Tolman Křivoklátské mýdlo
Výrobu mýdla pod hradem Křivoklát založil mydlář Václav Tolman st. údajně již v r. 1826. Tak to alespoň uváděly firemní reklamní cedule. Výrobu a prodej mýdla se dařilo úspěšně rozšiřovat, tudíž začátkem 20. let nechala firma v Roztokách u Křivoklátu postavit zcela nový moderní výrobní provoz. Zde výroba probíhala až do r. 1948, kdy byl provoz znárodněn a brzy poté zlikvidován.
Jako ochrannou známku používala firma obrázek hradu Křivoklát.
Křivoklátské mýdlo – mýdlo s hradem
Pod mohutnými zdmi hradu Křivoklát vznikalo po generace něco mnohem prozaičtějšího než dějiny českých králů, a přesto výrobek, který si postupně vybudoval vlastní pověst daleko za hranicemi podhradí. Křivoklátské mýdlo rodiny Tolmanů patřilo k těm regionálním značkám, které dokázaly spojit obyčejné zboží každodenní potřeby s místem svého původu tak silně, že se samotný Křivoklát stal součástí jejich identity. Na obalech a reklamách se objevoval obraz hradu a mezi zákazníky se výrobku jednoduše říkalo „mýdlo s hradem“. Nebyla to náhoda. Stejně jako rakovnický továrník František Otta spojil své mýdlo s rakem převzatým z městského znaku Rakovníka, Tolmanové si zvolili symbol, který nebylo možné zaměnit – siluetu jednoho z nejslavnějších českých hradů. Dobový obraz značky tak fungoval téměř dokonale: Křivoklát nebyl jen místem výroby, ale zároveň obchodní značkou, reklamním motivem a zárukou původu. Odborná práce věnovaná rakovnickému mydláři Františku Ottovi ostatně výslovně připomíná, že vedle jeho „mýdla s rakem“ se v nedalekém Křivoklátě vyrábělo právě „mýdlo s hradem“ – Křivoklátské mýdlo bratří Tolmanů.
Počátek rodinné výroby není v pramenech uváděn úplně jednotně. Reklamní materiály Tolmanovy firmy pracovaly s rokem 1826, který se proto objevuje také v pozdější literatuře jako rok založení Křivoklátského mýdla. Dnešní společnost Tolman a Tolman však rodinnou tradici klade ještě o dvacet let hlouběji, do roku 1806, kdy měl mydlář Václav Tolman starší postavit nový dům v křivoklátské části Budy přímo pod hradem a zařídit v něm mydlárnu. Oba údaje nemusí být nutně v rozporu. Rok 1806 může označovat skutečný počátek rodinného mydlářského řemesla, zatímco rok 1826 se mohl stát později oficiálně používaným datem vzniku zavedenějšího podniku či značky. Dokud se nepodaří nalézt původní živnostenský zápis nebo jiný úřední dokument z prvních desetiletí 19. století, je poctivé ponechat oba údaje vedle sebe. Jisté však je, že Tolmanové patřili k mimořádně starým českým mydlářským rodům a že jejich živnost v Křivoklátě přežívala po několik generací. Současná rodinná historie uvádí, že v mydlářské živnosti pokračovaly během 19. století čtyři generace potomků Václava Tolmana.
Původní výroba měla samozřejmě daleko k továrně, jakou si pod slovem mydlárna představujeme ve 20. století. Byla to řemeslná práce založená na vaření tuků s louhem, dlouhém zpracování mýdlové hmoty a ručním dělení výsledného výrobku. Mýdlo přitom nebylo kosmetickou drobností, ale základním artiklem domácnosti. Používalo se k praní prádla, osobní hygieně i běžnému úklidu a spotřebovalo se ho obrovské množství. Právě takový výrobek mohl v 19. století uživit stabilní rodinný podnik, pokud si vytvořil dobrou pověst v okolních městech a vesnicích. U Tolmanů se to zjevně podařilo. Posledním členem starší éry, který pracoval ještě v původní křivoklátské mydlárně, byl Alois Tolman. Roku 1919 předal živnost spolu s obchodem svému synovi Otakarovi Tolmanovi. A právě s ním se příběh přestává odehrávat v malé řemeslné dílně a vstupuje do průmyslového věku.
