Ludvík Marx – když se ze zámečku stala továrna na barvy

Z loveckého zámečku chemická továrna

Příběh firmy Ludvíka Marxe má kulisy, které by si reklamní historik sotva mohl vymyslet lépe. V Miloticích nad Opavou se totiž barvy a laky nevyráběly v nějaké bezvýrazné průmyslové hale, ale v někdejším lichtenštejnském loveckém zámečku. Empírové sídlo, vybudované na přelomu 18. a 19. století, nejprve sloužilo šlechtě, později je však dostihla průmyslová revoluce. Objekt získala opavská firma Trion, která zde provozovala barvírnu látek a výrobu mýdla, a od ní jej nakonec převzal podnik nesoucí jméno Ludwig Marx. Před první světovou válkou prošel starý zámeček rozsáhlou přestavbou. Do místností, kterými kdysi procházeli lichtenštejnští hosté a lovci, vstoupily parní stroje, převody, transmise, chemické aparatury a nádoby s laky. Zámek se proměnil ve skutečnou továrnu.

Jméno Marx přitom v oboru barev a laků rozhodně nebylo nějakou malou regionální značkou. Kořeny rodinného podnikání sahaly hluboko do 19. století. Už Carl Ludwig Marx začal roku 1834 v Mohuči s obchodní výrobou fermeží a laků a z jeho podniku postupně vyrostla jedna z významných evropských lakoven své doby. Další závod vznikl v rakouském Gaadenu u Vídně, kde je firma Ludwig Marx doložena už v 19. století. Na začátku 20. století tak jméno Marx představovalo skutečnou průmyslovou značku s dosahem přes hranice jednotlivých zemí.

Barva už nebyla jen barva

Právě do této širší sítě patřily také Milotice, německy Milkendorf. Že nešlo o nějakou později vytvořenou místní legendu, potvrzují přímo dobové úřední prameny. V roce 1927 je v zemském úředním věstníku zapsána společnost „Ludvík Marx, továrna na laky, akciová společnost v Miloticích“, německy „Ludwig Marx, Lackfabrik Aktiengesellschaft in Milkendorf“. O více než deset let později se milotická továrna objevuje i v hospodářských přehledech s akciovým kapitálem přesahujícím dva miliony korun.

Podnik vyráběl širokou škálu materiálů, které byly na tehdejší dobu stále sofistikovanější. Patřily mezi ně laky, emaily, šelaky, klihy, barvy a nejrůznější speciální nátěrové hmoty. Dobové reklamy společnosti Ludwig Marx uváděly například barevné emaily, podlahové laky či přípravky na tvrdé podlahy. V polských registrech ochranných známek z dvacátých let se u firmy objevují laky olejové i lihové, barvy, emailové barvy, lazury a prostředky k ošetřování dřeva. Firma tedy neprodávala jednu univerzální plechovku „barvy“, ale budovala celý sortiment hotových specializovaných výrobků.

A právě v tom je Marx zajímavý i z hlediska historie reklamy. Během 19. a začátku 20. století se zásadně měnil způsob, jakým lidé podobné výrobky kupovali. Barva přestávala být jen anonymní směsí připravovanou řemeslníkem podle potřeby. Stávala se značkovým průmyslovým výrobkem. Dostala obchodní jméno, etiketu, plechovku, reklamní ceduli a příslib konkrétních vlastností. Ludwig Marx patřil k firmám, které tento nový svět dokonale využívaly.

Jedním z výrobků známých i z českých reklam byl Marxův smalt na podlahy. Název dnes zní skoro podivně – smalt si spojujeme především s kovovým nádobím –, ale v dobové terminologii se slovem email či smalt označovaly také velmi tvrdé a lesklé nátěrové hmoty. Podlaha přitom představovala ideální místo k demonstraci jejich kvality. Nátěr musel vydržet chůzi, vodu, drhnutí, posouvání nábytku i každodenní provoz domácnosti. Kdo dokázal přesvědčit zákazníka, že právě jeho podlahový email něco vydrží, získával velmi praktickou a opakovanou klientelu.

Továrna, která zásobovala Evropu

V Miloticích se výroba postupně rozrostla do značných rozměrů. Dodnes jsou ve stavbě patrné stopy průmyslové éry – konstrukce, otvory po transmisích a hřídelích i části přestaveb souvisejících s chemickým provozem. Podle dokumentů nalezených při pozdější rekonstrukci závod před válkou pracoval ve velkém měřítku a jeho výrobky směřovaly na evropské trhy. Dochované archivní záznamy navíc dokazují, že Ludwig Marx Lackfabrik A.G. v Milkendorfufungovala ještě v období let 1938–1943.

