Baťa Gummi — Sohle

Baťa – firma, která neprodávala jen boty

„Náš zákazník – náš pán.“

Málokterá věta dokáže tak přesně vystihnout podnikatelskou filozofii Tomáše Bati. Baťa totiž nevytvořil pouze jednu z největších obuvnických firem své doby. Vytvořil úplně nový způsob, jak výrobek vyrábět, prodávat a propagovat. Boty měly být kvalitní, dostupné a moderní. Ale především se o nich muselo vědět.

Tři sourozenci a malá dílna

Příběh začal ve Zlíně 21. září 1894. Sourozenci Tomáš, Antonín a Anna Baťovi pocházeli z rodiny s dlouhou obuvnickou tradicí. Do společného podniku vložili zděděné peníze a založili firmu A. & T. Baťa. Začínali přibližně s deseti zaměstnanci. Proti tradičnímu ševcovskému řemeslu ale postavili jinou myšlenku – boty nevyrábět pouze jednotlivě na zakázku, ale organizovaně a ve větším množství. Tomáš Baťa pochopil, že budoucnost nebude patřit jen ševci. Bude patřit továrně.

Baťovky

První velký úspěch přišel roku 1897. Firma začala vyrábět lehkou plátěnou obuv s koženou podešví, která se stala známou jako „baťovky“.

Byla jednodušší a levnější než klasická celokožená obuv a mohla si ji dovolit mnohem širší vrstva zákazníků. Právě v tom byl základ Baťova podnikání. Nevyrábět luxusní botu pro několik bohatých lidí. Vyrobit dobrou botu pro desetitisíce obyčejných lidí.

Amerika změnila Zlín

Tomáš Baťa velmi dobře věděl, že pokud chce vyrábět levněji, musí vyrábět rychleji. Proto odjel do Spojených států studovat americké metody průmyslové výroby. Nezajímal ho jen samotný stroj. Sledoval organizaci práce, produktivitu, odměňování zaměstnanců i způsob, jakým velké americké podniky přemýšlejí o zákazníkovi. Po návratu začal tyto zkušenosti přenášet do Zlína.

Výsledek byl ohromující.

V roce 1905 už přibližně 250 zaměstnanců vyrábělo přes 2 000 párů bot denně. Z malé obuvnické dílny vznikal průmyslový podnik.

Boty za polovinu

Jedna z nejslavnějších kapitol baťovské reklamy přišla po první světové válce. Československo zasáhla hospodářská krize. Lidé šetřili a sklady se plnily neprodaným zbožím. Baťa odpověděl způsobem, který musel působit šíleně. V roce 1922 výrazně snížil ceny obuvi – přibližně na polovinu. Akci doprovodila masivní reklamní kampaň. Baťa zákazníkům nesděloval složitou ekonomickou teorii. Řekl jim něco mnohem jednoduššího: 

Boty jsou levnější.

Přijďte si je koupit.

Zboží začalo ze skladů mizet a firma získala hotovost potřebnou k dalšímu fungování. Z cenového rozhodnutí se stala jedna z nejslavnějších marketingových akcí první republiky.

99 místo 100

S Baťou je spojena také jedna z nejznámějších obchodních metod vůbec.

Cena 99 místo 100.

199 místo 200.

299 místo 300.

Takzvané baťovské ceny pracovaly s psychologií zákazníka. Rozdíl jedné koruny byl ve skutečnosti malý, ale číslo působilo výrazně levněji. Dnes tuto cenovou strategii vidíme prakticky všude. V supermarketech, e-shopech, módních řetězcích i reklamních letácích. Baťa ji pomohl ve střední Evropě proměnit v symbol moderního maloobchodu.

Výloha byla jeviště

Baťa velmi dobře věděl, že prodejna nezačíná u pokladny. Začíná na ulici. Výlohy proto nebyly pouze místem, kam se vystavilo několik párů bot. Byly reklamní plochou. Musely být čisté, přehledné, aktuální a okamžitě srozumitelné. Zákazník procházející ulicí měl během několika sekund pochopit, co je nového, kolik to stojí a proč by měl vejít dovnitř. Baťa tak pomáhal měnit československé ulice. Firemní nápisy, výkladní skříně, plakáty a charakteristická typografie vytvářely značku, kterou člověk poznal ještě dříve, než přečetl její jméno.

