Zpět
Hanácká Francovka 1 Hanácká Francovka 2
Lutín

Hanácká Francovka

Hanácká francovka – vůně bylin z továrny, která se připravovala na chemickou válku

Francovka z Lutína

Na první pohled je to jeden z mnoha domácích přípravků, jakých byly za první republiky plné drogerie. Lahvička alkoholu s bylinnými přísadami, určená k osvěžení a potírání unaveného těla, proti níž stála především slavná Alpa a řada dnes zapomenutých konkurentů. Jenže za Hanáckou francovkou nestál lékárník ani malá voňavkářská laboratoř. Vyráběla ji společnost CHEMA v Lutíně u Olomouce, podnik rodiny Sigmundů, který vznikl především proto, aby Československo dokázalo chránit své obyvatelstvo před bojovými plyny a leteckými útoky. Právě tahle nečekaná kombinace dělá z Hanácké francovky mimořádně zajímavý výrobek: z jedné továrny vycházely filtry do plynových masek, prostředky protiletecké ochrany – a současně elegantní lahvičky s obrázky léčivých bylin. sigmagroup.cz

Kořeny CHEMY vedou k jedné z nejvýznamnějších moravských průmyslnických rodin. Sigmundové vyráběli v Lutíně čerpadla už od 19. století a jejich podnik se postupně proměnil v rozsáhlou strojírenskou firmu. Ve třicátých letech vyráběly Sigmundovy závody čerpadla Nautila, domácí vodárny Darling či zavlažovací zařízení Revolt a Raketa a měly silné zahraniční ambice. V atmosféře nástupu Hitlera a rostoucích obav z další evropské války založila rodina roku 1935 CHEMU. Toto datum uvádí jak archivně podložená práce Univerzity Palackého, tak dnešní historie společnosti Sigma. CHEMA měla zkoumat, vyrábět a prodávat prostředky proti bojovým plynům a pro protileteckou ochranu. Roku 1937 byla přeměněna na akciovou společnost. Theses.cz

Továrna, laboratoř a lékaři

CHEMA nebyla jen další výrobnou, která si přidala k programu několik vojenských zakázek. V Lutíně vznikly dvě nové výrobní budovy a laboratoř pro vývoj ochranných masek. Už roku 1936 zde pracoval Lékařský pracovní sbor, v němž působili mimo jiné olomoucký oční lékař Václav Vejdovský, profesoři Masarykovy univerzity Josef Roček a Oktavian Wagner, Josef Drastich, Miloslav Karásek a závodní lékař Vojtěch Hubáček. Ve stejném roce vznikla při CHEMĚ také První škola protiletecké ochrany v Olomouci-Lutíně, zřízená výnosem zemského úřadu v Brně z 20. listopadu 1936. Školila odborníky i civilní obyvatelstvo a její význam nebyl okrajový – například celostátního učitelského kurzu v listopadu 1937 se podle odborné studie účastnila téměř tisícovka učitelů. Unob

A právě v této poněkud bizarní společnosti plynových masek, asanačních prostředků, laboratoří a vojenského výzkumu se objevuje Hanácká francovka. Rigorózní práce Renáty Klvačové z Univerzity Palackého uvádí při popisu činnosti CHEMY výrobu léčebných prostředků a Hanáckou francovku označuje za „velmi oblíbený preparát“. Ve stejné větě následuje zmínka o bylinných preparátech obsahujících mangan, železo, měď, jód a magnesium. Tady je ale potřeba být přesný: gramatická stavba textu neumožňuje bezpečně říct, že právě všechny tyto stopové prvky obsahovala samotná Hanácká francovka. Mohlo jít i o další preparáty CHEMY. Dokud se nenajde původní receptura nebo výrobní předpis, nedával bych je tedy do jejího složení. Theses.cz

Arnika, šalvěj a heřmánek

U bylin máme naopak mnohem pevnější půdu pod nohama. Dochovaný dlouhý barevný reklamní plakát nese výrazné heslo „Byliny spraví chatrné zdraví“ a u kreslených rostlin jsou přímo uvedena jména arnika, šalvěj a heřmánek. Vedle nich stojí logo Hanácké francovky a formulace „s přísadou léčivých bylin“. Neznáme tím ještě celou recepturu, ale můžeme bezpečně říct, že právě tyto tři rostliny výrobce ve své propagaci se značkou výslovně spojoval. Dochovaný exemplář plakátu má přibližně 124 × 31 centimetrů a pracuje s nápadnou modrou, červenou a žlutou barevností. Aukro

Grafika je přitom velmi dobrým příkladem toho, jak byla francovka pozicována. CHEMA se nesnažila zákazníkovi prodávat chemii z moderní laboratoře; naopak ho vracela k přírodě. Květiny, tradičně působící výrazné písmo, slovo „Hanácká“ a odkaz na léčivé byliny vytvářely dojem regionálního, téměř lidového přípravku. Za tímto obrazem však stála jedna z technicky nejpokročilejších firem svého oboru. To není maličkost – je to docela chytrý branding. Spotřebitel nekupoval výrobek od anonymní chemické továrny, ale Hanáckou francovku. Regionální jméno dostalo přednost před technologickým původem.