Na takové továrně je fascinující především spojení dvou světů. Zvenčí stále částečně připomínala někdejší šlechtické sídlo, uvnitř však už vládl moderní průmysl. Kde kdysi stával zámecký nábytek, byly výrobní nádoby. Kde mohly viset lovecké trofeje, běžely řemeny transmisí. A místo vůně dřeva a koňských sedel se budovou nesla charakteristická směs pryskyřic, rozpouštědel, klihů a laků.

Plechovka ukrytá ve stropě

Nejpůsobivější část příběhu přišla paradoxně až dlouho poté, co Marxova továrna zmizela. Při rekonstrukci objektu byla totiž ve stropní skrýši objevena stará plechovka původního Marxova laku společně s dokumenty. Současný majitel areálu František Tomčala později vzpomínal, že šlo o přibližně pětikilové balení a že po zředění byl obsah údajně stále použitelný – jeho bratr měl starým Marxovým lakem dokonce natřít část chalupy. Je to samozřejmě svědectví současného majitele, nikoli laboratorní zkouška kvality výrobku, ale jako pointa příběhu staré lakovny je téměř dokonalá. Plechovka přečkala podnik, režimy i několik generací lidí.

Po druhé světové válce chemická výroba v Miloticích ještě určitou dobu pokračovala. Podle dochovaných svědectví byla následně výrobní technologie odvezena do Ústí nad Labem, kde byla začleněna do provozů pozdější Spolchemie. Milotická kapitola společnosti Ludwig Marx tak skončila a známé jméno postupně zmizelo z československých výrobků.

Jenže tím příběh značky Marx zdaleka nekončí.

Z Marxovy továrny vyrostl Helios

Jedna větev se totiž mimořádně úspěšně uchytila ve Slovinsku. Roku 1924 byla u Domžale založena akciová společnost Ljudevit Marx, Tovarna lakov Domžale. Výroba zde od počátku probíhala průmyslovým způsobem a byla určena jak pro domácí, tak zahraniční trhy. Už během prvního roku závod vyrobil přibližně 150 tun barev, laků a dalších nátěrových hmot, přestože měl jen několik stálých a sezonních zaměstnanců.

A právě zde se objevuje jméno, které přežilo až do současnosti – TESSAROL. Podle historie dnešní společnosti KANSAI HELIOS patřil email TESSAROL k výrobkům spojeným s továrnou od jejích počátků a ve třicátých letech už představoval její nejznámější značku. Roku 1939 zaměstnával závod 22 lidí a jeho produkce dosahovala přibližně 220 tun výrobků ročně.

Po druhé světové válce přišlo zestátnění a několik reorganizací. Roku 1949 byl podnik přičleněn k továrně Color Medvode, v roce 1952 se znovu osamostatnil pod názvem Tovarna lakov (prej Marx) Domžale a roku 1954 dostal nové jméno: HELIOS, Tovarna lakov Domžale. Dnešní KANSAI HELIOS proto svou historii oficiálně počítá právě od založení Marxovy továrny v roce 1924.

Je to pozoruhodná kontinuita. Jméno Ludvík Marx z plechovek a reklamních cedulí dávno zmizelo, ale část průmyslového dědictví firmy nezanikla. Přežila v podniku, který se postupně proměnil v moderního evropského výrobce nátěrových hmot, a přežila dokonce i jedna z jeho starých značek – TESSAROL.

Reklama jako poslední svědek

Stará reklamní cedule Ludvík Marx tak není jen reklamou na dávno zapomenutou plechovku barvy. Za několika slovy a barevnou grafikou se skrývá podstatně větší příběh: příběh průmyslové rodiny, která vyráběla laky v několika zemích Evropy, příběh lichtenštejnského zámečku přestavěného na chemickou továrnu i příběh jednoho podniku, jehož stopu lze sledovat přes rozpad Rakouska-Uherska, vznik Československa, druhou světovou válku, znárodnění až k dnešnímu evropskému průmyslu.

A možná právě to je na staré reklamě nejkrásnější. Člověk se nejprve dívá na obyčejný nápis Ludvík Marx – továrna na laky. Pak ale začne pátrat a zjistí, že za ním stojí zámeček plný parních transmisí, továrny rozeseté po střední Evropě, podlahy natřené Marxovým emailem, jedna plechovka zapomenutá desítky let ve stropě – a nakonec značka nátěrových hmot, která svůj původ může vystopovat až k témuž jménu.

Zdroje:
Opavský a hlučínský deník – historie Marxovy továrny v Miloticích nad Opavou.
Úřední věstník zemské správy politické, 1927 – zápis „Ludvík Marx, továrna na laky, akciová společnost v Miloticích“.
Stadthistorisches Museum Mainz – historie lakovny Ludwig Marx.
KANSAI HELIOS Slovenija – historie podniku Ljudevit Marx / Helios Domžale.
KANSAI HELIOS Group – Company History.
KANSAI HELIOS, 100 let společnosti – počátky TESSAROLu a produkce roku 1924.