Gryc a spol.
Od bednáře k brněnskému továrníkovi
Za firmou Gryc a spol. stál František Gryc, narozený 28. ledna 1871 v Podomí na Vyškovsku. Jeho životní cesta dobře odpovídá příběhům podnikatelů, kteří se na přelomu 19. a 20. století dokázali z řemeslnického prostředí propracovat k vlastnímu průmyslovému podniku. Gryc začínal jako bednářský pomocník, později se stal obchodníkem, usadil se v Husovicích a postupně se pustil do kovovýroby.
První významnější podnikatelský krok přišel krátce po vzniku Československa. Roku 1920 požádal František Gryc společně s brněnským továrníkem Františkem Janem Uhrem o zápis veřejné obchodní společnosti Uher a Gryc. Firma sídlila v dnešní Vranovské ulici a jejím předmětem byla výroba kovového zboží, především zařízení pro pražírny kávy, ječmene, sladu a žita. Už tento sortiment ukazuje, že Gryc nevstupoval do průmyslu jako výrobce jednoduchého spotřebního zboží, ale jako podnikatel zaměřený na zpracování plechu a technickou kovovýrobu.
Spolupráce Uhra a Gryce však dlouho nevydržela. Roku 1922 firma zastavila činnost a po likvidaci byla následujícího roku vymazána z obchodního rejstříku. Pro Františka Gryce to ale nebyl konec podnikání. Naopak – právě nyní vznikla firma, jejíž výrobky se po sto letech objevují ve sbírkách historické reklamy.
Gryc a spol. – Husovice 1923
Roku 1923 se František Gryc spojil s Antonínem Follerem, vrchním účetním z Brna-Židenic, a společně požádali Zemský soud v Brně o zápis nové firmy Gryc a spol.
Její sídlo bylo v Brně-Husovicích, v Riegrově ulici č. 51/53, dnešní Vranovské ulici. A tentokrát byl předmět podnikání mimořádně zajímavý: firma byla zapsána jako podnik pro výrobu kovového zboží, plakátů a plechových obalů. O rok později byl její název a předmět činnosti formulován ještě výstižněji:
Gryc a spol., továrna na výrobu kovového zboží, plakátů a plechových obalů.
Právě slovo „plakáty“ je zde důležité. V dobové terminologii nemuselo znamenat pouze papírový plakát, jak bychom mu rozuměli dnes. V souvislosti s kovovýrobou šlo především o reklamní tabule a plechové reklamní plakáty – tedy předměty určené k dlouhodobému umístění na fasádách obchodů, ve výlohách, hostincích, prodejnách a dalších veřejných místech.
Husovická továrna se tak ocitla přímo uprostřed jednoho z nejvýraznějších fenoménů meziválečné reklamy: barevné reklamy na plechu.
Když se reklama začala vyrábět z plechu
Dvacátá a třicátá léta byla zlatou dobou reklamních tabulí. Výrobci čokolády, kávy, mýdla, obuvi, pneumatik, cigaret, piva, minerálních vod, drogistického zboží nebo technických výrobků potřebovali dostat své značky před oči zákazníků. Papírový plakát byl levný a působivý, ale měl jednu zásadní nevýhodu – déšť, slunce a mráz jej rychle ničily.
Plechová tabule vydržela podstatně déle.
Výroba přitom nebyla jednoduchá. Plech bylo nutné připravit, stříhat a tvarovat, nanést na něj podklad a následně přenést barevnou grafiku. U náročnějších výrobků mohl být plech také lisovaný nebo reliéfní, takže nápis, logo či samotný výrobek plasticky vystupoval z plochy. Taková reklama se stávala téměř součástí architektury obchodu.
A právě na tomto trhu působila husovická firma Gryc a spol.
Její zaměření na kovové reklamní plakáty a plechové obaly nebylo náhodné. Obě výroby používaly podobné technologie zpracování plechu a barevného tisku. Stejná továrna tak mohla vyrábět velkou reklamní tabuli určenou nad dveře obchodu i potištěnou plechovou krabičku, kterou si zákazník odnesl domů.
Reklama a obal se stávaly dvěma podobami téhož výrobku.
Husovice jako průmyslové předměstí Brna
Umístění továrny v Husovicích také nebylo náhodné. Dnešní městská čtvrť byla v období prudkého rozvoje Brna významným průmyslovým územím. Podél komunikací a železnice vyrůstaly továrny, dílny, sklady a dělnické domy a Husovice se postupně propojovaly s průmyslovým pásem Zábrdovic, Židenic a dalších částí tehdejšího Velkého Brna.
Firma Gryc a spol. sídlila na dnešní Vranovské 51/53. Stejná ulice byla s podnikáním Františka Gryce spojena už dříve – v letech 1920–1923 zde působila jeho předchozí společnost Uher a Gryc. Po jejím zániku tedy Gryc zůstal v prostředí, které znal, a navázal na předchozí zkušenosti s kovovýrobou.