Otakar Tolman pochopil, že starý provoz pod hradem už rostoucí poptávce nestačí. Na počátku dvacátých let proto rodina vybudovala nový moderní výrobní závod v Roztokách u Křivoklátu, příhodně umístěný v blízkosti železniční stanice. Volba místa nebyla náhodná. Železnice znamenala rychlejší přísun surovin i možnost rozesílat těžké bedny mýdla mnohem dál než koňskými povozy z podhradí. Z místní mydlářské živnosti se tak stával regulérní průmyslový podnik. Značka ale neopustila své kořeny. Název Křivoklátské mýdlo i obraz hradu na reklamě stále připomínaly, odkud podnik vyšel. V první republice již Tolmanové neprodávali pouze anonymní kus mýdla. Prodávali výrobek s vlastní identitou, tradicí a vizuálním symbolem – přesně v době, kdy se moderní československá reklama začala rychle rozvíjet.
Tolmanové přitom patřili do velmi silného prostředí českého mydlářského průmyslu. Jen několik kilometrů dál v Rakovníku vybudoval František Otta jednu z nejznámějších českých továren na mýdlo. Je zajímavé, jak podobně obě firmy pracovaly se svou lokalitou. Otta používal raka, Tolmanové Křivoklát. Z jednoduchých obrázků se staly snadno zapamatovatelné obchodní znaky v době, kdy značná část obyvatel nakupovala především podle vizuálního symbolu výrobku. „Mýdlo s rakem“ a „mýdlo s hradem“ tak vedle sebe existovala téměř jako dva regionální konkurenti. Křivoklátská firma přitom nezůstávala pouze u plechových či smaltovaných cedulí. Dochovaly se také drobné reklamní tiskoviny a dokonce reklamní pohádky, na jejichž zadní straně byla propagace Křivoklátského mýdla bratří Tolmanů. Takový způsob reklamy byl v meziválečném období oblíbený: výrobce poskytl rodinám krátkou pohádku nebo obrázkový příběh a spolu s ním nenápadně vstoupil přímo do domácnosti potenciálního zákazníka.
Úspěšný vývoj přerušil rok 1948. Tolmanův závod byl po komunistickém převratu znárodněn a výroba následně zcela zastavena. Tím skončila více než stoletá etapa, během níž se z malé mydlárny pod Křivoklátem stal moderní výrobní podnik. V případě Tolmanů byl zásah o to tvrdší, že nešlo jen o změnu vlastníka. Výrobní tradice byla fakticky přerušena a závod zanikl jako samostatný rodinný podnik. Současná firma Tolman sama uvádí, že Otakarův závod zásoboval trh mýdlem a pracími prostředky až do roku 1948, kdy byl nejprve znárodněn a poté byla výroba úplně zastavena.
Příběh Tolmanů však tímto rokem definitivně neskončil. Po pádu komunistického režimu se potomci rodiny k výrobě mycích a čisticích prostředků znovu vrátili a jméno Tolman dnes opět existuje jako živá česká značka. Firma působí v Roztokách u Křivoklátu a vyrábí mycí, čisticí a prací prostředky i tekutá mýdla; mezi její výrobky patří dokonce Křivoklátské tekuté mýdlo. Spojení značky s místem, které začalo před téměř dvěma stoletími, tedy přežilo první republiku, válku, znárodnění i desetiletí socialismu.
Právě proto je stará reklamní cedule Křivoklátského mýdla víc než pěkným kusem prvorepublikové reklamy. Je dokumentem jedné z dlouhých českých rodinných podnikatelských tradic. Hrad Křivoklát na ní není pouhou dekorací. Je ochranným a reklamním symbolem výrobku, který vznikal doslova pod jeho zdmi. A je v tom cosi velmi typického pro nejlepší starou reklamu: člověk nemusí číst dlouhý slogan ani hledat adresu výrobce. Stačí jediný pohled na hrad a zákazník ví – tohle je Křivoklátské mýdlo, Tolmanovo „mýdlo s hradem“.
Zdroje:
TOLMAN a TOLMAN, s.r.o. – Historie výroby mýdla zn. TOLMAN, firemní historie, tolman.cz.
Bakalářská práce František Otta (1848–1939), osobnost Rakovníka na přelomu 19. a 20. století – zmínka o „Křivoklátském mýdle bratří Tolmanů, zal. 1826“ a o označení „mýdlo s hradem“.
Antikvariát Beneš – Obr lidožrout, reklamní pohádka, Křivoklátské mýdlo bratři Tolmanové.
Fotografnik – dobová obálka Bratři Tolmanové – Křivoklátské mýdlo, Křivoklát.
TOLMAN a TOLMAN, s.r.o. – současné Křivoklátské tekuté mýdlo a výrobní sortiment.