Flypest
FLYPEST – PROTI HMYZU BEZ SLITOVÁNÍ
KDYŽ SE DOMÁCNOST ZAČALA BRÁNIT CHEMIÍ
Mouchy, komáři, moli a nejrůznější další obtížný hmyz patřili k běžnému životu domácností mnohem víc než dnes. Okenní sítě nebyly samozřejmostí, otevřenými okny přilétal hmyz z ulic, dvorů, zahrad i hospodářských provozů a zejména v teplých měsících představovaly mouchy nejen nepříjemnost, ale také stále více vnímaný hygienický problém. Právě v meziválečném období se proto rychle rozšiřoval trh s přípravky, které slibovaly moderní a především rychlé řešení. Vedle mucholapek, prášků, vykuřovacích prostředků a nejrůznějších domácích receptů se objevovaly také tekuté preparáty aplikované pomocí ručních rozprašovačů. Do tohoto dnes téměř zapomenutého světa patřil i Flypest.
O samotném výrobku toho zatím víme překvapivě málo. Je to jeden z případů, kdy reklama přežila svého zadavatele a stala se téměř jediným svědkem existence značky. Dochovaná plechová reklamní tabule Flypest je však natolik výrazná, že dovoluje značku bezpečně zařadit do československé reklamy první republiky. Aukční dům Dorotheum datuje známý exemplář do 30. let 20. století a jako zemi původu výslovně uvádí Československo.
„GEGEN UNGEZIEFER NUR FLYPEST“
Pozoruhodná je především dochovaná německá verze reklamy s jednoduchým a sebevědomým heslem „Gegen Ungeziefer nur Flypest“, tedy volně „Proti škodlivému hmyzu jedině Flypest“. Žádné dlouhé vysvětlování, žádná chemická formule ani lékařská autorita – pouze název výrobku a příslib, že problém zmizí. Přesně taková zkratka byla pro meziválečnou reklamu ideální. Spotřebitel neměl studovat návod na chemické složení; měl si zapamatovat jediné slovo: Flypest.
U samotného názvu si výrobce pomohl velmi chytře. Anglické fly okamžitě evokovalo mouchu a pest škůdce či pohromu, takže značka byla srozumitelná i bez složitého vysvětlování. Zároveň působila moderně a mezinárodně, což byla v meziválečné reklamě oblíbená strategie. Značka se nesnažila znít jako tradiční drogistický preparát z lékárnické laboratoře; zněla spíše jako technická novinka moderního věku. A přesně tím se odlišovala od množství prostředků nesoucích jména svých výrobců nebo komplikované názvy připomínající léčivé přípravky.
Německojazyčná reklama zároveň připomíná jednu důležitou vlastnost prvorepublikového československého trhu. Výrobce, který chtěl prodávat po celém státě, nemohl německy mluvící zákazníky jednoduše ignorovat. Německé mutace obalů, plakátů a reklamních tabulí proto nebyly ničím mimořádným. Právě existence německé tabule Flypest ukazuje, že značka nebyla zamýšlena pouze pro jedno malé místní odbytiště, ale minimálně její propagace počítala také s německy mluvícím prostředím Československa.
PLUTO PRAHA VII – VÝROBCE CEDULE, NIKOLIV NUTNĚ FLYPESTU
Na reklamě se objevuje označení „Pluto, Praha VII“. Právě tento údaj může snadno svést k chybnému závěru, že pražská firma Pluto vyráběla také samotný Flypest. Všechno zatím nasvědčuje tomu, že tomu tak nebylo. Pluto byla česká továrna na kovové zboží, plakáty a plechové obaly, sídlící na Okružní třídě 1114 v Praze VII, a její značka se objevuje na celé řadě reklamních tabulí vytvořených pro naprosto odlišné zákazníky. Dochovaly se například plechové tabule pojišťoven i dalších podniků označené stejnou signaturou Pluto Praha VII.
U Flypestu proto můžeme bezpečně říci, že Pluto vyrobilo reklamní tabuli, nikoliv však zatím to, že vyrábělo samotný insekticid. Ostatně německý specializovaný aukční katalog popisuje Flypest jako lisovanou plechovou tabuli o rozměrech 31 × 21 cm, datuje ji přibližně do roku 1930 a jako výrobce tabule přímo uvádí „Pluto Praha-VII“. Stejné rozměry, československý původ, dataci do 30. let i označení Pluto Praha VII uvádí u dalšího exempláře také vídeňské Dorotheum.
A právě tady začíná skutečná historická záhada. Kdo byl majitelem značky Flypest a kdo přípravek vyráběl, se zatím nepodařilo spolehlivě doložit. Stejně tak zatím neznáme jeho přesné chemické složení. Bylo by lákavé doplnit příběh konkrétní účinnou látkou, protože meziválečný trh s insekticidy používal několik typických látek a způsobů aplikace, ale bez dobového obalu, návodu, katalogu nebo zápisu ochranné známky by to byla pouhá spekulace. A ta do historie nepatří.
REKLAMA, KTERÁ PŘEŽILA SVŮJ VÝROBEK
Flypest je krásným příkladem toho, jak může reklamní předmět přežít nejen samotný výrobek, ale dokonce i téměř všechny informace o jeho výrobci. Plechová cedule byla určena k dlouhému životu – visela v obchodě, drogerii nebo ve výloze, zákazník ji míjel znovu a znovu a jednoduchý název se mu měl vrýt do paměti. Samotná lahvička či nádoba s přípravkem po použití skončila v odpadu. Papírový leták se rozpadl. Firma mohla zaniknout, změnit vlastníka nebo svou produkci ukončit. Plech ale zůstal.
Jak vzácné dnes tyto reklamy jsou, naznačují i výsledky sběratelského trhu. Exemplář německé tabule „Gegen Ungeziefer nur Flypest“ nabídlo vídeňské Dorotheum v lednu 2024 s vyvolávací cenou 110 eur. Nakonec se prodal za 600 eur. Jiný specializovaný německý aukční katalog popsal stejný typ tabule jako neobvyklý kus s mimořádným motivem a odhadoval jej na 500 eur. Z někdejší obyčejné reklamy na prostředek proti hmyzu se tak po téměř sto letech stal sběratelský artefakt.
Na Flypestu je ale nejzajímavější právě to, co zatím nevíme. Za výraznou reklamou musela existovat firma, výroba, distribuce, objednávky reklamních tabulí a nejspíš také inzerce v dobovém tisku. Někde tedy téměř jistě leží dokument, který jméno majitele značky odhalí – zápis ochranné známky, drogistický ceník, obchodní adresář nebo nenápadný novinový inzerát. Do té doby zůstává Flypest jedním z těch půvabných tajemství československé reklamy: značkou, jejíž obraz přežil, zatímco člověk a podnik stojící za ní zmizeli téměř beze stopy.
Zdroje:
Dorotheum, Gegen Ungeziefer nur Flypest, aukce 30. 1. 2024.
Micky Waue Reklameauktionen, katalog 47. aukce, položka Flypest.
Pavla Prosecká, Smaltované cedule (signmaking), Masarykova univerzita – údaj k firmě Pluto Praha VII.
Dorotheum, výsledková listina aukce Plakáty a reklama, 30. 1. 2024.
