Albrecht
Vladimír Albrecht – čtyřicet let ve službách československé fotografie
Foto ve velkém na pražských Vinohradech
Na první pohled je to nenápadná reklamní dopisnice. Hnědý karton, jednoduchá kresba fotoaparátu a několik řádků sazby: „Vladimír Albrecht – foto ve velkém – Praha XII., Jugoslavská 16.“ Právě ono dnes poněkud nezvyklé spojení „foto ve velkém“ ale přesně vystihovalo podstatu Albrechtova podniku. Nešlo o běžný fotografický ateliér, kde se lidé nechávali portrétovat. Vladimír Albrecht vybudoval na pražských Vinohradech velkoobchod s fotografickými přístroji, optikou a potřebami, který patřil k výrazným podnikům svého oboru v meziválečném Československu.
Počátky firmy sahaly do roku 1905. Víme to přímo z její pozdější jubilejní publikace, která roku 1930 připomínala pětadvacet let existence podniku. Albrecht tedy vstoupil do fotografického obchodu ještě v době Rakouska-Uherska, kdy byla fotografie technicky náročným oborem založeným na skleněných deskách, chemii a rozměrných přístrojích. Během dalších desetiletí zažil příchod svitkového filmu, rozvoj amatérské fotografie, malé kinofilmové aparáty i prudký nástup domácího filmu. Jeho podnik se těmto změnám dokázal přizpůsobovat – a právě v tom patrně spočívala značná část jeho dlouhověkosti.
Jeden dům a tři názvy stejné ulice
Albrechtův podnik byl po dlouhá léta spojen s domem číslo 16 na dnešní Jugoslávské ulici na Vinohradech. Dějiny adresy přitom téměř symbolicky kopírují dějiny Československa první poloviny 20. století.
Ulice se původně jmenovala Karlova. Roku 1926 dostala název Jugoslávská a za německé okupace byla přejmenována na Priennovu. Po osvobození se jí vrátil název Jugoslávská. Albrecht přitom zůstával stále na čísle 16. Proto můžeme v dobových pramenech narazit na firmu Vladimíra Albrechta postupně na Karlově 16, Jugoslávské 16 i Priennově 16, aniž by se podnik stěhoval.
Je to jeden z nejhezčích detailů celé historie. Jedna firma, jeden dům – ale na obchodních tiskovinách se podle politických poměrů měnil název ulice.
Firma, která nevydávala jen ceníky
Albrecht pochopil poměrně brzy, že obchod s fotografickou technikou nelze stavět pouze na prodeji aparátů. Zákazník potřeboval vědět, jak fotografovat, jaký materiál použít, jak snímek vyvolat, jak pracovat s optikou a co nového se ve fotografii objevuje.
Proto začala firma od roku 1920 vydávat odborné Foto-Noviny. Nešlo o krátkodobou reklamní přílohu, ale o skutečný fotografický časopis, který vycházel po dlouhá léta. Ještě za protektorátu je doložen jako měsíčník vydávaný Vladimírem Albrechtem.
Albrecht tak kolem svého velkoobchodu vytvořil něco mnohem širšího než prodejnu. Zákazník mohl koupit aparát a fotografický materiál, současně dostával odborné informace a prostřednictvím firemních publikací byl průběžně seznamován s vývojem oboru. Na svou dobu šlo o mimořádně promyšlené propojení obchodu, odborné osvěty a propagace.
Pětadvacet let ve službách „černého umění“
K pětadvacátému výročí firmy vydal Vladimír Albrecht roku 1930 mimořádnou publikaci nazvanou 25 roků ve službách černého umění. Označovat ji pouze jako jubilejní ceník je poněkud zavádějící. Rozsahem přes čtyři sta stran se blížila spíše fotografické příručce či encyklopedii.
Albrecht v ní neprezentoval jen zboží. Popsal také dějiny fotografických procesů, vznik daguerrotypie, mokrý kolodiový proces, vývoj suchých fotografických desek a další mezníky fotografické techniky. Jeho texty jsou dodnes využívány při studiu dějin české fotografie a jubilejní publikace se sama stala historickým pramenem.
To dobře ukazuje Albrechtovo postavení. Nebyl pouze obchodníkem, který objednal bednu fotoaparátů, přidal marži a prodal je dál. Fotografickému oboru rozuměl, sledoval jeho historii i technický vývoj a snažil se své znalosti předávat zákazníkům.
Od fotoaparátu až ke kinu
Ve třicátých letech se nabídka firmy rozšiřovala společně s celým oborem. Už nešlo pouze o klasickou fotografii. Albrecht začal používat označení „foto-kino ve velkém“, protože do domácností i profesionální praxe stále výrazněji pronikala úzkofilmová technika a projekce.
Dochované katalogy ukazují nabídku fotoaparátů, objektivů, filmů, fotografických materiálů, zvětšovacích a laboratorních zařízení, projekční techniky a dalšího příslušenství. Albrechtův podnik tak musel obsluhovat široké spektrum zákazníků – od amatérů přes profesionální fotografy až po obchodníky, kteří jeho prostřednictvím získávali zboží pro vlastní prodej.
