Dutinky s filtrem Destila
Destila – cigareta podle vlastního gusta
Dnes je cigareta hotový výrobek. Otevřít krabičku, vytáhnout, zapálit. Jenže ještě před několika desetiletími byla běžnou součástí kuřáckého světa také jiná cesta: koupit si tabák, cigaretové dutinky a cigaretu si naplnit doma. Jednou z nejznámějších československých značek těchto dutinek byla Destila. Její historie přitom sahá překvapivě hluboko. Destila se objevuje už v československé reklamě kolem roku 1930. Z této doby je doložen například reklamní plakát „Dutinky s filtrem Destila“, jehož autorem byl významný český grafik Albert Jonáš. Plakát byl vytištěn technikou ofsetu v pražské tiskárně Unie Praha a exempláře se dochovaly ve sbírkách Moravské galerie i Uměleckoprůmyslového musea v Praze.
Dutinka místo hotové cigarety
Princip byl jednoduchý. Destila nabízela předem připravenou papírovou cigaretovou dutinku, do které si kuřák naplnil vlastní tabák. Byla to praktická alternativa ke klasickým cigaretám a zároveň dávala zákazníkovi možnost zvolit si tabák i množství náplně podle vlastních představ. K plnění se používaly jednoduché plničky a pěchovátka. Vzpomínky na poválečné trafiky ostatně popisují Destilu přesně tímto způsobem: volně prodávaný cigaretový tabák sloužil k plnění dutinek Destila a k jejich napěchování se používalo kovové pěchovátko.
Destila uměla reklamu
Z pohledu historie reklamy je ale mnohem zajímavější období první republiky. Plakát Alberta Jonáše z doby kolem roku 1930 ukazuje muže s cigaretou, který se sám dívá na reklamní plakát propagující dutinky Destila. Je to téměř reklama uvnitř reklamy. Jonáš patřil k výrazným osobnostem československé užité grafiky a jeho raná plakátová tvorba byla charakteristická množstvím detailů a snahou vytvořit kolem výrobku malý příběh. Přesně tyto rysy odborná literatura připisuje také jeho reklamě pro Destilu. To je pro zdánlivě obyčejný spotřební výrobek docela pozoruhodné. Cigaretová dutinka stála pár korun, přesto dostala profesionální reklamní kampaň a plakát od jednoho z respektovaných českých grafiků své doby.
Z první republiky do socialismu
Destila měla ještě jednu neobvyklou vlastnost: značka přežila změnu režimu. Cigaretové dutinky se používaly i po druhé světové válce. Úřední československé dokumenty z počátku 50. let dokonce samostatně uvádějí kategorii cigaretových dutinek a také výrobek označený jako „destila vložky“, což dokládá, jak zavedené toto označení tehdy bylo. Reklamní materiály z 50. let už Destilu spojují s tehdejší nabídkou tabákových výrobků a existují například reklamní tisky kombinující bulharský cigaretový tabák a dutinky Destila. V pozdější době vyráběly dutinky Destila Olšanské papírny v Olšanech. Dochovaná originální balení nesou právě označení tohoto výrobce. Existovalo přitom několik provedení – například Destila II o délce přibližně 70 mm nebo delší Destila III kolem 80 mm.
Malý předmět každodennosti
Destila není značkou, která by dnes vyvolávala stejnou nostalgii jako Kofola, Tatra nebo Botas. Právě proto je ale zajímavá. Připomíná svět trafik, volně prodávaného tabáku, papírků, špiček, plniček a nejrůznějších kuřáckých potřeb. Svět, který byl po velkou část 20. století naprosto běžnou součástí každodenního života a během několika desetiletí prakticky zmizel.
A zároveň ukazuje něco typického pro historii reklamy.
Dobrá reklama se nedělala jen pro luxusní automobily, módní salony nebo čokoládu. Profesionální plakát dokázala dostat i obyčejná papírová dutinka na cigaretu.
A v případě Destily ji navrhoval Albert Jonáš.
