Amarol II.

SOUČKOVO ZDRAVOTNÍ VÍNO AMAROL

Hořký nápoj z Mochova, který reklama proměnila téměř v lék

Od malé likérky k jednomu z nejzajímavějších podniků v Mochově

Na starých reklamních cedulích působí jméno AMAROL skoro jako název léku. A nebyla to náhoda. Součkovo hořké víno vznikalo v době, kdy byla hranice mezi potravinou, alkoholickým nápojem a přípravkem nabízeným „pro zdraví“ mnohem méně ostrá než dnes. Hořká vína, bylinné likéry, žaludeční kapky a nejrůznější tonizující nápoje se prodávaly nejen v hostincích a vinárnách, ale jejich reklama často používala jazyk blízký lékárnictví. Amarol do tohoto světa zapadal dokonale. Za jeho lahví přitom nestála žádná anonymní farmaceutická laboratoř, ale pozoruhodný český podnik V. Souček v Mochově u Prahy, jehož historie začala už roku 1873.

Zakladatelská generace vybudovala v Mochově podnik zaměřený na likéry a lihoviny, ale skutečný rozmach přišel s Václavem Součkem, který navázal na podnikání svého otce a postupně z původní výroby vytvořil neobyčejně široce zaměřený závod. Souček patřil k podnikatelům přelomu 19. a 20. století, kteří neustále hledali nové výrobky a nové trhy. Vedle jemných likérů a destilátů začala firma vyrábět ovocné šťávy, tresti a éterické oleje, zabývala se velkoobchodem s vínem a provozovala palírnu a rafinerii brandy a slivovice. Jeho podnikatelská energie byla téměř bezbřehá – postupně zkoušel i výroby, které měly s původní likérkou společného jen málo. Právě z této mimořádně činorodé etapy pocházely značky jako Hindya, Amourette, Hesperol a především Amarol. Dobová firemní hlavička z roku 1925 je ještě po desetiletích uváděla mezi hlavními specialitami podniku.

Amarol – hořké víno, které mělo prospívat tělu

Amarol byl popisován jako hořké bylinné či zdravotní víno a prodával se ve zvláštních charakteristických lahvích. Už samotný název byl zvolen velmi chytře. Připomínal latinské a románské výrazy spojené s hořkostí a zněl současně trochu exoticky, trochu lékárnicky a dostatečně mezinárodně. Zákazník neměl získat dojem obyčejného stolního vína. Amarol patřil do kategorie nápojů, jejichž hořkost byla sama o sobě součástí příběhu – právě hořká chuť naznačovala přítomnost bylin a vytvářela dojem něčeho, co se nepije jen pro potěšení, ale také „pro žaludek“ a celkovou kondici. Mochovský historický pramen jej přímo označuje jako hořké bylinné víno Amarol a řadí ho mezi Součkovy speciality.

Takové výrobky měly na přelomu století ideální podmínky k úspěchu. Lidé byli zvyklí na žaludeční likéry, bylinné extrakty, medicinální vína a další přípravky, které dnešní spotřebitel vnímá především jako alkohol, ale tehdejší reklama je představovala jako prostředky povzbuzující chuť k jídlu, trávení nebo celkovou tělesnou sílu. Víno mělo navíc samo o sobě pověst nápoje, který může při umírněném užívání prospívat organismu. Přidání hořkých bylinných složek tuto představu ještě zesilovalo. Slovo „zdravotní“ proto nebylo na reklamě Amarolu nějakým vedlejším dovětkem. Bylo jednou z hlavních částí identity výrobku.

Reklama, která z Amarolu udělala téměř zázračný prostředek

Nejkrásnější obraz toho, jak se Amarol prodával, nabízí dochovaná dobová reklama. Firma nepoužila suchý seznam vlastností, ale malý veršovaný příběh o nemocném králi. Přivolaní lékaři mu nedokážou pomoci a teprve starý muž přinese Součkovo hořké víno Amarol. Král se po něm uzdraví a nechá jeho účinek rozhlásit do světa. Reklama samozřejmě pracovala s nadsázkou, ale právě tím dokonale zachycuje způsob, jakým se podobné produkty tehdy propagovaly. Amarol nebyl v reklamním světě jen nápojem po obědě – dostával téměř kouzelnou moc. Dochovaný text dokonce tvrdil, že zázraky ve světě činí „Součkův Amarol“.

Z dnešního pohledu by podobná zdravotní tvrzení u alkoholického nápoje samozřejmě neobstála. Pro historii reklamy jsou ale nesmírně zajímavá. Ukazují dobu, kdy regulace reklamních zdravotních slibů byla podstatně volnější a výrobce mohl kolem nápoje vytvořit příběh, který se velmi blížil reklamě na patentní medicínu. Souček přitom dobře rozuměl tomu, že zapamatovatelný příběh funguje lépe než technický popis receptury. Král, lékaři, tajemný stařec a zázračné hořké víno vytvořili jednoduchou scénu, kterou si čtenář zapamatoval. Jméno AMAROL v ní vystupovalo jako pointa celého příběhu.

