Palaba IV.
PALABA – světlo a síla ze Slaného
Některé značky vzniknou v reklamní kanceláři. Jiné prostým spojením dvou slov. PÁLA + BATERIE = PALABA. Šest písmen, která se během první republiky stala symbolem jednoho z nejzajímavějších československých průmyslových podniků. Za Palabou nebyly jen baterie. Byla za ní osobnost Jaroslava Jana Pály, moderní továrna ve Slaném, vlastní vývoj, technické inovace, export, rádia a především mimořádně promyšlená práce se značkou a reklamou.
Od zkušeností v Německu k vlastní továrně
Jaroslav Jan Pála se narodil roku 1882 v Přelíci nedaleko Slaného. Vyučil se a první technické zkušenosti získal v Daňkově továrně. Později odešel do Německa, kde pracoval v Berlíně a Hamburku a důkladně se seznámil s výrobou elektrických článků a baterií. Po vzniku samostatného Československa se rozhodl své zkušenosti využít doma. Dne 1. září 1919 zahájila ve Slaném činnost firma Pála a spol., továrna elektrických článků a baterií. První výroba probíhala v prostorách bývalého cukrovaru. Už roku 1920 se podnik změnil na akciovou společnost, což mu umožnilo získat další kapitál a rychleji rozšiřovat výrobu. Původní prostory brzy přestaly stačit. V polovině dvacátých let proto začal vznikat nový tovární areál na Pražském předměstí ve Slaném, na jehož rozvoji se výrazně podílel slánský stavitel Vilibald Hieke. Z malé továrny postupně vyrůstal moderní elektrotechnický podnik.
Z Pály a baterie vzniká PALABA
Firma začala své výrobky označovat jednoduchým a mimořádně zapamatovatelným jménem: PALABA. Název vznikl spojením jména PÁLA a slova BATERIE. Bylo to výborné obchodní jméno – krátké, zvukově výrazné a použitelné i na zahraničních trzích. Charakteristickým znakem Palaby se stal motiv koně v trojúhelníku se světlem. Kůň představoval sílu, vytrvalost a spolehlivost, světlo odkazovalo k samotnému smyslu výrobků. Světlo a síla se staly dvěma základními symboly značky. Později podle nich dostal jméno také podnikový časopis.
Baterie pro Československo i svět
Ve druhé polovině dvacátých let Palaba rychle rostla. Budovala obchodní síť v Československu a pronikala také na zahraniční trhy. Výroba se stále více mechanizovala. Baterie procházely výrobními linkami a následně přímo do balicích strojů. Pálův závod kladl velký důraz na laboratorní kontrolu, technický vývoj a stálou kvalitu výrobků. Suché články Palaba byly natolik významné, že se podle Vlastivědného muzea ve Slaném staly základem pro československou normu. Palaba však neprodávala pouze anonymní technické výrobky. Jednotlivé baterie dostávaly vlastní názvy a vlastní vizuální podobu. Hiawata. Horus. Zlatá Palaba. Excelsior. Právě zde se technický podnik začal měnit ve skutečnou spotřebitelskou značku.
Zdenek Rykr a moderní tvář Palaby
Jednou z nejvýznamnějších osobností spojených s reklamou Palaby byl Zdenek Rykr (1900–1940) – malíř, ilustrátor a jeden z nejoriginálnějších československých reklamních grafiků své doby. Rykr je dnes znám především svou dlouholetou spoluprací s čokoládovnou Orion. Pracoval však také pro další významné podniky a kolem roku 1930 začal spolupracovat s Palabou. Jeho bezpečně doložitelné reklamní a inzertní návrhy pro firmu pocházejí především od roku 1933. Dochované práce ukazují jeho charakteristickou práci s výraznou typografií, barvou a jednoduchými geometrickými tvary. Některé motivy připomínaly světelné kužely či ovály a dobře odpovídaly charakteru výrobků Palaby.
