Černohous

Josef Černohous – pardubická továrna na kartáče, košťata i zubní kartáčky

Od malé kartáčovny k průmyslovému podniku

Na první pohled působí dochovaná reklamní karta firmy J. Černohous, Pardubice téměř jako obraz typické prvorepublikové továrny. Rozlehlý areál s několika výrobními budovami, vysokým komínem a továrním dvorem doplňuje sebevědomý nápis: „Továrna na kartáče, kartáčky na zuby, štětky a rýžová košťata. Parní přádelna žíní.“ Pod kresbou se táhne výrazný podpis J. Černohous a drobný údaj připomíná počátek celého podniku: „Založeno roku 1906.“

Za tímto jménem stál Josef Černohous, pardubický podnikatel pocházející z Jamného nad Orlicí. Do Pardubic přišel v době, kdy se město rychle proměňovalo z regionálního centra v důležité průmyslové město. Roku 1906 zde ve Štrossově ulici založil vlastní továrnu na kartáčnické zboží. Z původního podniku postupně vybudoval závod, který už ve dvacátých letech zaměstnával desítky lidí a patřil k významnějším pardubickým výrobcům svého oboru.

Kartáče pro domácnost i průmysl

Výrobní program Černohousovy továrny byl podstatně širší, než by dnes označení kartáčnická továrna mohlo naznačovat. Firma vyráběla kartáče pro domácnost i technické použití, štětce, štětky, kartáčky na zuby a rýžová košťata. Součástí závodu byla také parní přádelna žíní, tedy provoz zpracovávající jeden ze základních materiálů tehdejší kartáčnické výroby.

Dobová reklama zdůrazňovala i výrobu kartáčů pro technické účely. Černohous tedy neprodával pouze běžným domácnostem, ale zásoboval také řemeslníky a průmyslové zákazníky. Kartáč nebyl v té době jednoduchým univerzálním výrobkem. Jiný potřeboval holič, jiný malíř, továrna, obchodník či domácnost. Lišily se tvarem, druhem vláken, konstrukcí i použitým materiálem.

Z dnešního pohledu je zajímavé zejména to, že firma výrazně propagovala také kartáčky na zuby. Hygienické výrobky, které dnes považujeme za naprostou samozřejmost, už tehdy tvořily samostatnou část průmyslové výroby a byly předmětem intenzivní reklamy.

Továrna ve Štrossově ulici

Černohousův podnik sídlil ve Štrossově ulici v Pardubicích. Dochované prameny uvádějí v souvislosti s továrnou různá čísla domů, což může souviset s rozsahem areálu, pozdějším číslováním nebo odlišnou adresou majitele a samotného závodu. Jisté však je, že právě zde vznikl poměrně rozsáhlý výrobní komplex.

Reklamní karta zachycuje podnik už ve fázi, kdy rozhodně nešlo o malou řemeslnickou dílnu. Vidíme několik výrobních budov, tovární dvůr, vysoký komín i dlouhá výrobní křídla. Takové vyobrazení mělo důležitou reklamní funkci. Zákazník měl na první pohled vidět, že objednává u zavedeného výrobce s vlastním průmyslovým zázemím.

Rozvoj firmy dokládají i údaje o počtu zaměstnanců. Jednotlivé pardubické prameny se v přesném čísle mírně rozcházejí, ale pro polovinu dvacátých let uvádějí přibližně sedmdesát až devadesát pracovníků. To už byl podnik, který svým významem výrazně překračoval rámec místní kartáčnické dílny.

Reklama moderní prvorepublikové firmy

Dochovaná reklamní karta je pozoruhodná také svou grafickou úpravou. Továrna je zobrazena z nadhledu, aby bylo možné ukázat co největší část areálu. Firma přitom uvádí všechny údaje, které měly zákazníkovi potvrdit její modernost a obchodní dosah: telefon číslo 400, telegramovou adresu „ČERNOHOUS PARDUBICE“ i účet u poštovní spořitelny v Praze.

Takový způsob prezentace byl typický pro sebevědomé prvorepublikové podniky. Továrna nebyla zobrazena pouze jako místo výroby, ale sama se stávala reklamním symbolem firmy. Čím větší závod, čím vyšší komín a čím delší řada výrobních budov, tím silnější měl být dojem stability, výkonnosti a důvěryhodnosti.

Přesný rok vydání této konkrétní reklamy zatím není doložen. Podoba grafiky, rozsah zobrazeného závodu i způsob uvádění komunikačních údajů však ukazují spíše na dvacátá léta nebo počátek třicátých let 20. století. Nejde tedy o tiskovinu z prvních let existence firmy, ale o prezentaci již zavedeného podniku.

