Elektra I.

Když se Československo začalo rozsvěcet

Na počátku dvacátých let bylo elektrické světlo jedním ze symbolů nové doby. Elektrifikace měnila města, továrny i domácnosti a žárovka přestávala být technickou zvláštností. Právě do tohoto světa vstoupila 18. ledna 1921 společnost Elektra, jeden z prvních významných elektrotechnických podniků mladého Československa. Vznikla s českým kapitálem a její továrna vyrostla v pražském Hloubětíně, při dnešní Poděbradské ulici.

Původní výrobní program byl postaven především na tom, co tehdy představovalo jeden z nejviditelnějších znaků technického pokroku – na elektrických žárovkách. Samotná továrna byla moderním průmyslovým areálem tvořeným velkorozponovými výrobními halami se světlíky. Její první podobu navrhl roku 1921 architekt Josef Bečka, pozdější úpravy z roku 1930 jsou spojovány s významným českým architektem Františkem Roithem.

Od žárovky k elektronice

Elektra ale nezůstala pouze továrnou na světelné zdroje. Elektrotechnika se ve dvacátých letech vyvíjela obrovským tempem a podnik postupně vstupoval do nového světa bezdrátového přenosu zvuku.

Už v roce 1925 se začaly vyrábět také elektronky, základní součást tehdejších radiopřijímačů, zesilovačů a vysílací techniky. Výrobní program se tak rozšiřoval od jednoduchého elektrického světla směrem k rodícímu se československému rozhlasovému průmyslu.

Elektra se během jediného desetiletí proměnila z výrobce žárovek v podnik schopný pracovat s technologiemi, které tehdy patřily k nejmodernějším oblastem elektrotechniky.

A právě to přitáhlo pozornost jednoho z největších evropských hráčů.

Přichází Philips

V roce 1932 převzal Elektru nizozemský koncern Philips. Český podnik se tím stal součástí společnosti, která už tehdy patřila k nejvýznamnějším výrobcům elektrotechniky na světě.

Pro hloubětínskou továrnu to znamenalo další technologický rozvoj a výrazné rozšíření výroby radiotechniky. Vedle žárovek a elektronek začaly z výrobních linek sjíždět také celé radiopřijímače.

Rozsah závodu rychle rostl. V roce 1938 pracovalo v továrně přes tisíc zaměstnanců, fungovaly zde čtyři výrobní linky a Elektra už měla jen málo společného s relativně jednoduchou továrnou na žárovky, která na stejném místě vznikla o sedmnáct let dříve.

Na výrobcích se stále výrazněji objevovalo jméno Philips a původně česká Elektra se stala součástí mezinárodního elektrotechnického světa.

Továrna ve válce

Druhá světová válka přerušila období rychlého civilního rozvoje. Hloubětínský podnik se za okupace dostal pod německou správu a část výrobních kapacit byla využívána pro potřeby válečného průmyslu.

Žárovky, elektronky a radiotechnika totiž nebyly jen spotřebním zbožím. Stejné technologie měly zásadní význam pro spojovací techniku, vysílače a další vojenská zařízení.

Když válka skončila, bylo zároveň jasné, že se zásadně změní vlastnické poměry celého československého průmyslu.

Sedmnáct továren dostává jedno jméno

Po osvobození byl podnik znárodněn. A právě tady začíná druhý život Elektry.

Na základě vyhlášky ministra průmyslu z 7. března 1946, se zpětnou účinností od 1. ledna, vznikl nový národní podnik sdružující 17 zestátněných slaboproudých a radiotechnických závodů. Mezi nimi byla Elektra, Philips, Radioelektra, Elektrotechna, Always-Stuhlhofer, Metalix-Roentgen a další společnosti.

Nový podnik dostal jméno, které mělo v následujících desetiletích znát prakticky celé Československo:

TESLA.

Jméno odkazovalo na slavného vynálezce Nikolu Teslu. Později se rozšířil také výklad TESLA jako zkratky slov TEchnika SLAboproudá, ten je však považován za dodatečně vytvořené vysvětlení názvu.

Elektra tak nezmizela kvůli obchodnímu neúspěchu. Její historie byla jednoduše pohlcena mnohem větším státním elektrotechnickým kolosem.

Z Elektry se rodí Tesla

A právě v tom spočívá historický význam hloubětínské továrny. Když se dnes řekne Tesla, většina lidí si vybaví rádia, televizory, gramofony, elektronky nebo nejrůznější elektronické součástky vyráběné v socialistickém Československu. Kořeny části tohoto příběhu ale sahají právě do roku 1921 a k továrně Elektra.

Výrobní program následnického podniku byl mimořádně široký. Navázal na zkušenosti s žárovkami, elektronkami, radiotechnikou a vysílacími zařízeními a v dalších desetiletích se Tesla stala jedním z hlavních symbolů československého elektrotechnického průmyslu.

Z původní továrny na žárovky tak vedla poměrně přímá cesta k jednomu z nejslavnějších průmyslových jmen poválečného Československa.

Elektra zhasla, její příběh pokračoval

Historie Elektry je krásným příkladem rychlosti, s jakou se ve 20. století měnila technika i československý průmysl. Firma vznikla v roce 1921 jako český výrobce žárovek. O několik let později vyráběla elektronky. V roce 1932 ji převzal Philips a před druhou světovou válkou už z Hloubětína vycházely také radiopřijímače.

Potom přišla válka, znárodnění a rok 1946.

Název Elektra zmizel, továrna však pokračovala dál pod značkou Tesla.

Je proto zvláštní dívat se dnes na starou reklamní ceduli nebo krabičku se jménem Elektra. Na první pohled jde o reklamu dávno zaniklého výrobce žárovek. Ve skutečnosti držíme v ruce kus historie firmy, která stojí přímo u kořenů jednoho z nejznámějších jmen československé elektrotechniky.

Od žárovky Elektra vedla cesta přes Philips až k Tesle.

A celý tento příběh začal roku 1921 v továrně v pražském Hloubětíně.

ZDROJE: Národní technické muzeum – archivní fond Tesla n. p., dějiny původce archivního souboru | Lukáš Beran, Vladislava Valchářová (eds.): Pražský industriál – technické stavby a průmyslová architektura Prahy, ČVUT, Praha 2007 | TESLA Mladá Vožice – historie podniku | historické materiály TESLA a.s.