Hirsch
Hermann Hirsch a František Vodrážka – boty z Holic v plzeňské Solní ulici
Od vídeňského podniku k jedné z největších továren na obuv monarchie
Jméno Hermann Hirsch na staré plzeňské reklamě neoznačuje místního ševce ani malou regionální značku. Stojí za ním jeden z významných průmyslových výrobců obuvi své doby. Firma měla centrálu ve Vídni, kde začala s výrobou už roku 1863, a v roce 1873 založila závod v Holicích v Čechách. Právě Holice se postupně staly jejím nejdůležitějším výrobním centrem. Zpočátku firma působila v objektu čp. 35 ve Starých Holicích, v letech 1878 a 1879 dále rozšiřovala výrobu převzetím zásob a výrobního zázemí jiných místních podnikatelů a v roce 1901 vybudovala v dnešní Pardubické ulici velkou továrnu určenou už pro strojovou výrobu obuvi. Vedle Holic měla firma závod také ve Vlašimi a pobočku v Načeradci a před první světovou válkou patřila k největším obuvnickým podnikům Rakouska-Uherska. Holice | město neznámé energie
Rozměry podniku nebyly malé ani na tehdejší průmyslové poměry. Holické prameny uvádějí, že nová Hirschova továrna zaměstnávala jen ve vlastních dílnách přes šest set dělníků. Firma výrazně změnila charakter města, v němž měla výroba bot už dlouhou tradici, ale do konce 19. století byla stále značnou měrou založena na řemeslné a domácí práci. Hirsch patřil k podnikům, které tuto výrobu převedly k modernímu továrnímu způsobu. Produkce přitom nebyla určena jen pro domácí trh; z Holic se obuv vyvážela například do Rumunska a Egypta. Holice | město neznámé energie
Firma si svou obchodní identitu chránila i za hranicemi Československa. Polský patentový věstník například zaznamenává v roce 1926 registraci ochranných známek firmy „Hermann Hirsch, továrny na obuv, akc. spol. Holice“ pro obuv a nejrůznější předměty k obuvi; jednou ze zaznamenaných známek bylo označení HA-HA. V dalším zápisu z roku 1927 je sortiment firmy popsán ještě šířeji – zahrnoval obuv, kožené výrobky, ševcovské potřeby, pryžové podpatky a podrážky. Není to detail bez významu: ukazuje, že Hermann Hirsch nebyl anonymním výrobcem dodávajícím zboží velkoobchodníkům, ale podnikem, který už ve dvacátých letech systematicky pracoval se značkami a zahraničním odbytem. Urząd Patentowy RP
František Vodrážka a plzeňský prodej obuvi
Na druhém konci obchodního řetězce stál František Vodrážka v Plzni. Reklamní předmět, na němž jsou společně uvedena jména Hermann Hirsch a František Vodrážka spolu s adresou Plzeň, Solní 20, lze nejlogičtěji číst jako reklamu výrobce a jeho místního prodejce. Hirsch vyráběl boty ve velkém; Vodrážka je v Plzni nabízel konečným zákazníkům. Přímý archivní dokument, který by jej výslovně označoval slovy „autorizovaný prodejce firmy Hermann Hirsch“, se mi zatím objevit nepodařilo, a proto není důvod takový titul vymýšlet. Samotné spojení obou jmen na reklamě však pro obchodní vztah mluví velmi silně.
Navíc se podařilo najít nezávislou stopu, která Vodrážku spojuje přímo s plzeňským obuvnickým prostředím. V historických rejstříkových údajích výrobního družstva SNAHA v Plzni, založeného 12. prosince 1917 a později působícího mimo jiné ve výrobě obuvi a kožené galanterie, je František Vodrážka veden jako člen od 10. září 1921 do 23. května 1940. Uvedena je jeho plzeňská adresa Rybářská 1. Jasnadata Samotný rejstřík samozřejmě nedokazuje, že jde bez jakékoli pochybnosti o stejného Františka Vodrážku z prodejny v Solní ulici, ale kombinace stejného města, stejného období a vazby na obuvnický obor je natolik výrazná, že taková identifikace je velmi pravděpodobná.
Zajímavou další stopou je Oldřich Vodrážka, který se v témže družstvu SNAHA objevuje po druhé světové válce, mezi roky 1945 a 1948, a jehož bydliště je uváděno Solní 21. Jasnadata Příbuzenský vztah k Františku Vodrážkovi však zatím doložený není, takže by bylo chybou z této shody vytvářet rodinnou dynastii bez matriky nebo jiného přímého dokumentu. Přesto je pozoruhodné, že se jméno Vodrážka, obuvnické družstvo SNAHA a Solní ulice setkávají ještě o generaci později.