Reklama jako továrna

Na Baťovi je fascinující, že reklamu nepovažoval za něco, co se objedná u agentury jednou za rok. Reklama byla součástí firmy. Samostatné reklamní oddělení se vyčlenilo už kolem roku 1920 a postupně se dále specializovalo. Vznikaly plakáty, novinové inzeráty, letáky, katalogy, brožury, firemní nápisy a další tiskoviny. Firma pracovala systematicky také s výlohami. Od roku 1928 začala budovat vlastní plakátovací plochy. Během několika let jich měla podle odborných prací více než 20 000. Baťa už nemusel čekat, kam mu někdo dovolí reklamu pověsit. Vytvářel si vlastní reklamní síť.

Reklama přišla i z nebe

Baťa experimentoval prakticky se vším, co mohlo přitáhnout pozornost. Využíval také leteckou reklamu. Letadlo mohlo táhnout reklamní transparent nebo shazovat propagační letáky. Dnes nám to může připadat jako efektní kuriozita. Ve 20. a 30. letech však letadlo samo o sobě představovalo modernost, rychlost a budoucnost. A přesně tak chtěl Baťa působit. Moderně. Rychle. Jinak než konkurence.

Baťa jde do kina

Dalším krokem byl film. První reklamní snímky firmy vznikaly v pražských filmových společnostech a promítaly se v kinech před hlavním programem. Od roku 1927 vycházel také Baťův žurnál. Firma ale chtěla víc. Ve 30. letech proto začala budovat vlastní filmové zázemí na Kudlově u Zlína. Roku 1935 zde vznikaly filmové ateliéry spojené se značkou FAB – Filmové ateliéry Baťa.

K baťovské filmové tvorbě se postupně dostali lidé, kteří později patřili k významným osobnostem československého filmu. Reklama na boty se tak stala součástí historie české kinematografie.

Baťa neprodával pouze výrobek Tohle je možná nejdůležitější věc.

Baťa neprodával pouze boty. Prodával službu. Prodejny nabízely opravy, péči o obuv a další služby. Personál měl být vyškolený a zákazník měl dostávat stejnou úroveň péče bez ohledu na to, kde do prodejny vstoupil. Zákazník si tak nekupoval jen pár bot. Kupoval zkušenost se značkou Baťa. Dnes bychom tomu říkali customer experience. Tomáš Baťa pro to měl jednodušší výraz: Náš zákazník – náš pán.

Z továrny vzniklo město

Baťův vliv ale dávno překročil výrobu obuvi. Ve Zlíně vznikaly tovární budovy, dělnické domky, školy, zdravotnická zařízení, obchodní domy a další služby. Firma ovlivňovala architekturu, dopravu, vzdělávání i každodenní život města. Zlín se postupně stal fyzickým obrazem Baťovy podnikatelské filozofie. Racionalita. Jednoduchost. Rychlost. Funkčnost. Stejné principy byly vidět na tovární budově, reklamním plakátu i krabici od bot.

Smrt, která firmu nezastavila

Dne 12. července 1932 Tomáš Baťa tragicky zahynul při letecké nehodě. Bylo mu 56 let. Podnik ale nezmizel. Vedení převzal jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa a koncern pokračoval v obrovské expanzi. Nešlo už jen o boty. Baťovský svět zahrnoval další průmyslová odvětví, dopravu, obchod a rozsáhlé zahraniční aktivity. Značka Baťa se stávala světovou.

Reklama, která nezestárla

Když se dnes podíváme na baťovské plakáty z 20. a 30. let, překvapí jejich jednoduchost.

Málo slov.

Silný obraz.

Velká cena.

Jasné sdělení.

Žádné dlouhé vysvětlování.

Baťa věděl, že člověk jdoucí po ulici nebude reklamní plakát studovat několik minut. Musí ho pochopit okamžitě.A právě proto mnoho baťovských reklam působí moderně i téměř sto let po svém vzniku.

Firma, která vyráběla zákazníky

Baťa dokázal vyrábět obrovské množství bot. Jeho skutečný talent ale spočíval ještě v něčem jiném. Dokázal pro ně vytvářet zákazníky. Cena, reklama, výloha, prodejna, služba, architektura i firemní kultura byly součástí jednoho systému. Proto je Baťa pro historii československé reklamy tak důležitý. Neukázal jen, jak udělat dobrý plakát. Ukázal, že reklama nemá stát vedle podnikání. Má být jeho součástí. A možná právě proto je jméno Baťa více než 130 let po založení firmy stále jednou z nejslavnějších českých značek na světě.

Zdroje

Baťa – oficiální historie společnosti | Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně – Princip Baťa: dnes fantazie, zítra skutečnost | Univerzita Karlova – Značka Baťa v reklamě v letech 1920–1925 | Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně – Inovativní prvky v reklamě a propagaci firmy Baťa | Národní filmový archiv / Filmový přehled – Filmy od Bati, Baťa ve filmu