Součkova továrna roste

Úspěch jednotlivých specialit byl součástí rychlého růstu celého mochovského závodu. Roku 1906 nechal Václav Souček u továrního dvora postavit dům čp. 238 a vedle něj nové kanceláře, laboratoř a skladiště. Podnik měl v té době už kolem 35 zaměstnanců a pět párů koní, což dobře ukazuje jeho velikost v době, kdy byla distribuce zboží stále do značné míry závislá na koňských povozech. Souček zároveň zavedl chemické postupy a technickou kontrolu výroby pod vedením inženýra Misíka, který předtím pracoval v mochovském cukrovaru. Z malé výroby lihovin se tak stával modernější potravinářský a lihovarnický závod s vlastní laboratoří a kontrolou produkce.

Součkova podnikavost měla ovšem i druhou stránku. Neustále rozšiřoval činnost do dalších oblastí a některé pokusy byly od původního oboru velmi vzdálené. Roku 1907 například začal vyrábět dětskou moučku Tolokna, později vznikla dílna na výrobu seker a také konzervárna. To, co zpočátku vypadalo jako mimořádná podnikatelská všestrannost, se nakonec ukázalo jako příliš rozsáhlé rozkročení. Nové projekty přinesly ztráty a roku 1911 Václav Souček dobře zavedený likérnický podnik se všemi budovami a zařízením prodal.

Souček odešel, jeho jméno zůstalo

A právě tady přichází jedna z nejzajímavějších částí celého příběhu. Prodej podniku neznamenal konec značky V. Souček. Noví vlastníci pochopili, že jméno zakladatelské rodiny má samo o sobě obchodní hodnotu, a ponechali je na výrobcích i firemních dokumentech. Ve dvacátých letech už podnik patřil rodině Davidových, přesto dál vystupoval jako V. Souček, Mochov. Na faktuře z roku 1925 jsou jako majitelé uvedeni Karel David a Karel Boh. David a přímo pod názvem firmy se stále objevuje čtveřice hlavních specialit: Hindya – Amourette – Amarol – Hesperol. Hlavička zároveň připomíná „padesátileté trvání závodu“ a rok založení 1873. Roku 1932 už jsou jako vlastníci doloženi Karel Boh. David a Jiří David, ale historické jméno Václava Součka zůstává zachováno.

Podnik přežil první světovou válku, rozpad Rakouska-Uherska i vznik Československa a postupně se jeho oficiální charakteristika rozrostla do impozantní podoby. Ještě na dokumentu z 8. října 1945 se objevuje Václav Souček, majitelé Karel Boh. David a Jiří David, a podnik je popsán jako spojené továrny likérových specialit, ovocných konzerv, šťáv a vín, palírna a rafinerie brandy a slivovice a velkoobchod vínem v Mochově u Prahy. Z původního podniku založeného v roce 1873 tak během několika generací vznikl široce rozkročený potravinářský a lihovarnický závod.

Amarol jako obraz své doby

Právě Amarol je dnes jedním z nejpůsobivějších dokladů této historie. Jeho stará reklamní cedule spojuje několik světů, které se během 20. století postupně rozešly. Je v ní vinařství a likérnictví, ale zároveň staré lékárnické představy o hořkých bylinných přípravcích. Je v ní moderní průmyslová výroba s laboratoří a technickou kontrolou, ale zároveň reklamní pohádka o nemocném králi, kterého zachrání tajemné hořké víno. A je v ní také mimořádně zajímavá historie značky V. Souček, která byla natolik silná, že přežila samotného Václava Součka jako majitele podniku a další podnikatelé ji používali ještě desítky let.

Pro Reclamare je proto Amarol mnohem zajímavější než obyčejná reklama na alkohol. Ukazuje, jak se na přelomu 19. a 20. století vytvářela důvěra ve značku. Zvláštní láhev, dobře zapamatovatelné jméno, hořká chuť, slovo „zdravotní“ a reklama slibující téměř zázračný účinek vytvořily kolem výrobku vlastní svět. Souček neprodával pouze víno s bylinami. Prodával představu, že v lahvi je ukryto něco mimořádného, co patří na stůl nejen při oslavě, ale také ve chvíli, kdy se člověk necítí dobře.

A právě proto zní jméno AMAROL i po více než století skoro tak, jak mělo znít tehdy – ne jako obyčejné víno, ale jako tajemný prostředek z doby, kdy se reklama, medicína a alkohol dokázaly potkat na jediné etiketě.

MÍSTO VÝROBY: Mochov u Prahy
FIRMA: V. Souček, Mochov
ZALOŽENÍ PODNIKU: 1873
ROZVOJ PODNIKU: Václav Souček
VÝROBEK: Amarol – hořké bylinné / zdravotní víno
DALŠÍ ZNAČKY: Hindya, Amourette, Hesperol
NOVÉ LABORATOŘE A SKLADY: 1906
PRODEJ SOUČKOVA PODNIKU: 1911
POZDĚJŠÍ MAJITELÉ: rodina Davidových
ZNAČKA V. SOUČEK: doložena i po změně vlastníků, nejméně do roku 1945

ZDROJE: Mochovský zpravodaj 4/2016 – historie Václava Součka a mochovského závodu | dobová reklama Součkova hořkého vína Amarol – Fechenheimská drbna | firemní faktury V. Souček, Mochov z let 1925, 1932 a 1945 | dobové etikety a obchodní materiály firmy V. Souček, Mochov.