Orlov
ORLOV – inkoust s českým čtyřlístkem
Česká odpověď na velké průmyslové značky
Na přelomu 19. a 20. století se v českých zemích neodehrávala jen politická a kulturní emancipace, ale také emancipační boj hospodářský. Čeští podnikatelé se snažili budovat vlastní firmy, banky, pojišťovny, továrny a obchodní značky, které by dokázaly konkurovat podnikům s německým kapitálem a dlouhou průmyslovou tradicí. Právě do této atmosféry patří také Národní podnik obchodní a průmyslový, založený v Praze roku 1895.
Jeho název dnes může působit poněkud matoucím dojmem. Nešlo však o „národní podnik“ v poválečném socialistickém smyslu. Slovo národní zde mělo zcela jiný význam – mělo zdůrazňovat český charakter firmy, její hospodářský patriotismus a snahu podporovat domácí výrobu.
Jedním z podniků, které se dostaly pod jeho správu, byla také tužkárna v Českých Budějovicích. Firma zde navázala na starší výrobu a postupně budovala sortiment, který zahrnoval nejen tužky, ale i další školní a kancelářské potřeby. A právě zde se zrodil také inkoust ORLOV.
Tužky Marold, Aleš a Palacký
Budějovická výroba měla od počátku výrazně český charakter. Továrna používala názvy, které nebyly zvoleny náhodně. Mezi jejími výrobky se objevovaly tužky Marold, Aleš, Palacký nebo Libuše. Už samotné názvy ukazují, jak úzce byla obchodní strategie firmy propojena s dobovým českým prostředím.
Nešlo přitom o malou dílnu vyrábějící několik druhů tužek. Sortiment byl širší a zahrnoval také násadky na pera, inkousty, tuše, barvy, lepidla, pečetní vosky nebo podušky na razítka. Firma se tedy snažila pokrýt značnou část vybavení tehdejší kanceláře, školy nebo obchodní domácnosti.
Jednou z jejích nejzajímavějších značek se stal právě ORLOV.
Inkousty a tuše ORLOV
Dobová reklama propagovala výrobky pod jednoduchým označením „Inkousty a tuše ORLOV“ a nabízela je v různých barvách. Z dalších dochovaných reklamních materiálů víme, že značka byla používána také pro inkoust určený do plnicích per.
To byla ve své době důležitá informace. Plnicí pera se od konce 19. století stále více prosazovala jako moderní psací nástroj a ve 20. a 30. letech už byla běžnou součástí vybavení úředníků, obchodníků, učitelů i studentů. Oproti klasickému peru namáčenému do kalamáře ale vyžadovala kvalitnější inkoust, který dobře protékal jemným mechanismem pera a nevytvářel usazeniny.
ORLOV se proto prezentoval jako výrobek moderní doby. Na jedné z reklam se objevuje slogan „Inkoust ORLOV do plnicích per – nepostradatelný“. Vedle češtiny se na ní používá také anglické označení „Fountain Ink Orlov“ a francouzské „Encre Stylographique“. Už samotná jazyková kombinace ukazuje, že značka chtěla působit moderně a mezinárodně.
Čtyřlístek mezi písmeny N a P
Jedním z nejzajímavějších detailů značky je její grafické označení. Na dochovaných reklamách a obalech se objevují písmena N a P, mezi nimiž je stylizovaný čtyřlístek.
Nešlo o dekoraci bez významu. Čtyřlístek byl firemním symbolem Národního podniku obchodního a průmyslového a objevoval se i na dalších výrobcích firmy. Díky tomu je dnes možné jednotlivé reklamní materiály spojit se stejným výrobcem.
Tento detail sehrál důležitou roli i při určování původu samotného ORLOVU. Značka se totiž objevuje na reklamních materiálech společně s tužkami MAROLD, jejichž výrobce je bezpečně doložen. Oba výrobky nesou stejné označení Národního podniku a stejný čtyřlístkový znak. Ve spojení s archivními doklady, které potvrzují, že budějovická továrna vyráběla také inkousty, vzniká velmi pevný řetězec důkazů.
ORLOV tedy nebyl výrobkem neznámé chemické laboratoře, ale součástí sortimentu Národního podniku obchodního a průmyslového.
České Budějovice proti Hardtmuthu
Celému příběhu dodává zajímavý rozměr konkurence s mnohem slavnějším výrobcem – firmou L. & C. Hardtmuth.
České Budějovice byly totiž jedním z nejvýznamnějších center výroby tužek ve střední Evropě právě díky Hardtmuthově továrně. Její značka Koh-i-noor se stala světově známou a podnik patřil k největším výrobcům psacích potřeb.
