Kafka

Z hornické Příbrami za hranice monarchie

Příbram druhé poloviny 19. století byla především městem dolů, hutí a horníků. Její rytmus určovala těžba stříbra a olova a nad městem se zvedaly těžní věže, které dodnes tvoří jednu z nejvýraznějších připomínek jeho průmyslové minulosti. Právě v tomto prostředí však vznikl také podnik úplně jiného druhu. Nebyl spojen s rudou ani s hutnictvím, ale s vůní bylin, koření, ovoce, lihu a sladkých likérů. Vybudoval jej Bedřich, někdy uváděný také jako Fridrich či Frederic Kafka, narozený roku 1848, obchodník a likérník židovského původu, který se postupně vypracoval mezi významné příbramské podnikatele a získal titul c. k. dvorního dodavatele. Jeho likéry se z hornického města dostávaly do prvotřídních hotelů doma i v zahraničí a jméno Kafka se na lahvích objevovalo také ve francouzské či mezinárodněji znějící podobě Frederic nebo Frederick Kafka.

U samotného založení firmy existuje zajímavá nejasnost. Současná společnost Frederic Kafka Distillery, která se k tradici původní příbramské likérky hlásí, používá rok 1870. A nejde pouze o moderně vytvořenou legendu. Letopočet se nachází také na dochovaných historických obalech a lahvích – například na láhvi je vytlačeno „Morella founded 1870“ a na etiketě Golden Bell se objevuje „Established 1870“. Oficiální historický projekt města Příbram naproti tomu uvádí, že Bedřich Kafka založil likérku v příbramském domě roku 1877. Oba údaje se nemusí nutně vylučovat. Rok 1870 mohl označovat začátek Kafkovy podnikatelské nebo obchodní činnosti, zatímco rok 1877 mohl být spojen se zahájením provozu v konkrétním příbramském domě. Dokud se nepodaří nalézt původní živnostenský či obchodní zápis, je rozumné tuto dvojí dataci zachovat a nesnažit se jeden údaj násilně odstranit.

Továrna v Pražské ulici

Kafkův podnik sídlil v Pražské ulici v Příbrami, v domě, který je s historií firmy spojen dodnes. Pozdější archivní soupis uvádí Kafkův dům a továrnu na výrobu lihovin jako Příbram I, čp. 136, přičemž vlastnictví je v tomto prameni zachyceno pro období 1905–1926. Současné materiály používají adresu Pražská 30; jde o dnešní orientační označení téhož místa.

Nebyla to však obyčejná palírna produkující několik místních kořalek. Podle příbramských historických pramenů se Kafkovy likéry vyráběly parní destilací, která byla v dobových popisech zdůrazňována jako důvod jejich vysoké kvality. Městská historie dokonce uvádí, že výrobky kvalitou předčily mnohé zahraniční, včetně francouzských, a byly proto žádané v prvotřídních domácích i zahraničních hotelích. Takové hodnocení samozřejmě nese stopu dobové propagační řeči, samotný fakt rozsáhlejšího exportu a dvorního titulu však ukazuje, že Kafkův podnik skutečně dávno překročil hranice regionálního výrobce.

Zlatým obdobím firmy byl přelom 19. a 20. století. Dochovaly se reklamní materiály z roku 1899, inzerce z roku 1905, další doklady z roku 1908 a pozdější adresářové záznamy. V průmyslovém adresáři z roku 1939 je stále uveden Bedřich Kafka, Příbram jako výrobce ovocných koncentrovaných šťáv a likérů. Popis činnosti byl otištěn německy, francouzsky i anglicky, což dobře odpovídá dlouhodobé exportní orientaci podniku.

Zlatá medaile a císařský dvůr

Úspěšná likérka samozřejmě potřebovala nejen dobrý výrobek, ale také potvrzení jeho kvality. V 19. století tuto roli hrály především průmyslové a hospodářské výstavy, jejichž medaile se následně stávaly jedním z nejúčinnějších reklamních argumentů. Továrna likérových specialit a dezertních vín Bedřich Kafka získala zlatou medaili na Pražské jubilejní výstavě, což připomínají také historické materiály města Příbram.