Záhada adresy Solní 20
Právě adresa na reklamě přináší nejzajímavější problém celého pátrání. Solní 20/260 je dnes budovou hlavní plzeňské pošty – a nejde o poválečnou novostavbu. Monumentální poštovní budova vznikala přibližně v letech 1891–1895 na parcelách čp. 259 a 260, takže na tomto místě stála už v době, kdy František Vodrážka obchodoval s obuví. Ve druhé polovině dvacátých let byla navíc rozšířena nástavbou a její původní historizující fasáda byla modernizována. Encyklopedie Plzeň
Proto není bezpečné napsat prostou větu, že „Vodrážkova prodejna se nacházela v dnešní budově hlavní pošty“. To zatím doloženo není. Číslo na reklamním předmětu může souviset s tehdejším způsobem číslování, může označovat obchodní místo v bezprostředním okolí pošty, případně je ještě nutné ověřit přesnou interpretaci nápisu na samotném předmětu. Solní byla každopádně starou obchodní ulicí vedoucí z historického jádra města; její název je doložen už před rokem 1821 a sousední domy č. 13, 15, 17 a 19 byly na přelomu 19. a 20. století obchodními a obytnými domy s provozovnami v přízemí. Encyklopedie Plzeň Lokalita tedy pro obchod s obuví dávala výborný smysl – otázkou zůstává přesné číslo dveří.
Boty proti Baťovi
Reklama Hermann Hirsch – František Vodrážka pravděpodobně pochází z období, kdy tradiční obuvnický průmysl vstupoval do svého nejtěžšího zápasu. Po první světové válce se československý trh rychle měnil a proti starším výrobcům nastupoval Baťa s mimořádně efektivní sériovou výrobou, vlastními prodejnami a agresivní cenovou politikou. V Holicích byl propad obuvnického průmyslu drastický. Při návštěvě prezidenta T. G. Masaryka v roce 1922 místní představitelé uváděli, že zatímco za normálních poměrů zaměstnával zdejší obuvnický průmysl kolem 1 800 lidí, v době krize jich pracovalo pouze 198. Firma Hermann Hirsch však přežila. Dne 9. srpna 1926 znovu rozběhla výrobu pletených sandálů nejen v Holicích, ale také v pobočných dílnách v Borohrádku, Kostelci nad Orlicí, Hradci Králové a Pardubicích. Ještě v roce 1932, kdy většina ostatních holických obuvnických továren výrobu zastavila, se u Hirsche alespoň omezeně pracovalo. Holice | město neznámé energie
Dokonce i prezident Masaryk při své další návštěvě Holic roku 1929 obdržel jako dar ukázky obuvi firmy Hermann Hirsch. Pratel Pardubicka Ve třicátých letech podnik dál vyráběl módní sortiment; muzejní literatura například připisuje Hirschově továrně dámskou letní obuv typu „arabky“ z let přibližně 1937–1939. Muzeum Zlín Po podniku zůstal také rozsáhlý archivní fond vedený pod názvem Továrna na obuv, a. s., dříve Hermann Hirsch, Holice, časově zahrnující léta 1898–1949. Státní oblastní archiv v Hradci Králové
Právě v tomto světle dostává drobná reklama z Plzně mnohem větší význam. Není to jen cedulka se jménem jednoho obchodníka. Zachycuje starý model prodeje obuvi těsně předtím, než československý trh ovládly velké vertikálně řízené sítě typu Baťa: velká továrna vyráběla, místní obchodník znal své zákazníky a prodával její boty ve vlastní prodejně. Hermann Hirsch představoval průmyslovou výrobu s kořeny ve Vídni a Holicích, zatímco František Vodrážka byl její plzeňskou tváří. Jeden vyráběl boty po stovkách a tisících párů, druhý je podával zákazníkům přes pult. Dochovaný reklamní předmět spojuje obě poloviny tehdejšího obchodu do jediné adresy a jediného jména – Plzeň, Solní 20.
Datace: s ohledem na doložené působení Františka Vodrážky v obuvnickém prostředí od roku 1921 a intenzivní činnost firmy Hermann Hirsch ve dvacátých a třicátých letech bych předmět zatím pracovně datoval přibližně do 20.–30. let 20. století. Přesnější dataci bych bez dobového plzeňského adresáře nebo dalšího údaje přímo z reklamy netvrdil.
Zdroje:
Město Holice – Ševci v Holicích. Holice | město neznámé energie
Holické listy 7–8/2013 – Počátky průmyslu v Holicích. Holice | město neznámé energie
Holické listy 11/2009 – historie Hirschovy továrny a zaměstnanosti. Holice | město neznámé energie
Urząd Patentowy RP, Wiadomości Urzędu Patentowego, 1926 – ochranné známky Hermann Hirsch. Urząd Patentowy RP
Jasná data / veřejné rejstříkové údaje – SNAHA, výrobní družstvo Plzeň; František Vodrážka. Jasnadata
Encyklopedie dějin města Plzně – Solní ulice a budova hlavní pošty. Encyklopedie Plzeň
Státní oblastní archiv – fond Továrna na obuv, a. s., dříve Hermann Hirsch, Holice. Státní oblastní archiv v Hradci Králové