Wolf a Franže
Wolf & Franže – od houněné obuvi k vlastní přádelně
Když byl Prostějov městem továren
Na přelomu 19. a 20. století patřil Prostějov k nejdynamičtějším průmyslovým městům Moravy. Vedle oděvnictví, které město později proslavilo nejvíce, zde vyrůstaly podniky zpracovávající kůži, textil, vlnu a další materiály potřebné pro výrobu každodenního spotřebního zboží. Právě v tomto prostředí vznikla v polovině devadesátých let 19. století firma Wolf & Franže, podnik specializovaný především na výrobu domácí a houněné obuvi.
Houněná obuv dnes zní téměř archaicky, ale na přelomu století představovala důležitou část obuvnického trhu. Vyráběla se z pevné vlněné tkaniny či plsti a byla teplá, relativně levná a vhodná především pro domácí nošení a chladnější období. Právě spojení obuvnictví s textilem se později stalo jednou z největších předností firmy Wolf & Franže. Podnik totiž postupně přestal být závislý pouze na dodavatelích materiálu a vybudoval si vlastní výrobní řetězec od zpracování vlny až po hotovou obuv.
Továrna ve Svatoplukově ulici
Hlavní závod firmy stál v Prostějově ve Svatoplukově ulici. O jeho existenci máme mimořádně pevný doklad přímo v dokumentaci dnešního Památkového katalogu. Už v září 1909 byl vypracován projekt nástavby druhého patra staré továrny Wolf & Franže a roku 1910 byla stavba realizována. Další stavební zásahy následovaly později. Z malé či středně velké výroby se tak postupně stával skutečný průmyslový podnik.
Historické fotografie Prostějova zachycují vysokou tovární budovu Wolf & Franže ještě kolem roku 1930. Její místo je pro dějiny prostějovského průmyslu mimořádně zajímavé: právě zde později vyrostl jeden z nejslavnějších podniků města – oděvní továrna Jana Nehery. Dnešní komplex na adresách kolem Svatoplukovy 2455/26 a Jihoslovanské 2455/1 v sobě dodnes obsahuje stavební vrstvy původního závodu Wolf & Franže. Památková dokumentace dokonce označuje jednu z dochovaných částí přímo jako „starou továrnu Wolf & Franže“.
Adolf Wolf a cesta k vlastní vlně
S firmou je bezpečně spojeno jméno Adolfa Wolfa. Právě za jeho éry podnik udělal krok, který jej odlišil od obyčejné obuvnické továrny. Wolf pochopil, že pro výrobce houněné a plstěné obuvi je klíčovou surovinou kvalitně zpracovaná vlna. Místo toho, aby byl odkázán výhradně na externí dodavatele, rozhodl se získat vlastní textilní výrobní základnu.
Příležitost našel nedaleko Prostějova v Krasicích. Zde stával starý mlýnský areál s velmi dlouhou historií. Koncem 19. století byl průmyslově přestavován a roku 1896 zde vznikla tkalcovna. V letech 1914–1915 přešel areál do rukou Adolfa Wolfa, respektive firmy Wolf & Franže. Rozdíl jednoho roku v dochovaných pramenech je vhodné ponechat otevřený: odborná práce uvádí rok 1914, podrobná stavebně-historická dokumentace rok 1915. Jisté je, že během první světové války už Krasice patřily do výrobního systému firmy.
A Wolf & Franže zde nezůstali pouze u staré tkalcovny. Během přibližně dvou let vybudovali přádelnu, mykárnu a barevnu. Firma tak získala možnost zpracovávat surovinu, připravovat vlákno, barvit je a vyrábět vlastní materiál pro obuvnickou produkci. Z Krasic potom putoval materiál do hlavní továrny ve Svatoplukově ulici, kde vznikala hotová obuv.