Podobně působí reklamní lístek dochovaný z roku 1940. Na něm je vyobrazena láhev obklopená rostlinami, velký nápis Hanácká francovka, pod ním znovu „s přísadou léčivých bylin“ a ve spodní části jasné označení výrobce: CHEMA A. S., Olomouc–Lutín, Praha II – Poříčí 25. Máme tedy přímý dobový doklad nejen výrobce, ale i pražského obchodního zázemí CHEMY. Stejnou adresu Na Poříčí 25 používala firma také u materiálů souvisejících s ochrannými maskami. Philashop

Když reklama zazněla z gramofonu

Nejlepší objev se ale skrývá ve zvuku. Hanácká francovka měla vlastní reklamní gramofonovou nahrávku. Archiv Supraphonu ji uchovává v souboru historických reklamních snímků. Nahrávka byla pořízena v Praze a poprvé vydána roku 1938 na značce Esta. Trvá dvě minuty a patnáct sekund a mluvený part je veden pod jménem Jan Nový. Právě rok 1938 je zatím nejstarším pevným datem, které jsem pro samotnou značku našel. Proto můžeme říct, že Hanácká francovka byla na trhu nejpozději v roce 1938; její přesné uvedení mohlo přijít už někdy mezi založením CHEMY v roce 1935 a tímto rokem, ale přímý doklad zatím chybí. Supraphonline.cz

A reklamní gramodeska nebyla tehdy žádná levná sranda rozdávaná jen tak k nákupu dvou francovek. Producent Gabriel Gössel v komentáři k archivním nahrávkám připomíná, že zakázkové reklamní desky představovaly pro zadavatele značnou finanční investici. Jako konkrétní příklad uvádí rok 1932, kdy výroba pouhých padesáti reklamních desek pro Telefunken stála 15 200 korun. To samozřejmě není cena kampaně Hanácké francovky a nelze ji na ni přepočítat, ale ukazuje to řád nákladů a ambici média. CHEMA tedy do značky nevstupovala jako do bezvýznamného vedlejšího výrobku. Francovce dala reklamu v jednom z tehdy nejmodernějších zvukových formátů. Supraphonline.cz

Poslechnout dochovanou nahrávku Hanácká Francovka v archivu Supraphonu

Jeden lístek z Kaznějova vypráví o celé distribuční síti

Zvlášť krásným pramenem je obyčejný reklamní lístek, který se dochoval nikoli jako čistá reklama, ale jako skutečně použitá obchodní korespondence. Na přední straně je reklama Hanácké francovky a adresa plzeňského obchodního zástupce K. Koukolíka, Plynární ulice 3. Zadní strana byla 29. srpna 1940 popsána na stroji v Drogerii Jan Horák v Kaznějově. Horák si stěžuje na neúplně vyřízenou poslední zakázku: v zásilce mu chyběly slíbené cenové nálepky a žádá, aby mu jich bylo obratem zasláno 150 kusů. Philashop

To je drobný dokument, ale pro historii značky má skoro větší cenu než obecná reklama. Ukazuje Hanáckou francovku v reálném obchodním provozu. Výrobek se v létě 1940 stále distribuoval do českých drogerií, existovali obchodní zástupci, firma dodávala prodejnám propagační či cenové materiály a evidentně se nejednalo pouze o lokální prodej v Olomouci a okolí. Kaznějov, Plzeň, Praha a Lutín nám najednou kreslí podstatně širší obchodní síť. A datum 29. srpna 1940 je zatím nejmladším přesným dokladem běžného prodeje, který se mi podařilo najít. Philashop