Rykr se podílel na obalech výrobků, reklamách, poutačích a dalších propagačních tiskovinách. Dochovaly se jeho práce spojené například s bateriemi Hiawata, Horus, Zlatá Palaba či Excelsior a také s propagací radiopřijímačů Palaba. U části anonymních reklamních návrhů však dnes není možné autorství určit s jistotou. Na reklamě Palaby pracovali i další grafici a značná část původních návrhů se nedochovala. Palaba díky tomu získala vizuální styl, který byl na tehdejší poměry mimořádně moderní. Baterie přestala být jen technickou součástkou. Stala se designovaným značkovým výrobkem.
Světlo a síla
Palaba šla v propagaci ještě dál. Od roku 1932 vydávala vlastní firemní časopis Světlo a síla, určený především obchodníkům a živnostníkům. Nebyl to jen katalog výrobků. Obsahoval technické novinky, informace o produkci továrny, reklamy, fotografie, obchodní rady, komentáře k dobovému dění, připomínky výročí, anekdoty i dětský koutek. Významnou roli zde opět hrál Zdenek Rykr. Vedle reklamních návrhů publikoval v časopise také články o aranžování výloh doplněné vlastními ilustracemi. Firma tedy svým obchodníkům neříkala pouze, co mají prodávat. Učila je také, jak mají zboží vystavit a prezentovat zákazníkovi. Časopis Světlo a síla vycházel až do roku 1943, kdy bylo jeho vydávání definitivně zastaveno.
Palabáček a Plamínek
Palaba dokázala svou komunikací oslovovat také děti. Ve firemním časopise se objevovaly obrázkové příběhy Palabáček a Plamínek, jejichž autorem byl ilustrátor René Klapač, jeden z průkopníků českého komiksu. Hlavními postavami byli chlapec Palabáček a jeho bílý koník Plamínek. Krátké příběhy pracovaly se světem značky a výrobků Palaba a vytvářely kolem technického zboží vlastní příběhový svět. Palaba tak už ve třicátých letech používala princip, který je dnes běžnou součástí marketingu velkých značek – vlastní reklamní postavy a obsah vytvářený kolem značky.
Od baterií k rádiím
Pála věděl, že budoucnost firmy nemůže stát pouze na jediném výrobku. Když počátkem třicátých let přišla hospodářská krize a zesílila konkurence, začal podnik rozšiřovat výrobní program. Vedle baterií a kapesních svítilen přibyly další elektrotechnické výrobky, akumulátory, transformátory a radiosoučástky. Palaba začala vyrábět také vlastní radiopřijímače. Vznikly modely jako Palaba B2 a další přijímače, které dnes patří mezi zajímavé doklady československého průmyslového designu třicátých let. Také zde se propojila technická konstrukce s moderní reklamou. Rykrovy návrhy pro radiopřijímače pracovaly s podobnými geometrickými motivy, jaké se objevovaly přímo v designu přístrojů.
Továrna, která zásobovala republiku
Palaba postupně vybudovala rozsáhlou distribuční síť. Dochované fotografie zachycují firemní automobily připravené k nakládce výrobků. Baterie, svítidla a další elektrotechnické zboží se z továrny rozvážely po celém Československu. Za značkou Palaba tak nestála jen továrna. Existoval celý systém výroby, kontroly kvality, balení, reklamy, obchodních zástupců a distribuce. Právě propojení techniky, obchodu a propagace bylo jedním z důvodů, proč se značka dokázala tak výrazně prosadit.
Lepší Slaný
Jaroslav Jan Pála své ambice neomezoval pouze na podnikání. Ve čtyřicátých letech se stal starostou Slaného a výrazně se angažoval v rozvoji města. Stál za projektem Lepší Slaný, který měl město modernizovat a kultivovat jeho veřejný prostor. Vznikaly návrhy sportovišť, plovárny, kulturních zařízení a dalších veřejných staveb. Také tento projekt byl prezentován prostřednictvím výstav, plánů, fotografií a propagačních materiálů. Pálova představa moderního průmyslového podniku se tak přenesla i do jeho představ o moderním městě.