V roce 1923 však místo zařízení pro pražírny kávy vsadil také na něco mnohem viditelnějšího – na reklamu.
Z veřejné společnosti se stává továrna s ručením omezeným
První právní podoba společnosti Gryc a spol. nevydržela dlouho. Na konci roku 1926 byla původní veřejná obchodní společnost zrušena a vymazána z obchodního rejstříku. Neznamenalo to ale konec výroby.
Právě naopak.
Podnik byl současně přeměněn na společnost s ručením omezeným, která pokračovala pod stejným názvem Gryc a spol. a se stejným výrobním programem. Šlo tedy spíše o změnu právní a vlastnické struktury než o přerušení podnikatelského příběhu.
Významnou změnou prošla firma roku 1931. František Gryc tehdy předal svůj finanční vklad ve výši 150 000 KčAntonínu Follerovi. Foller se tím stal jediným společníkem společnosti.
Ve stejném roce, 11. září 1931, František Gryc v Brně zemřel. Bylo mu šedesát let.
Firma, která nesla jeho jméno, však pokračovala dál.
Antonín Foller pokračuje pod jménem Gryc
To je na příběhu firmy možná jedna z nejzajímavějších okolností. Přestože zakladatel odešel a vlastnictví přešlo na Antonína Follera, jméno Gryc z názvu společnosti nezmizelo.
Foller vedl firmu jako jediný společník až do jejího definitivního zániku. Značka vytvořená ve dvacátých letech měla zřejmě natolik pevné obchodní postavení, že nebyl důvod ji měnit.
Továrna tak pokračovala v Husovicích i po smrti svého zakladatele a prošla celým dramatickým obdobím třicátých let, hospodářské krize, okupace a druhé světové války.
Její výrobky mezitím žily vlastním životem. Plechové reklamní tabule visely na obchodech a provozovnách a potištěné plechové obaly putovaly spolu se zbožím k zákazníkům. Většina z nich byla vytvořena jako běžný spotřební předmět bez jakékoli ambice přežít desetiletí.
Právě proto jsou dnes dochované výrobky Gryc a spol. tak zajímavé.
Konec přišel roku 1950
Po druhé světové válce se prostředí československého soukromého průmyslu zásadně změnilo. Postupné zestátňování a likvidace soukromého podnikání zasáhly také menší a střední výrobní podniky.
Gryc a spol. definitivně zanikla roku 1950, kdy byla společnost vymazána z obchodního rejstříku. Antonín Foller byl až do tohoto okamžiku jejím jediným společníkem.
Historie firmy tak trvala přibližně 27 let, pokud počítáme od založení Gryc a spol. roku 1923. Pokud k ní připočteme i předchozí kovovýrobní podnik Uher a Gryc, sahá podnikatelský příběh Františka Gryce v Husovicích až do roku 1920.
Nebyla to továrna velikosti Škodových závodů ani Baťových podniků. Přesto představovala přesně ten typ středně velkého průmyslového podniku, bez něhož by meziválečný svět československé reklamy nemohl existovat.
Podpis na zadní straně reklamy
Na starých reklamních tabulích bývá výrobce někdy mnohem méně nápadný než značka, kterou propagoval. Dole v rohu, na okraji plechu nebo na zadní straně se může objevit drobný nápis:
GRYC A SPOL., BRNO-HUSOVICE.
Pro původního zákazníka nebyl důležitý. Ten měl vidět především značku čokolády, kávy, mýdla nebo jiného výrobku na přední straně.
Pro dnešního sběratele je ale právě tento nenápadný podpis mimořádně cenný. Prozrazuje totiž, kdo reklamu skutečně vyrobil.
A v případě firmy Gryc a spol. vede tato stopa do průmyslových Husovic, na dnešní Vranovskou ulici, kde roku 1923 František Gryc a Antonín Foller založili továrnu na kovové zboží, reklamní plakáty a plechové obaly.
Jejich továrna zmizela, původní účel většiny jejích výrobků také. Plechové reklamy však měly jednu vlastnost, kvůli níž si je obchodníci před sto lety objednávali – dokázaly vydržet.
A některé vydržely tak dlouho, že dnes místo prodávaného výrobku připomínají samotné výrobce československé reklamy.
MÍSTO VZNIKU: Brno-Husovice
ROK ZALOŽENÍ: 1923
SÍDLO: Riegrova 51/53, dnešní Vranovská ulice, Brno-Husovice
ZAKLADATELÉ: František Gryc a Antonín Foller
VÝROBA: kovové zboží, reklamní plakáty a plechové obaly
ZÁNIK: 1950
ZDROJE: Encyklopedie dějin města Brna – František Gryc; údaje z obchodního rejstříku, vznik Uher a Gryc, založení Gryc a spol., předmět výroby, společníci a zánik společnosti.
ZDROJE: Encyklopedie dějin města Brna – Vranovská ulice; sídla firem Uher a Gryc a Gryc a spol.
ZDROJE: Brněnští podnikatelé a jejich podniky 1764–1948. Encyklopedie podnikatelů a jejich rodin.
