Velká reklamní smaltovaná cedule je složena ze tří jednotlivých částí. V pravém spodním rohu najdeme signaturu ŠA. Byla vyrobena šablonováním pouze v několika exempláři, a to v období 1934-1936.

Grandhotel Lipner – když chtěl mít Přerov svůj velkoměstský hotel

Když se 8. prosince 1934 otevřel naproti přerovskému nádraží nový Grandhotel Lipner, byla to událost pro celé město. Na slavnostní otevření dorazily podle dobových zpráv téměř dva tisíce lidí z celé střední Moravy. Přerov dostal hotel, který měl ambici obstát vedle moderních podniků velkých evropských měst.

Za projektem stál zkušený restauratér Josef Lipner, který navazoval na rodinnou tradici. Jeho rodiče Josef a Alžběta Lipnerovi provozovali hostinskou živnost v Přerově a okolí celkem 45 let. Syn však chtěl vytvořit něco podstatně velkolepějšího – reprezentativní hotel přímo proti jednomu z nejdůležitějších moravských železničních uzlů.

Budovu navrhl pražský architekt F. J. Leopold, specializující se na hotely a hostince, a realizoval ji přerovský stavitel Karel Kovařík. Původně měl být hotel součástí ještě velkorysejšího urbanistického řešení okolí nádraží, na kterém pracoval slavný architekt Bohuslav Fuchs. Nakonec však vznikla samostatná třípatrová stavba dokončená roku 1934.

A nebyl to žádný obyčejný noclehárenský podnik. Grandhotel nabízel kolem šedesáti pokojů a pět luxusních apartmánů, velké kavárenské a restaurační prostory, kulečníkový sál, vinné sklepy i originální lovecký salonek zařízený jako lesní chata. Ve dvoře se nacházela obrovská zahradní restaurace s kapacitou až tisíc hostů.

Grandhotel se rychle stal místem, kde bylo v Přerově vidět a být viděn. Scházela se zde místní společenská elita, pořádaly se víkendové koncerty, silvestrovské oslavy i oblíbené rybí večírky – heringšmausy. Dochovaný jídelní lístek z jednoho z těchto večerů dnes patří spolu s fotografiemi interiérů, hotelovými předměty a plány budovy ke sbírkovým dokladům slavné éry hotelu.

Josef Lipner si na úrovni svého podniku mimořádně zakládal. V jeho pozůstalosti se dokonce dochovala odborná publikace věnovaná tvorbě jídelních lístků. Je to drobný, ale krásný detail: Lipner evidentně chápal, že prvotřídní hotel netvoří jen budova a kuchyně, ale také servis, prezentace a každý detail, který host uvidí.

Po nástupu komunistického režimu Lipner o hotel přišel. Po roce 1989 se jej snažil získat zpět, ale neúspěšně. Část jeho pozůstalosti se po jeho smrti v roce 2010 dostala do Muzea Komenského v Přerově, a díky tomu se dochovaly fotografie, dokumenty i předměty připomínající někdejší slávu podniku.

Grandhotel Lipner nebyl jen místem, kde se v Přerově přespávalo. Byl výkladní skříní první republiky – místem, kde se malé moravské město na chvíli cítilo jako velkoměsto.