Prázdnou láhev nevyhazujte

Ještě jeden dochovaný reklamní předmět odhaluje něco, co bych z běžného plakátu vůbec nečekal. Kartonový poutač o rozměru přibližně 21 × 30 cm je dvojjazyčný. Český nápis oznamuje, že „Zde se kupují prázdné láhve od Hanácké francovky“, německá polovina používá označení „Hanna Franzbranntwein“ a sděluje totéž. Přesný rok vzniku poutače neznáme; aukční síň jej rámcově zařadila do třicátých až čtyřicátých let. Proto bych z německého textu automaticky nedělal doklad protektorátní výroby – dvojjazyčná reklama mohla existovat i dříve. Poutač ovšem jednoznačně dokládá, že pro prázdné lahve Hanácké francovky existoval výkupní systém. Zda byly následně skutečně znovu plněny, už z cedule samotné zjistit nelze. Livebid.cz - Auctions

To je krásná drobnost každodenního obchodu první poloviny 20. století. Láhev nebyla jednorázovým obalem, který po spotřebování přípravku skončil automaticky v odpadu. Měla hodnotu natolik konkrétní, že stálo za to pověsit v prodejně cedulku oznamující její výkup. Pro sběratelský příběh Hanácké francovky je právě tento obyčejný karton možná stejně důležitý jako velký barevný plakát – ukazuje totiž, jak výrobek skutečně žil mezi obchodníkem a zákazníkem. cdn.livebid.cz

Válka změnila všechno

Mezitím se nad CHEMOU zatahovalo. Po německé okupaci začali okupanti zasahovat do programu obou lutínských závodů. Na konci září 1940 byla na CHEMU na příkaz říšského protektora uvalena nucená německá správa. 6. listopadu 1940 byl Jan Sigmund zatčen společně s řadou svých spolupracovníků. Německá státní policie poté výměrem z 21. října 1941 závod zabavila ve prospěch Německé říše. V roce 1942 byla CHEMA sloučena s firmou Bratří Sigmundové a od 18. února 1943 byla v obchodním rejstříku vedena jako Sigmund-Chema A. G., Luttein. Jan Sigmund byl 30. června 1942 v brněnských Kounicových kolejích odsouzen stanným soudem k smrti a popraven. Theses.cz

Právě tady se stopa Hanácké francovky ztrácí. Dosavadní pátrání mi nedalo spolehlivý doklad, že by byla pod německou správou dál vyráběna, stejně jako jsem nenalezl důkaz jejího poválečného návratu. Dnešní historie Sigmy uvádí, že byl lutínský podnik během války ve značné míře přebudován na zbrojní výrobu; odborná literatura zároveň konstatuje, že archiv CHEMY je dochován pouze torzovitě a jeho fondy končí rokem 1944. Je tedy docela možné, že spotřební výrobky ustoupily strategické produkci, ale dokud se neobjeví ceník, faktura nebo reklama z pozdějšího období, je to pouze logická hypotéza, nikoli doložený fakt. sigmagroup.cz

Malá lahvička s překvapivě velkým příběhem

Hanácká francovka tak není zajímavá jen jako jedna z dávno zmizelých konkurentek Alpy. Její příběh spojuje několik světů, které se na jedné lahvičce potkávají jen málokdy. Na plakátu máme arniku, šalvěj a heřmánek, v reklamě příslib zdraví a osvěžení, na gramodesce moderní marketing konce třicátých let. O pár metrů dál v témže lutínském podniku ale lékaři a technici testovali ochranu proti bojovým plynům, vyvíjeli filtry a protiplynové masky a školili civilní obranu před válkou, o níž už většina Evropy tušila, že přijde.

Právě tento kontrast dělá Hanáckou francovku výjimečnou. Nevznikla na okraji československého průmyslu, ale uvnitř mimořádně moderního podniku Sigmundů. Značka přitom dokázala technologický svět CHEMY dokonale schovat a před zákazníkem vystupovat jako přívětivý hanácký bylinný přípravek. Z dnešního pohledu je to vlastně velmi moderní práce se značkou: průmyslový výrobce vytvořil spotřební produkt s vlastním jménem, osobitou grafikou, regionálním ukotvením, obchodní sítí, vratným obalem a dokonce vlastní zvukovou reklamou.

A časové hranice, které už můžeme psát bez otazníku, jsou docela pevné: CHEMA vznikla roku 1935, Hanácká francovka je bezpečně doložena nejpozději roku 1938 a prokazatelně se prodávala ještě 29. srpna 1940. Co bylo před rokem 1938 a co přesně následovalo po roce 1940, zůstává zatím otevřené. A přesně tam bych kopal dál – především v Zemském archivu v Opavě, fondu Bratři Sigmundové Lutín, a v rodinném fondu Sigmundů ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Tam je podle mě největší šance, že jednou vyplave ceník, výrobní karta nebo účet, který nám dá rok uvedení a přesné složení.

Prameny

 

 

Mohlo by vás zajímat

Katalog