Továrna s přádelnou a tkalcovnou
Nejkrásnějším svědectvím tohoto období je reklamní litografická pohlednice z roku 1922. Nezobrazuje jen jeden tovární objekt, ale celý svět firmy Wolf & Franže – průmyslové budovy, komíny a výrobní areál. Hlavní reklamní sdělení zdůrazňuje právě skutečnost, na kterou byl podnik zjevně hrdý: šlo o továrnu na obuv s vlastní přádelnou a tkalcovnou Wolf & Franže, Prostějov–Krasice.
Byla to chytrá reklama. Firma zákazníkovi neříkala pouze „vyrábíme boty“, ale prezentovala se jako soběstačný průmyslový podnik schopný kontrolovat podstatnou část výroby od textilního materiálu až po finální výrobek. V době, kdy tovární komín, velká výrobní budova a vlastní strojní zařízení představovaly symbol modernosti a důvěryhodnosti, bylo vyobrazení závodu samo o sobě reklamním argumentem.
Na přestavbě krasického areálu se navíc podílely významné regionální firmy. Budovy projektovala prostějovská kancelář Konečný & Nedělník, kotel dodala strojírna Wichterle a Kovářík a přibližně 32 metrů vysoký tovární komín vybudovala specializovaná firma Anton Dvořák & K. Fischer. Z někdejšího mlýnského areálu tak vznikl moderní průmyslový provoz.
Vlna jako základ značky
Právě vlastní přádelna je důležitá i pro pochopení reklamních předmětů firmy. Wolf & Franže nebyli pouze výrobci bot, kteří náhodou nakupovali textil. Vlna byla součástí jejich výrobního příběhu. V Krasicích měli technologie pro její přípravu a zpracování a právě z tohoto materiálu vznikala charakteristická houněná a plstěná obuv.
Pokud se proto na dobové reklamě Wolf & Franže objevují motivy vlny, příze, předení nebo ženy pracující s textilním materiálem, nejde o náhodnou dekoraci. Takový obraz odkazoval přímo k technologickému zázemí podniku. Firma zákazníkovi prostřednictvím reklamy ukazovala nejen hotovou botu, ale také materiál, z něhož vznikala.
Z tohoto důvodu jsou reklamní grafiky Wolf & Franže zajímavé i výtvarně. Spojují dva světy – tradiční představu vlny, předení a textilního řemesla s moderním obrazem průmyslové továrny. Na jedné straně měkký, teplý materiál, na druhé straně komíny, stroje a sériová výroba.
Krasice – továrna postavená na místě starého mlýna
Samotné místo krasického závodu má ještě hlubší historii. Průmyslový komplex vznikl na místě někdejšího Krasického mlýna, jehož historie sahá několik staletí do minulosti. Právě využití starých mlýnských lokalit pro průmyslovou výrobu nebylo náhodné. Taková místa nabízela vodní zdroj, náhony a později možnost výroby elektrické energie.
Ještě roku 1930 zde pracovala vodní elektrárna poháněná Francisovou turbínou. Vedle moderní parní a elektrické továrny tak v areálu přežíval technologický odkaz někdejšího mlýna. Wolf & Franže spojili na jednom místě starý vodní průmyslový prostor s moderní textilní výrobou.
Krasický areál lze přitom lokalizovat i dnes. Historický mlýn a pozdější závod Wolf & Franže odpovídají prostoru dnešní Západní ulice v Prostějově-Krasicích, přibližně v místě pozdějšího areálu Gala. Dochovaná lokalizace uvádí souřadnice přibližně 49°28′5,4″ N, 17°5′2,9″ E.
Velká hospodářská krize
Dvacátá léta představovala pro firmu období, kdy se mohla prezentovat jako zavedený výrobce s vlastními závody. Potom však přišla hospodářská krize. Československý obuvnický průmysl navíc čelil mimořádně silné konkurenci moderní masové výroby, jejímž symbolem se stal Baťa.