Ještě prestižnější bylo právo spojovat firmu s císařským dvorem. Bedřich Kafka získal postavení c. k. dvorního dodavatele. V prostředí rakousko-uherské monarchie šlo o mimořádně cenný obchodní kapitál. Zákazník, který viděl na reklamě, účtence nebo etiketě zmínku o dvorním dodavateli, dostával jasnou zprávu: toto není obyčejná provinční kořalka, ale výrobek, který se dokázal dostat až do nejvyšších společenských kruhů. Příbramský podnik tak mohl stavět svou image na kombinaci tradiční likérnické výroby, moderní parní technologie, výstavních ocenění a společenské prestiže.

Kafka Original – značka už nebyla jen jménem výrobce

Dochované etikety ukazují, že Bedřich Kafka velmi dobře chápal význam značky. Na některých výrobcích se objevuje označení „Kafka Original“, na jiných upozornění na registrovanou ochrannou známku a varování před napodobeninami. To je velmi zajímavý detail. Firma už neprodávala jen „rum od Kafky“, ale vytvářela kolem jména Kafka vlastní identitu, kterou bylo potřeba chránit před konkurencí.

Sortiment byl mimořádně široký a současně velmi mezinárodní. Dochované etikety připomínají Old Shimmy Jamaica Rum, Cow-boy Rum, Golden Bell, Tuzemský rum a další výrobky. U Old Shimmy firma anglickým textem vysvětlovala, že používá rum získávaný přímo od producenta v originálních sudech, nechává jej dozrát, zušlechťuje jej a následně lahvuje. Etiketa zákazníka současně nabádala, aby si dával pozor na napodobeniny. Cow-boy Rum nesl registrační číslo ochranné známky a Golden Bell se chlubil označením „Finest Jamaica Rum“ a zároveň letopočtem 1870.

Je na tom krásně vidět proměna reklamy. Zákazník už nekupoval anonymní lihovinu načepovanou ze sudu. Kupoval Old Shimmy, Golden Bell nebo Cow-boy. Každý výrobek měl jméno, etiketu a vlastní charakter. Kafka tak dělal totéž, co na přelomu století dělaly nejúspěšnější evropské potravinářské a nápojové firmy – z obyčejného výrobku vytvářel značku.

Morella – jméno, které nakonec přežilo Kafku

Zvláštní postavení v historii firmy získala Morella. Její význam postupně narostl natolik, že se nakonec stala součástí názvu nástupnického podniku. Na poválečných materiálech se objevuje označení „Morella, továrna likérových specialit, dř. Bedřich Kafka, Příbram“. Současně však firma stále připomínala svůj původ a na lahvích se zachovalo spojení „Morella founded 1870“.

Zajímavé je i poválečné portfolio. Korespondenční lístek z 30. listopadu 1945, vystavený pod označením Národní správa Bedřich Kafka, továrna likérových specialit, Příbram, zachycuje překvapivě bohatou nabídku. Vedle Morelly se zde objevují například Special Griotte, Amarantio, Benevit à la Benediktine, Eckau 000, Black Raven, Wojwoda – staročeská žitná, Vodka Nagajka či Uralská trojka 70 %. Je to téměř malý katalog někdejšího světa evropských likérů, bitterů, vodek, kmínek a rumových specialit.

Právě tyto názvy ukazují, jak důležitou součástí obchodu byla fantazie. Spotřebitel si nekupoval jen alkohol určitého procenta. Kupoval Black Raven, Uralskou trojku nebo Golden Bell – výrobek, jehož jméno už před otevřením lahve vyvolávalo nějakou představu.

Vánoce 1914: dvaatřicet vagonů likéru pro vojáky

Jedna z nejpozoruhodnějších kapitol celé historie firmy se odehrála na začátku první světové války. V prosinci 1914 chtěl ministerský úřad pro válečnou péči připravit vojákům rakousko-uherské armády vánoční nadílku. Zakázku získal c. k. dvorní dodavatel Bedřich Kafka z Příbrami.