O skutečně velkoobchodním charakteru podniku svědčí také dobové zahraniční prameny, které jej přímo označují jako fotografický velkoobchod.
Leica na reklamní dopisnici
Dochovaná reklamní dopisnice pochází z období, kdy už měla Albrechtova firma za sebou více než třicet let existence. Poštovní razítko z Moravské Ostravy nese datum 20. května 1936.
Nejvýraznější částí tiskoviny je kresba moderního maloformátového fotoaparátu. Nejde přitom o neurčitý symbol fotografie. Aparát je ztvárněn jako Leica s výsuvným objektivem Elmar, tedy jako jeden z nejprestižnějších fotografických přístrojů své doby. Přesný model těla není kvůli stylizaci kresby rozumné určovat s absolutní jistotou, ale konstrukce jednoznačně odkazuje na tehdejší řadu maloformátových přístrojů Leica.
Pro reklamu velkoobchodu to byla logická volba. Leica zosobňovala moderní fotografii třicátých let: malý přístroj, kinofilm, kvalitní optiku a možnost fotografovat rychle a nenápadně mimo tradiční ateliér. Albrecht tím na jednoduché korespondenční kartě sděloval zákazníkovi velmi mnoho – prodáváme moderní fotografickou techniku a víme, co právě určuje směr oboru.
Firma fungovala ještě za války
Albrechtův podnik nezmizel ani po vzniku Protektorátu Čechy a Morava. V roce 1941 jsou doloženy jak Foto-Noviny, tak obchodní tiskoviny firmy. V dalších válečných letech firma nadále působila na stejné vinohradské adrese, pouze Jugoslávská ulice mezitím nesla jméno Priennova.
Zvlášť pozoruhodný je dochovaný firemní lístek z března 1945, který stále nese jméno Vladimír Albrecht – foto-kino ve velkém – Praha XII., Priennova 16. Firma v té době ještě odpovídala zákazníkům na poptávky po fotografické technice.
To znamená, že obchodní značka, jejíž počátek Albrecht kladl do roku 1905, existovala ještě čtyřicet let poté. Na specializovaný fotografický podnik šlo o mimořádně dlouhou kontinuitu, která zahrnula Rakousko-Uhersko, první republiku, hospodářskou krizi i německou okupaci.
Muž, kterého dnes známe především prostřednictvím jeho firmy
Paradoxem zůstává, že o podnikateli samotném zatím víme podstatně méně než o jeho obchodě. Nepodařilo se bezpečně doložit datum jeho narození ani úmrtí a různé osoby jménem Vladimír Albrecht, které se objevují v genealogických a biografických pramenech, nelze bez dalšího archivního dokladu s pražským fotografickým obchodníkem spojovat.
Stejně nejasný zatím zůstává konečný osud firmy po druhé světové válce. Poslední bezpečné stopy vedou do roku 1945. Není proto poctivé automaticky tvrdit, že podnik skončil znárodněním po únoru 1948, přestože by takový osud u soukromé obchodní firmy nebyl překvapivý. Dokud se neobjeví obchodní rejstřík, živnostenský spis nebo jiný poválečný dokument, musí tato část příběhu zůstat otevřená.
Čtyřicet let české fotografie v jediné reklamě
Albrechtova dopisnice z roku 1936 je zajímavá právě tím, co všechno se skrývá za několika řádky textu a jedinou kresbou fotoaparátu. Firma založená roku 1905 prošla obdobím fotografických desek i nástupem kinofilmu, vybudovala významný pražský velkoobchod, vydávala vlastní odborný časopis, rozsáhlé katalogy a příručky a její majitel se sám zabýval historií a technikou fotografie.
Když tedy na kartě čteme „Vladimír Albrecht – foto ve velkém“, není to jen dobová reklamní formulka. Je to velmi přesný popis podniku, který po desítky let stál mezi výrobci fotografické techniky a československými profesionály, obchodníky i fotoamatéry.
A kresba Leicy s Elmarem z roku 1936 tomu dává krásnou tečku. Albrechtův podnik začínal v době těžkých deskových kamer a o třicet let později už propagoval kompaktní aparát, který změnil způsob fotografování. Na jediné malé reklamní dopisnici je tak vlastně zachycena proměna celého fotografického světa.
Zdroje
Vladimír Albrecht: 25 roků ve službách černého umění. Jubilejní ceník firmy Vladimír Albrecht, Praha 1930.
Foto-Noviny, odborný fotografický časopis vydávaný firmou Vladimíra Albrechta, ročníky od roku 1920 do počátku čtyřicátých let.
Dobové katalogy firmy Vladimíra Albrechta z dvacátých a třicátých let.
Firemní korespondence a reklamní tiskoviny Vladimíra Albrechta z let 1920–1945.
Dobové pražské adresáře a prameny k historii Karlovy, Jugoslávské a Priennovy ulice.
Odborné studie věnované dějinám české fotografie a fotografických ateliérů.