Právě Baťův koncern se nakonec objevil také v příběhu Wolf & Franže. Historické prameny spojují Baťu s kapitálovou účastí ve firmě vyrábějící houněnou a plstěnou obuv v Krasicích. Podnik však hospodářskou krizi nepřežil. Roku 1933 Wolf & Franže zkrachovali a výroba byla převedena do Baťových závodů ve Zlíně. Existoval dokonce plán vybudovat v Krasicích velkou Baťovu pobočku, ten však nakonec nebyl uskutečněn.
Tím skončila jedna etapa prostějovského průmyslu, ale nikoli život obou továren.
Po Wolfovi přišel Nehera
Hlavní závod ve Svatoplukově ulici dostal krátce poté novou a velmi slavnou kapitolu. Na místě někdejší obuvnické továrny Wolf & Franže začal ve třicátých letech budovat svůj moderní oděvní podnik Jan Nehera. V letech 1934–1939 zde postupně vznikl rozsáhlý funkcionalistický komplex, který se stal jedním ze symbolů prostějovské konfekční výroby. Některé starší objekty Wolf & Franže však byly do nového areálu začleněny, takže část stavebního příběhu původní továrny přežila uvnitř pozdější Neherovy továrny.
Také Krasice pokračovaly v průmyslovém životě. Areál spojený s Adolfem Wolfem přešel roku 1933 k firmě Kotva a spol.; po druhé světové válce se zdejší výroba stala součástí národního podniku Kotva a od roku 1951 podniku Gala. Místo, kde Wolf & Franže kdysi česali, předli a barvili vlnu pro svou obuv, tak zůstalo průmyslovým areálem ještě mnoho desetiletí.
Zůstala po nich vlna, továrny a reklama
Firma Wolf & Franže dnes nepatří mezi všeobecně známá jména českého průmyslu. Překryly ji dvě mnohem slavnější značky. Její prostějovský závod pohltila historie Jana Nehery a její krasický areál pokračoval pod jménem Gala. Mezi nimi se navíc do příběhu vložil průmyslový gigant Baťa. Přesto právě Wolf & Franže představují důležitou kapitolu doby, kdy se Prostějov měnil z tradičního řemeslnického města v jedno z průmyslových center Moravy.
Jejich příběh začal obyčejnou potřebou vyrábět teplou domácí obuv. Postupně však vyrostl podnik, který měl vlastní továrnu, přádelnu, mykárnu, barevnu a tkalcovnu. Adolf Wolf se snažil dostat pod kontrolu samotný základ svého výrobku – vlnu. A právě proto má dnes stará reklama této firmy mnohem větší význam, než se na první pohled zdá.
Není to pouze reklama na boty nebo vlnu. Je to připomínka okamžiku, kdy se tradiční materiál zpracovávaný po staletí ručně dostal mezi tovární komíny, transmisní hřídele, přádelní stroje a moderní reklamu. Wolf & Franže spojili svět přadleny se světem průmyslové továrny.
A právě v tom je jejich zapomenutý příběh nejzajímavější.
ZDROJE:
Památkový katalog NPÚ – Oděvní továrna Jana Nehery, historie původní továrny Wolf & Franže.
Jihočeská univerzita – odborná práce, propagační litografie Wolf & Franže, Prostějov–Krasice, 1922; vznik firmy a výrobní zaměření.
Univerzita Palackého v Olomouci – studie průmyslového areálu Krasice; Adolf Wolf, Wolf & Franže a další vývoj závodu.
Vodní mlýny – Krasický mlýn; přestavba na závod Wolf & Franže, přádelna, mykárna, barevna, stavební firmy a GPS lokality.
Státní okresní archiv Prostějov / historické fotografie publikované v Prostějovském deníku – továrna Wolf & Franže ve Svatoplukově ulici kolem roku 1930.
Historické práce k dějinám Baťova koncernu – kapitálové propojení a převzetí výroby Wolf & Franže.