Rozsah objednávky je dodnes ohromující. Z příbramského nádraží vyjel před Vánocemi vlak tvořený 32 železničními vagony, které byly naloženy bednami s rosolkami a kmínkami určenými mužům na frontě. Nešlo tedy o několik beden slavnostního likéru pro důstojníky, ale o skutečnou průmyslovou zakázku, která zaplnila celý vlak.

Právě těch dvaatřicet vagonů možná vypovídá o velikosti Kafkovy firmy víc než jakákoli dobová reklama. Malá městská palírna by podobnou zakázku nedokázala připravit, naplnit, zabalit a expedovat. Kafkův závod musel disponovat výrobní kapacitou, zásobami, lahvováním, sklady a logistickým zázemím schopným zvládnout skutečně velkoobjemovou produkci.

Zda se vánoční zásilka skutečně dostala ke všem vojákům v zákopech, pramen už nedokáže říci. Zůstává ale fascinující obraz: z nádraží hornické Příbrami odjíždí uprostřed první válečné zimy dlouhý vlak a v jeho dvaatřiceti vagonech jsou bedny likérů Bedřicha Kafky.

Podnikatel, který patřil také k Příbrami

Bedřich Kafka nebyl pouze továrníkem uzavřeným za zdmi svého podniku. Archivní materiály jej zachycují také v místním společenském a dobročinném životě. Po tragické důlní katastrofě na Březových Horách roku 1892 věnoval 20 zlatých na podporu pozůstalých. Katastrofa, při níž zahynuly stovky horníků, zasáhla prakticky celé město a místní podnikatelé se zapojovali do sbírek pro rodiny obětí.

Později je Kafka doložen také jako přispívající člen studentského fondu Jungmannovo nadání v letech 1913–1914 a roku 1918 jako přispívající člen spolku Záchrana, který se věnoval péči a ochraně mládeže.

Tyto drobné archivní záznamy dávají jeho postavě další rozměr. Za značkou na láhvi nestál anonymní průmyslový koncern, ale konkrétní příbramský podnikatel, jehož jméno se objevovalo nejen v obchodních adresářích a na etiketách, ale také mezi dárci a členy místních dobročinných institucí.

Druhý Kafka

A potom je tu příběh, kterému se při pohledu na jméno firmy prakticky nedá vyhnout.

Bedřich Kafka byl příbuzným Franze Kafky.

Nejde pouze o pozdější reklamní historku dnešní destilerie. Příbuzenský vztah výslovně uvádí také oficiální historický projekt města Příbram. Podle něj byl Bedřichův otec pradědem Franze Kafky. Stejnou informaci uvádí i současná společnost navazující na historickou likérku.

Je to pozoruhodné propojení dvou naprosto odlišných světů. Jeden člen širšího rodu Kafka se stal symbolem moderní světové literatury, zatímco jiný budoval v Příbrami továrnu na likéry, získal postavení dvorního dodavatele a své lahve vyvážel za hranice.

Bylo by ale chybou dělat z této příbuznosti hlavní důvod významu Bedřicha Kafky. Jeho podnikatelský příběh je dostatečně zajímavý sám o sobě.

První republika a cesta do světa

Rozpad Rakouska-Uherska znamenal pro exportně orientované podniky obrovskou změnu. Z jednoho velkého vnitřního trhu vznikla řada nových států, přibyly hranice, cla a nové obchodní podmínky. Kafkova firma však pokračovala a za první republiky své výrobky dál nabízela doma i v zahraničí. Na exportních obalech se nyní přirozeně objevovalo označení Příbram – Czechoslovakia.