Lidice a tragický Pálův osud
Nejtemnější kapitola Pálova života přišla za okupace. V roce 1942 se v podnikové poště objevil milostný dopis adresovaný zaměstnankyni Palaby Anně Maruščákové. Napsal jej Václav Říha. Pála dopis předal četnictvu a odtud se dostal ke gestapu. Nacisté jeho obsah následně využili při pátrání, které je přivedlo k Lidicím. Lidice přitom s atentátem na Reinharda Heydricha neměly nic společného. Nacisté potřebovali demonstrovat odvetu a obec se stala obětí jejich teroru. Pálovo předání dopisu se po válce stalo jedním z hlavních bodů obvinění proti němu. Novější historické práce však odmítají někdejší tvrzení, že by Pála nesl odpovědnost za vyhlazení Lidic. Samotné Vlastivědné muzeum ve Slaném dnes připomíná, že připisování podílu na lidické tragédii Pálovi bylo za minulého režimu nespravedlivé.
Z továrníka vězeň
Dne 6. května 1945 byl Jaroslav Jan Pála zatčen. Nad podnikem byla zavedena národní správa a Pála stanul před poválečným soudem. Byl odsouzen k doživotnímu těžkému žaláři. Do své továrny se už nikdy nevrátil. Prošel několika československými věznicemi a jeho zdravotní stav se postupně dramaticky zhoršoval. Přicházel o zrak i sluch. V březnu 1963 zemřel ve věznici v Ilavě po téměř osmnácti letech věznění. Vlastivědné muzeum ve Slaném dnes jeho dlouhé věznění připomíná v souvislosti s neprávem přisuzovaným podílem na lidické tragédii.
PALABA bez Pály
Pálova továrna mezitím pokračovala. Po válce byla znárodněna a dále fungovala pod názvem Bateria Slaný. Výroba baterií tak ve Slaném nezanikla. Pokračovala i v následujících desetiletích a původní podnik založený roku 1919 se stal základem dlouhé tradice výroby elektrických článků ve městě. Jméno zakladatele však z továrny na dlouhou dobu zmizelo.
Značka, která prodávala světlo
Historie Palaby není jen příběhem továrny na baterie. Je také příběhem mimořádně moderního přístupu k budování značky. Palaba měla výrazný název a symbol. Jednotlivým výrobkům dávala vlastní jména a obaly. Spolupracovala se Zdenkem Rykrem. Vydávala vlastní časopis. Učila obchodníky aranžovat výlohy. Vytvořila Palabáčka a Plamínka. Propojovala technickou inovaci s reklamou, grafikou a designem. To vše v době, kdy slovo branding v českém obchodním prostředí prakticky nikdo nepoužíval. Značka přitom vznikla téměř prostě:
PÁLA + BATERIE.
PALABA.
Jaroslav Jan Pála dal firmě technické a podnikatelské základy. Zdenek Rykr pomohl dát jejím výrobkům moderní vizuální tvář. René Klapač rozšířil svět značky o kreslené postavy Palabáčka a Plamínka. Dohromady vytvořili něco, co přežilo jednotlivé výrobky, původní společnost i politické režimy. Jméno, které dokázalo proměnit obyčejnou baterii ve značku.
Kredity: Jaroslav Jan Pála (1882–1963) – zakladatel, elektrotechnik, vynálezce a podnikatel; Zdenek Rykr (1900–1940) – grafický design, reklama, obaly a propagační tvorba pro Palabu; René Klapač – ilustrátor, autor příběhů Palabáček a Plamínek; Vilibald Hieke – slánský stavitel spojený s rozvojem továrního areálu.
Zdroje: Zbyněk Nikel, Historie firmy Pála a spol., továrna elektrických článků a baterií ve Slaném, 1889 (1919)–1945, ČVUT v Praze | Vlastivědné muzeum ve Slaném, Továrník Pála a Lepší Slaný | Vlastivědné muzeum ve Slaném, Jaroslav Pála | Vlastivědné muzeum ve Slaném, Pohled na Pálovu továrnu před rokem 1940 | odborná práce o reklamní tvorbě Zdenka Rykra, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