Národní podnik obchodní a průmyslový tak působil prakticky ve stejném městě jako průmyslový gigant, proti němuž se snažil vybudovat českou konkurenci. Jeho výrobky se proto často opíraly o národní symboliku a české názvy.
Tužka Marold nebo Palacký nebyla jen psacím nástrojem. V tehdejším kontextu mohla být vnímána také jako podpora domácího průmyslu.
A podobný charakter měl pravděpodobně i ORLOV.
Proč právě ORLOV?
Samotný název značky byl marketingově velmi dobře zvolený. Orel patřil mezi tradiční symboly síly, jistoty a vznešenosti a byl častým motivem obchodních značek už v 19. století.
Název ORLOV byl krátký, dobře zapamatovatelný a zároveň snadno použitelný i mimo české prostředí. Dobové reklamy navíc ukazují, že firma počítala s tím, že výrobek může být prezentován i zákazníkům mimo čistě český jazykový prostor.
Zda se za názvem skrývá ještě konkrétnější příběh nebo registrovaná ochranná známka se zvláštní symbolikou, zatím nevíme. Tady by bylo lákavé vymýšlet souvislosti, ale bez dobového dokladu by to byla jen konstrukce.
Inkoust jako každodenní spotřební zboží
Dnes působí lahvička inkoustu téměř romanticky. Ve své době ale byla naprosto běžnou součástí každodenního života.
Psalo se ve škole, v kanceláři, na úřadě i doma. Obchodní korespondence, účetnictví, osobní dopisy, školní sešity nebo úřední dokumenty vznikaly ručně. Inkoust proto patřil mezi základní spotřební materiál.
Výrobci mezi sebou soutěžili nejen cenou, ale také kvalitou, barvou, stálostí nebo tím, zda byl inkoust vhodný pro plnicí pera.
ORLOV se snažil oslovit právě moderního zákazníka. Slogan „do plnicích per – nepostradatelný“ byl jednoduchý, ale velmi účinný. Neprodával jen lahvičku kapaliny. Prodával pocit, že jde o nezbytnou součást moderního psaní.
Od české konkurence k jednomu podniku
Historie firmy má nakonec poněkud ironický závěr.
Po roce 1948 došlo v Československu k rozsáhlému znárodňování průmyslu. Také výroba Národního podniku obchodního a průmyslového byla začleněna do nové struktury státních podniků.
Budějovický závod se nakonec stal součástí podniku Koh-i-noor Hardtmuth.
Firma, která původně vznikla jako česká konkurence dominantnímu Hardtmuthovu průmyslu, tak po několika desetiletích skončila právě pod jeho nástupnickou organizací. V roce 1952 bylo rozhodnuto o likvidaci původního provozu.
Tím se uzavřela historie jedné z méně známých českobudějovických továren na psací potřeby.
Malá lahvička, velký příběh
Inkoust ORLOV dnes patří mezi ty předměty, které mohou na první pohled působit zcela obyčejně. Malá lahvička, jednoduchá etiketa, několik slov reklamy.
Za ní se ale skrývá mnohem větší příběh.
Je to příběh českého průmyslového sebevědomí na přelomu 19. a 20. století, snahy vybudovat vlastní značky a konkurovat zavedeným evropským výrobcům. Je to také příběh světa, v němž bylo psaní rukou každodenní součástí života a kdy kvalitní inkoust skutečně mohl být „nepostradatelný“.
A nakonec je to i příběh paradoxu českých hospodářských dějin.
Národní podnik obchodní a průmyslový, který se snažil konkurovat Hardtmuthu, skončil po znárodnění právě v jeho podniku.
Z inkoustu ORLOV tak nakonec nezůstala jen pěkná historická značka, ale také malý svědek jedné dnes už téměř zapomenuté kapitoly českého průmyslu.
Výrobce: Národní podnik obchodní a průmyslový, s. r. o.
Sídlo společnosti: Praha
Výrobní závod: České Budějovice
Značka: ORLOV
Sortiment: inkousty a tuše, včetně inkoustu do plnicích per
Datace: první polovina 20. století, doložen zejména v meziválečném období
Firemní znak: čtyřlístek mezi iniciálami N–P
Zdroje: Encyklopedie Českých Budějovic – heslo Tužkárny
Zdroje: dobové reklamní materiály Národního podniku obchodního a průmyslového – tužky MAROLD, inkousty a tuše ORLOV
Zdroje: dochované reklamní účtenky a obaly inkoustu ORLOV
Zdroje: archivní materiály k Národnímu podniku obchodnímu a průmyslovému a českobudějovické výrobě psacích potřeb