Dochované etikety jsou samy o sobě malým dokumentem této mezinárodní orientace. Firma používala anglické názvy jako Golden Bell, Cow-boy nebo Old Shimmy a anglicky psané texty vysvětlovaly původ a kvalitu výrobku. Jméno Bedřich se měnilo na Frederic či Frederick Kafka, protože právě tak bylo pro zahraničního zákazníka srozumitelnější a lépe zapamatovatelné. Současná Frederic Kafka Distillery uvádí, že firma využívala při propagaci ve Francii dokonce vlastní reklamní známky a právě na zahraničních trzích pracovala s francouzskou podobou jména Frederic.

Ještě průmyslový adresář z roku 1939 potvrzuje, že firma Bedřich Kafka v Příbrami vyráběla ovocné koncentrované šťávy a likéry, přičemž oborový popis byl uveden také německy, francouzsky a anglicky. Exportní charakter tedy nebyl jen vzpomínkou na časy císařství, ale součástí identity podniku až do konce první republiky.

Válka, národní správa a poslední kapitola starého Kafky

Druhá světová válka znamenala pro podnik zásadní zlom. Úplnou majetkovou a personální historii firmy během okupace bych zatím bez dalších archivních dokladů nepopsal kategoricky. Bezpečně však víme, že bezprostředně po válce existovala Národní správa Bedřich Kafka, továrna likérových specialit, Příbram, což dokládá již zmíněná firemní korespondence z listopadu 1945.

Značka Morella přitom pokračovala a na etiketách se objevovalo označení „Morella, továrna likérových specialit, dř. Bedřich Kafka, Příbram“. Staré jméno bylo tedy stále natolik cenné, že jej nástupnická firma potřebovala uvádět jako potvrzení kontinuity.

Definitivní konec soukromé historie přineslo znárodnění. Archivní soupis u Kafkova příbramského majetku zaznamenává znárodnění k 1. lednu 1948. Někdejší závod následně nacházíme pod státním podnikem Spojené lihovary a octárny, národní podnik v Praze, přičemž na poválečných etiketách ještě přežívalo označení Likérka Kafka, Příbram I-136.

Jméno Kafka tedy z lahví nezmizelo okamžitě. Jen přestalo označovat rodinný podnik.

Co zůstalo po Bedřichu Kafkovi

Historie příbramské likérky je pozoruhodná právě svou cestou. Začíná v provinčním hornickém městě druhé poloviny 19. století a během několika desetiletí se dostává k mezinárodnímu obchodu, císařskému dvoru a hotelům v zahraničí. Firma dokázala vytvořit celou rodinu značek, pracovala s ochrannými známkami, upozorňovala zákazníky na padělky a své výrobky přizpůsobovala různým zahraničním trhům.

A pak je tu onen jediný obraz, který celý příběh shrnuje možná nejlépe.

Příbram, prosinec 1914.

Na nádraží stojí vlak. Jeden vagon za druhým je naplněný bednami. Je jich dvaatřicet. Uvnitř jsou rosolky a kmínky vyrobené v příbramské továrně a určené vojákům rakousko-uherské armády na frontě.

Když se o více než sto let později objeví smaltovaná cedule Bedřich Kafka – Příbram, není tedy jen reklamou na dávno zapomenutý likér. Je pozůstatkem podniku, který vyrostl daleko za hranice svého města a dokázal své jméno proměnit ve skutečnou obchodní značku.

Jméno Kafka dnes zná celý svět především díky literatuře.

V Příbrami ale existoval ještě jeden Kafka.

A ten svůj příběh nepsal perem, nýbrž na etiketách lahví, které z malé hornické Příbrami putovaly do světa.

ZDROJE: Město Příbram / Poznej Příbram – Palírna likérů Bedřicha Kafky; Kahan – městský zpravodaj Příbrami, historické materiály k Bedřichu Kafkovi a Pražské jubilejní výstavě; archivní soupis osobností a dárců k důlní katastrofě na Březových Horách 1892; Obchodní a průmyslový trh Protektorátu, 1939; dochované etikety a lahve Frederick Kafka / Morella; Frederic Kafka Distillery – historie původního podniku.