Tajemná stopa z Letovic

Ve spodní části dochovaného exempláře je patrné růžové razítko „FR. ŠUSTÁK, LETOVICE – Morava“. Je to drobný, ale zajímavý detail, který do příběhu reklamy přidává další stopu.

Zatím není bezpečně doloženo, zda František Šusták v Letovicích provozoval obchod, velkoobchod, kartáčnictví nebo jiný podnik, který mohl být Černohousovým odběratelem. Razítko však ukazuje, že firemní tiskovina skutečně putovala mezi obchodními partnery a dostala se z Pardubic až na Moravu.

Právě takové drobné stopy často ukazují, jak široká byla distribuční síť meziválečných výrobců. Reklamní karta tedy nemusela být pouhou obecnou propagací, ale mohla sloužit zároveň jako obchodní tiskovina při komunikaci s konkrétními zákazníky.

Továrník vstupuje do veřejného života

Josef Černohous nezůstal pouze podnikatelem. Postupně se zapojil také do veřejného života Pardubic a působil v komunální politice. V komunálních volbách roku 1938 byl zvolen do městského zastupitelstva a v dobových seznamech je uváděn právě jako továrník ze Štrossovy ulice.

Jeho jméno se výrazně zapsalo také do událostí okupace. Dne 18. dubna 1942 jako jediný člen pardubické městské rady hlasoval proti odstranění pomníku T. G. Masaryka. Pomník byl přesto krátce nato odstraněn.

V době okupace nešlo o bezvýznamné gesto. Veřejně se postavit proti kroku, který odpovídal politice protektorátních a německých úřadů, znamenalo skutečné osobní riziko. Černohous tím ukázal, že jeho role v Pardubicích dávno překročila rámec majitele úspěšné továrny.

V čele osvobozených Pardubic

Ještě výrazněji se Josef Černohous zapsal do pardubických dějin v závěru druhé světové války. Na počátku května 1945 patřil mezi osobnosti zapojené do jednání o převzetí města a 8. května 1945 se stal prvním předsedou revolučního Místního národního výboru v Pardubicích.

Na krátkou dobu se tak továrník, jehož jméno ještě několik let předtím stálo na kartáčích, účtech a reklamních tiskovinách, ocitl v čele osvobozeného města. Ve funkci nezůstal dlouho, ale jeho účast na událostech května 1945 dokládá význam, který si v Pardubicích během předchozích desetiletí vybudoval.

Rok 1948 a konec soukromého podnikání

Po válce se poměry rychle změnily. Únor 1948 a následné znárodňování znamenaly konec tisíců soukromých firem a stejný osud postihl také Černohousův podnik.

Roku 1948 byla jeho továrna znárodněna a Josef Černohous byl postupně zbaven vlivu na podnik, který založil roku 1906 a více než čtyři desetiletí budoval. O několik let později už v továrně nepůsobil.

Příběh firmy tak kopíruje dramatickou historii českého průmyslu první poloviny 20. století. Začíná soukromou iniciativou jednotlivce před první světovou válkou, pokračuje rychlým rozvojem za první republiky, přežívá hospodářské krize i německou okupaci a končí zestátněním po komunistickém převratu.

Josef Černohous už se ke svému podniku jako soukromý majitel nikdy nevrátil. Zemřel roku 1961.

Více než obyčejná reklamní karta

Reklama J. Černohouse je krásným příkladem předmětu, který na první pohled propaguje něco zcela všedního – kartáče, košťata, štětky a kartáčky na zuby. Za elegantním firemním tiskem se však skrývá příběh továrny založené roku 1906, která během několika desetiletí vyrostla v významný pardubický podnik zaměstnávající desítky lidí.

Ještě pozoruhodnější je však příběh jejího zakladatele. Josef Černohous patřil ke generaci podnikatelů, kteří stáli u průmyslového rozvoje českých měst před první světovou válkou a za první republiky. Současně se stal komunálním politikem, mužem, který se během okupace dokázal veřejně postavit proti odstranění Masarykova pomníku, a nakonec také jedním z představitelů osvobozených Pardubic v květnu 1945.

Na reklamní kartě zůstalo jen několik slov: J. Černohous, Pardubice, založeno roku 1906. Za těmito několika řádky je však ukrytý celý příběh českého podnikání, průmyslu i politických zvratů první poloviny 20. století.

Zdroje

Pardubický Slavín – Josef Černohous
Parpedie – Josef Černohous a dějiny pardubického průmyslu
Klub přátel Pardubicka – studie k dějinám pardubické reklamy, průmyslu a komunální politiky
Statutární město Pardubice – historie města a představitelé Pardubic
Dobové reklamní a firemní tiskoviny firmy Josef Černohous, Pardubice
Reklamní karta J. Černohous, Pardubice, ze sbírky Reclamare