít ani jako architektonická památka. V roce 1933 začal architekt Josef Gočár ve spolupráci s baťovskou projekční kanceláří připravovat návrhy nového obchodního domu. Roku 1934 byla starší zástavba U Města Paříže zbořena. Demolice zasáhla dokonce část historických sklepních prostor. Na místě někdejšího Goldschmidova obchodního paláce vyrostla nová funkcionalistická budova se železobetonovou konstrukcí, navržená pro firmu Baťa.

Byl to konec stavby, nikoli však úplný konec jejího příběhu. V muzejních sbírkách zůstaly katalogy, reklamní tisky a výrobky, ve starých fotografiích průčelí domu a mezi sběrateli předměty opatřené jménem U Města Paříže. Každý z nich je malým fragmentem doby, kdy se do Celetné nechodilo pouze nakupovat, ale také dívat se na svět.

Praha měla svoji Paříž

Příběh U Města Paříže je vlastně příběhem proměny samotného nakupování. Na začátku stojí mladý August Sigmund Goldschmid, který roku 1852 navazuje na obchodní zkušenost svého otce. O několik desetiletí později už na stejném místě funguje mnohapatrový obchodní dům s desítkami zaměstnanců, specializovanými odděleními, luxusním zbožím z různých částí Evropy a prestižním titulem c. k. dvorního dodavatele. Potom přichází syn Karel, první světová válka, Československá republika a nakonec Baťa.

Dochovaná reklama se slovy „Předměty pohledové. Ozdobné zboží. Hračky. Skleněné, porcelánové, kožené zboží. Cestovní potřeby. Šperky. Voňavky. Papírové zboží, sportovní a rybářské potřeby“ je proto mnohem víc než jen výčet sortimentu. Je to malý katalog světa, který Goldschmidové vybudovali uprostřed staré Prahy.

Dnes bychom řekli, že vytvořili obchodní dům. Pro Pražany druhé poloviny 19. století to však muselo být něco mnohem působivějšího: místo, kde bylo možné během jediné návštěvy spatřit zboží z různých koutů Evropy, koupit nejnovější hračku, parfém, šperk, cestovní kufr nebo hudební nástroj a alespoň na chvíli vstoupit do světa velkoměstského luxusu.

A právě proto dostal obchod jméno, které nepotřebovalo další vysvětlení.

U Města Paříže.

Zdroje

Muzeum Prahy – U Města Paříže, výstava a sbírkové katalogy obchodního domu, Celetná 15.
Muzeum Prahy – Objects of Praguers, kuřácký stolek a katalog obchodního domu U Města Paříže.
Muzeum cenných papírů – Rudolf Píša, historie Augusta Goldschmida a obchodního domu U Města Paříže.
Klub Za starou Prahu – odborné materiály k domu čp. 596/I a jeho nahrazení obchodním domem Baťa.
Adéla Dorňáková – Obchodní domy Baťa v Praze, studie k historii domu čp. 596 a Gočárově novostavbě.
Dobové katalogy a reklamní materiály firmy August Goldschmid & Sohn – U Města Paříže, Praha, Celetná 15.